Služeb systému Starlink, který má zajistit celosvětové připojení k vysokorychlostnímu internetu, využívá stále více lidí. Ve včerejším přímém přenosu ze startu mise Starlink L4-5 se firma pochlubila, že aktuálně již služeb sítě využívá 145 000 uživatelů v 25 zemích světa. V České republice je Starlink už několik měsíců a od včerejška se dočkalo také Slovensko. Naopak v Indii společnost stornuje všechny objednávky kvůli jednáním s úřady. Kromě toho jsme se ale dozvěděli také několik bližších informací o tom, jaké jsou plány na další budování této obří družicové komunikační sítě.
Celou síť má po dokončení tvořit 5 „slupek“ orbitálních drah, které budou ve výškách 540 – 570 kilometrů. Výška však nebude jediný parametr, kterým se od sebe jednotlivé slupky odliší. Různý bude také sklon oběžné dráhy vůči rovníku, počet orbitálních rovin v dané slupce, nebo i počet družic. SpaceX nejprve vypouštěla družice do první slupky – ta má sklon oběžné dráhy vůči rovníku 53° a družice obíhají ve výšce 550 kilometrů. Tato slupka je již téměř naplněna 1558 funkčními družicemi.
Po naplnění první slupky začala SpaceX vypouštět družice do ostatních slupek. Pravidelní čtenáři už vědí, že tak ovšem nečiní chronologicky, ale napřeskáčku. Kupříkladu včerejší mise Starlink L4-5 (Pátá mise mířící do čtvrté slupky) letěla před misí Starlink L2-4 (čtvrtý start do druhé slupky). Pro SpaceX je prioritou co nejdříve naplnit družicemi čtvrtou slupku (výška 540 km, sklon 53,2°), jelikož právě tato slupka zajišťuje pokrytí zákazníků, kteří se nachází mezi 52. stupněm severní a jižní šířky. Právě v tomto pásu žije většina potenciálních klientů. Po čtvrté slupce má druhou nejvyšší prioritu slupka druhá (výška 570 kilometrů, sklon 70°). Zbývající slupky 3 a 5 mají pro firmu aktuálně nejnižší prioritu.
A na závěr ještě jedna informace, která se týká systému Starlink. Na webové adrese https://starlink.sx/ najdete zajímavé online sledování vynesených Starlinků, jejich propojení s pozemními stanicemi a pozemní pokrytí každého z nich ve státech, kde je služba poskytována. Je potřeba poznamenat, že se jedná o soukromý a tedy neoficiální projekt, který není přímo propojen se SpaceX. Informace na něm obsažené je tedy potřeba brát s rezervou. Pro představu o provozu celé sítě však teto web slouží skvěle.
Zdroje informací:
https://starlink.sx/
https://twitter.com/
https://www.nasaspaceflight.com/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/FIdNmXtVkAEF0Ss?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/FIdSwSMXsAU-7Jk?format=jpg&name=4096×4096
https://i.ibb.co/6FNpLCD/starlink-tracker.jpg
O tom, že Čína musela kvůli satelitům sítě Starlink několikrát měnit oběžnou dráhu své orbitální stanice a že si kvůli tomu dokonce stěžovala na půdě OSN ani slovo. Žádný odsuzující článek nebude?
Čínskou stížnost jsme zachytili, ale přijde nám velmi podivné, že s tím Čína vyšla na povrch až více než čtvrt roku po dané události. Navíc je to její prohlášení jen velmi nekonkrétní. Mám z toho spíše nepříjemný pocit, že se Čína snaží pouze odvést pozornost od problémů, které způsobila sama (viz neřízený zánik centrálního stupně Dlouhého pochod 5B) či které způsobilo Rusko (sestřel Kosmosu 1408). A pak je tu třetí věc – dráhy družic Starlink jsou známy velmi dobře. Jsou dost velké na to, aby se znaly jejich dráhy a dala se vypočítat jejich přiblížení k jiným objektů.
Když tedy všechny tři body sečtu, vyjde mi, že se jedná jen o bouři ve sklenici vody, kdy se Čína snaží uměle vytvořit problém a možná chce i odvést pozornost.
Pane Majer mě by víc než vaše dojmologie a co se týče Starlinku i očividná jednostranná zaslepenost, zajímal spíše odborný rozbor.
Pobavil jste mne. Svůj rozbor jsem vám předložil. Zda jej budete považovat za odborný, či zaslepený je čistě na vás. Položil jste otázku, zda se chystáme o daném případu informovat, na což jsem vám odpověděl. Mohu jen říct, že rozhodně nejde jen o můj názor. Pokud si projdete i zahraniční zdroje věnující se kosmonautice, tak prakticky žádný z nich nevěnoval dané stížnosti velkou pozornost, což o lecčems vypovídá – důvody, proč jde o bouři ve sklenici vody, jsem popsal výše. To, že se vám osobně ty argumenty nelíbí, není můj problém. Tím považuji celou diskusi za uzavřenou.
Tudíž se zřejmě v článku shrnujícím novinky o síti Starlink nic nedozvíme ani o názorech šéfa ESA Aschbachera ohledně jeho kritiky živelného budování superkonstelací, obzvláště pak jmenované sítě?
Na laických webech se toto téma bohužel z valné většiny neobešlo bez ideologie a konotací. O to víc by si člověk cenil zhodnocení na odborném portálu. Ovšem ne ve smyslu zlehčování cituji: „…bouře ve sklenici vody“ a „…těch pár šmouh na astronomických fotografiích…“ jako to má pan Majer ve všem co se této problematiky týká, ve zvyku.
To není ani tak dotaz, jako spíše upozornění náhodně kolemjdoucímu čtenáři, aby si svůj obrázek ohledně objektivity a nezaujaté informovanosti udělal sám…
Já osobně takový článek nechystám. Zda jej chystá někdo z jiných redaktorů, nevím. Do hlav jim nevidím.
Neměl jsme na mysli laické weby, ale tematicky zaměřené portály v angličtině například nasaspaceflight či spaceflightnow. To, že tyto důvěryhodné zdroje této události nevěnovaly pozornost, naznačuje, že celá situace nebyla tak horká, jak se ji Čína snaží prezentovat (a vy na to narážíte). Tady nejde o Starlinky. Pokud by Čína stejně postupovala u kterékoliv jiné družice (ne)reagoval bych na to stejně. nejpodivnější je to více než čtvrt roku dlouhé mlčení, než s tím přišli na veřejnost. To vám nepřijde divné? Pokud by to opravdu bylo tak vážné, proč neudělali haló už během pár hodin nejpozději dnů?
Děkuji, že jste tak laskav a varujete chudáky čtenáře před naším totálně zkresleným zpravodajstvím. Možná byste měl dostat medaili za to, že se obětujete k nám chodit a číst ty naše neobjektivní články. Musí to stát hodně osobního přemáhání, ale člověk se rád přemůže, když pomáhá ostatním, že? Ještě, že vás máme!
To Cateye:
Tento stručný článek nebyl vytvořen s ambicí informonat o “všech novinkách” ohledně sítě Starlink. Jeho hlavní čast pouze vysvětluje systém číslování misí v souvislosti s rozdělením konstelace do několika provozních skupin.
Pokud máte chuť, či potřebu diskutovat o všech aspektech tohoto programu, dovolím si vám doporučit naše diskusní fórum, kde budou vaše názory vítány a určitě najdou širší odezvu.
Pane Majere plurál je zbytečný. Můžu jen zopakovat, že problém se týká pouze vás a to ve směru objektivního pohledu na síť Starlink, potažmo dalších obřích konstelací, se kterým máte očividný problém. Jinak si vaší další práce nesmírně vážím…
OK, díky za info.
Ahoj
trochu mimo téma – jak je to s příjmem v oblastech kdy to není legislativně pořešeno ? Myslím tím oblasti jako Čína, nebo v současné době Kazachstán. je mi jasné že legální to není, ale technicky ?
Domnívám se, že pokud se tam nelegálně propašuje terminál, tak bude fungovat.
Pro provoz internetového připojení přes satelitní síť Starlink v dané zemi je v zásadě potřeba mít vyřešeny 3 podmínky: politické, ekonomické a technické.
1) Některé vlády neudělují licence pro provoz bezdrátových komunikačních sítí na svém území jenom tak někomu. Jsou buď politické důvody (nechtějí aby obyvatelé měli volný přístup k internetu a nebo ne přes daného poskytovatele z USA), a/nebo ekonomické (požadují spolupráci s lokálním partnerem a např. 50% podíl na zisku). Pokud SpaceX nedostane od místních orgánů licenci, nesmí na dané území vysílat, jinak by mohl přijít o celkovou licenci od mezinárodního telekomunikačního úřadu, který přiděluje vysílací frekvence.
2) Starlink není charita, tedy aspoň ne všude. V některých případech poskytují připojení koncovým uživatelům zdarma, ale to jen díky tomu, že jim to platí neziskovky, viz studenti v Brazilských chudinských čtvrtích – favelách. SpaceX potřebuje z provozu Starlinků finanční příjem a vydělávat. Je proto klíčové, aby bylo umožněno placení za službu od uživatele ke SpaceX. Pokud stát toto blokuje/ neumožňuje, nedávalo by SpaceX poskytování takové služby smysl. Už mnoho satelitních komunikačních poskytovatelů v minulosti zkrachovalo. Elon Musk nechce být dalším v řadě, ale i to se může teoreticky stát.
3) Z technického hlediska jsou důležité dva parametry. Zda se daná pozemní oblast nachází v zeměpisných šířkách, kde je dostatečné pokrytí satelitním signálem. A za druhé, jelikož je zatím drtivá většina aktuálně funkčních Starlinků bez laserových pojítek mezi sebou, potřebují pro svou vzájemnou komunikaci pozemní stanice. Tyto stanice jsou jednak bránami k pozemní síti internet a taky slouží ke komunikaci mezi Starlink satelity navzájem.
Pokud by bylo území nějakého státu relativně malé (např. ČR), budou stačit pozemní stanice umístěné v okolních zemích. V případě velkých území, jako např. Čína nebo Kazachstán, to bude zásadní překážka. Pokud nebude SpaceX umožněno/povoleno na daném území pozemní stanici zřídit a provozovat, nebude tam jejich síť fungovat.
V budoucnu, až bude první generace Starlinků nahrazena novějšími, se vzájemnou laserovou komunikaci, by absence pozemních stanic už nemusela tolik vadit a po technické stránce by mělo být poskytování internetu na dném území možné, ovšem musely by být splněny také podmínky 1) a 2).
Díky moc za super rozbor.