Ve výrobním závodě společnosti Maxar Technologies v Palo Alto v Kalifornii bylo zahájeno sestavování energetického a pohonného modulu PPE. Na náhledové fotografii je zachycena montáž desek k plášti centrálního kompozitního válce a dalších desek, které budou tvořit protilehlé stěny modulu. Společné vynesení s obyvatelným a logistickým modulem HALO raketou Falcon Heavy je plánováno na rok 2025.
Po oddělení od horního stupně nosné rakety začnou motory modulu PPE spalující chemické palivo okamžitě zvyšovat perigeum pryč z blízkosti horních vrstev zemské atmosféry a z prostředí nízké oběžné dráhy Země. Poté bude s využitím solárně elektrického pohonu PPE perigeum zvyšováno nad radiační pásy a bude zahájen dlouhodobý přelet zárodku kosmické stanice Gateway na cílovou oběžnou dráhu Měsíce, nazvanou NRHO. Poznamenejme, že 14. listopadu 2022 dosáhl dráhy NRHO jako první sonda v historii CubeSat CAPSTONE, který vlastnosti této speciální oběžné dráhy prověří.
Na dráze NRHO mají být ke Gateway postupně připojovány další moduly, o nichž jsme psali v minulém dílu. Gateway se stane výzkumným centrem pro astronauty zkoumající Měsíc, vlastnosti kosmického prostředí a jeho vliv na lidský organismus.
Modul PPE
Návrh modulu PPE silně čerpá z tradiční konstrukce a subsystémů družic řady Maxar 1300. Mnoho komponent, které byly používány v geostacionárních satelitech, bylo vyrobeno i pro PPE. Jiné komponenty budou na základě dosavadních zkušeností použity pro PPE po menší modifikaci. PPE v současné době míří do přezkumu CDR, který je plánován na počátek roku 2023. Většina komponent pohonného systému již přezkumem CDR prošla, přičemž některé jsou ve fázi kvalifikace a výroby letových jednotek.
Zdroj: https://ntrs.nasa.gov
Solárně elektrický pohonný systém modulu PPE bude používat dvě 825litrové xenonové nádrže COPV NuSpace 825L. Tyto nádrže jsou modifikací tradičního designu COPV, prošly přezkumem CDR a postoupily do fáze výroby dvou letových jednotek. Obě nádrže budou v PPE umístěny stejným způsobem jako staré nádrže na dvousložkové pohonné hmoty v geostacionárních družicích od Maxaru.
Obě xenonové nádrže budou před startem naplněny dohromady 2770 kilogramy xenonu. Z tohoto množství je pro přelet na dráhu NRHO plánováno přibližně 2500 kilogramů. Po většinu z přibližně roční cesty k Měsíci bude v činnosti všech sedm elektrických motorů spotřebovávajících xenon. Během patnáctileté mise na oběžné dráze Měsíce se předběžně počítá se dvěma tankováními po 800 kilogramech xenonu. Předběžný profil spotřeby xenonu počítá s celkovou spotřebou něco málo přes 4000 kilogramů a s celkovým impulsem 105 MN.
Kombinovaný pohonný systém modulu PPE se bude skládat ze tří elektrických motorů AEPS o jednotkovém výkonu 12 kW od společnosti Aerojet Rocketdyne, čtyř elektrických motorů BHT-6000 o jednotkovém výkonu 6 kW od společnosti Busek a dvaceti čtyř malých motorů na chemické palivo. Kombinace motorů je navržena tak, aby zajišťovaly veškeré požadavky na pohon celé stanice Gateway. Motory AEPS a BHT-6000 budou sdílet dvě společné 825litrové xenonové nádrže, tankovací potrubí a také regulační a izolační komponenty.
Dva ze tří motorů AEPS budou instalované na dvouosých Kardanových závěsech vyrobených firmou Ruag. Pouze prostřední motor AEPS bude instalovaný napevno. Kardanovy závěsy budou mít rozsah pohybu +/- 30 stupňů.
Zdroj: https://ntrs.nasa.gov/
Každý motor AEPS bude obsahovat řídicí elektroniku od Maxaru a regulátor průtoku xenonu od společnosti Moog. Regulátor bude schopen poskytovat až 23 miligramů xenonu za sekundu.
Zdroj: https://ntrs.nasa.gov/
Aerojet Rocketdyne provedl řadu zkoušek testovacích trysek AEPS k ověření návrhu. Jedna série testů byla zaměřena na prostředí a funkční testování, druhá byla primárně zaměřena na dlouhodobé testy pro zhodnocení rychlosti opotřebení a eroze trysky. Přezkum CDR pro trysky AEPS byl dokončen a byla zahájena výroba všech tří letových trysek. Ve výrobě jsou i obě letové sestavy Kardanových závěsů od RUAGu a všechny tři regulátory průtoku xenonu od Moogu.
Motory BHT-6000 budou instalovány v párech na dvou polohovacích ramenech s rozsahem pohybu přesahujícím 90 stupňů. Tato ramena budou modifikací tradičních dvouosých jednotek DSM od Maxaru.
Každá ze čtyř trysek BHT-6000 bude podporovaná vlastní řídicí jednotkou PPU a vlastním regulátorem průtoku xenonu od společnosti Moog. Každý regulátor bude schopen poskytovat až 23 miligramů xenonu za sekundu, tedy stejně jako regulátory pro trysky AEPS.
Zdroj: https://www.esa.int
Pro trysky motorů BHT-6000 byl dokončen přezkum CDR a nyní jsou trysky v kvalifikační fázi. Řídicí jednotky PPU jsou ve fázi vývojových zážehových testů. Všechny čtyři regulátory průtoku xenonu jsou ve výrobě. Vývoj polohovacích ramen směřuje k CDR na konci roku 2022.
Společnost Rocket Lab dodala na začátku listopadu firmě Maxar Technologies ze svého závodu v Novém Mexiku letové solární panely pro modul PPE. Smlouvu na výrobu a dodání těchto panelů uzavřel Maxar v roce 2019 se společností SolAero, ovšem v lednu 2022 Rocket Lab společnost SolAero koupil. Na modulu PPE budou dvě rozvinovací solární pole ROSA (Roll Out Solar Array). Každé pole má rozměry přibližně 8 × 20 metrů a bude mít výkon 32 kW.
Modul HALO
Zdroj: https://pbs.twimg.com
Náhledová fotografie k minulému dílu nás zavedla do montážní budovy společnosti Thales Alenia Space v italském Turíně, kde je svařována primární struktura obyvatelného a logistického modulu HALO pro kosmickou stanici Gateway.
Dnes se zaměříme na lunární telekomunikační systém HLCS (HALO-Lunar Communication System), který bude umístěn na vnějším povrchu modulu HALO. Tento samostatný systém s vlastními počítači, rádiovým zařízením a anténami umožní stanici komunikovat s astronauty a rovery na povrchu Měsíce, s kosmickými loděmi nacházejícími se v blízkosti Gateway i s lunárními landery směřujícími na povrch Měsíce a vracejícími se od Měsíce ke Gateway. Dvě antény budou schopny sledovat a udržovat komunikaci s více cíli současně.
Systém umožní vysoké datové rychlosti, které mohou podporovat živý přenos HD videa, i když bude Gateway ve své největší vzdálenosti od Měsíce – 70 000 kilometrů od povrchu. HLCS umožní hlasové a video spojení s vysokým rozlišením a dokáže vypočítat informace o vzdálenosti a relativních rychlostech mezi Gateway a prvky připojenými k jejímu rádiovému spojení.
Zdroj: https://www.esa.int/
Komunikační systém HLCS bude mít dvě 125centimetrové parabolické antény, z nichž každá bude fungovat současně a nezávisle, aby udržovala komunikaci s rádiovými cíli. Bude poskytovat kombinaci dvou simultánních komunikačních spojení v radiofrekvenčních pásmech S/S, S/K a K/K. Rychlost komunikace bude v závislosti na vzdálenosti od několika Kbps až po 25 Mbps přes S-pásmo. Lunární komunikační spojení a spojení se Zemí bude v pásmu K, komunikační spojení s návštěvními kosmickými loděmi bude v pásmu S.
Rozměry HLCS na povrchu modulu HALO budou 2,5 x 2,5 metru, hmotnost 270 kg, příkon až 600 W. HLCS poskytne Evropská kosmická agentura. Návrh systému je již hotový a začala jeho výroba s využitím evropských společností. V září diskutovaly týmy NASA, ESA a společností Thales Alenia Space a Northrop Grumman o technické integraci systému na modul HALO.
Modul I-HAB
Ve výrobním závodě společnosti Thales Alenia Space v Turíně byla zahájena výroba letového hardwaru mezinárodního modulu I-HAB. První díl primární struktury modulu vznikl svařením válcového prvku a prstence. Prstenec je na fotografii přivařen k pravé straně válcového prvku.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Představitelé NASA potvrdili, že vynesení modulu I-HAB je nadále plánováno při misi Artemis 4 nosnou raketou SLS Block 1B. Současně potvrdili, že do programu mise bylo přidáno přistání dvou ze čtyř členů posádky na Měsíci. Lunárním landerem má být Starship společnosti SpaceX.
Zdroje informací
https://ntrs.nasa.gov/
https://twitter.com/
https://www.esa.int/
https://twitter.com/
Zdroje obrázků:
https://twitter.com/NASA_Gateway/status/1585377700230795264
https://ntrs.nasa.gov/…2022-465%20Paper%20Review%20v4.pdf
https://www.esa.int/…/22406524-2-eng-GB/Gateway_zoom_on_ESPRIT_pillars.png
https://pbs.twimg.com/media/Ff0ae2AXoAE3se9?format=jpg
https://www.esa.int/…/ESPRIT_HALO-Lunar_Communication_System_pillars.png
https://pbs.twimg.com/media/FgoBgx_XgAMVd-q?format=jpg
Děkuji za pravidelné shrnutí. Upřímně, začínám být lehce nervózní ze Starship, která ma dopravovat astronauty na Měsíc. Artemis 4 je (pokud se nemýlím) aktuálně plánován na rok 2027. Starship má aktuálně za sebou jen jeden úspěšný pokus s přistáním na Zemi a to ještě v dost okleštěné podobě, bez jakéhokoliv vnitřního vybavení. Orbitální let Starship na Super Heavy je stále plánován a i v tomto případě to bude s naprosto základním vybavením. Existuje nějaká varianta, že by se astronauti dostali z Gateway na Měsíc i jinak? Pořád věřím tomu, že SpaceX ví co dělá, ale stihnout vše za 4-5 let se mi pořád zdá jako hodně ambiciozní cíl.
Před Artemis IV má být ještě Artemis III (aktuálně rok 2025 – spíše ve druhé polovině), kdy se mají lidé vrátit na Měsíc. I tam NSA počítá s využitím Starship jakožto pilotovaného lunárního landeru.
Vidite jake jsou prutahy u Artemis 1
Artemis 2 – presun avioniky ze stareho Orionu do noveho Orionu pro Artemis 2 potrva 27 mesicu, to je plan, realita bude jak je zvykem horsi.
Stejne tak dokonceni modulu v terminu, priprava soulodi PPE+HALO. Jestli NASA ma ted plan 2025, pravdepodobne to znamena nejdrive rok 2027
Proste zalezitosti, kde neni potreba SpaceX(az na FH a vyneseni soulodi) mohou nabrat nekolileta zpozdeni.
Je docela mozne ,ze prvni na Mesici ve tretim tisicileti budou Cinane s CZ-5DY(CZ-9 bude na dlouhe lokte) a mozna i prvni zenou na Mesici v historii bude Cinanka 🙂
Myslím si, že pokud by toto hrozilo, tak tam Musk pošle pár svých lidí, za tu reklamu mu to stojí a techniku na to v té době bude mít.
K tomu výše uvedenému, porovnejte si co za 15 let dokázalo SpaceX a co NASA. NASA za tu dobu sestavila z víceméně starých věcí „novou“ raketu a možná se jí povede letos poprvé dostat na oběžnou dráhu. Nebál bych se toho, že NASA bude čekat nějak moc na SpaceX.
Ve svém komentáři o raketě SLS jste zapomněl specifikovat, že cílem mise Artemis 1 je oběžná dráha Měsíce. Absenci Vašich informací o výrobě rakety SLS pro Artemis 3 si dovolím doplnit odkazem na fotografie v kapitole Artemis 3 zde:
https://kosmonautix.cz/2022/08/gateway-srpen-2022/
Ve vztahu k přistání na Měsíci (pokud budeme držet linii, na kterou reagujeme, tedy na komentář p. KMarhana) je důležité, že dosavadní odklady mise Artemis 1 nemají přímý vliv na termín startu mise Artemis 3.
K větě „proste zalezitosti, kde neni potreba SpaceX mohou nabrat nekolileta zpozdeni“ si dovolím poznamenat, že i SpaceX má několiletá zpoždění:
1) V roce 2013 byl první pilotovaný let Crew Dragonu k ISS plánovaný na rok 2015.
Zdroj:
https://www.nasa.gov/pdf/718299main_CCP-Status-Update-1-9-13-finalSM.pdf
(strana 43)
2) Elon Musk odhadl v září 2019 let Starship na oběžnou dráhu Země přibližně na březen 2020 a potenciální let Starship s lidmi na rok 2020.
Zdroj:
https://www.cnbc.com/2019/09/28/watch-elon-musks-spacex-starship-livestream-presentation.html
Raketa CZ-5DY byla pravděpodobně přejmenována na CZ-5G
Zdroj: https://twitter.com/CNSpaceflight/status/1569685819363033094
Vsak take nikde netvrdim, ze SpaceX dela veci v terminu. A ze Starship bude mit nekolikalete skluzy o tom docela nepochybuji, je to projekt na hranicich a mozna i za hranicem soucasnych technickych moznosti.
Diky za opravu ve veci cinskeho nosice.
Rádo se stalo.
Kongres požaduje zajistit v programu pilotovaných lunárních landerů pro mise Artemis konkurenční prostředí. NASA proto vydala 16. září výzvu k předkládání návrhů na konkurenční lander. Termín pro podání nabídek je ve výzvě stanoven do 6. prosince 2022 a podpis smlouvy s vítěznou společností se očekává do 6. června 2023. Termín připravenosti tohoto konkurenčního landeru pro pilotované přistání na Měsíci je ve výzvě stanoven nejpozději na rok 2028.
Díky za objasnění, jsem rád, že NASA nevsází vše jen na jednu kartu.
Pane Hosek, mohu vas poprosit o vas osobni nazor, s kym by tak asi NASA mohla podepsat smlouvu na konkurencni lander? Chapu, ze jeste neni ani po uzaverce na podani prihlasek… Nestiham to sam sledovat.
Podstatným faktorem výběru bude opět cena. Rozpočet programu HLS na fiskální rok 2022 je 1,195 miliardy USD. V žádosti na fiskální rok 2023 je částka 1,486 miliardy USD. Z rozpočtu programu HLS je financován vývoj a dodání landeru Starship pro Artemis 3 (aktuální hodnota kontraktu jsou 3 miliardy USD) a v úterý NASA oznámila podpis smlouvy na lander Starship pro Artemis 4 v hodnotě 1,15 miliardy USD. Mimo to se z rozpočtu HLS hradí i režie NASA a musí se tam vejít i financování vývoje konkurenčního landeru. Pokud nabídky uchazečů nebudou odpovídat finančním možnostem programu, pak NASA nevybere nikoho.
Jestli je pravda, co se šušká (že se Národní tým rozpadl na tři konkurenční společnosti), tak se domnívám, že by to mohla být šance pro Blue Origin (za předpokladu, že stále jejich platí nabídka z loňského roku na zvýšení podílu vlastního financování vývoje landeru o 2 miliardy USD + navíc 100% vlastní financování demonstrační mise přistávacího prvku landeru na nízké oběžné dráze Země).
Mockrat dekuji za super odpoved.