19. dubna byla zveřejněna dlouho očekávaná zpráva od panelu planetárních vědců. Ti ve zprávě doporučují NASA především zaměřit pozornost na vývoj robotické mise z kategorie vlajkových lodí, která by měla za úkol obíhat kolem Uranu. Tuhle vzdálenou planetu s 27 známými měsíci lidstvo neprozkoumalo od té doby, co kolem Uranu prosvištěla sonda Voyager 2 – a to je už 36 let stará událost. Zpráva planetárních vědců o desetiletém průzkumu vydávaná Národními akademiemi věd, techniky a medicíny poskytuje NASA základní schéma průzkumu Sluneční soustavy v dalším desetiletí. Agentura již dlouhodobě následuje tato doporučení, která přichází pouze jednou za deset let.
Zdroj: http://www.esa.int
Vědci dále uvedli, že druhou prioritou planetárního průzkumu NASA by měl být vývoj robotické mise, která by obíhala kolem Saturnova měsíce Enceladu a přistála na jeho povrchu. Předešlý průzkum totiž ukázal, že se pod globálním ledovým krunýřem ukrývá oceán kapalné vody. Vědce zaujaly také gejzíry v okolí jižního pólu, které vyvrhují materiál do velké výšky. Mise k Uranu a Enceladu získaly od expertů hodnocení vyšší než ostatní koncepty, které panel zpracovával. NASA připravila 11 koncepčních studií misí pro zhodnocení komisi pro desetiletý průzkum. Panel rozhodl, že šest z těchto koncepcí má „výjimečnou vědeckou hodnotu“.
Zdroj: https://www.nasa.gov
Překlad: Dušan Majer
Mezi těmito návrhy najdeme zmíněné koncepty Uranus Orbiter and Probe a Enceladus Orbilander, které získaly nejvyšší hodnocení. Další koncepty studované komisí pro desetiletý průzkum obnášely landery pro jupiterův ledový měsíc Europa, ale i pro planetu Merkur. Experti analyzovali také koncept mise z kategorie vlajkových lodí, která by obíhala kolem Venuše a přistála na jejím povrchu. Nechyběl ani koncept sondy, která by obíhala kolem Neptunu a provedla opakované průlety kolem mimořádně zajímavého měsíce Tritonu.
Mise k Venuši na úrovni vlajkové lodě byla zhodnocena jako technicky nejriskantnější a nejdražší z celého balíku konceptů. Nezávislé zhodnocení od Aerospace Corp. odhaduje, že by cena mise Uranus Orbiter and Probe mohla být kolem 4,2 miliard amerických dolarů, mise k Enceladu by pak vyšla na 4,9 miliard dolarů. Panel expertů dal misi k Neptunu a Tritonu nižší hodnocení než konceptu mise k Uranu z důvodu omezení letové trajektorie ve 30. letech. Pozice planet, která sondě usnadní dostat se ke svému cíli, bude v daném desetiletí vhodnější pro misi mířící k Uranu.
Zdroj: https://spaceflightnow.com/
„Mise UOP (Uranus Orbiter and Probe) by byla mnohaletou orbitální cestou k transformaci znalostí o ledových obrech obecně a o Uranově systému konkrétně. Získali bychom data z průletů kolem měsíců doplněná o údaje z atmosférické sondy,“ uvedla Národní akademie v tiskové zprávě, kde se dále dočteme: „Zpráva uvádí, že UOP by programově doplňovala probíhající vlajkové mise a že start v období 2023-2032 je reálný při zvážení aktuálně dostupných nosných raket. Mise (Enceladus) Orbilander by pátrala po stopách života na Saturnově měsíci Enceladu po dobu 2 let z oběžné dráhy. Mise by zajistila podrobnou analýzu čerstvého materiálu z gejzírů, který pochází z podpovrchového oceánu.“
Zdroj: http://www.nasa.gov/
Mise k Uranu by mohla realisticky odstartovat nejdříve v roce 2031 nebo 2032 na komerční těžké nosné raketě – jako je například Falcon Heavy od SpaceX. Základním předpokladem je však to, zda NASA bude mít rozpočet na to, aby začala na projektu rychle pracovat. Mise k Enceladu by vyžadovala ještě silnější nosič z kategorie supertěžkých raket jako je třeba SLS, přičemž start zřejmě nenastane dříve než koncem třicátých let, jak uvádí vědci v desetileté hodnotící zprávě. „Jsou tu možnosti vypuštění mise Enceladus Orbilander na těžkém nosiči s využitím solárně-elektrického pohonného stupně a / nebo gravitační pomocí Jupiteru (pokud bude k dispozici),“ napsali experti. Dokument nezmínil žádné komerční supertěžké rakety, které jsou momentálně ve vývoji, což se týká především systému Super Heavy / Starship.
Zatím poslední zpráva planetárních vědců o desetiletém průzkumu byla vydána v roce 2011. Vědci tehdy NASA doporučili, aby zatlačila na program Mars Sample Return a na bezpilotní sondu k průzkumu jupiterova měsíce Europa. NASA tehdy zareagovala tím, že zahájila vývoj vozítka Perseverance, které odstartovalo v roce 2020 a vloni přistálo na Marsu. Jeho úkolem je (kromě jiného) sbírat vzorky hornin určené k dopravě na Zemi začátkem 30. let. Mise Europa Clipper se již staví v kalifornské Jet Propulsion Laboratory a měla by startovat v roce 2024. Vědci v letošní zprávě uvedli, že NASA by měla pokračovat v těchto misích a dodali, že „nejvyšší vědeckou prioritou“ pro robotický průzkum by mělo být dokončení kampaně návratu vzorků z Marsu „nejdříve, jak to bude prakticky možné, a to bez zvýšení nebo snížení jejího současného rozsahu“.
Zdroj: https://www.nasa.gov
Další sekce zprávy o desetiletém průzkumu doporučuje NASA „plně podpořit vývoj včasný start a následný provoz NEO Surveyoru“. Jedná se o koncept infračerveného teleskopu, který má být určen k detekci planetek, které by mohly ohrozit Zemi. Program planetární obrany odstartovala NASA vloni, když se do kosmického prostoru vydala sonda DART (Double Asteroid Redirection Test), která se má pokusit o demonstraci schopnosti odklonit planetku z její původní trajektorie, která by vedla ke kolizi se Zemí. Sonda má v průběhu letošního roku cíleně narazit do neškodné planetky Dimorphos.
Zdroj: http://www.collectspace.com/r
Po sondě DART a teleskopu NEO Surveyor, který by měl startovat v roce 2026, by se NASA měla zaměřit na demonstraci svých schopností vyvinout misi pro rychlou reakci. Tato sonda by se měl vydat k relativně malé blízkozemní planetce a otestovat možnosti pro lepší přípravu na srážku s planetkou, o které bychom se dozvěděli relativně krátce před kolizí. „Tato zpráva předkládá ambiciózní, ale realizovatelnou vizi rozvoje planetární vědy, astrobiologie a planetární obrany v příštím desetiletí,“ uznává Robin Canup, zástupce viceprezidenta ředitelství planetárních věd ze Southwest Research Institute a spolupředseda řídícího výboru Národní akademie pro desetiletý průzkum.
Zdroj: http://matthewwturner.com
Experti ze zprávě také vydali doporučení NASA týkající se programů New Frontiers a Discovery, v jejichž rámci se připravují relativně nízkonákladové mise střední kategorie pro průzkum Sluneční soustavy. Mise v programu New Frontiers jsou limitovány rozpočtem na předstartovní vývoj ve výši 900 milionů dolarů, což je zhruba pětina ceny vývoje mise z kategorie vlajkových lodí. Vývoj mise pro program Discovery je podle aktuálních pravidel NASA limitován cenou 500 milionů dolarů. Zatímco v rámci programů New Frontiers a Discovery NASA většinou vybírá z návrhů externích vědeckých týmů, vlajkové mise jsou povětšinou od začátku realizovány pod hlavičkou nějakého střediska NASA.
Zdroj: https://ars.els-cdn.com/
Panely Národních akademií již dříve poskytly NASA seznam kandidátských cílů pro mise programu New Frontiers. Ve výčtu najdeme dopravu vzorků z povrchu komety, dopravu vzorků z odvrácené strany Měsíce, misi k Enceladu, atmosférickou sondu pro Saturn, sestupovou sondu (nebo lander) pro Venuši, sondu k průzkumu Jupiterova vulkanického měsíce Io, nebo lunární geofyzikální síť, která by prozkoumala vnitřní stavbu Měsíce. Předešlé mise realizované v programu New Frontiers byly například New Horizons vypuštěná k Plutu, Juno studující Jupiter, nebo OSIRIS-REx pro dopravu vzorků z planetky. Vědci v aktuální zprávě pro desetiletý průzkum doporučili NASA pozměnit výpis cílů misí programu New Frontiers pro budoucí výběry, aby v nich byly zahrnuty následující úkoly:
-
Vnější části Sluneční soustavy – kentauři jsou vyznačeni zeleně.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/Mise, která by obíhala kolem planetky ze skupiny kentaurů a přistála na jejím povrchu
- Mise, která by dopravila na Zemi vzorky z trpasličí planety Ceres
- Mise, která by dopravila na Zemi vzorky z jádra komety
- Mise, která by provedla opakované průlety kolem Saturnova měsíce Enceladu
- Lunární geofyzikální síť
- Atmosférická sonda do Saturnu
- Oběžnice Saturnova měsíce Titanu
- Průzkumník místních zdrojů na Venuši
Jak je vidět, doprava vzorků z odvrácené strany Měsíce i průzkumník měsíce Io vypadly ze seznamu žádoucích objektů programu New Frontiers. Ovšem první úkol by mohl zastat program Artemis, v jehož rámci by se měli lidé vrátit na povrch Měsíce. Druhý úkol by se zase mohl uskutečnit pomocí nízkonákladového programu Discovery pro průzkum Sluneční soustavy. Experti ve své zprávě pro desetiletý průzkum také vyzvali NASA, aby navýšila cenový limit misí programu New Frontiers na 1,65 miliardy dolarů a u programu Discovery, aby se limit zvýšil na 800 milionů dolarů. Vědci také NASA doporučují, aby agentura umožnila v průběhu desetiletí další změny těchto cenových limitů, což by mělo zohlednit inflaci.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org
Průzkumný panel Národních akademií dále doporučil NASA, aby pokračovala v současném trendu výběru dvou misí z programu Discovery v každém kole výběru. Tento přístup NASA zavedla před několika lety, jelikož dříve vybírala k realizaci z každého kola pouze jeden návrh. Experti z panelu také uvedli, že NASA by eventuálně mohla začít vybírat dvě mise každého kola i u dražšího programu New Frontiers.
Zdroj: https://i.imgur.com/
Odborníci dále ve své zprávě vyjádřili pokračování své podpory programu pro průzkum Marsu, přičemž dodali, že agentura by měla dát větší prioritu misi s pracovním označením „Mars Life Explorer“, která by na rudé planetě pátrala po stopách současného života. Řetězec misí Mars Sample Return, zahájený startem vozítka Perseverance, se totiž podle vědců spíše zaměřuje na pátrání po důkazech existence dávného života na Marsu. Mise označovaná jako „Mars Life Mapper“ má být „lander, který moderními metodami hledá stopy života,“ uvedl Philip Christensen, spolupředseda panelu dekadického průzkumu a profesor na Fakultě pro výzkum Země a vesmíru na Arizona State University.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
NASA již pracovala na počátečních fázích plánování mise Mars Ice Mapper. Ta se měla uskutečnit ve spolupráci s Kanadou, Japonskem a Itálií, ovšem Bílý dům navrhl v žádosti o rozpočet na fiskální rok 2023 zveřejněné minulý měsíc, zrušení tohoto projektu. V aktuální zprávě expertů se navíc dočteme, že panel nabízí doporučení, aby vědecké oddělení NASA spolupracovalo s ředitelstvím pro pilotované mise na výzkumných cílech pro přistání astronautů na Měsíci. Vědci také doporučili agentuře vyvinout rover označovaný jako Endurance-A. Ten by mohl přistát na Měsíci na palubě komerčního landeru a nasbírat „výrazné množství vysoce hodnotných vzorků podél své dlouhé cesty“, načež by tyto vzorky přivezl astronautům na povrchu Měsíce, kteří by se postarali o jejich dopravu na Zemi k analýze.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Přeloženo z:
https://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
https://spaceflightnow.com/…/2022/04/imagesvoyager20160121PIA18182-16.jpg
http://www.esa.int/…/17568049-1-eng-GB/Enceladus_jets_and_shadows.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/enceladus_cross-section.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/uranus_hstimage.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/neo-surveyor.jpg
http://www.collectspace.com/review/nasa_dart01-lg.jpg
http://matthewwturner.com/uah/Logos/Government/new_frontiers.png
https://ars.els-cdn.com/content/image/1-s2.0-S0094576512002196-gr3.jpg
https://upload.wikimedia.org/…/Kuiper_belt_plot_objects_of_outer_solar_system.png
https://upload.wikimedia.org/…/Discovery_program_website_header%2C_2016.png
https://i.imgur.com/Ufk22YZ.jpg
https://www.nasa.gov/…/international_mars_ice_mapper_mission_artist_concept2.jpg
https://pbs.twimg.com/media/FQt1nnZVEAAnBLO?format=jpg&name=4096×4096
Díky moc za parádny článok. Veľmi ambiciózne projekty, snáď sa niektorých dočkáme, hlavne ten Urán a Enceladus.
Bylo by moc hezké, kdyby se to podařilo. Ale cesta bude dlouhá – peněz má NASA jen omezené množství.
Starship to může změnit.
Je to raketa, se kterou zatím nepočítají, ale blíží se.
Plus 3. stupeň s vyšším lsp.
https://www.teslarati.com/spacex-falcon-heavy-uranus-mission-decadal-survey/
https://www.stoplusjednicka.cz/chysta-se-nejdrazsi-mise-vsech-dob-cilem-je-pruzkum-uranu-neptunu
Mne spíš zaujala společná cesta 2 sond k neptunu i uranu.
Krásné návrhy, krásné představy. Před Uranem bych těsně upřednostnil Enceladus. Tady díky Cassini už vime, do čeho jdeme a že opravdu bude co zkoumať. A je blíže. Na druhou stranu družice Uranu by se určitě setkávala s jeho měsíci a atmosférická sonda by fungovala – to už je vyzkoušeno od Jupitera.
Škoda, že pořádný odolný lander na Venuši asi moc šancí nemá. Pokud to NASA považuje za nejriskantnější a navíc nejdražší. Ale přece už JFK prohlásil: „Chceme přistát na Venuši ne proto, ze je to snadné, ale proto, že je to obtížné.“
No a „bezpilotní sonda k Europě“ je velmi půvabný termín 🙂
Pochopil jsem z dřívějších návrhů, že by raději vyslali balón, který se bude vznášet 400 km nad povrchem.
Dakujeme za clanok.
Naozaj by mal mat Sample Return taku vysoku prioritu?
Ak dobre chapem tak najprv budu vzorky vo vakuovych puzdrach lezat na povrchu okolo 10 rokov a potom cestovat zhruba pol roka vo vesmirnom prostredi bez nejakej ochrany.
Naozaj budu mat po tomto tie vzorky taku relevanciu? V akom stave by boli vzorky povedzme zo Zeme ak by sa s nimi takto zaobchadzalo?
Mozno by mohli zvolnit a smerovat zdroje povedzme na rozsirenie toho Enceladus landera o sondu ktora by sa pokusila prevrtat do oceanu a zber martanskych vzoriek nechat na nejakeho demo-testera zo SpaceX
Na Mars Sample Return už se pracuje, takže přesměrování peněz a tím pádem zpoždění, by stálo další zdroje navíc. Nebo v případě zrušení a přenechání sběru někomu jinému (pokud tam vůbec někdo poletí), že všechny přípravné práce by skončily nejen vyhozenými penězi, ale i ztrátou motivace pracovníků, co na tom dělali spojenou s odchodem některých do soukromého sektoru.
Vzorky budou hermeticky uzavřené v pouzdrech a živé organismy tam nikdo nepředpokládá. Jejich stav po dopravě za Zem by měl být dobrý za 10 i 20 let, pokud se nepoškodí pouzdra.
Je potřeba si uvědomit, že vzorky jsou odebírané z hloubky několika centimetrů, kde je povrch dlouhodobě vystaven kosmickému záření. Mimochodem pouzdra jsou sice vakuově těsná, ale není v nich vakuum – zůstává v nich atmosféra Marsu zachycená při odběru. Vědci věří spíše tomu, že na Marsu byl dříve život, než že je tam v současnosti. Stopy dávného života se tímto postupem nijak neznehodnotí.
Hezký článek. Ale je škoda že jde pouze o překlad a převzetí názoru Stephena Clarka z NSF. Přece jenom Decadal pro planetární výzkum toho nabízí mnohem více i u zmiňovaného Uranu.
Decadal ale není závazný a nikdy se nenaplní.
Ano, to jsou má slova. Ale nyní nechápu kontext.
Článek na SFN, který jsem využil k překladu, nabízel v době vzniku tohoto článku nejpodrobnější rozbor tohoto tématu. Je jasné, že zpráva obsahuje mnohem více detailů, ale tento článek měl nabídnout základní přehled co nejvíce zajímavostí. Věřím, že časem přijde čas na detailnější rozebrání jednotlivých konceptů.
Osobně bych si představoval větší důraz na tu planetární obranu. Přece jen – ten zbytek může přinést jen výsledky typu „oh, to je zajímavé“. Zatímco planetární obrana možná taky něco jako „Jejda, těsně, ale přežili jsme.“
S novou generací raket na to dojde. Ale když se udělá velký třetí stupeň pro StarShip (třeba 100 tun), jistě se bude dát využít i jinak než k bombardování asteroidů
S odpovědností dobrého hospodáře bych nechal postavit zároveň sondu pro Uran i Neptun s tím, že by startovaly na StarShip. Do ní by se vešel i hodně velký třetí stupeň, takže by se mohlo letět i po přímé dráze bez gravitačních manévrů a nemuselo by se čekat na optimální postavení Jupitera