Poté, co firma SpaceX získala od agentury NASA zakázku na dodání pilotovaného lunárního landeru pro první dvě mise programu Artemis, které mají na Měsíci přistát, bylo jasné, že dříve či později bude vybrán i druhý dodavatel. NASA jednak chce podporovat více firem a také využívat pestrosti nabídek, které zajistí optimální kadenci přistání na Měsíci. Agentura proto rozhodla, že pro misi Artemis V vybere jiný lander než ten, který předložila SpaceX. 19. května NASA v rámci slavnostní prezentace oznámila, že zakázku získal tzv. Národní tým, v jehož čele stojí firma Blue Origin. Kromě ní jsou do projektu landeru Blue Moon zapojeny i společnosti Lockheed Martin, Draper, Boeing, Astrobotic a Honyebee Robotics.
Celková hodnota zakázky s pevně stanovenou cenou činí 3,4 miliardy dolarů. „Dnes s radostí oznamujeme, že společnost Blue Origin jako druhý dodavatel NASA postaví systém pro přistání lidí, který dopraví astronauty programu Artemis na povrch Měsíce,“ řekl administrátor NASA Bill Nelson a dodal: „Nacházíme se ve zlatém věku lidských kosmických letů, který je umožněn komerčními a mezinárodními partnerstvími NASA. Společně investujeme do infrastruktury, která vydláždí cestu k přistání prvních astronautů na Marsu.“
Zdroj: NASA
V rámci mise Artemis V bude čtyřčlenná posádka dopravena na stanici Gateway pomocí kosmické lodě Orion vynesené raketou SLS. Jakmile se Orion spojí se stanicí Gateway, posádka se rozdělí. Dva astronauti zůstanou na stanici, zbylí dva nastoupí do landeru, který bude u stanice připojen. Po odpojení od Gateway vyrazí lander na přibližně týden trvající výpravu k jižnímu pólu Měsíce, při které budou astronauti provádět vědecký výzkum. Přibližně rok před samotnou misí Artemis V má proběhnout ověřovací bezpilotní mise, při které se v praxi otestují všechny klíčové prvky celého systému, aby bylo jisté, že jsou připraveny na přítomnost posádky. Samotná mise Artemis V je v tuto chvíli plánována na rok 2029.
NASA zdůrazňuje, že mise Artemis V představuje důležitou křižovatku, na které se potkávají demonstrace počátečních schopností v oblasti průzkumu Měsíce s vytvářením základních systémů pro podporu opakovaných komplexních misí na oběžné dráze Měsíce a na jeho povrchu. Přidání dalšího partnera pro vývoj pilotovaných lunárních landerů umožní NASA zvýšit konkurenci, sníží náklady daňových poplatníků a hlavně podpoří pravidelnou kadenci přistání na Měsíci, což bude mít blahodárný vliv na další investice do lunární ekonomiky. To zase na oplátku pomůže NASA dosáhnout svých cílů, které jsou spojeny s oběžnou dráhou Měsíce i jeho povrchem a týkají se i budoucích pilotovaných výprav k Marsu.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Agentura NASA před dvěma lety uzavřela se společností SpaceX smlouvu na vytvoření pilotovaného lunárního landeru pro misi Artemis III. V rámci smlouvy také agentura nařídila společnosti SpaceX, aby vyvinula svůj návrh tak, aby splňoval požadavky agentury na udržitelný průzkum a předvedla přistávací modul na misi Artemis IV. V důsledku nové smlouvy uzavřené s Blue Origin, která má na misi Artemis V dodat přistávací modul, jenž splňuje stejné požadavky na udržitelný přistávací modul (včetně možností pro větší velikost posádky, delší trvání mise a dopravení většího množství nákladu na Měsíc) bude mít více poskytovatelů možnost v budoucnu soutěžit o další zakázky k naplnění potřeb NASA v oblasti přístupu na měsíční povrch pro další mise Artemis.
„Existence dvou různých konstrukcí lunárních landerů s různými přístupy k plnění potřeb NASA poskytuje větší robustnost a zajišťuje pravidelnou frekvenci pro přistání na Měsíci,“ řekla Lisa Watson-Morgan, manažerka programu Human Landing System z Marshallova střediska v alabamském Huntsville a dodala: „Tento konkurenční přístup podporuje inovace, snižuje náklady a investuje do komerčních kapacit, aby se rozšířily obchodní příležitosti, které mohou sloužit dalším zákazníkům a podpořit lunární ekonomiku.“ Vybraný lander Blue Moon by měl být schopen dopravit na Měsíc 20 tun nákladu při znovupoužitelném režimu a při jednorázovém použití pak okolo 30 tun, což by se dalo využít pro dodávku obytných modulů na povrch Měsíce.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Sama firma Blue Origin na svém webu zpřesňuje, že společně se svými partnery z Národního týmu vyvine a dodá nejen lander schopný přesného přistání kdekoliv na povrchu Měsíce, ale také tzv. cislunární transportér. Oba stroje mají jako pohonné látky využívat směs kapalného kyslíku a vodíku, jejichž vysoký specifický impuls má poskytovat dramatickou výhodu do energeticky náročné mise. Firma také zdůrazňuje, že méně výkonné, avšak dlouhodobě skladovatelné pohonné látky (jako je hydrazin a oxid dusičitý používaný v programu Apollo), byly v minulosti preferovány kvůli vypařování kryogenních pohonných látek během dlouhodobějších misí.
Díky dohodě s NASA by měla firma Blue Origin použít přelomovou technologii, která z vysoce účinného hydroloxu udělá dlouhodobě skladovatelné pohonné látky. Firma se zavázala, že vyvine a do provozu uvede speciální kryochladiče, které budou čerpat energii z fotovoltaických panelů a budou schopny dosahovat teplot okolo 20 kelvinů. Kromě zmíněných kryochladičů firma slibuje nasazení dalších technologií, které mají zabraňovat varu zkapalněných plynů. U Blue Origin také naznačili výhled do vzdálenější budoucnosti. Tyto technologie by se mohly využít také v případě vysoce výkonného jaderného tepelného pohonu, který by mohl výrazně profitovat z uskladněných zásob kapalného vodíku. Firma také naznačila, že v budoucnu by se kyslík a vodík mohly vyrábět přímo na měsíci ze zásob tamního ledu.
Zdroje informací:
https://www.youtube.com/
https://www.nasa.gov/
https://www.blueorigin.com/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/…/image/bluemoon_nasa_option_2023-05-19_01.29.31_0.jpg
https://nssdc.gsfc.nasa.gov/imgcat/higher_res/clementine/clem_southpole.jpg
https://pbs.twimg.com/media/Fwf-o8TWcAM057s?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/FwgHu9PWwAYgnjz?format=jpg&name=large
No tak uvidíme jak se to povede lidem modrého původu. 🙂
Hezky se to čte,ale třeba by mě zajímalo,jakou raketou budou oba stroje,lander i tahač,vynášet.Jestli New Glen,tak to podle mě nemůžou stihnout do toho roku 2029 a ještě vyzkoušet o rok dříve bezpilotní zkoušku.
Lunární lander Blue Moon i cislunární tahač, který má postavit Lockheed Martin, by měly být vynášeny raketami New Glenn. Pro názornost přikládám amatérskou infografiku od Barryho Jenakunse.
https://twitter.com/jenakuns/status/1659593660630188032
Díky pane Hošek za odkaz.Tak to jsem k tomu ještě skeptičtější.Tohle nedovedou do provozu v těch termínech ani náhodou!Nevím sice,jaká je Bezosova konstanta,ale myslím,že podle předvedených výsledků je mnooohem větší než Muskova.A trable Boeingu se Starlinerem,jsou tristní,a asi i budou pokračovat.Pokud se nepletu,New Glenn bude používat LOX/LH2,takže jim ani nepomůže ,že by jim natankovali ze Starshipu.Velmi rád se budu mýlit!
Tondo, New Glenn též bude používat jako palivo CH4/LOX.
No vlastně jen na prvním stupni, teď se dívám, že na druhém je fakt ten hydrolox.
3,4 miliardy dolarů z peněz daňových poplatníků bylo s vynaložením mohutného lobbyingu nasměrováno do správných penězovodů.
„Přidání dalšího partnera pro vývoj pilotovaných lunárních landerů umožní NASA zvýšit konkurenci, sníží náklady daňových poplatníků…“
Slovo „konkurence“ se začalo omílat jako univerzální zaklínadlo od okamžiku, kdy NASA udělila kontrakt na lunární lander SpaceX – vždy zásadně a selektivně pouze v případech, kdy zakázka není přiklepnuta těm správným dodavatelům, začne obrovská potřeba „konkurence“. Starliner vs Crew Dragon je krásný příklad „snižování peněz daňových poplatníků“ v praxi.
Ostudné, jinak se to nazvat nedá.
Nemáte pravdu. NASA chtěla konkurenční prostředí ve službách lunárního landeru už od chvíle, kdy bylo rozhodnuto, že bude komerční. Tedy dávno předtím, než byla vybrána nabídka SpaceX. Před dvěma roky ale NASA měla projekci rozpočtu HLS, odsouhlasenou úřadem OMB, pouze na financování jednoho poskytovatele s nejnižší nabídkou.
Nevidím v tom rozpor.
Zatím jsem reagoval pouze na druhou část Vašeho komentáře. Teď k první části. Myslel jste to tak, že nabídka Blue Origin byla horší než od společnosti Dynetics a že rozhodnutí o výběru bylo ovlivněno lobbingem? To by bylo vážné obvinění a po prostudování odůvodnění výběru jsem schopen argumentovat v neprospěch takového názoru.
Myslím, že v mém příspěvku hledáte něco, co jsem nenapsal, ani nemyslel. Šlo mi o nadužívání až zneužívání slova „konkurence“ v případech, kdy tendr nevyhraje ta „správná“ firma resp. není mezi vítězi.
Jen jsem se snažil pochopit, jak to myslíte. Bohužel se ale musím opakovat. NASA vydala poptávku na návrhy komerčního pilotovaného landeru dne 30.9.2019. V poptávce bylo uvedeno, že jeden vybraný dodavatel má zajistit lander pro pilotované přistání na Měsíci v roce 2024 a druhý dodavatel v roce 2025. SpaceX byla vybrána k realizaci landeru dne 30.4.2021. Vy v tom rozpor s Vašimi větami nevidíte, já ano.
Zdroj:
https://www.nasa.gov/feature/fast-track-to-the-moon-nasa-opens-call-for-artemis-lunar-landers/
Pokud můj text chcete pitvat pravidly výrokové logiky, tak můžete nalézt rozpory a pak se na nich točit. Takový přístup je ale opakem toho, co nazýváme snahou o porozumění.
Myslím, že tato debata ztrácí smysl, přeji pěkný zbytek neděle.
Váš text byl nesprávný. Uvedení věcí na správnou míru není v rozporu se snahou o porozumění.
Také přeji hezký zbytek neděle.
Já o voze, vy o koze… Jestli jste si tím něco vyřešil, tak to asi splnilo účel 🙂
Skutečný hřích není požadavek na konkurenci v HLS nebo třeba commercial crew. Skutečný hřích je to, že absence konkurence nevadí v případě SLS a Orionu.
Ano, ono to s tím souvisí. Určitě bychom neviděli stejný povyk kolem „potřeby konkurence“, kdyby první zakázku na lunární lander vyhrál Národní tým. To bychom spíše četli, že tento důležitý a komplexní projekt získal ten nejlepší možný dodavatel, a tak možná není tak nutné hned vybírat dalšího, čímž se ušetří náklady:-D
Nesouhlasím s Vámi. NASA hovořila o potřebě konkurenčního lunárního trhu od roku 2019 (což jsem doložil zdrojem) a od tohoto záměru nikdy neustoupila. Po výběru jediného dodavatele v dubnu 2021 (důvodem byl omezený rozpočet HLS na fiskální rok 2021) došlo pouze k modifikaci záměru takto: Artemis III ověří koncepci architektury Artemis. Konkurenční lunární trh bude vytvořen po misi Artemis III.
Na rozdíl od Vašich dojmů prezentovaných jako fakta si dovoluji opět přiložit zdroj.
https://www.nasa.gov/feature/nasa-offers-45m-to-solve-risks-for-astronaut-moon-landing-services
Pane Hošku,
souhlasím s tím, co píšete – fakticky to odpovídá, potvrzují to zdroje, které dokládáte atd. – vše v pořádku. Není to v rozporu s tím, co píši já – nerozporuji záměr NASA resp. těch, kteří ji přidělují finance. Netvrdím, že záměr mít více poskytovatelů vznikl až po výběru SpaceX.
Zabývám se tím, co se dělo v médiích po výběru SpaceX v prvním kole. Už si rozumíme?
Aha, Vy jste asi myslel ty srovnávací infografiky, které společnost Blue Origin zveřejnila 1.9.2021 na svých webových stránkách (poté, co GAO zamítl její protest proti výběru SpaceX) a které byly tehdy probírány ve všech kosmonautických webech.
Zajímavé je, pokud odhaduji z vizualizace konstrukcí, že kabina astronautů se přestěhovala dolů.
Jak se budou zbavovat zátěže, nákladu?
A jakou funkci mají ty veliké „štíty“ na horní části?
Ano, z důvodu snadného přístupu je kabina dole. Tím byla eliminována dosavadní výhoda konkurenčního landeru od Dynetics.
Lander je jednostupňový.
K horní nádrži LH2 jsou připojeny radiátory.
Děkuji. Radiátory jako výměník nebo odstínění?
To nebylo v odpovědích na dotazy zástupců médií specifikováno. Je možné, že účel může být obojí.
No tak uvidíme jak se to povede lidem modrého původu. 🙂
Hezky se to čte,ale třeba by mě zajímalo,jakou raketou budou oba stroje,lander i tahač,vynášet.Jestli New Glen,tak to podle mě nemůžou stihnout do toho roku 2029 a ještě vyzkoušet o rok dříve bezpilotní zkoušku.
Lunární lander Blue Moon i cislunární tahač, který má postavit Lockheed Martin, by měly být vynášeny raketami New Glenn. Pro názornost přikládám amatérskou infografiku od Barryho Jenakunse.
https://twitter.com/jenakuns/status/1659593660630188032
Díky pane Hošek za odkaz.Tak to jsem k tomu ještě skeptičtější.Tohle nedovedou do provozu v těch termínech ani náhodou!Nevím sice,jaká je Bezosova konstanta,ale myslím,že podle předvedených výsledků je mnooohem větší než Muskova.A trable Boeingu se Starlinerem,jsou tristní,a asi i budou pokračovat.Pokud se nepletu,New Glenn bude používat LOX/LH2,takže jim ani nepomůže ,že by jim natankovali ze Starshipu.Velmi rád se budu mýlit!
Tondo, New Glenn též bude používat jako palivo CH4/LOX.
No vlastně jen na prvním stupni, teď se dívám, že na druhém je fakt ten hydrolox.
3,4 miliardy dolarů z peněz daňových poplatníků bylo s vynaložením mohutného lobbyingu nasměrováno do správných penězovodů.
„Přidání dalšího partnera pro vývoj pilotovaných lunárních landerů umožní NASA zvýšit konkurenci, sníží náklady daňových poplatníků…“
Slovo „konkurence“ se začalo omílat jako univerzální zaklínadlo od okamžiku, kdy NASA udělila kontrakt na lunární lander SpaceX – vždy zásadně a selektivně pouze v případech, kdy zakázka není přiklepnuta těm správným dodavatelům, začne obrovská potřeba „konkurence“. Starliner vs Crew Dragon je krásný příklad „snižování peněz daňových poplatníků“ v praxi.
Ostudné, jinak se to nazvat nedá.
Nemáte pravdu. NASA chtěla konkurenční prostředí ve službách lunárního landeru už od chvíle, kdy bylo rozhodnuto, že bude komerční. Tedy dávno předtím, než byla vybrána nabídka SpaceX. Před dvěma roky ale NASA měla projekci rozpočtu HLS, odsouhlasenou úřadem OMB, pouze na financování jednoho poskytovatele s nejnižší nabídkou.
Nevidím v tom rozpor.
Zatím jsem reagoval pouze na druhou část Vašeho komentáře. Teď k první části. Myslel jste to tak, že nabídka Blue Origin byla horší než od společnosti Dynetics a že rozhodnutí o výběru bylo ovlivněno lobbingem? To by bylo vážné obvinění a po prostudování odůvodnění výběru jsem schopen argumentovat v neprospěch takového názoru.
Myslím, že v mém příspěvku hledáte něco, co jsem nenapsal, ani nemyslel. Šlo mi o nadužívání až zneužívání slova „konkurence“ v případech, kdy tendr nevyhraje ta „správná“ firma resp. není mezi vítězi.
Jen jsem se snažil pochopit, jak to myslíte. Bohužel se ale musím opakovat. NASA vydala poptávku na návrhy komerčního pilotovaného landeru dne 30.9.2019. V poptávce bylo uvedeno, že jeden vybraný dodavatel má zajistit lander pro pilotované přistání na Měsíci v roce 2024 a druhý dodavatel v roce 2025. SpaceX byla vybrána k realizaci landeru dne 30.4.2021. Vy v tom rozpor s Vašimi větami nevidíte, já ano.
Zdroj:
https://www.nasa.gov/feature/fast-track-to-the-moon-nasa-opens-call-for-artemis-lunar-landers/
Pokud můj text chcete pitvat pravidly výrokové logiky, tak můžete nalézt rozpory a pak se na nich točit. Takový přístup je ale opakem toho, co nazýváme snahou o porozumění.
Myslím, že tato debata ztrácí smysl, přeji pěkný zbytek neděle.
Váš text byl nesprávný. Uvedení věcí na správnou míru není v rozporu se snahou o porozumění.
Také přeji hezký zbytek neděle.
Já o voze, vy o koze… Jestli jste si tím něco vyřešil, tak to asi splnilo účel 🙂
Skutečný hřích není požadavek na konkurenci v HLS nebo třeba commercial crew. Skutečný hřích je to, že absence konkurence nevadí v případě SLS a Orionu.
Ano, ono to s tím souvisí. Určitě bychom neviděli stejný povyk kolem „potřeby konkurence“, kdyby první zakázku na lunární lander vyhrál Národní tým. To bychom spíše četli, že tento důležitý a komplexní projekt získal ten nejlepší možný dodavatel, a tak možná není tak nutné hned vybírat dalšího, čímž se ušetří náklady:-D
Nesouhlasím s Vámi. NASA hovořila o potřebě konkurenčního lunárního trhu od roku 2019 (což jsem doložil zdrojem) a od tohoto záměru nikdy neustoupila. Po výběru jediného dodavatele v dubnu 2021 (důvodem byl omezený rozpočet HLS na fiskální rok 2021) došlo pouze k modifikaci záměru takto: Artemis III ověří koncepci architektury Artemis. Konkurenční lunární trh bude vytvořen po misi Artemis III.
Na rozdíl od Vašich dojmů prezentovaných jako fakta si dovoluji opět přiložit zdroj.
https://www.nasa.gov/feature/nasa-offers-45m-to-solve-risks-for-astronaut-moon-landing-services
Pane Hošku,
souhlasím s tím, co píšete – fakticky to odpovídá, potvrzují to zdroje, které dokládáte atd. – vše v pořádku. Není to v rozporu s tím, co píši já – nerozporuji záměr NASA resp. těch, kteří ji přidělují finance. Netvrdím, že záměr mít více poskytovatelů vznikl až po výběru SpaceX.
Zabývám se tím, co se dělo v médiích po výběru SpaceX v prvním kole. Už si rozumíme?
Aha, Vy jste asi myslel ty srovnávací infografiky, které společnost Blue Origin zveřejnila 1.9.2021 na svých webových stránkách (poté, co GAO zamítl její protest proti výběru SpaceX) a které byly tehdy probírány ve všech kosmonautických webech.
Zajímavé je, pokud odhaduji z vizualizace konstrukcí, že kabina astronautů se přestěhovala dolů.
Jak se budou zbavovat zátěže, nákladu?
A jakou funkci mají ty veliké „štíty“ na horní části?
Ano, z důvodu snadného přístupu je kabina dole. Tím byla eliminována dosavadní výhoda konkurenčního landeru od Dynetics.
Lander je jednostupňový.
K horní nádrži LH2 jsou připojeny radiátory.
Děkuji. Radiátory jako výměník nebo odstínění?
To nebylo v odpovědích na dotazy zástupců médií specifikováno. Je možné, že účel může být obojí.