Technici firmy ULA jsou připraveni zahájit předletové testy rakety Atlas V, která vynese americkou sondu Lucy k nevídané misi vstříc osmi rozličným planetkám, které tvoří pozůstatky z formování naší soustavy. Sestavování dvoustupňového nosiče bylo ve věži VIF (Vertical Integration Facility) na Mysu Canaveral dokončeno 16. září ráno. Sestava OVI (Offsite Vertical Integration) dorazila k VIF a byla vyzvednuta na vrchol připraveného prvního stupně. Součástí sestavy OVI je mezistupeň, horní stupeň Centaur a díl zvaný boattail, na který se v budoucnu připojí aerodynamický kryt. Dokončení základní sestavy nosiče umožňuje spuštění zevrubných testů a kontrol. Raketa bude aktivována, otestuje se avionika, naklánění motorů a mnoho dalších subsystémů. Proběhne i simulovaná letová sekvence.
Po dokončení testů se plošina MLP (Mobile Launch Platform) s raketou přesune na rampu SLC-41, kde proběhne zkouška WDR, při které budou naplněny nádrže v obou stupních a nasimuluje se celý den startu. WDR má za úkol odhalit a vyřešit závady, které by mohly v ostrý den startu způsobit odklad. Inženýři také mohou zhodnotit, jak spolu reagují systémy rampy a nosiče, aby odhalili všechny problémy, které mohou vyžadovat pozornost. Mise Lucy má tří týdny dlouhé startovní okno a čeká ji dlouhá cesta. Stane se první sondou, která prozkoumá objekty u Jupiteru, kterým se říká Trojské planetky, či zkráceně Trojáni. Tyto planetky postupně vytvořily dvě skupiny, které jsou zachyceny na stabilní dráze před a za planetou Jupiter při její cestě kolem Slunce.
Během dvanáctileté mise má sonda urazit 6,4 miliardy kilometrů a proletí kolem jedné planetky v hlavním pásu planetek a také kolem sedmi Trojánů. Ještě žádná sonda v historii nenavštívila více objektů. Mise nese jméno po zkamenělé kostře předka člověka, která byla nalezena v roce 1974 v Etiopii a tým, který ji objevil, jí dal jméno Lucy. Tato zkamenělina poskytla cenný pohled na evoluci člověka a sonda Lucy by měla prohloubit naše znalosti vzniku kosmických objektů.
Lucy odstartuje na raketě Atlas V v konfiguraci 401. Atlasy už úspěšně vynesly celou řadu amerických sond včetně pěti marsovských misí nebo průzkumníků Slunce, Měsíce, Jupiteru, planetky Bennu či trpasličí planety Pluto. Při tomto startu se použije první stupeň původně vyhrazený pro misi OFT-2 lodi Starliner. Po odkladu jejího startu byl z rakety odpojen dvoumotorový horní stupeň Centaur i dva urychlovací stupně na tuhé pohonné látky. První stupeň však zůstal a nyní poslouží misi Lucy. Stupeň zůstal po celou dobu v hale VIF připojený k plošině MLP. Nyní k němu byl připojen i horní stupeň Centaur s jedním motorem RL10C-1. Pro misi Lucy nebudou použity žádné pomocné urychlovací stupně.
Sonda samotná bude již brzy uzavřena do hliníkového aerodynamického krytu LPF (Large Payload Fairing), který měří na výšku 12 metrů a jeho průměr je 4 metry. Až bude Aerodynamický kryt se sondou usazen na raketu Atlas V, vznikne kompletní sestava vysoká 57,3 metru.
Přeloženo z:
https://blog.ulalaunch.com/
Zdroje obrázků:
https://blog.ulalaunch.com/hubfs/av_lucy_centaurmate3.jpg
https://pbs.twimg.com/media/E_a0c18XoAU_9VJ?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/E_aaxSvUUA8mpaV?format=jpg&name=4096×4096