Konečně jsme se dočkali. Kosmická loď Starliner na vrcholu rakety Atlas V je konečně připravena ke startu na rampě SLC-41 na Floridě. Problémové ventily na servisním modulu byly vyměněny a po opravdu dlouhé době je Atlas V i se Starlinerem připravena ke startu. Ten je plánován na pátek v 00:54 našeho času a kosmická loď se k ISS připojí o dvacet čtyři hodin později (21. května 01:10 SELČ). Starliner má v průměru 4,56 metru a je tak o trochu širší než Crew Dragon od SpaceX. Je dělaný na to, aby dokázal na ISS dopravit až sedmičlennou posádku, u stanice strávit sedm měsíců a jedna kabina by měla absolvovat až deset letů do vesmíru. Létat může na raketách Atlas V, Falcon 9, Delta IV a Vulcan. Boeing plánuje využívat dvě kosmické lodě, které by měly obsloužit všechny plánované mise Starlineru.
Důvod proč Boeing opakuje nepilotovaný letový test je, že při první misi došlo po 31 minutách letu k problému s hodinami (Mission Elapsed Time). Kvůli problémům s komunikací mezi lodí a řídícím střediskem nemohli inženýři problém vyřešit. Tento problém s hodinami způsobil, že manévrovací trysky se spustily v nesprávném čase a Starliner se dostal na špatnou oběžnou dráhu. Kvůli nedostatku pohonných látek nebylo možné se spojit se stanicí ISS a tak byla mise zkrácena na tři dny a Starliner přistál ve White Sand Space Harbor 22. prosince 2019.
Po přistání se ukázalo, že za letu byla zjištěna další kritická softwarová chyba, která mohla mít za následek, že by servisní modul po oddělení narazil do Starlineru. Tato chyba byla opravena dvě hodiny před vstupem do atmosféry. Pokud by tato fatální chyba nebyla opravena, mohl servisní modul Starliner poškodit. Navíc bylo zjištěno, že kdyby se první chyba s hodinami nevyskytla, nedověděli bychom se o druhé.
Raketa Atlas V N22, nebo jste se mohli též setkat s označením 422, již je připravena na startovní rampě. Na prvním stupni ji pohání motor RD-180, který spaluje směs speciálně upraveného leteckého petroleje a kapalného kyslíku. V průměru má první stupeň 3,81 metru a na výšku 32,46 metru. Druhý stupeň s názvem Centaur měří na výšku 12,68 metru, v průměru 3,05 metru a pohání ho dva motory RL 10A od firmy Aerojet Rocketdyne, které spalují směs kapalného vodíku a kapalného kyslíku. Atlas V je také vybaven postranními motory na tuhé pohonné látky GEM 63, z nichž každý dokáže vyvinout tah 1 663 kN.
Závěrečný přehled:
- Místo startu: Rampa SLC-41, Mys Canaveral, Florida
- Čas startu: 20. května 00:54 SELČ
- Raketa: Atlas V N22
- Náklad: Kosmická loď Starliner
- Hmotnost nákladu: ~ 13 000 Kg
- Oběžná dráha: Nízká oběžná dráha (LEO) s výškou 420 × 420 kilometrů a sklonem 51,65° vůči rovníku.
Náš přenos ze startu spustíme zhruba ve 00:30 našeho času. Pokud máte zájem zapojit se do chatu, nebo Vám nefunguje přehrávání ve vloženém okně, klikněte sem a dostanete se na stránku přenosu na Mall.TV. Pokud máte s přehráváním problém, zkuste jej spustit v tzv. anonymním okně prohlížeče.
Zdroje informací:
https://en.wikipedia.org/
https://en.wikipedia.org/
https://en.wikipedia.org/
https://everydayastronaut.com/
https://nextspaceflight.com/events/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/E7eLyEEVcAIn4gr?format=jpg&name=4096×4096
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/cms_ksc-20191121-ph-csh02_0080.jpg
Pekny zaber z hlavneho stupna dozadu a bolo pekne vidno roztahovanie kuzela vyfukovych plynov s pribudajucou vyskou 🙂
No, start je za nami, uvidime dnes/zajtra.
Až na to otravné ječení „Mamííííííí“ ve stupidní reklamě byl přenos výborný.
Po zkouknutí videa musím uznat jak je po celou dobu krásně vidět silná zaostalost Boeingu.
Bezva přenos. ULA má malé bezvýznamné plus za telemetrii v metrických jednotkách včetně rychlosti v km/s. Snad Starliner doletí v pořádku.
Skutečně bezva? Ze začátku to tam nebylo, pak to tam chvilku bylo a pak už to tam nebylo až do konce. Navíc kvalita příšerná na dnešní dobu, takže za mě velká bída, ale co čekat od molochů typu ULA + B.
Souhlasím. Pro mě byl ten přenos zklamáním. Primitivní infografika, nekvalitní obraz a po oddělení prvního stupně už jen „malůvka“.
Tak snad to průběh mise vynahradí.
To zobrazení telemetrie je podle mého názoru naopak velké plus.
Proto také jen malé bezvýznamené plus. Ano, nebyla od začátku a pak ji přepli na zobrazení perigea a apogea (což jsou taky zajímavé hodnoty), ale rozumné jednotky včetně rychlosti (tedy v m/s nebo km/s) snad dává jen ESA (teď si nejsem jistý Rocket Lab). Takový Blue Origin se s tím vůbec nemaže a plácne to tam v mílích za hodinu a stopách.
Mrkněte někdy na přenos SpaceX, abyste věděl jak to může vypadat.
Viděl jsem hodněkrát, ale ty kilometry za hodinu mě tam iritují pořád.
Dakujem za komentovany prenos.
Odpoviem na dotaz na konci prenosu.
Starliner pri misii OFT-2 ma kryt dokovacieho portu.
Arerodynamiku riesi spicka, ktora sa odhadzuje pocas startu. Odklapaci kryt, ktory je pod spickou ma ochranit dokovaci port pri navrate.
Je to ine riesenie ako ma Dragon2, ktoreho spicka ma dve funkcie, aerodynamika pocas startu, nasledne chrani dokovaci port pri navrate.
Díky za potvrzení, ke stejnému výsledku jsme došli dnes odpoledne při rozboru celé situace na našem Discordu. 😉