V neděli, kdy se starý týden chýlí ke svému konci, přichází čas na rekapitulaci. Ano, stálí čtenáři našeho blogu už určitě tuší, že v poledne posledního dne v týdnu přichází další díl tradičního seriálu Kosmotýdeník. I dnes pro Vás máme připravená tři hlavní a dvě menší témata. Řeč bude o vypuštění nového meteorologického satelitu, který vznikl spoluprací Spojených států a Japonska, druhým tématem se vrátíme do loňského léta – konečně víme, proč se Luca Parmitano během svého výstupu málem utopil. Aktuální díl uzavře informace o velkém úspěchu amerického teleskopu Kepler.
Nový satelit zmapuje globální srážky
Japonská raketa HII-A odstartovala 27. února v 19:37 našeho času z kosmodromu Tanegašima. Pod jejím aerodynamickým krytem seděla družice GPM (Global Precipitation Measurement) – společné dílo NASA a JAXA.
Družici GPM jsme se podrobně věnovali v tomto článku, dnes tedy jen krátké shrnutí nejdůležitějších informací – satelit bude kroužit kolem Země na nízké oběžné dráze ve výšce 400 km. Zvolená dráha má hned několik výhod – satelit jednak obíhá kolem naší planety rychleji, takže může efektivněji mapovat počasí ve více regionech a navíc mají měřící přístroje (dva radary a mikrovlnný přijímač) vyšší citlivost. Satelit obíhá kolem Země po dráze skloněné o 65° vůči rovníku. Díky tomu přelétá nad velkou většinou povrchu planety. Hlavní ale je, že data z tohoto satelitu se budou kombinovat s informacemi, které nasbírají jiné družice. Díky tomu bude možné zajistit aktuální sběr informací z mnoha míst Země současně. Každé místo planety by tak mělo být sledované zhruba jednou za tři hodiny.
Proč se Luca Parmitano málem utopil?
Vloni v červenci bylo na ISS hodně živo – italský astronaut Luca Parmitano se během výstupu do otevřeného kosmu málem utopil, protože se mu do helmy dostal skoro litr a půl vody. Podrobněji jsme situaci popsali v tomto článku. Astronauti na stanici v dalších dnech hledali možný zdroj závady, ovšem jejich snažení bylo marné. Všechno se zdálo v pořádku, ale když skafandr aktivovali, voda se objevila znovu. Na Zemi proto putovaly klíčové součásti kosmického obleku a do zkoumání se pustili pozemní inženýři.
Nyní už známe důvody celého selhání. Rozbor ukázal, že chyba byla skutečně v zařízení pro odstraňování vlhkosti z atmosféry skafandru. V jednom z filtrů se našly nečistoty, které podle všeho způsobily, že se vysrážená voda vracela zpátky do helmy. Ačkoli se přesně nevím, jak se nečistota do filtru dostala, vyšetřovací komise doporučila celkem 49 opatření, díky kterým by k podobným situacím už nemělo docházet. Co je ale zajímavé je to, že problém s vodou ve skafandru nebyl nový – Luca Parmitano s ní měl zkušenost i během svého prvního výstupu. Jenže tehdy jí nebylo tolik a navíc se objevila až na konci výstupu. Zájemci o bližší rozbor celého vyšetřování se mohou začíst do této zprávy.
Kepler změnil svět exoplanet
O tom, že je americký teleskop Kepler velkým dříčem, který posouvá průzkum planet mimo Sluneční soustavu mnohem dál, není již dlouho sporu. přesto událost z minulého týdne způsobila bez přehánění menší revoluci v tomto bouřlivě se rozvíjejícím oboru. Kepler totiž odhalil 715 nových exoplanet, což jsou 2/3 toho, co se podařilo potvrdit za celých dvacet let! Nově objevené planety jsou většinou podobné našemu Neptunu, nebo se jedná o tzv. super-Země. Čtyři nově objevené světy jsou menší než 2,5 poloměru Země a krouží kolem své mateřské hvězdy v tzv. obyvatelné zóně. Celkem se podařilo v tomhle balíku objevů najít planety u 305 hvězd. Podrobný rozbor objevených planet najdete v tomto článku na specializovaném webu exoplanety.cz.
Krátké zprávy
Evropský meteosatelit Sentinel 1 se v minulém týdnu přesunul z Evropy do Jižní Ameriky. O převoz mezi Turínem a Cayenne se postaral ruský nákladní letoun Antonov An-124 Ruslan. Po přesunu na základnu v Kourou čeká na satelit poslední série příprav před dubnovým startem na palubě rakety Sojuz. Satelit Sentinel 1A je prvním z řady stejnojmenných meteorologických družic, které v dalších letech naváží na odkaz legendárního evropského satelitu Envisat.
Americké vozítko Curiosity v posledních dnech jezdí poměrně často pozpátku. řidiči roveru tak reagují na pomalu se zhoršující stav plášťů předních kol, který trpí přejížděním přes ostré kameny. Jízda pozpátku má tedy zajistit rovnoměrnější rozložení zátěže na kola. Pro Curiosity to velký problém není, jelikož disponuje kamerami HazCam i v zadní části svého trupu a sloupek s kamerami se může libovolně otáčet ve směru jízdy. Vozítko tak už pozpátku ujelo několik set metrů.
Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
http://www.nasa.gov/
http://spaceflightnow.com/
http://www.exoplanety.cz/
http://www.exoplanety.cz/
http://spaceflightnow.com/
http://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
http://i.space.com/images/i/000/037/210/i02/gpm-mission-launch-2.jpg?1393535810
http://d1jqu7g1y74ds1.cloudfront.net/wp-content/uploads/2014/02/water_helmet.jpg
http://upload.wikimedia.org/…/c/c3/ExoplanetDiscoveries-Histogram-20140226.png
http://spaceflightnow.com/soyuz/vs07/140224shipment/arrival_400283.jpg
http://www.db-prods.net/marsroversimages/Curiosity/2014/Sol548_pano.jpg