Start Starlineru na první pilotovanou misi se posouvá

Agentura NASA a firma Boeing společně 25. května provedly společné zhodnocení Crew Flight Test, které předchází chystanému prvnímu letu této lodi s astronauty k Mezinárodní kosmické stanici. Během této kontroly týmy zodpovědné za průběh mise přezkoumaly zatím nedokončené úkoly, které zbývají před startem, který byl v té době plánován nejdříve na 21. července. Experti se zaměřili také na nově vznikající problémy, které je potřeba vyřešit před rozhodnutím o plnění paliva do kosmické lodi, k čemuž mělo podle tehdy platného harmonogramu dojít v červnu.

K prvnímu pilotovanému letu Stalrineru přistupujeme metodicky a snažíme se zapracovat všechny poznatky, které jsme získali během různých hloubkových zkušebních kampaní včetně letových testů lodi a ověřovacích postupů agentury,“ uvedl Steve Stich, manažer NASA pro Commercial Crew Program a dodal: „Všechny případy anomálií z mise Orbital Flight Test-2 byly uzavřeny. Kromě dokončování probíhajících prací nadále celý tým bedlivě sleduje případné nové technické problémy při dokončování certifikace pro let s posádkou.

Loď Starliner během příprav na nepilotovanou zkušební misi

Loď Starliner během příprav na nepilotovanou zkušební misi
Zdroj: https://spaceflightnow.com/

V rámci současných snah bylo dokončeno 95 % certifikačních kroků pro misi Crew Flight test (CFT). Tato hodnota obnáší schválení akumulátorů pro návratový modul založené na dodatečných testech a analýzách společně se zmírněním následků letů po provedení certifikace. Řešil se i návrh na modernizaci akumulátorů pro budoucí mise. Týmy provádějí závěrečné kontroly kosmické lodi a připravují se na nadcházející milníky, mezi které mělo patřit tankování pohonných látek do nádrží kosmické lodi, její přeprava na místo startu a integrace s raketou Atlas V společnosti United Launch Alliance.

Zatímco týmy stále pracují na zbývajících certifikačních krocích, zabývají se také hledáním nejlepšího postupu v následujících případech:

Týmy odstraní a vymění přepouštěcí ventil na aktivním systému tepelného hospodaření, který se nachází v servisním modulu Starlineru a slouží k vedení chladicího média do systému, kde chladí palubní avioniku. Tým vymění ventil, který bránil průtoku k jednomu ze dvou redundantních okruhů a provedou diagnostickou zkoušku, která potvrdí, že pozorovaný problém souvisel s tímto nefunkčním dílem. Tato činnost měla zabrat zhruba týden a nepočítalo se s tím, že by měla jakýkoliv celkový dopad na harmonogram předletových příprav.

Připojená loď Starliner k Mezinárodní kosmické stanici

Připojená loď Starliner k Mezinárodní kosmické stanici
Zdroj: https://twitter.com/AstroSamantha/

Inženýři také stále pracují na vyhodnocení zvýšených rizik, která se týkají specifického typu pásky, která se v lodi používá za účelem ochrany kabelů před jejich odřením. Ačkoliv se páska v kosmonautice běžně používá, její lepivé složky mohou za určitých podmínek představovat požární riziko. Agentura NASA a firma Boeing proto společně vyhodnocují vlastnosti tohoto materiálu společně se systematickou ochranou kabeláže, aby potvrdily vhodnost zvoleného řešení pro pilotovaný let. Tento proces zatím stále probíhá a očekávalo se, že bude dokončen předtím, než Boeing zahájí proces plnění nádrží kosmické lodě pohonnými látkami.

Atlas V s lodí Starliner na floridské rampě 41 před odloženým startem na misi OFT-2.

Atlas V s lodí Starliner na floridské rampě 41 před odloženým startem na misi OFT-2.
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov/

NASA a Boeing také pracují na přehodnocení rezerv padákového systému lodi Starliner, které je založeno na nových údajích v rámci probíhajícího procesu certifikace konstrukce. Inženýři provádí zhodnocení celkové účinnosti konkrétních spojů v padákovém systému, aby bylo možné ověřit, zda splňují všechny faktory požadované pro pilotovaný let.

Bezpečnost posádky pro NASA i průmyslové partnery zůstává nejvyšší prioritou. Objevující se problémy nejsou v pilotované kosmonautice neobvyklé, zvláště pak během vývoje,“ vysvětlil Stich a dodal: „Když se podíváte dva měsíce zpátky na práci, kterou jsme měli před sebou, tak dnes už je téměř všechno hotovo. Společný tým je houževnatý a odhodlaný splnit svůj cíl, kterým je odlet posádky na Starlineru, jakmile to bude bezpečné. Pokud bude zapotřebí v budoucnu provést úpravu letového harmonogramu, pak to jistě uděláme, stejně tak, jako jsme to již udělali dříve. Poletíme, až když budeme připraveni.

Očekávalo se, že by plnění Starlineru pohonnými látkami mohlo začít nejdříve v polovině června. V harmonogramu prací byla určitá operativní flexibilita, která se mohla využít, pokud si to situace vyžádá. Týmy neustále vyhodnocují průběh prací a rozhodují se, zda bude zapotřebí úprava aktuálního termínu startu. NASA zároveň slíbila, že v následujících týdnech poskytne další aktualizaci o pokrocích, kterých tým dosáhl.

Posádka pilotované mise lodi Starliner - Sunita Williams a Barry Wilmore.

Posádka pilotované mise lodi Starliner – Sunita Williams a Barry Wilmore.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/

1. června aktualizace opravdu přišla, ale nikoliv potěšující. Ostatně už jen sama skutečnost, že NASA relativně narychlo (jen s předstihem pár hodin) svolala tiskovou konferenci, na které měla prezentovat nové informace, většinou znamená, že oznámené informace nebudou pozitivní. Tisková konference nakonec začala s půlhodinovým zpožděním ve 22:30 SELČ a zúčastnil se jí Steve Stich, manažer NASA pro Commercial Crew Program, Mark Nappi, viceprezident a programový manažer projektu CST-100 Starliner z firmy Boeing a Joel Montalbano, manažer NASA pro stanici ISS.

Nejprve si vzal slovo Nappi, který oznámil, že týmy narazily na dva nové problémy. Jeden se týká výše zmíněné pásky chránící kabely před odřením a která může být hořlavá. Druhý problém se podle jeho slov týká padákového systému. Na základě nových skutečností se nejvyšší vedení firmy Boeing rozhodlo odstoupit od zvažovaného termínu startu 21. července. Nappi dále vysvětlil, že experti nyní potřebují 5 – 7 dní k tomu, aby sestavili plán nutný k řešení obou problémů a s tím souvisejících harmonogramů. Není proto zatím možné stanovit žádný nový možný termín startu mise CFT.

Loď Starliner, která se vydá na první zkušební pilotovaný let

Loď Starliner, která se vydá na první zkušební pilotovaný let
Zdroj: https://blogs.nasa.gov/

Slovo si poté vzal Steve Stich, který uvedl, že agentura NASA stoprocentně podporuje rozhodnutí opětovného odkladu mise CFT. O události bylo informováno celé nejvyšší vedení agentury včetně administrátora a jednomyslně podporují tento krok. Ve své další řeči se zaměřil na zmíněné nové problémy a zmínil, že jak problémy s padáky, tak i s páskou chránící kabely se objevily už při bezpilotní misi OFT-2 v loňském roce. Následně dodal však, že před pilotovanou misí je zapotřebí podrobnější analýza před udělením certifikace.

Stich poté oznámil, že v reakci na doporučení ASAP z minulého týdne o nezávislém přezkoumání Starlineru budou do pracovních týmů začleněni odborníci ze střediska NASA pro strojírenství a bezpečnost, kteří budou nezávisle podávat zprávy kanceláři hlavního inženýra. Objevila se také informace o závadě na ventilu během přípravy na plnění pohonnými látkami. Tato příprava však stejně byla vinou odkladu startu zastavena a ventil byl vyměněn. Je tedy možné, že jde o výše popsaný ventil na chladicím okruhu.

Sunita Williams (vlevo) Barry "Butch" Wilmore (uprostřed) a Mike Fincke (vpravo) sledují vývoz rakety Atlas V s lodí Starliner pro misi OFT-2.

Sunita Williams (vlevo) Barry „Butch“ Wilmore (uprostřed) a Mike Fincke (vpravo) sledují vývoz rakety Atlas V s lodí Starliner pro misi OFT-2.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Při následujících odpovědích na dotazy novinářů stojí za pozornost především otázka, zda Boeing neplánuje od projektu lodi Starliner odstoupit. Nappi na tento dotaz odpověděl, že o budoucnosti Starlineru se zatím vedou diskuse. Následně svá slova lehce korigoval, když upřesnil, že společnost je k této kosmické lodi stále smluvně zavázána. Následovala otázka, zda je start Starlineru v letošním roce realizovatelný. Nappi odpověděl, že realizovatelný je, ovšem nechtěl říkat žádné konkrétní časové rámce.

Další otázka se týkala toho, kdo platí tyto dodatečné výdaje spojené s odklady a činnostmi navíc. Nappi potvrdil, že kontrakt je na fixní částku a tudíž tyto aktivity financuje firma Boeing bez účasti NASA. Podle jeho slov je zatím příliš brzy na to říct, zda objevené problémy povedou k dalším finančním nákladům na celý program. Velmi zajímavý moment nastal, když Stich zmínil, že po prvním letu Starlineru došlo v bezpečnostní kultuře Boeingu k „obrovské změně“ (doslova tremendous change). Na to zareagoval Nappi, že bezpečnostní kultura byla vždy pevná.

Zdroje informací:
https://blogs.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://blogs.nasa.gov/…/sites/230/2023/05/1920×1080-starliner-1200×675.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/bb_1.jpg
https://pbs.twimg.com/media/FTRb923WYAEmC2l?format=jpg&name=4096×4096
https://images-assets.nasa.gov/image/NHQ202107290014/NHQ202107290014~large.jpg
https://upload.wikimedia.org//1920px-KSC-20221018-PH_KLS01_0222_%28cropped%29.jpg
https://blogs.nasa.gov/…/feb8c3pf_r03923gp004_sr_cft_move_to_hpa.jpeg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/nhq202205180009_large.jpeg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

11 komentářů ke článku “Start Starlineru na první pilotovanou misi se posouvá”

  1. Jan Karpis napsal:

    žeby kvôli páske zrušili celý starliner? to asi musia mať viac dôvodov. Možno so súčasným zdražovaním sa im to menej oplatí… aj raketa dražie, ľudí platia stále dlšie voči plánu..

    a ten vtip s bezpečnostnou kultúrou. Dosahujú nejak stále vyššie méty trápnosti. Zaujímavé, že sa im to darí tak dlho prekonávať samých seba.. malá súkromná súťaž. … z toho skôr vidno akí sú to ľudia. Snažia sa zakrývať, nepovedať pravdu a nie sú dostatočne kvalifikovaní, a potom trepnú protirečivú nekompetentnú hlúposť.
    By ma zaujímalo, či sú i ďalšie americké vesmúrne projekty kde sa to deje až takto.?

  2. Ivo napsal:

    Tohle už je ale vážně fraška. To už ani nemá moc smysl dodělávat.

  3. ldx napsal:

    Je pro mně těžko pochopitelné, že v takovém prostředí používají pásku s lepivou složkou, namísto mechanického spojení – např.jemný suchý zip, tak jak to bývá třeba dneska běžné i u pc.

    Problémem izolačních pásek v elektrotechnice je to, že za vyšších teplot se trošku roztékají, za nízkých teplot zase pořádně nelepí. Hořlavost se dá asi potlačit, ale ne úplně.

    Na jednorázové použití u expendable nosiče toto řešení asi mohlo stačit, ale u kosmické lodi, která se bude pravidelně vracet na Zem a znovupoužívat je to celkem fail (u Boeingu další z mnoha). Myslím, že tam zase někdo z manažerů vůbec nepřemýšlel.

  4. Kamil napsal:

    To jsou problémy, jak kdyby Boeing stavěl kosmickou loď poprvé. Zjistit po deseti letech vývoje, že používají špatnou lepící pásku je fakt na ručník.
    Mezi tím Space X: 10 pilotovaných letů, 38 kosmonautů na oběžné dráze

  5. Lubo napsal:

    ..“chodi to vyborne (95% hotovo), ale neseje to“ 🙂

  6. vilous VÝSTRAHA napsal:

    Zajiskření elektrického vedení je příčinou mnoha požárů nejen v kosmu. Obalit kabely hořlavou páskou je opravdu dost divný konstruktérský počin. Předpokládám, že by si to Boeing nedovolil ani u svých letadel.

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Jak se píše v článku, ta páska se v kosmonautice běžně používá. Jen tady chce mít NASA extra jistotu.

      • vilous VÝSTRAHA napsal:

        Chtěl jsem se zeptat již dříve. K čemu slouží černý děrovaný prstenec v horní části servisního modulu?

      • ldx napsal:

        Je ovšem otázka, jestli se „běžně používá“ v prostorách pro posádku, které obsahují výbušný kyslík. Možná se používají v nehermetizovaných nosičích, tam to pochopitelně problém dělat nemusí. Kromě SpX už dlouho žádná kosmická loď s lidmi nelítá a raketoplán byla kapitola z dávné minulosti, kdy normy a požadavky na bezpečnost byly někde jinde.

      • Jan Kucera napsal:

        Re: vilous
        Podle článku na everydayastronaut ( https://everydayastronaut.com/crew-dragon-vs-starliner/ ) se jedná o aerodynamický prvek, který si vynutila konstrukce Starlineru v souvislosti s použitou raketou, kdy druhý stupeň (Centaur) je užší než Starliner se servisním modulem. Toto řešení má bránit vzniku rázových vln, případně vzniku míst s neočekávanými tlaky pod Starlinerem.
        Dále EA popisuje, že např. Apollo toto mít nemuselo, protože se celá raketa směrem dolů jen rozšiřovala.

      • Miroslav Pospíšil Redakce napsal:

        Re: Jan Kučera
        Řešení s perforovaným aerodynamickým „plůtkem“ po obvodu servisního modulu vzniku rázových vln nezabrání, ty budou vznikat vždy v transsonickém a supersonickém proudění, nicméně má účel regulovat místo jejich vzniku, respektive bod kontaktu rázové vlny s kosmickou lodí a horním stupněm Centaur.
        Bez tohoto plůtku by rázová vlna vznikla hodně vysoko na horním stupni a navíc asymetricky, přičemž nějakou dobu by „cestovala“ nahorů a dolů, což by způsobovalo nebezpečné vibrace nosiče a potažmo kosmické lodi.
        Ze stejného důvodu byla pod servisní modul Starlineru přidána dodatečná válcová „sukýnka“, se kterou se v původním návrhu nepočítalo.
        Takže není to nic hezkého, jenže kombinace tvaru Starliner + Atlas V si tyto aerodynamické prvky navíc vyžádala.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.