9. července ve 21:00 našeho času se na zbrusu nové startovní rampě ELA-4 kosmodromu CSG zažehly motory prvního letového exempláře rakety Ariane 6. Tento start byl pečlivě vyhlížen, protože Ariane 6 má Evropě zajistit samostatnost a nezávislost v dopravě těžších nákladů na oběžnou dráhu. Navíc české firmy se podílely nejen na stavbě dílů pro rakety, ale i pro pozemní infrastrukturu rampy. O ATC Space z Klatov, kde se vyrábějí například prstence pro pomocné motory na tuhé pohonné látky, se mluví poměrně často, ale sluší se připomenout třeba firmu UNEX z Uničova, která dodala těžkotonážní podvozky pro obslužnou věž, nebo společnost MCE ze Slaného, která vyrobila deflektor spalin pod startovním stolem. Jaký tedy byl premiérový start nové evropské rakety?
Zdroj: https://www.esa.int/
Vzletová fáze rakety ve verzi 62 proběhla hladce. Dva pomocné motory na tuhé pohonné látky, centrální stupeň a následně i horní stupeň hladce dosáhly oběžné dráhy. Tím byla zakončena první důležitá fáze letu. Její úspěch potvrdil, že Ariane 6 je schopna dosáhnout oběžné dráhy. 56 minut po startu se raketový motor Vinci aktivoval podruhé a upravil oběžnou dráhu. Následovalo vypuštění družic, které mělo tři etapy přicházející jen v několikasekundových rozestupech. Nejprve se v čase T+1:05:56 oddělily družice OOV-Cube, Curium One, Robusta-A a také se aktivovaly experimenty YPSat a Peregrinus. O tři sekundy později byly vypuštěny družice 3Cat-4, ISTSat-1 a GRBBeta. Aktivovaly se také experimenty SIDLOC a PariSat. Jako poslední se v čase T+1:06:02 odpojily družice CURIE a Replicator.
Provozovatelé družic pak netrpělivě čekali, až se jim jejich výtvory ozvou z oběžné dráhy. Společnost Spacemanic už krátce po 11 hodině večer (cca hodinu po vypuštění!) oznámila, že zachytila komunikaci své GRBBeta. Takto o úspěchu infmormoval šéf firmy, Jakub Kapuš: „Družica odpovedá na ping, teda funguje obojsmerná komunikácie a obe hlavné rádiá. Spustili sme vysielanie cw pre spresnenie orbitálnych parametrov. Všetky štyri antény otvorené. Elektrický odber je v norme. Batérie sa nabíjajú takmer troma watmi. Podľa prvej telemetrie hlásime, že družica pracuje nominálne!“
Zdroj: https://www.esa.int/
Vraťme se ale k samotné raketě Ariane 6, která úspěšně zvládla první dvě fáze, které byly nejdůležitější. Nosič dosáhl oběžné dráhy, dokázal ji upravit a vypustil družice. Třetí fáze byla spíše experimentální a měla ověřit chování systémů horního stupně v podmínkách mikrogravitace, které se nedají na Zemi v plné míře nasimulovat. Cílem bylo vyzkoušet si oživení systémů horního stupně. Pomocná jednotka APU, která si bere část kapalného vodíku a kyslíku z nádrží, aby vytvářela optimální podmínky pro chod motoru Vinci na horním stupni, proto byla vypnuta. Nedlouho po druhém restartu APU však došlo ke ztrátě výkonu a nakonec k vypnutí jednotky. Jelikož horní stupeň Vinci nemůže fungovat bez APU, bylo rozhodnuto o vynechání původně plánovaného deorbitačního zážehu.
Zdroj: https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/
„I když bylo při vývoji APU provedeno celkem 53 provozních testů v celkové délce 38 hodin a 13 minut, tak ne vše je možné otestovat na Zemi,“ vysvětlil Michal Václavík z České kosmické kanceláře a dodal: „Proto byla třetí fáze inauguračního letu nosné rakety Ariane 62 zaměřena právě na test APU v podmínkách mikrogravitace.“ Aby se minimalizovalo riziko vzniku kosmické tříště, provedl horní stupeň pasivační kroky – lidově řečeno otevřel ventily nádrží, aby se v nich nehromadil tlak a nehrozilo, že po čase vybouchne. Při pasivaci nádrží došlo k vypuštění uložených pohonných látek. Horní stupeň v tu chvíli (okolo 23:10 SELČ) prolétával nad Skandinávií a mnoho lidí tak mohlo na oboze pozorovat poměrně nezvyklou podívanou, která zaujala i mnoho pozorovatelů z České a Slovenské republiky. Kvůli vynechání deorbitačního zážehu zůstane horní stupeň na oběžné dráze ve výšce okolo 580 kilometrů. Aby se předešlo vytváření zbytečného kosmického smetí, bylo zrušeno i vypuštění dvou návratových pouzder (Nyx Bikini a SpaceCase SC-X01), která se měla oddělit po deorbitačním zážehu.
Dosavadní hodnocení premiérové mise rakety Ariane 6 je pozitivní. Hlavní úkoly byly splněny a kaňka na konci by neměla mít vliv na přípravu druhého letu tohoto nosiče, ke kterému by mělo dojít ještě v průběhu letošního roku. V jeho rámci bude na oběžnou dráhu dopravena francouzská družice CSO-3, která bude sloužit vojenským účelům. Před raketou Ariane 6 se tak otevírá slibná budoucnost a Evropa po rok a pár dní trvající pauze má k dispozici opět raketu, která dokáže vynášet i těžší náklady na náročnější oběžné dráhy.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Zdroje informací:
https://www.facebook.com/
https://www.facebook.com/
https://www.esa.int/
https://www.esa.int/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/GSEcx8GXsAAts3F?format=jpg&name=4096×4096
https://www.esa.int/…/26221708-2-eng-GB/Ariane_6_VA262.jpg
https://esamultimedia.esa.int/docs/STS/ariane-6_media-kit_english.pdf
https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/…66943203
https://pbs.twimg.com/media/GSEb_dGXcAAaGSB?format=jpg&name=4096×4096
Jen se ráno ESA chlubila ve zprávě podepsané ČTK, že deorbitací nebude kolem Země vytvářet další smetí. Pokud je to nyní zbytečné těleso da dráze kolem 580 km, tak tam bude hezky dlouho.
Možná tam bude dlouho, ale ne schválně. Určitě nebylo záměrem ESA ho tam jen tak nechat. Nešlo ale nic jiného dělat.
Šlo udělat testovací let na nižší dráhu. Takto se nyní testují prototypy Starship.
To to vzdali opravdu tak rychle? Asi se šetřilo na bateriích, takže později už by byli bez energie.
Předpokládám, že za normálních okolností by většinu energie měla dodávat ta APU a tak tam posadili jen malou baterku.
Ano, dává to smysl.
Pochopil jsem správně, že ten pokus není jen o deorbitizaci? Jde obecně o opakované spouštění hlavního motoru, k jehož startování se ta APU používá.
To je to, co chce Ariane používat na změny dráhy horního stupně, aby mohla vypouštět více družic na různé dráhy.
Co mi není úplně jasné, je jak k sobě pasují dvě informace z tiskovky. Proto se ptám, jestli tomu dobře rozumím. Na jednu stranu zdůrazňovali, že z hlediska hlavního úkolu, tj. vynést družice, všechno klapalo bez potíží a můžou rovnou plánovat další start. Na druhou stranu pak ale vysvětlovali, že ta jednotka APU se zapínala dvakrát: poprvé se povedlo, podruhé ne. A to první zapnutí bylo potřeba už na nasměrování před vypuštěním družic, ne? Takže pokud by k tomu byla potřeba potenciálně nespolehlivá součást, tak by si nemohli být tak jistí dalším startem.
Asi jsem se do toho nějak zamotal a prosím někoho pozornějšího o rozmotání, díky 🙂
V každém případě to byl zážitek. I pak ta tiskovka. Takový o dost jiný styl než z Ameriky. Celé takové klidnější, jednoduše prohlásili „Jo, jasně, vynesli jsme to podle plánu, jako vždycky“ a moderátorka je musela pomalu nutit k nějakým emocím 😀 Tomu říkám navázat na tradici Ariane 5…
Pro mě byl přenos zklamáním. Žádná infografika, nekvalitní záběry bez „šťávy, v podstatě bez zvuku. Originál komentář hrůza. To opravud u prvního startu tak zásadní rakety (pro ESA a hlavně Francii) nehokázali vypotit nic víc než opakované „tražektoríí nominal“?
Laik neměl šanci poznat o jak významný start se jednalo. PR katastrofa.
Podle popisu tiskovky, neviděl jsem ji, to na mě působí, že je jim to šuma-fuk.
Naprostý souhlas k přenosu, lépe už to umějí i Indové nebo malé začínající vesmírné firmy.
Nechtěl jsem prudit, ale jsem moc rád za poslední větu. Naprostý souhlas. Dělal jsem 15 let pro francouzskou skupinu Societe Generale (u nás vlastní KB) a ve Francii se prostě nepracuje s přístupen – ono to nějak dopadne. A oni je nutili pracovat tak to se zpožděním mnoha let nějak dopatlali a nějak to dopadlo a je potřeba rychle jít na pastis.
Doporučuji knihu „Merde!Rok v Paříži“. Je to výstižnější než psychologické studie. Mám elektronicky v ČJ, klidně mohu poslat. Britský autor Stephen Clarke byl rok v Paříži na stáži v managementu jedné firmy. Za rok se vytýčilo mnoho cílů, nic se neudělalo a všichni byli happy.
Ano, popsal jste to dobře. První restart APU před druhým zážehem se zdařil, další před třetím už ne.
Ano řekl bych, že tomu rozumíte správně. Jinak pokud jde o ty emoce, tak je to logické, mají dvě generace zastaralý produkt a je jim dávno jasné jak velký je to průšvih.
Ne, to si myslí pouze internetoví chytráci.
Rád bych reagoval na návaznou reakci Dušana Majera, který zepsul Iva, ale jelikož to není možné, připojuji svou odpověď zde.
Opravdu nechápu ten výsměch v podobě „internetových chytráků“, jak si to myslí, či spíše podle dikce, že oni vlastně nemyslí. To asi není tak docela zdvořilé, nebo se mýlím?
Přispěvatel IVO se nedopustil ničeho horšího, než že Ariane 6 oznažil za raketu dvě generace zastaralou. Jestli se mýlí, toť otázka, ale zasloužil si za svůj názor podobnou dehonestaci?
Jen tak mimochodem, já si to o té zastaralosti Ariane 6 myslím taky, podobné rakety startovaly už před několika desetiletími, tak kde je jaký pokrok? Když přitom současný trend je znovupoužitelnost a snižování nákladů na vynesení 1 kg užitečné zátěže?
Pracuje na tom už kdekdo, zdaleka nejen SpaceX. Opravdu si může někdo myslet, že by raketa Ariane 6, která má být údajně provozována po mnoho let, i kdyby letěla jako z partesu bez jediné chybičky, byla konkurenceschopná v porovnání s Falconem, Starshipem, Neutronem, New Glennem, Terranem R, čínskými raketami, anebo třeba i starodávným Protonem? Provozovat se bude za drahé peníze jen díky svému monopolu v rámci ESA, kdy se zkrátka jiní do soutěže vůbec nepřipustí – a to že by mělo být znakem moderní rakety?
Těším se na první start Neutronu, New Glennu atd., ale start Ariane 6 jsem přivítal zhruba tak, jako bych přihlížel muzeální show dvojplošníku…
Ano, bylo to z mé strany popíchnutí a zcela záměrné. Opravdu totiž nemám rád neustálé ponižování evropských projektů. Ariane 6 není znovupoužitelná – no a co? Nemá startovat tak často, aby se znovupoužitelnost vyplatila. Na celém světě startuje řada raket, které nejsou znovupoužitelné a vadí to? Samozřejmě, že ne. Ano, znovupoužitelnost je pěkná, těším se na ni, ale označovat novou raketu za zastaralou jen proto, že není znovupoužitelná? To je přece hloupost! Ariane 6 má být modulární a levnější než její předchůdce, Ariane 5, což se podaří. Ta raketa odvede spoustu dobré práce a přijde mi nemístné ji dehonestovat a ohrnovat nad ní nos. Já ji považuji za skvělý nosič, který perfektně odpovídá potřebám evropské kosmonautiky a těším se na její mise – obzvlášť když má i pěkný český podíl.
Arianespace spolu s ESA již připravují technologie pro motorické přistávání prvních stupňů – viz experimentátor Themis s raketovým motorem Prometheus na metan. Evropa připravuje technologie pro znovupoužitelnost, ale to neznamená, že všechny rakety musí být znovupoužitelné. Vždy tu bude místo i pro rakety, které jsou na jedno použití. A hlavně díky A6 Evropa opět získává nezávislost ve vynášení těžkých nákladů. Peníze zůstávají v evropské ekonomice a netečou do zahraničí. To je ohromně důležité ze strategického hlediska. Sečteno a podrtrženo – budu Ariane 6 hájit jako dobrou raketu stejně jako hájím SLS před jejími odpůrci a stejně jako hájit SH/SS před jejími odpůrci.
Ad gendibal: Při startu s dvěma telekomunikačními družicemi na GTO (tak běžně startovala i Ariane 5 a je to v plánu i s šestkou) není Ariane 6 o moc dražší než dva Falcony 9. Jeden obě družice neunese, musel by startovat jako FH a to je zase podobná cena.
Electron, Neutron ani Terran R nejsou pro Ariane 6 konkurenti, protože jsou mnohem slabší. Když už, tak by si zasloužily srovnání s Vega-C. Cenu New Glenna teprve uvidíme.
Cena za vynesení nákladu oproti Ariane 5 klesne poměrně výrazně (o třetinu).
Nejsem odborník, ale co vím z veřejně dostupných informací, tak problémem není Ariane 6 – podobně jako Falcon Heavy bude startovat málokdy, ale je potřeba. Problémem je chybějící komerčně dobře fungující program kolem menších raket. Kde by si zákazníci mohli snadno a hlavně s větší jistotou objednat vynesení své družice.
Z hlediska tohoto startu Ariane 6 mi bylo na jednu stranu sympatické, že nedělají takovou „émerickou šou“, ale šli do opačného extrému, takže to z pohledu PR totálně zvorali, to se nedá jinak říct: žádná kampaň předtím, žádná grafika při přenosu, rekordně rychle odbytá tiskovka s až trudnou atmosférou – fakt není nic, z čeho by měl člověk pocit toho kolosálního úspěchu, jak všichni doufáme, že to bude.
To Vojta: Vy opravdu chcete srovnávat jeden start A6 za řádově 150M nákladová cena vs. dva starty F9 za řádově 20M za oba opět nákladová cena? To vám ten rozdíl 130M opravdu přijde zanedbatelný???
Falcon 9 za 20 miliónov za štart? Pri všetkej úcte, len nový prvý stupeň stojí podľa odhadov 50 miliónov. Fakt si myslíte že keď ho použijú 12,13 ktovie koľko krát tak že si to nebudú účtovať? Pozrite si videa napr. od Everyday Astronaut kde odhaduje že cena za štart F9 sa stále pohybuje okolo 60 miliónov a vyššie podľa zákazky.
1. 150M bylo za A5, A6 má stát pod 100M.
2. Nevím, kde berete ty nákladové ceny, ale i kdyby to fakt bylo 10M za start, tak zákazníkům stejně účtují kolem 45M za jeden (tedy 90M za 2), což je podobné částce, jakou plánují účtovat za A6. Tedy kdyby se členové ESA vykašlali na A6 a přesunuli své náklady na F9, tak sice zaplatí víc, ale nebude to pro ně mít žádné další pozitivní efekty.
Navíc bych chtěl ještě jednou tady poděkovat za přenosy na kosmonautixu, videový i psaný. Připravené se spoustou informací, super. A jak psaný začíná s předstihem, tak je kosmonautix ideální místo, kde se dozvím, co se děje, jestli je odložený přenos a na kdy (a proč) apod.
Jinak k tomuto článku přidávám ještě:
oficiální zpráva pro média je i v češtině – vítejte v Evropě 🙂
https://esamultimedia.esa.int/docs/STS/ariane-6_media-kit_CZ_Web.pdf
oficiální album fotografií:
https://www.flickr.com/photos/europeanspaceagency/albums/72157649564853412/
rychlý sestřih mise je k vidění jako součást původního videa, dávali ho tam v přestávce, přeletu horního stupně:
https://youtu.be/B0oFpOJaIYc?t=8255
Moc Vám děkujeme za krásná slova. Velice si ceníme toho, že se Vám naše služby líbí. A díky moc za odkazy!
The Auxiliary Power Unit (APU), at the heart of the versatility of the Ariane 6 upper stage, has completed its qualification campaign, with a total operating time of 137601 seconds over the course of more than 53 tests
The APU is a real concentrate of innovations, capable of pressurizing the upper stage tanks, preparing the Vinci engine in-flight reignitions, and providing additional thrust on demand, in orbit
The APU will be used for the first time during the hot-fire tests of the first Ariane 6 upper stage, currently under preparation at the DLR site in Lampoldshausen, Germany
Zdroj: https://www.ariane.group/en/news/the-ariane-6-apu-is-ready/
Napadají mě dvě otázky:
1. kdepak asi němečtí soudruzi udělali chybu?
2. kdo nám tady bude opakovaně tvrdit, že jen cesta nekonečných testů předem je ta jediná správná a že vývoj stylem SpaceX je špatně?
A ještě jedna věc, chtělo by to někoho schopného, kdo v ESA rázně udeří do stolu a řekne, že to takto dál nejde a že další vývoj bere na vlastní triko. Reálně si totiž myslím, že má Evropa mnohem lepší inženýry, než třeba USA či chcete-li konkrétně SpaceX viz třeba značná technologická nadvláda Airbusu v segmentu osobní letecké dopravy.
1) To odhalí vyšetřování
2) Oba přístupy mají své výhody a nevýhody.
1. SpaceX taky docela dost modeluje a testuje pěkně v teple na zemi.
2. Ne všechno se dá otestovat v laboratoři. Stav beztíže a tekuté palivo ve volné nádrži je vždycky problém, jak ostatně zjistili i ve SpaceX.
3. Ve výsledku ani jedno není úplně krajní přístup. Vždy jsou to mixy teorie, počítačového modelování, pozemních zkoušek a testovacích letů. Jen poměr jednotlivých složek je různý.
Zaběhnutý průmysl, ke kterému má blízko jak NASA tak ESA má tendenci stavět na existujících technologiích. V případě Ariane 6 je to postupně vylepšovaný vodíkový motor Vulcain. S tím by se přistávalo dost špatně, protože druhý stupeň se odděluje v mnohem vyšší rychlosti než u Falconu 9 a myslím, že i vyšší než u Falconu Heavy (který má s přistáváním centrálního stupně pořád problémy).
Na znovupoužitelné raketě se v Evropě pracuje, ale bohužel je to zatím ve fázi konceptů. Můžete si o nich něco přečíst tady: https://link.springer.com/article/10.1007/s12567-024-00549-9 Pokrok je v tomto ohledu pomalý i z důvodu, že v Evropě se používají motory jen vodíkové a na pevné palivo. Jelikož si nikdo v nadnárodní organizaci jako je ESA nedovolí svým členům říct, že budou minimálně pět let bez silné rakety, tak se vyvinula Ariane 6.
V ESA nikdo do stolu neudeří, protože je to společenství spousty států, kde má každý své zájmy a všichni se bojí nějakého většího selhání. SpaceX taky nevznikla jako projekt NASA, která má v zásadě podobné problémy. Chtělo by to, aby se utrhlo pár schopných konstruktérů z Arianespace nebo Airbusu, našli si bohatého sponzora ochotného riskovat a pak svůj produkt nabídli ESA. Pokud by vhodně doplňoval flotilu, možná by ho tam zařadili a tím by získal místo na kosmodromu a zakázky.
Bohatý sponzor je problém z hlediska toho, že v Evropě moc nemáš šanci zbohatnout, protože vše sežerou daně a všemožné poplatky. Navíc je zde další problém a tím jsou papíry, tedy než by se prokousali papírovou válkou, tak půjdou všichni do důchodu.
Pro někoho dost bohatého není problém danit, kde se mu zlíbí. Ostatně evropské Irsko je pro tyto účely jako stvořené. Tam daní i velké americké korporáty, protože doma je to moc drahé. Třetí nejbohatší člověk světa je Francouz. Bohužel technologie a raketová věda nejsou jeho obor.
Ano, to je přesně ono, potřebujete technicky schopného člověka, který má současně peníze a to v dnešním světě je docela problém, protože dostatek financí mají především umělci a příbuzné obory, které nemají nic společného s technikou.