sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Apollo-Sojuz

Dne 15. července uběhlo padesát let o historické mise Apollo-Sojuz. Během této mise mise došlo ke spojení americké vesmírné lodi Apollo a sovětské lodi Sojuz. Velitelem posádky Apolla byl Thomas Stafford a jeho sovětským protějškem Alexej Leonov.

MILNET

Americké vesmírné síly odhadují, že by potřebovaly více než 4 miliardy dolarů na financování rozsáhlé konstelace družic na nízké oběžné dráze Země známé jako MILNET, která by poskytovala globální komunikační služby. V současné chvíli je MILNET na seznamu nefinancovaných priorit pro FY 2026.

Britská kosmická agentura

Nový výzkum zveřejněný Britskou kosmickou agenturou zdůrazňuje rostoucí závislost země na družicových technologiích, které podle nejnovějších údajů podporovaly odvětví představující přibližně 18 % národního hrubého domácího produktu (HDP).

SES

Společnost SES očekává, že 17. července dokončí akvizici konkurenčního družicového operátora Intelsat poté, co vyřeší všechny regulační překážky bránící uzavření dohody v hodnotě několika miliard dolarů.

Starliner

Zástupci NASA uvedli, že existuje veliká šance, že další zkušební let vesmírné lodě Boeing CST-100 Starliner bude bez posádky. Důvodem je stále probíhající řešení technických problémů lodi.

Americký kongres

Americký kongres se chystá nařídit Pentagonu, aby zavedl trvalé financování iniciativy amerických vesmírných sil, která bude poskytovat komerční družicové snímky a analýzy vojenským velitelům po celém světě, a to i přes nejistotu ohledně návrhu obranného rozpočtu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Solar orbiter má svou vánoční kometu

Ačkoliv je evropská sonda Solar orbiter stavěná na pozorování Slunce, může se jí občas podařit i pozorování, které se Sluncem tak úplně nesouvisí. Do zorného pole jednoho jejího přístroje se nedávno dostala kometa Leonard, zhruba kilometrová koule tvořená prachem, kameny a ledem, která by měla 3. ledna proletět kolem Slunce. Pro vědecký tým Solar orbiteru to byla zajímavá výzva a proto se rozhodli, že budou po dobu několika dní pozorovat vývoj komety. Mezi 17. a 19. prosincem proto přístroj SoloHI pořizoval snímky pro časosběr přiložený níže. Na fotkách vidíme, jak kometa křižuje Mléčnou dráhu a v pravém horním rohu můžeme spatřit Merkur a Venuši. Druhá jmenovaná planeta je jasnější a posouvá se zleva doprava.

Kometa aktuálně míří ke Slunci a proto se opačným směrem táhne její chvost – vlastně dva chvosty. Když SoloHi pořizoval snímky, byla kometa zhruba mezi Sluncem a sondou, takže její prachový i plazmový chvost mířily k sondě. Na konci videa se výhled na oba ohony zlepšil, protože se změnil úhel, pod kterým sonda kometu pozorovala. V pravé části snímků můžeme vidět také slabý výron koronální hmoty v poslední sekundě záznamu. SoloHi měl kometu pozorovat až do dneška, přičemž o pozorování se pokusí i další palubní přístroje. Data ze Solar orbiteru se přidají k měřením od pozemských teleskopů i od dalších kosmických sond. Kometa C/2021 A1 (Leonard) má 3. ledna proletět ve vzdálenosti zhruba 90 milionů kilometrů (trochu více než polovina vzdálenosti Země od Slunce) od Slunce a pokud se při průletu nerozpadne, zamíří do vzdálených končin vesmíru a už se k nám asi nikdy nevrátí.

Přeloženo z:
https://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/23869283-1-eng-GB/Comet_Leonard_by_SoloHI.png

Štítky:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
PetrDub
PetrDub
3 let před

Zaujala mě ta informace, že se kometa už nikdy nevrátí. Vždycky jsem měl za to, že kometa nebo jiné podobné těleso musí pocházet z oblasti mimo sluneční soustavu, aby nabralo takovou rychlost, aby ji mohlo po průletu kolem Slunce zase opustit. Ale pokud to chápu správně, tak jádro této komety patrně pochází ze vzdálených částí Sluneční soustavy (3,700 AU), ale po průletu kolem Slunce bude mít únikovou rychlost. Nevíte náhodou někdo, jestli je to způsobeno tím relativně těsným průletem kolem Venuše (tj. něco jako gravitační prak), nebo to nehrálo podstatnou roli?

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.