Před čtyřiceti lety odstartoval raketoplán Columbia. Ale mohl se taky jmenovat Liberty. Nebo Marco Polo. Nebo Constellation. Nebo taky úplně jinak. Byl to každopádně tehdejší prezident USA Richard Nixon, který v roce 1972 rozhodl, že se nově vyvíjené kosmické raketoplány nebudou nijak jmenovat. Prostě půjde o program Space Shuttle. Na stole měl přitom návrh na názvy Pegasus, Hermes, Astroplane, Skylark a Space Clipper. První čtyři předložila NASA, pátý doplnili zaměstnanci Bílého domu. Nixon všechny odmítl a nechal kosmický raketoplán prostě kosmickým raketoplánem. Předchozí americké pilotované lodě dostaly jména Mercury, Gemini a Apollo, takže to byl odklon od zavedených pořádků.
Ovšem jednotlivé stroje vracející se na oběžnou dráhu pak název dostaly. Velmi podrobně proces výběru jména popisuje americký historik Dennis Jenkins ve svém díle „Space Shuttle – Developing an Icon 1972 – 2013“. Opravdu nejde o knihu, ale o dílo, a to velkolepé: tvoří ho totiž tři svazky o celkové hmotnosti přes 7 kg. Této hodnotě se pokusila svého času přiblížit autorská dvojice Lukáš Houška – Ondřej Šamárek, ale někde u hodnoty 2,5 kg to vzdala (Vesmírné osudy, 2017). Pro ty z Vás, kteří těžkotonážní literatuře neholdují, jsme připravili k dnešnímu výročí krátké ohlédnutí za touto zajímavou kapitolou americké kosmonautiky.
Jako historicky první přišel s návrhem na jméno pro první raketoplán 2. října 1972 kongresman Kenneth Robinson, který doporučil název Shenandoah. A to podle řeky Shenandoah (Dcera hvězd) protékající Virginií a Západní Virginií. Asi není potřeba zdůrazňovat, že Kenneth Robinson byl senátorem za Virginii. Formálně se ovšem odvolával na vzducholoď USS Shenandoah, což byla první z amerických vzducholodí s pevným trupem.
NASA se ale rozhodla jinak, když první orbiter chtěla pojmenovat Constitution (Ústava). Jen pro úplnost: v červenci 1972 zadala NASA firmě Rockwell kontrakt na stavbu tří kusů raketoplánů. Dostaly výrobní STA-099, OV-101 a OV-102. STA (Structural Test Article) byl strukturální exemplář určený k lámacím zkouškám. OV-101 a OV-102 (Orbital Vehicle) pak byly zamýšlené jako první dva letové exempláře. Jenže… Po atmosférických letech OV-101 (stroj dostal jméno Enterprise) bylo zjištěno, že se pro dokončení a uvedení do provozu nehodí. A že je jednodušší přestavět na letový stroj STA-099 (dostal jméno Challenger). Takže oba exempláře si nakonec role prohodily: neletový létal, letový do vesmíru nelétal. A prvním raketoplánem ve vesmíru se nakonec stal OV-102 (pokřtěný Columbia). Ale to jsme trochu předběhli.
Jinými slovy: to, co víme my dnes, nemohl v sedmdesátých letech nikdo tušit. A tak je pochopitelné, že se největší pozornost upřela ke stroji OV-101, který měl být „tím prvním“.
Ten příběh je známý: přes 100 tisíc fanoušků Star Treku se rozhodlo zvrátit plán NASA na jméno Constitution. A začalo psát dopisy do Bílého domu, Kongresu USA i do NASA. Základní myšlenkou bylo, že z této komunity pochází milióny lidí zajímající se o kosmický program – a že Enterprise (podnikavost, iniciativa) je základem fungování americké společnosti. Nakonec bylo rozhodnuto stroj skutečně pojmenovat Enterprise, ovšem oficiálně dle řady lodí v americkém námořnictvu. Trekkies ovšem toto ryze formální zdůvodnění nevadilo a slavili úspěch.
Druhý orbiter OV-102 byl už poněkud stranou zájmu. V lednu 1978 navrhl William O´Donnell, ředitel oddělení pro vztahy s veřejností v NASA, název Kitty Hawk. A to na památku letounu bří Wrightů, který uskutečnil jako první motorový stroj těžší vzduchu let v prosinci 1903. Zajímavostí je, že orbiter měl délku 37,25 m a první let Kitty Hawk 37 m. V té době už také začalo být jasné, že se OV-101 Enterprise do vesmíru nikdy nepodívá. V NASA se proto tradovalo „pojďme druhý raketoplán pojmenovat co nejrychleji, nebo ho budeme muset nazvat Enterprise II“. Nicméně přesto se uvažovalo o tom, že Enterprise je příhodný název a že by ho mohl dostat letový orbiter číslo pět.
V polovině roku 1978 tak mělo vedení NASA na stole návrhy jmen roztříděné do pěti kategorií.
- Průkopníci letectví: Wilbur a Orville Wrightovi, Charles Lindbergh, Robert Goddard, Amelia Earhart(ová), Wernher von Braun, Wiley Post, Hermann Oberth.
- Známí vědci: Copernicus, Kepler, Newton, Einstein, Goddard, Galileo.
- Známí průzkumníci: Columbus, Magellan, Marco Polo, Lewis a Clark, Admiral Byrd, Leif Ericson.
- Historické způsoby dopravy: Clippership, Conestoga, Iron Horse, Flying Machine, Sternwheeler, Horseless Carriage.
- Současné astronomické výzvy: Quasar, Pulsar, Black Hole, Nebula, Nova, Super Nova, Galaxy.
Názvy ani jejich původ se ale nezamlouval, a tak vznikl nový seznam: Constitution, Independence, America, Constellation, Enterprise (sic!), Discoverer, Endeavour, Liberty, Freedom, Eagle, Kitty Hawk, Pathfinder, Adventurer, Prospector a Peace. Ani tentokrát ale nebyla nalezena všeobecná shoda. Příležitosti se chtěl chopit hlavní vědec NASA John Naugle a navrhl řadu astronomických názvů: Sirius, Canopus, Alpha Centauri, Capella, Arcturus, Pegasus, Aquarius, Sagittarius, Orion a Hydra. Ani on neuspěl, a tak se nachystal další seznam (vynecháváme všechny výbory, zastánce, odpůrce, schvalovací procesy…). Další seznam byl opět roztříděný podle kategorií.
- Historie amerického létání: Kitty Hawk, Lakehurst, Auburn, Canaveral.
- Americká historie – hodnoty: Constellation, Columbia, Enterprise, Independence, Republic.
- Americká historie – činnosti: Pilgrim, Pioneer, Pathfinder, Prospector.
- Americká historie – technika: Caravel, Conestoga, Courier, Clipper, Iron Horse (zrovna u tohoto názvu, který se objevil i výše, je škoda, že neprošel; „ocelový oř“ by bylo parádní jméno pro raketoplán – pozn. autora).
- Průzkumné lodě: Endeavor (opravdu Endeavor, nejde o překlep – je to americký přepis), Resolution, Discovery, Mayflower, Enterprise, Santa Maria, Triumph.
- Indiánské názvy (dnes bychom museli říci „názvy mající souvislost s původními obyvateli amerického kontinentu“): Shenandoah (sic!), Nokomis, Potomac, Chesapeake, Huron, Saguache, Canaveral.
Byly vyškrtnuty celé kategorie („americká historie – technika“ a „indiánské názvy“) plus celá řada návrhů a kategorie se měnily. Náměstek administrátora NASA Alan Lovelace dostal 11. prosince 1978 následující seznam.
- Průzkumné lodě: Enterprise, Endeavor, Discovery, Resolution, Adventure.
- Americké tradice a hodnoty: Enterprise, Independence, Constitution, Freedom, Liberty, Republic, Columbia.
- Hvězdy a souhvězdí: Enterprise, Orion, Arcturus, Polaris, Pegasus, Conopus, Capella, Alpha Centauri.
Nakonec bylo rozhodnuto pojmenovat raketoplány podle historických lodí. Ostatně, v kosmonautice se lze často setkat s námořní terminologií. Dokonce se na lodě daly „naroubovat“ i již pojmenované stroje OV-101 Enterprise a STA-099 Challenger. Ano, lámací konstrukce dostala jméno dříve, než první raketoplán – a Challenger (Vyzyvatel) byl název, který mu dali technici. Byli zvědaví, co při lámacích testech vydrží. Odtud výzva.
Nakonec u OV-102 padla (jak přesně, nevíme) volba na jméno Columbia. Historicky to byla šalupa kapitána Roberta Graye, která jako první americká loď obeplula zeměkouli. A jménu určitě neuškodilo, že takto byla nazvána mateřská loď legendární mise Apollo 11.
Když startoval 12. dubna 1981 první raketoplán do vesmíru, měl tak na sobě vyvedený nápis Columbie. Ale stejně dobře se mohl jmenovat Goddard. Nebo Kitty Hawk. Nebo Iron Horse..
Vďaka za zaujímavý článok, je fajn dozvedieť sa v tento pamätný deň niečo nové. Ťažkotonážku literatúru mám pritom rada, bohužiaľ nevychádza v jazykoch, ktorými „spíkujem“, takže som vďačná, keď z nej českí autori niečo priblížia.
A trochu rozjímania na tému mien. Autorovmu „Iron Horse“ vôbec nefandím, nepripadá mi to ani nijako tematicky vhodné, nechodia kone náhodou len po zemi? Oslovili ma však návrhy s menami hviezd, ale iba jednoslovnými (prečo namiesto krkolomného Alfa Centauri nie jednoducho Toliman?). Vo výsledku však raketoplánom vybrali pekné mená, azda až na Endeavour, ktorý sa mi dosť zle vyslovuje. Už menej som nadšená z toho, že je v menách duplicita s loďami programu Apollo, ako keby nebolo po čom inom pomenovávať. Napokon, je vôbec nevyhnutné po niečom pomenovávať?
Ocelový oř je samozřejmě ptákovina non plus ultra. Myslel jsem to v nadsázce.
Jinak „Iron Horse“ nemá s koňmi vůbec nic společného.
Díky za krásný článek z trochu jiného soudku.Je vidět,že Američani z toho dělali vědu.Mezi námi děvčaty,nedovedu si představit,co by se dělo,kdyby se raketoplán jmenoval Wernher von Braun!
Zrovna nedávno jsem nad tím přemýšlel: po von Braunovi nikdy nic nepojmenovali. Toto je vlastně poprvé, co jsem narazil alespoň na nějaký návrh pojmenovat něco po něm.
Osobně si myslím, že tento návrh (plus celá řada dalších) byl jen do počtu.
Podotknu drobnou zajímavost ke jménu OV-101.
Jak se ostatně v článku píše, původně se měl jmenovat Constitution, ale na základě kampaně příznivců Star Treku byl přejmenován na Enterprise.
Tou zajímavostí je, že loď kapitána Kirka (registrace NCC-1701) patří do třídy nazvané právě Constitution.
Bohužel se mi teď nepovedlo dohledat, jestli byla tato třída hvězdných lodí zmíněna už v původní sérii (1966-1969) a nebo zda jde o dodatečné pojmenování právě na paměť přejmenování OV-101.
Keď už spomínate Star Trek, v prvom startrekovskom filme, čo nasledoval po seriáli, ktosi z posádky Enterprise sprevádza niekoho po tejto kozmickej lodi. Prídu k zbierke obrázkov a vraví: „Všetky tieto lode sa volali Enterprise“. A mihne sa tam aj obrázok raketoplánu Enterprise! Takže ono to v skutočnosti s tým pomenovaním bolo naopak! 🙂
To už začínáme být trošku mimo téma, nicméně já jsem mluvil o TOS (the Original Series) tj. původním seriálu ze šedesátých let. Jde o to, jestli už v něm zazněl název třídy Constitution, nebo ne, neboť tento seriál vznikl před programem STS.
ST I. „The Motion Picture“ pochází až z roku 1979. Je tedy logické, že v něm obrázek raketoplánu použili. A proč taky ne, že ano.
Nesprávne sme sa pochopil, s tým opačným pomenovaním som nenarážala na Constitution, ale na raketoplán Enterprise. Pomenovali ho podľa seriálovej Enterprise, ale vo filme predstierali, že to bolo naopak – teda najprv raketoplán Enteprise a potom na základe neho (a iných lodí s týmto menom) prišlo meno tej medzihviezdnej lode.
Díky za upřesnění, tak trochu jsem si to myslel, ale příspěvky bohužel nejdou editovat. Příště je holt musím napřed důkladněji přečíst.