Na začátku června bylo oznámeno, že se start pilotované testovací mise lodi Starliner odkládá. NASA a Boeing tak reagovaly na výsledky společného zhodnocení příprav, ke kterému došlo na konci května. Bylo tedy jasné, že start neproběhne v původně plánovaném termínu okolo 21. července, ale konkrétní termín nikdo neznal. Zástupci NASA a Boeingu na telekonferenci pro novináře slíbili, že bližší informace poskytnou, jakmile bude něco k dispozici. Detaily jsme se dozvěděli 7. srpna, když ve 20:00 našeho času začala tisková konference, které se zúčastnili Steve Stich manažer NASA pro program CCP (Commercial Crew Program), Joel Montalbano, manažer NASA pro program stanice ISS a Mark Nappi, viceprezident a programový manažer projektu CST-100 Starliner z firmy Boeing.
Začátek telekonference, kterou živě vysílala agentura NASA, byl vyplněn proslovy, které se zpočátku zaměřovaly na zdůraznění, jak velkých pokroků tým dosáhl a jak všichni tvrdě pracovali, aby vyřešili problémy, kterým čelili. Poté se řeč konečně stočila k technickým detailům. Už na začátku června jsme zmínili, že se start pilotované testovací mise CFT odkládá ze dvou důvodů. Tím prvním je dodatečná recertifikace padákového systému a tím druhým páska, která se běžně používá v kosmických projektech k obalení drátů, které chrání před prodřením. Začněme teď od pásky. Na tiskové telekonferenci zaznělo, že ačkoliv se tato páska v kosmonautice běžně používá, nebyly dokumenty v archivech NASA konzistentní z hlediska její hořlavosti za různých koncentrací kyslíku v okolní atmosféře.
Zdroj: https://spaceflightnow.com/
Jak jsme se dozvěděli, páska P-213 prošla v průběhu času různými ověřovacími testy, které odhalily její náchylnost k hoření za určitých podmínek, což následně snížilo její faktor bezpečnosti, který je zvláště u pilotovaných kosmických lodí velmi důležitý. Pracovníci proto rozdělili loď na 12 sekcí a začali z nich odstraňovat tuto pásku, což prý šlo překvapivě dobře. Celkově se podařilo odstranit okolo 80 % těchto pásek a jejich zbytek by se již odstraňovat neměl – Protipožárních opatření bude dosaženo přidáním přepážek či povrchových nátěrů, které brání hoření. Podle toho, co zaznělo při telekonferenci se zdá, že tento problém můžeme považovat za vyřešený a jakékoliv zpoždění by nemělo být závislé na jeho řešení.
Naopak druhý dříve oznámený problém je v současné době kritickou překážkou, na které závisí další vývoj termínů lodi Starliner. Konkrétně se jedná o redesign padákového systému této lodi, především pak osmi kevlarových smyček, které pomáhají přenášet hmotnost břemena na systém lan vedoucích k vrchlíku. Tým se rozhodl přepracovat tento díl, aby byla zajištěna vyšší spolehlivost padákového systému, byť jeho certifikační a ověřovací testy již proběhly. Na telekonferenci zaznělo, že momentálně probíhá výroba těchto dílů a před jejich instalací do letového exempláře bude muset proběhnout shozová zkouška, která je momentálně plánována na listopad.
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov/
Na dotaz novinářů, zda není jediný test málo, bylo odpovězeno, že jde o dostatečný počet testů s přihlédnutím k tomu, o jak malou část padákového systému se jedná. Navíc bylo zopakováno, že tento padákový systém již prošel zevrubnými testy, které prokázaly jeho spolehlivost. Tento shozový test padákového systému je momentálně kritickou překážkou, na které bude záviset další příprava lodi Starliner. Pokud by test proběhl v listopadu a byl úspěšný, mohlo by k pilotované testovací misi lodi Starliner dojít nejdříve v březnu příštího roku. Toto datum vychází i z koordinace s plánovaným děním na ISS. Start pilotovaného Starlineru je totiž potřeba sladit s přílety a odlety lodí Sojuz a Crew Dragon, aby rotace posádek stále dávala smysl a nebyla výrazně narušena.
Dotaz na to, zda se dá první ostrá (nikoliv testovací) mise lodi Starliner očekávat ve druhé polovině roku 2024, nebo zda spíše sklouzne na rok 2025, se podle očekávání nedočkala přímé odpovědi. V tuto chvíli totiž nikdo nemůže s jistotou říct, kdy proběhne zkouška padáků, na které stojí start pilotované testovací mise. Její výsledek zase bude klíčový pro ukončení certifikačního procesu nové kosmické lodě, který je nezbytný k realizaci prvního ostrého letu. Přítomní zástupci však uvedli, že pokračují přípravy nejen pilotované testovací mise a první ostré mise, ale i druhé, třetí a čtvrté ostré mise. Jejich termíny však budou samozřejmě záviset na tom, jak dopadnou mise před nimi.
Zdroje informací:
https://www.youtube.com/
Zdroje obrázků:
https://spacenews.com/wp-content/uploads/2019/12/starliner-orbit-879×485.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/bb_1.jpg
https://images-assets.nasa.gov/image/NHQ202107290014/NHQ202107290014~large.jpg
Bylo by zajímavé vědět, jak poznali, že kevlarové smyčky je potřeba přepracovat. Některá praskla? Zamotala se? Pořád mám z Boeingu nějak pocit, že neřeknou nic, co by mohlo ukázat na jejich předchozí chybu. Naopak, když je problém na straně NASA, tak to se dozvíme.
Naprostý souhlas. Mají to nacvičené z letadel. 737 MAX kompletně zabily posádky 3 letadel, ale bylo to jen neporozumění novému SW.
O kterém ovšem pilotům nikdo neřekl.
Důvod pokud vím nebyl poškození, ale nedostatečný safety margin… nejspíš problém při nějakém jiném testu…
Překvapuje mě ten obrovský rozdíl mezi testováním padákového systému u SpaceX vs Boeingu. U SpaceX se psalo tuším o desítkách shozů. Výsledky lze pak nějak statisticky zpracovat, očistit od mezních hodnot, identifikovat chyby v měření apod. Že by Boeing spoléhal na srovnání nového shozu s údaji naměřenými během minulých testů? Museli by u nového shozu zajistit naprosto shodné podmínky s předchozími shozy (kromě přepracovaného dílu samozřejmě).
SpaceX měnila samotné padáky, a to dost podstatně.
Boeing „jen“ nahrazuje kus „popruhu“ za „stejný“ s trochu jinou „výztuží“.
Trochu mě překvapuje, že kvůli tomu vůbec budou dělat shozový test (když zrovna tento kousek by se dal otestovat na trhači).
To sice dal, ale člověk nikdy neví. Problém je jinde, SpaceX by to zmáklo za měsíc i s papíry, Boeing na to potřebuje měsíců několik a pak se nedej bože najde další drobnost a další měsíce naskočí.
B737 MAX zabily lidi ve 2 letadlech, u druhého ale jen z 50%. V té době už se mluvilo o příčině potíží MAXu a kdyby posádka nebyla úplně blbá, letadlo i cestující by zachránila.
Každopádně Boeing ztratí odkladem a zkouškami nejmíň půl miliardy USD, které musí zaplatit ze svého. Taky má jistotu, že žádné další lety nebudou. SpaceX je v klidu, dostanou další zakázku. Uvidíme co Sierra Nevada.
Děkuji za upřesnění ohledně 737.
Ztráta Boeingu kolem Starliner byla nedávno zde na webu v Krátkých zprávách. Tuším přes 300 mega USD jen za jeden kvartál.
Přitom reálně jde jen o platy lidí, ale Boeing tam započítá všechno kolem, takže pak je z toho taková hezká sumička.
No nevim kde jste vzal tu blbou posadku.
Ale navrhuju prakticky test…
Vezmeme vas do letadla, dame vam na zada padak, to je bezpecne ze… nerekneme ale kde se otevira…. a vyhodime z letadla … Pokud nejse blbej tak mate dost casu ho otevrit Kdyz ne… budete dole aspon rychleji :)…..
Velmi trefná odpověď!
Lion Air Flight 610 spadl 29. října 2018. Už 7.listopadu FAA požadovala důkladné proškolení personálu MAxů ohledně MCAS a pitotky AoA. 15. listopadu začaly řvát odbory, 28. vydala Indonésie předběžnou zprávu obviňující pitotky a MCAS a v průběhu prosince a ledna se objevilo mnoho informací o nedostatcích MCAS systému. Ethiopian Airlines Flight 302 spadl až 10. března 2019, 3 měsíce po té, co problémy s MCAS vešly ve známost. Piloti by měli být dost inteligentní, aby si sami zjistili, proč spadlo letadlo typu, na kterém létají, a co dělat, pokud se to u nich bude opakovat, proto jsem napsal o těch 50% viny.
@Radek V. Ještě mimo Starliner: Piloti dopravních společností se ovšem musí informovat a vzdělávat z oficiálních zdrojů.
Pokud se k oficální zprávě a k opravenému manuálu dostali přímo, máte pravdu.
Pokud ale o tom psal jen běžný a bulvární tisk, pokud jejich zaměstnavatel (úředníci) odpověděl, že ještě nemají oficiální změny tréningu, nevinil bych je.
Proč? Protože postupy jsou navazující a jsou školeni postupovat rutinním způsobem, pokud je kritická situace a málo času.
Přijde mi neuveřitelné, že tři a půl roku po prvním letu začnou řešit hořlavost lepící pásky…
Tak trochu mi v článku chybí malé shrnutí tohoto programu. Program začal v roce 2010 a Boeing od začátku tvrdil, že Starliner bude v operačním použití od roku 2015. Jinými slovy aktuálně to vypadá na zpoždění skoro deset let.
V optimistickém termínu březen 2024 bude mít Crew Dragon za sebou: 1 demo misi (2), 8 misí Crew-X (8*4), 3 mise Axiom (3*4) a Inspiration (4) a Polaris Dawn (4). Celkem tedy 14 misí s 54 lidmi.
Starliner pokud se vůbec kdy podaří dokončit, tak bude mít maximálně 6 misí + demo, tedy 7 letů s 26 lidmi.
Skoro zbytečné to dokončovat.
Má smysl dokončovat. NASA u pilotovaných letů ráda dva dodavatele, pokud to jde. Důvod je jasný, něco se stane s jedním typem a odhalení problému může trvat dlouho, tak je k dispozici záskok.
I proto byl třeba nedávno vybrán druhý dodavatel lunárního landeru mimo Space X.
Chápu že dokončení lodi je duležité z jednoho prostého důvodu.
A ten je stejný jako dokončení a stavba SLS raket, kdyby byl projekt ukončen přišlo by o práci XXX tisíc lidí, takže tady peníze a čas nemají žádný význam …..ať to stojí co to stojí …:(( :((
A argumenty že NASA chce mít záložní dopravní prostředek je nesmysl.
Než Starliner odstartuje (ani zdaleka nevěřím roku 2025) tak Dragon paradoxně skončí, protože bude létat už jen efektivnější Starship což bude úplně jiná liga,
a navíc tady bude BlueOrigin a možná i další po těch letech čekání…
Crew Dragon neskončí hned, jak začne létat Starship. Sám Musk říkal, že budou potřeba stovky bezpilotních letů, než do Starship usednou lidé. Nevěřím tomu, že by lidé ve Starship letěli před zánikem ISS v roce 2031.
Coz je problem pro pilotovane „povrchove“ lunarni mise
Tak samozřejmě že budou potřeba desítky-stovky nepilotovaných letů Starship, stejně tomu bylo i u Dragonu na Falconech, nebýt stovek předchozích startů F9, asi by jim to nešlo tak rychle.
Do SS neposadí člověka hned při prvním kompletním orbitálním obletu Země.
Myslel jsem že to z kontextu mého komentáře (doprava lidí do vesmíru) bylo zřejmé, že jsem myslel ukončení provozu Dragounů po dosažení spolehlivosti a certifikace SH/SS.
Prostě v žádném případě nevěřím tomu že by Starliner s posádkou odstartoval dřív než SS s posádkou.
Když kouknu na dobu vývoje Dragonu a Starlineru, tak Boeing má v této fázi před sebou ještě několik let, což je extrémně směšné vzhledem k velikosti, know-how a mozkové kapacitě této firmy.
Ale je pravda že jsem zvědav i na SpaceX, jak zde bylo řečeno, tak velký odklad by byl problém i pro lunární mise.
Musk sice říká že lidé v SS poletí za 2 roky,
ale Muskova konstanta říká že to bude za 3,5-4 roky, což by tak nějak odpovídalo pokud by SpaceX začalo od příštího roku startovat s větší kadencí a navíc snad už i z Floridy.
Na letošek bylo v plánu startovat 4x (myslím) a zatím to s bídou vypadá na 2 starty.
I kdyby se ten druhý start povedl, tak to bude někdy v Řijnu/Listopadu a pochybuji že by se stihl 3.start do konce roku
Co se taký koexistence Dragonu a Starship, nevím jestli jsem to četl zde nebo na ElonX, ale Dragony nebudou sloužit moc dlouho.
Srovnání s leteckým dopravním průmyslem který se zbavuje A380 a raději firmy nakupují menší úspornější letadla chápu,
ale SpaceX neplánuje provozovat Dragony vedle Starship, tedy aspoň ne moc dlouho
Tu efektivitu StarShip nevidím tak prostince. Je takové úsloví „kanonem na vrabce“. Vývoj nečeká, proč asi dopravci opouštějí A380?
Vytížení každého letu, aby pro zákazníka bylo ekonomické, musí kombinovat objem, váhu, význam/cenu – pro náklad nebo posádku.
Tlak na cenu je vyvažován konkurencí – proto SpaceX dosud takto směřuje.
A proto jsou menší lodě také potřebné.
Také věřím, že zůstane váhová varianta Falcon 9, třeba víc úsporná.
Boeing, nejen že zaměstnává ale také platí daně a je výkladní skříní moci a schopností USA. Proto doufám i v politický tlak, aby se zbavil neefektívních postupů a těch, kteří způsobují jeho neschopnost.
Na druhou stranu NASA poptává za peníze všech daňových poplatníků a taky cítí, že jí budoucí prezidenti mohou šlápnout na krk.
Takže není potřeba vyjmenovávat jednotlivé pohnutky, tou souhrnnou je „America First“.
A to fakt není zadarmo.
Bylo by zajímavé vědět, jak poznali, že kevlarové smyčky je potřeba přepracovat. Některá praskla? Zamotala se? Pořád mám z Boeingu nějak pocit, že neřeknou nic, co by mohlo ukázat na jejich předchozí chybu. Naopak, když je problém na straně NASA, tak to se dozvíme.
Naprostý souhlas. Mají to nacvičené z letadel. 737 MAX kompletně zabily posádky 3 letadel, ale bylo to jen neporozumění novému SW.
O kterém ovšem pilotům nikdo neřekl.
Důvod pokud vím nebyl poškození, ale nedostatečný safety margin… nejspíš problém při nějakém jiném testu…
Překvapuje mě ten obrovský rozdíl mezi testováním padákového systému u SpaceX vs Boeingu. U SpaceX se psalo tuším o desítkách shozů. Výsledky lze pak nějak statisticky zpracovat, očistit od mezních hodnot, identifikovat chyby v měření apod. Že by Boeing spoléhal na srovnání nového shozu s údaji naměřenými během minulých testů? Museli by u nového shozu zajistit naprosto shodné podmínky s předchozími shozy (kromě přepracovaného dílu samozřejmě).
SpaceX měnila samotné padáky, a to dost podstatně.
Boeing „jen“ nahrazuje kus „popruhu“ za „stejný“ s trochu jinou „výztuží“.
Trochu mě překvapuje, že kvůli tomu vůbec budou dělat shozový test (když zrovna tento kousek by se dal otestovat na trhači).
To sice dal, ale člověk nikdy neví. Problém je jinde, SpaceX by to zmáklo za měsíc i s papíry, Boeing na to potřebuje měsíců několik a pak se nedej bože najde další drobnost a další měsíce naskočí.
B737 MAX zabily lidi ve 2 letadlech, u druhého ale jen z 50%. V té době už se mluvilo o příčině potíží MAXu a kdyby posádka nebyla úplně blbá, letadlo i cestující by zachránila.
Každopádně Boeing ztratí odkladem a zkouškami nejmíň půl miliardy USD, které musí zaplatit ze svého. Taky má jistotu, že žádné další lety nebudou. SpaceX je v klidu, dostanou další zakázku. Uvidíme co Sierra Nevada.
Děkuji za upřesnění ohledně 737.
Ztráta Boeingu kolem Starliner byla nedávno zde na webu v Krátkých zprávách. Tuším přes 300 mega USD jen za jeden kvartál.
Přitom reálně jde jen o platy lidí, ale Boeing tam započítá všechno kolem, takže pak je z toho taková hezká sumička.
No nevim kde jste vzal tu blbou posadku.
Ale navrhuju prakticky test…
Vezmeme vas do letadla, dame vam na zada padak, to je bezpecne ze… nerekneme ale kde se otevira…. a vyhodime z letadla … Pokud nejse blbej tak mate dost casu ho otevrit Kdyz ne… budete dole aspon rychleji :)…..
Velmi trefná odpověď!
Lion Air Flight 610 spadl 29. října 2018. Už 7.listopadu FAA požadovala důkladné proškolení personálu MAxů ohledně MCAS a pitotky AoA. 15. listopadu začaly řvát odbory, 28. vydala Indonésie předběžnou zprávu obviňující pitotky a MCAS a v průběhu prosince a ledna se objevilo mnoho informací o nedostatcích MCAS systému. Ethiopian Airlines Flight 302 spadl až 10. března 2019, 3 měsíce po té, co problémy s MCAS vešly ve známost. Piloti by měli být dost inteligentní, aby si sami zjistili, proč spadlo letadlo typu, na kterém létají, a co dělat, pokud se to u nich bude opakovat, proto jsem napsal o těch 50% viny.
@Radek V. Ještě mimo Starliner: Piloti dopravních společností se ovšem musí informovat a vzdělávat z oficiálních zdrojů.
Pokud se k oficální zprávě a k opravenému manuálu dostali přímo, máte pravdu.
Pokud ale o tom psal jen běžný a bulvární tisk, pokud jejich zaměstnavatel (úředníci) odpověděl, že ještě nemají oficiální změny tréningu, nevinil bych je.
Proč? Protože postupy jsou navazující a jsou školeni postupovat rutinním způsobem, pokud je kritická situace a málo času.
Přijde mi neuveřitelné, že tři a půl roku po prvním letu začnou řešit hořlavost lepící pásky…
Tak trochu mi v článku chybí malé shrnutí tohoto programu. Program začal v roce 2010 a Boeing od začátku tvrdil, že Starliner bude v operačním použití od roku 2015. Jinými slovy aktuálně to vypadá na zpoždění skoro deset let.
V optimistickém termínu březen 2024 bude mít Crew Dragon za sebou: 1 demo misi (2), 8 misí Crew-X (8*4), 3 mise Axiom (3*4) a Inspiration (4) a Polaris Dawn (4). Celkem tedy 14 misí s 54 lidmi.
Starliner pokud se vůbec kdy podaří dokončit, tak bude mít maximálně 6 misí + demo, tedy 7 letů s 26 lidmi.
Skoro zbytečné to dokončovat.
Má smysl dokončovat. NASA u pilotovaných letů ráda dva dodavatele, pokud to jde. Důvod je jasný, něco se stane s jedním typem a odhalení problému může trvat dlouho, tak je k dispozici záskok.
I proto byl třeba nedávno vybrán druhý dodavatel lunárního landeru mimo Space X.
Chápu že dokončení lodi je duležité z jednoho prostého důvodu.
A ten je stejný jako dokončení a stavba SLS raket, kdyby byl projekt ukončen přišlo by o práci XXX tisíc lidí, takže tady peníze a čas nemají žádný význam …..ať to stojí co to stojí …:(( :((
A argumenty že NASA chce mít záložní dopravní prostředek je nesmysl.
Než Starliner odstartuje (ani zdaleka nevěřím roku 2025) tak Dragon paradoxně skončí, protože bude létat už jen efektivnější Starship což bude úplně jiná liga,
a navíc tady bude BlueOrigin a možná i další po těch letech čekání…
Crew Dragon neskončí hned, jak začne létat Starship. Sám Musk říkal, že budou potřeba stovky bezpilotních letů, než do Starship usednou lidé. Nevěřím tomu, že by lidé ve Starship letěli před zánikem ISS v roce 2031.
Coz je problem pro pilotovane „povrchove“ lunarni mise
Tak samozřejmě že budou potřeba desítky-stovky nepilotovaných letů Starship, stejně tomu bylo i u Dragonu na Falconech, nebýt stovek předchozích startů F9, asi by jim to nešlo tak rychle.
Do SS neposadí člověka hned při prvním kompletním orbitálním obletu Země.
Myslel jsem že to z kontextu mého komentáře (doprava lidí do vesmíru) bylo zřejmé, že jsem myslel ukončení provozu Dragounů po dosažení spolehlivosti a certifikace SH/SS.
Prostě v žádném případě nevěřím tomu že by Starliner s posádkou odstartoval dřív než SS s posádkou.
Když kouknu na dobu vývoje Dragonu a Starlineru, tak Boeing má v této fázi před sebou ještě několik let, což je extrémně směšné vzhledem k velikosti, know-how a mozkové kapacitě této firmy.
Ale je pravda že jsem zvědav i na SpaceX, jak zde bylo řečeno, tak velký odklad by byl problém i pro lunární mise.
Musk sice říká že lidé v SS poletí za 2 roky,
ale Muskova konstanta říká že to bude za 3,5-4 roky, což by tak nějak odpovídalo pokud by SpaceX začalo od příštího roku startovat s větší kadencí a navíc snad už i z Floridy.
Na letošek bylo v plánu startovat 4x (myslím) a zatím to s bídou vypadá na 2 starty.
I kdyby se ten druhý start povedl, tak to bude někdy v Řijnu/Listopadu a pochybuji že by se stihl 3.start do konce roku
Co se taký koexistence Dragonu a Starship, nevím jestli jsem to četl zde nebo na ElonX, ale Dragony nebudou sloužit moc dlouho.
Srovnání s leteckým dopravním průmyslem který se zbavuje A380 a raději firmy nakupují menší úspornější letadla chápu,
ale SpaceX neplánuje provozovat Dragony vedle Starship, tedy aspoň ne moc dlouho
Tu efektivitu StarShip nevidím tak prostince. Je takové úsloví „kanonem na vrabce“. Vývoj nečeká, proč asi dopravci opouštějí A380?
Vytížení každého letu, aby pro zákazníka bylo ekonomické, musí kombinovat objem, váhu, význam/cenu – pro náklad nebo posádku.
Tlak na cenu je vyvažován konkurencí – proto SpaceX dosud takto směřuje.
A proto jsou menší lodě také potřebné.
Také věřím, že zůstane váhová varianta Falcon 9, třeba víc úsporná.
Boeing, nejen že zaměstnává ale také platí daně a je výkladní skříní moci a schopností USA. Proto doufám i v politický tlak, aby se zbavil neefektívních postupů a těch, kteří způsobují jeho neschopnost.
Na druhou stranu NASA poptává za peníze všech daňových poplatníků a taky cítí, že jí budoucí prezidenti mohou šlápnout na krk.
Takže není potřeba vyjmenovávat jednotlivé pohnutky, tou souhrnnou je „America First“.
A to fakt není zadarmo.