Sonda Mars Express byla první evropskou misí k Rudé planetě – odstartovala už před 19 lety, 2. června 2003. Sonda poté strávila téměř dvě desetiletí na oběžné dráze Marsu. Palubní přístroj MARSIS (Mars Advanced Radar for Subsurface and Ionospheric Sounding) hrál klíčovou roli při pátrání po stopách kapalné vody na Marsu. Jeho data kromě jiného pomohla odhalit třeba jezero slané vody o rozměrech 20 × 30 kilometrů, které se nachází 1,5 kilometru pod jižními polárními oblastmi Marsu. Přístroj provozovaný italským národním astrofyzikálním institutem INAF (Istituto Nazionale di Astrofisica) a plně financovaný italskou kosmickou agenturou ASI pracuje následovně – vstříc planetě vysílá nízkofrekvenční rádiové vlny, k čemuž mu slouží 40 metrů dlouhá anténa. Většina těchto vln se odrazí od povrchu, ale nezanedbatelná část projde kůrou a odrazí se až o rozhraní mezi vrstvami různých podpovrchových materiálů – ať už jde o led, regolit, kamení, či vodu.

Analýzou těchto odražených signálů mohou vědci zmapovat podpovrchové marsovské struktury až do hloubky několika kilometrů. Mohou také studovat různé parametry těchto struktur – třeba mocnost a složení polárních čepiček, nebo vlastnosti vulkanických a sedimentárních horninových vrstev. „Po desítkách let výživného vědeckého výzkumu a získání dostatečného chápání Marsu, jsme se rozhodli posunout výkon přístroje až za některé limity, které byly vyžadovány v době, kdy mise začala,“ vysvětluje Andrea Cicchetti, provozní manažer z institutu INAF, který vedl vývoj nového upgradu.

„Čelili jsme řadě výzev, jak zlepšit výkony MARSIS,“ doplňuje Carlo Nenna, inženýr palubního softwaru z firmy Enginium, který implementuje tento upgrade a dodává: „Bylo to třeba proto, že software pro MARSIS byl navržen před více než dvaceti lety ve vývojovém prostředí založeném na operačním systému Windows 98!“ Nový software byl navržen týmem expertů z INAF a nyní agentura ESA zajišťuje jeho integraci do sondy Mars Express. Nejde o jedinou aktualizaci, spíše se jedná o postupnou sérii upgradů, které mají zlepšit příjem signálu a palubní zpracování dat, aby se zvýšilo množství a kvalita vědeckých dat odesílaných na Zemi.

„Dříve jsme při studiu nejdůležitějších útvarů na Marsu, či jeho měsíce Phobosu spoléhali na komplexní metodu, která ukládala velké množství dat ve vysokém rozlišení a velmi rychle se tak zaplnily paměť přístroje,“ vysvětluje Cicchetti a pokračuje: „Zahozením dat, která už nepotřebujeme, nám nový software umožní zapínat MARSIS na pětkrát delší dobu, takže při každém přeletu prozkoumáme mnohem větší oblast.“

„U jižního pólu Marsu je mnoho oblastí, ve kterých jsme už možná v datech s nízkým rozlišením zachytili náznaky přítomnosti kapalné vody,“ doplňuje Colin Wilson, vědec z agentury ESA zapojený do projektu a dodává: „Nový software nám umožní rychleji a ve větším rozsahu prostudovat tyto oblasti ve vysokém rozlišení. Bude tak možné potvrdit, zda se opravdu jedná o nově objevené zdroje vody na Marsu. Je to jako kdybychom měli dvacet let po startu Mars Express na její palubě zbrusu nový vědecký přístroj.“

S lehkou nadsázkou je možné říct, že sonda Mars Express je už dost stará na to, aby mohla ve většině států světa k volbám. Ale teď vážně – i přes svůj vysoký věk nám Mars Express stále přináší úžasné vědecké poznatky, přičemž zůstává jednou z nejméně finančně náročných evropských misí z hlediska financování jejich provozu. „Mars Express a MARSIS jsou neustále zaneprázdněné,“ přiznává James Godfrey, manažer mise Mars Express z řídícího střediska ESOC v německém Darmstadtu a dodává: „Tým při návrhu nového softwaru odvedl skvělou práci. Maximalizuje se jeho vědecký přínos a zároveň zachoval co nejmenší počet oprav. Díky tomu můžeme i nadále z této veteránské sondy získávat co možná nejvíc.“

Přeloženo z:
https://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/17447281-1-eng-GB/Mars_Express.jpg
https://www.esa.int/…/Artist_s_impression_of_water_under_the_martian_surface.jpg
https://www.esa.int/…/24319886-1-eng-GB/Software_upgrade_for_MARSIS.png