Jádro sondy Europa Clipper je nyní v centru pozornosti pracovníků střediska Spacecraft Assembly Facility v kalifornské JPL. Konstrukce sondy o průměru 1,5 metru výšce 3 metry bude po další dva roky v ultračisté místnosti High Bay 1, kde na ni inženýři a technici postupně připojí další části, až vznikne sonda k průzkumu jupiterova ledového měsíce Europa, která má startovat v říjnu 2024. Vědci se domnívají, že by tento ledem obalený měsíc mohl ukrývat rozsáhlý podpovrchový oceán s podmínkami vhodnými pro život. Během téměř 50 průletů kolem Europy bude pestrá paleta palubních přístrojů sbírat data o atmosféře ledového měsíce, jeho povrchu i vnitřní stavbě. Získaná data pomohou vědcům určit hloubku a slanost oceánu, tloušťku ledové krusty, ale i potenciální gejzíry, které mohou vyvrhovat podpovrchovou vodu do velké výšky.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Několik vědeckých přístrojů již bylo dokončeno a mohou tak být instalovány do těla sondy v JPL. Zatím jako poslední dorazily zásilky z Johns Hopkins Applied Physics Laboratory (APL) v marylandském městě Laurel. Konkrétně šlo o přístroj Plasma Instrument for Magnetic Sounding a širokoúhlou kameru Europa Imaging System. Snímač tepelných emisí E-THEMIS a ultrafialový spektrograf Europa-UVS už byly usazeny na nadirovou desku, kde bude ještě několik dalších senzorů. Bude tak zajištěno, že všechny přístroje na této desce budou orientovány stejným směrem.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Tento klíčový kus hardwaru vytvořený v JPL se již brzy přesune do High Bay 1, kde se na své historické mise chystaly třeba legendární sondy Galileo, Cassini, nebo všechna americká marsovská vozítka.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Do High Bay 1 se brzy přesune také hliníkové ochranné pouzdro na elektroniku, které se přišroubuje k hlavnímu tělu sondy. Jeho úkolem bude chránit citlivé elektronické součástky před drsnou radiací u Jupiteru. Budou zde uloženy systémy, které umožní letovému počítači komunikovat s anténami sondy, vědeckými přístroji a dalšími subsystémy. Měděná kabeláž ovinující hliníkové jádro sondy obsahuje tisíce kabelů a konektorů, které byly ručně vyrobeny v JPL. Pokud bychom je položili všechny za sebe, měly by téměř 640 metrů. V samotném jádru sondy jsou dvě nádrže na pohonné látky. Palivo a okysličovadlo z nich potečou do svazku 24 malých raketových motorů, kde dojde k jejich řízené reakci a výsledkem bude vyvinutí tahu.
Na konci roku 2022 má být podle očekávání většina letového hardwaru včetně zbylých vědeckých přístrojů dokončena. Následovat bude série různých testů, které budou směřovat ke startu v roce 2024. Poté, co sonda během šesti let urazí více než 2,9 miliardy kilometrů, se má v roce 2030 usadit na oběžné dráze kolem Jupiteru.
Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/1-main-europa-clipper-module.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/2-europa-clipper-module-lift.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/3-europa-clipper-up-close.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/4-europa-clipper-vault-moving.jpg
Co je uvnitř toho velkého válce (jádro sondy)?
Viz článek: „V samotném jádru sondy jsou dvě nádrže na pohonné látky.“