sociální sítě

Přímé přenosy

PSLV-XL (Proba-3)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Dlouhý pochod 10

Čína provedla úspěšný test oddělení aerodynamického krytu užitečného zatížení pro raketu Dlouhý pochod 10. Test hodnotil design krytů, strukturu připojení, plán oddělení a maximální dostupnou obálku. Všechny testované parametry splňovaly jejich konstrukční požadavky.

LM 400

Společnost Lockheed Martin 19. listopadu oznámila, že její nová družicová platforma střední velikosti LM 400 bude mít svou orbitální premiéru příští rok na palubě rakety Firefly Aerospace.

Teledyne Space Imaging

Společnosti Teledyne Space Imaging a Satlantis oznámily partnerství na Space Tech Expo Europe. Jedná se o vývoj elektroniky senzoru pro pozorování Země a planetární průzkum. Satlantis vyvine Front-end Electronics (FEE) pro vyvíjený detektor CIS125 TDI Teledyne.

Iceye

Společnost Lockheed Martin začala spolupracovat s konsorciem vedeným společností Iceye, finskou společností provádějící pozorování Země, která se specializuje na družice pro radarové zobrazování. Společnosti pracují na vývoji technologií rozpoznávání cílů s umělou inteligencí pro finskou armádu.

Chance Saltzman

Generál Chance Saltzman, velitel vesmírných operací U.S. Space Force, navštívil Starbase v Boca Chica během šestého zkušebního letu rakety SH/SS. Saltzman byl pozván SpaceX, aby sledoval zkušební let a zúčastnil se dvoudenního hodnocení programu.

Space ISAC

Středisko pro sdílení a analýzu vesmírných informací (Space ISAC) otevřelo své první mezinárodní operační středisko v Austrálii. Expanze přichází v době rostoucích obav o zranitelnosti kybernetické bezpečnosti v orbitálních systémech.

Boost!

ESA 19. listopadu oznámila, že prodlužuje smlouvy se společnostmi HyImpulse, Isar Aerospace, Orbex a Rocket Factory Augsburg (RFA) v celkové hodnotě 44,22 milionů eur prostřednictvím svého programu „Boost!“, který má pomoc při integrovaném testování nosných raket

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Hubble – trojice srážejících se galaxií

Kupa galaxií v souhvězdí Vlasy Bereniky.

Objekty v našem vesmíru nezůstávají v čase neměnné, ale vyvíjejí se a pohybují se. Někdy jde přitom i o dosti dramatické události. Zvláště, když hovoříme o tak velkých objektech jako jsou mnohé galaxie. Ty se navíc velmi často nevyskytují jednotlivě, ale v gravitačně vázaných skupinách, jimž říkáme kupy a které obsahují stovky až tisíce jednotlivých galaxií. Kupy galaxií se mohou sdružovat do ještě větších struktur zvaných nadkupy. Těch známe ve viditelném vesmíru zhruba 10 milionů, kup ještě řádově více.

Srážky galaxií

Kupa galaxií MACS J0025.4-1222 vzniklá srážkou dvou menších galaktických kup. Růžově je zobrazen horký plyn, modře oblast převládající temné hmoty.
Kupa galaxií MACS J0025.4-1222 vzniklá srážkou dvou menších galaktických kup. Růžově je zobrazen horký plyn, modře oblast převládající temné hmoty.
Zdroj: https://www.newscientist.com/

Jednotlivé galaxie v kupách dělí obvykle dosti velké vzdálenosti. Protože jsou ale přesto gravitačně vázány, může čas od času dojít k jejich srážce. Ačkoliv spíše než o srážce bychom měli hovořit o splynutí. Jednotlivé galaxie totiž sice obsahují značné množství, často stovky miliard (největší známé galaxie dokonce stovky bilionů), hvězd, ale mezi nimi se nachází obrovské množství volného prostoru.

Při interakci dvou či více galaxií se tedy jen málokdy stane, že by se objekty typu hvězdy srážely s jinými hvězdami, to už spíše dochází k jejich vymrštění buď do středu galaxie na černou díru nebo naopak pryč do hlubokého vesmíru. I to se však týká jen menšiny hvězd, většina není nikterak zásadně ovlivněna. Vůbec pak není ovlivněna temné hmota, která cítí jen gravitační (a možná slabou jadernou) interakci, takže se vzájemně (ani s objekty z atomární látky) neovlivňuje. Pokud však jde kupříkladu o mezihvězdný plyn, ten se srážet může.

Takto bude možná vypadat pohled na oblohu za několikmiliard let, až se bude blížit splynutí naší Galaxie (Mléčná dráha vpravo) s M31 (vlevo).
Takto bude možná vypadat pohled na oblohu za několikmiliard let, až se bude blížit splynutí naší Galaxie (Mléčná dráha vpravo) s M31 (vlevo).
Zdroj: https://www.nasa.gov/

I naše vlastní Mléčná dráha už v minulosti splynula s jinými galaxiemi, respektive spíše je pohltila, protože šlo obvykle o sousední trpasličí galaxie. To platí i v případě trpasličí eliptické galaxie ve Střelci a Magellanových oblaků, které Mléčná dráha postupně pohlcuje v současnosti a z této události vyjde téměř nezměněna. Nic takového však nebude platit v budoucnu při splynutí s podobně velkou M31, k němu má dojít za několik miliard let, z něhož vznikne jediná velká eliptická galaxie.

Interakce a splývání dvou či více galaxií nejsou ve vesmíru úplně obvyklé, avšak s ohledem na ohromné množství galaxií, v pozorovatelném vesmíru je jich asi 200 miliard, není divu, že občas nějakou takovou událost spatříme. O některých jsme ostatně hovořili už i v našem seriálu S Webbem za hlubokým nebem.

Hubbleovo pozorování

Trojice srážejících se galaxií SDSSCGB 10189.
Trojice srážejících se galaxií SDSSCGB 10189.
Zdroj: https://cdn.sci.news/

Nedávno se na jednu takovou skupinu interagujících galaxií zaměřil i starší Hubbleův kosmický teleskop. Jde o seskupení SDSSCGB 10189 ležící ve směru souhvězdí Pastýře (latinsky Bootes) asi miliardu světelných let od nás. V této skupině se nachází tři galaxie velmi blízko sebe. Vzdálenosti mezi nimi jsou jen kolem 50 000 světelných let, což je sice na lidské poměry hodně, ale pro galaxie extrémně málo.

Uvědomme si, že nejbližší velká galaxie M31 od nás leží více než 2 miliony světelných let, tedy 40 krát dále. Magellanovy oblaky pak 150 000 respektive 200 000 světelných let, což je trojnásobná, respektive čtyřnásobná vzdálenost. A průměr Mléčné dráhy je pak asi 105 000 světelných let. Nemusím tedy ani tak moc přehánět, když řeknu, že se tyto galaxie v podstatě dotýkají.

Pro srovnání další trojice srážejících se galaxií zachycených Hubbleovým dalekohledem. Jde o seskupení IC 2431.
Pro srovnání další trojice srážejících se galaxií zachycených Hubbleovým dalekohledem. Jde o seskupení IC 2431.
Zdroj: https://www.universetoday.com/

V tomto případě téměř jistě dojde ke srážce, přesněji splynutí všech tří galaxií v jednu. Už nyní spolu tyto galaxie interagují a brzy začnou splývat, přičemž vlivem jejich gravitačních účinků dojde k narušení jejich spirální struktury. Výsledkem bude pravděpodobně velká eliptická galaxie. Na obrázku vidíme i několik okolních galaxií, které ale s trojicí přímo neinteragují. Výsledný snímek pořídily přístroje ACS a WFC3.

Závěr

Hubbleův teleskop znovu, jako už tolikrát předtím, perfektně splnil zadání astronomů, kteří chtěli lépe pochopit původ největších a nejhmotnějších galaxií ve vesmíru. Pozorování takovýchto interagujících velkých galaxií bohatých na plyn do této škatulky výborně zapadá. V této oblasti se brzy můžeme těšit i na další zajímavé informace, které by měl získat Webbův dalekohled.

 

Použité a doporučené zdroje

Zdroje obrázků

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
10 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
-gt-
-gt-
1 rok před

Omlouvám se, možná se opět zeptám nevhodně, tentokrát u srážek galaxii. Píšete, „vůbec pak není ovlivněna temná hmota, která cítí jen gravitační (s možnou slabou) interakci.
Ale při srážkách se v té části vesmíru deformuje gravitační pole, to by mohlo temnou hmotu ovivnit, třeba statisticky v rozložení.
Hezký den
Jiří -gt-

Jan Jancura
Jan Jancura
1 rok před

Nějak se mi to nezdá. Nevím, zda je známo, jak je rozložená temná hmota v galaxiích. Předpokládám, pro zjednodušení, že rovnoměrně s tím, že těžiště temné hmoty je přibližně v centru galaxií – jinak by asi běžná hmota s temnou hmotou rotovaly kolem sebe. Když pak se galaxie srážejí, tak jak nakonec rotují černé díry, tedy celé galaxie, kolem sebe, tak musí kolem sebe i rotovat centra temné hmoty jednotlivých galaxií. Po nějaké dlouhé době, vlivem vzájemného působení gravitace (hvězd, mezihvězdného plynu a prachu a temné hmoty), galaxie a jejich černé díry a zřejmě i centra temné hmoty splynou.

Jan Jancura
Jan Jancura
1 rok před

I pro galaxie a kupy galaxií vč. jejich temné hmoty musí platit zákony nebeské mechaniky, musí tedy obíhat kolem svého gravitačního centra po kuželosečkách, tedy většinou elipsách. Avšak vzhledem k jejich velikosti a relativní blízkosti zde musí hrát velkou roli slapové síly, odpor mezihvězdného a mezigalaktického prostředí, aj. vlivy, takže ty dráhy budou samozřejmě složitější.
Z hlediska gravitačního působení není rozdíl mezi běžnou a temnou hmotou a proto, aby galaxie splynuly, musí především splynout jejich hala temné hmoty. Musí se tedy vlivem slapových sil aj. zbavit své přebytečné energie.

Jan Jancura
Jan Jancura
1 rok před

Podle obecné teorie gravitace je gravitace druhou stránkou deformace prostorčasu a z toho hlediska tuto deformaci tedy gravitaci vyvolává jakákoliv hmota nebo dokonce energie vč. gravitace samé. Proto, když dále píší o gravitaci myslím tím i její druhou stránku – deformaci prostorčasu.
Rychlostní křivky galaxií v galaktické kupě se většinově vysvětlují působením temné hmoty. Zřejmě jsou zde dvě možnosti:
1. Centrum temné hmoty galaktické kupy je v těžišti celé kupy, galaxie žádné centrum temné hmoty nemají.
2. Většina galaxií kupy mají své centra temné hmoty a obíhají kolem těžiště celé kupy.
Je asi zřejmé, že (většinově?) platí druhá možnost.
Podotýkám, že baryonová hmota v galaxiích cca 6x slabší gravitační působení oproti temné působení temné hmoty, ale i tak ovlivňuje tu temnou hmotu, tak jak méně hmotný Měsíc vyvolává slapové jevy na Zemi (např. zpomaluje její rotaci). Proto splynutí galaxií a jejich centrálních černých děr je možné, až splynou jejich gravitační centra.

RPorazil
RPorazil
1 rok před

Díky za další úžasný článek 🙂

Chtěl jsem se zeptat, zda při splynutí galaxií dojde i ke splynutí centrálních černých děr a jaký je vztah mezi těmito dvěma událostmi (vždy, někdy, většinou?)

Díky a hezký den
Radek

pave69
pave69
1 rok před

S tím slučováním černých děr ve středech galaxií to taky není moc jisté, protože když se to spočítalo, tak se zjistilo, že černé díry se přiblíží řádově na parsek k sobě, ale při tom už „vyžerou“ všechno kolem co je zpomaluje, takže finální přiblížení by jim průměrně mělo trvat déle, než je stáří vesmíru. Jde o tzv. „problém posledního parseku“ a moc se neví, jak to tedy je. Buď se ty díry neslučují, nebo nerozumíme tomu, jak probíhá ztráta energie, tzv. „dynamické tření“. (ztráta vlivem gravitačních vln je v této vzdálenosti také ještě příliš malá, ta začne účinkovat až ve vzdálenostech řádu světelných dnů)

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.