sociální sítě

Přímé přenosy

PSLV-XL (Proba-3)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Dlouhý pochod 10

Čína provedla úspěšný test oddělení aerodynamického krytu užitečného zatížení pro raketu Dlouhý pochod 10. Test hodnotil design krytů, strukturu připojení, plán oddělení a maximální dostupnou obálku. Všechny testované parametry splňovaly jejich konstrukční požadavky.

LM 400

Společnost Lockheed Martin 19. listopadu oznámila, že její nová družicová platforma střední velikosti LM 400 bude mít svou orbitální premiéru příští rok na palubě rakety Firefly Aerospace.

Teledyne Space Imaging

Společnosti Teledyne Space Imaging a Satlantis oznámily partnerství na Space Tech Expo Europe. Jedná se o vývoj elektroniky senzoru pro pozorování Země a planetární průzkum. Satlantis vyvine Front-end Electronics (FEE) pro vyvíjený detektor CIS125 TDI Teledyne.

Iceye

Společnost Lockheed Martin začala spolupracovat s konsorciem vedeným společností Iceye, finskou společností provádějící pozorování Země, která se specializuje na družice pro radarové zobrazování. Společnosti pracují na vývoji technologií rozpoznávání cílů s umělou inteligencí pro finskou armádu.

Chance Saltzman

Generál Chance Saltzman, velitel vesmírných operací U.S. Space Force, navštívil Starbase v Boca Chica během šestého zkušebního letu rakety SH/SS. Saltzman byl pozván SpaceX, aby sledoval zkušební let a zúčastnil se dvoudenního hodnocení programu.

Space ISAC

Středisko pro sdílení a analýzu vesmírných informací (Space ISAC) otevřelo své první mezinárodní operační středisko v Austrálii. Expanze přichází v době rostoucích obav o zranitelnosti kybernetické bezpečnosti v orbitálních systémech.

Boost!

ESA 19. listopadu oznámila, že prodlužuje smlouvy se společnostmi HyImpulse, Isar Aerospace, Orbex a Rocket Factory Augsburg (RFA) v celkové hodnotě 44,22 milionů eur prostřednictvím svého programu „Boost!“, který má pomoc při integrovaném testování nosných raket

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Cesta k lepšímu přistání na Měsíci

NASA se dlouhodobě snaží spolupracovat s různými soukromými firmami na různých úkolech – kromě jiného i na zajištění pokročilé navigace a možností přistání pro budoucí lunární mise. Nedávno například proběhla zkouška softwaru od NASA společně s navigačním systémem, který vytvořila firma Blue Origin. Během testu inženýři rozběhli v reálném čase simulaci přistání u jižního pólu Měsíce. Ukázalo se, že software od agentury byl správně integrován s navigačním systémem BlueNav-L od Blue Origin. Tato zkouška ukázala schopnost zpracovávat v reálném čase snímky za účelem identifikace geografických útvarů na povrchu Měsíce – byť při zkoušce pouze simulovaném. Díky tomu systém poskytuje landeru velmi přesné informace o jeho pozici.

Vizualizace, jak systém BlueNav-L vyhodnocoval povrchové útvary během simulovaného přistání na Měsíci.
Vizualizace, jak systém BlueNav-L vyhodnocoval povrchové útvary během simulovaného přistání na Měsíci.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Během demonstrace jsme sledovali významné zlepšení výkonu této špičkové technologie pro budoucí landery,“ říká Kevin Somervill, inženýr z Langley Research Center ve městě Hampton, stát Virginia. V rámci simulace se použily algoritmy vytvořené při vývoji programu LVS (Lander Vision System) od Jet Propulsion Laboratory. LVS je systém senzorů, který má za úkol přistát mezi dvěma rizikovými lokalitami, které byly vytipovány ještě před přistáním. LVS spolupracuje s řídícím počítačem a dalšími systémy senzorů, aby s pomocí pokročilých algoritmů přesně vypočítal pozici landeru na mapě a dosáhl bezpečného přistání v požadované lokalitě. Samotná technologie je v zásadě podobná systému, který má 18. února 2021 umožnit roveru Perseverance dosednout na Mars. Tento systém by se pak dal využít i na Měsíci či na jiných tělesech.

Aktuální zkouška byla realizována v rámci partnerského programu Tipping Point, v rámci kterého NASA spolupracuje se soukromými firmami, aby zlepšila a doladila nové technologie – v tomto případě pro přesné přistání na Měsíci. Už v říjnu roku 2020 NASA v rámci stejného partnerského programu otestovala dva systémy pro přesné přistávání, pokročilé algoritmy a nový řídící počítač na suborbitálním nosiči New Shepard. „Snažíme se o přenos experimentálních znalostí. Využíváme technologie NASA, což obohacuje obě strany. Přináší to potenciál pro zlepšování, minimalizaci rizik, což je pro tyto technologie výhodné,“ dodal Somervill. Blue Origin i nadále spolupracuje s JPL na tom, aby mohl být systém LVS integrován do firemního navigačního systému, který by se dal využít třeba na chystaném lunárním landeru.

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/astronauts_lunar_craterv2.png
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/image002_3.png

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
7 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Vaclav
Vaclav
3 let před

Existují v zásadě tři způsoby přistávacího manévru při letech na Měsíc.
A/ Přímo z chodu, bez odpočinku na orbitě / Ranger,Luna 9 a Surveyor /
B/ Z orbity kdy brzdící motor eliminuje dva vektory rychlosti pádu, horizontální a vertikální současně / Apollo a čínské landery /.
C/ Z orbity razantní eliminace horizontální rychlosti a poté eliminace rychlosti vertikální, de facto již jen volného pádu / Luna 16 /.
Při přistávání na Marsu se realizuje způsob C/. Razantní eliminaci horizontální rychlosti až na nulu zabezpečuje brzdění atmosférou a poté padáky načež pak sonda padá jen volným pádem.

Konečná fáze přistávání u PER na Marsu, AD C/ se tedy diametrálně liší od přistávání na Měsíci, předpokládám že to bude probíhat AD B/ zejména tím, že obě budou probíhat po odlišné trajektorii – volný pád, prakticky kolmo, contra po balistické křivce, kdy se budou měnit oba vektory i vektor tahu motoru. Softvér z PER určitě nebude možno na Měsíci použít.

Dušan Majer
Dušan Majer
3 let před
Odpověď  Vaclav

Nikde se nepíše, že to bude ten stejný systém, jen že se mu podobá. Ostatně něco podobného (s ještě mnohem menší rychlostí) NASA úspěšně ozkoušela na OSIRIS-REx, kde se také porovnávaly fotky terénu s mapou útvarů.

Hera852
Hera852
3 let před
Odpověď  Dušan Majer

A kdy se podle vás můžeme na přistání na Měsíci s posádkou těšit? Rok 2024 je s největší pravděpodobností bohužel nereálný.

Dušan Majer
Dušan Majer
3 let před
Odpověď  Hera852

Očekávám nejdřív rok 2026. To, že je rok 24 nereálný se ví už několik let, jen to NASA nemohla říct, jelikož to dostala od prezidenta za úkol. Po výměně prezidenta očekávám zreálnění termínu.

Jiří Hošek
3 let před
Odpověď  Hera852

V polovině prosince 2020 NASA provedla přezkum Continuation Review všech tří návrhů pilotovaných lunárních landerů. Tento přezkum kontinuity byl přezkumem návrhů z hlediska realizovatelnosti a je podkladem pro redukci současných tří uchazečů o dodavatele landeru, ke které má dojít v únoru 2021. Continuation Review odpovídá v úrovni vyspělosti předběžnému přezkumu návrhu PDR. Pro porovnání, PDR lunárního modulu Apolla byl v září 1963, tedy necelých šest let před prvním pilotovaným přistáním na Měsíci.

Malky
Malky
3 let před
Odpověď  Vaclav

Myslím, že se na to díváte z moc velké výšky. V posledních pár set metrech není mezi způsoby A, B a C rozdíl, a je jedno zda přistáváte na Měsíci, Marsu, Zemi nebo kdekoli jinde.
Zkrátka nejde o to, zda sonda přistane na rovníku nebo na jižním pólu, to už je dávno vyřešený problém. Jde o to, aby při dosedání nesedla na nějaký šutr, kráter nebo útes. To umožní přistávání v rizikových oblastech, protože zatím si netroufneme přistávat jinde, než na obrovských rovinách kde v okruhu desítek kilometrů žádné nebezpečí.
Je to super užitečné jednak protože rizikovější oblasti jsou zpravidla zajímavější (např. na Marsu staré delty řek), a kvůli budoucím základnám (kde nechcete mít přesnost přistání v desítkách kilometrů).

Vaclav
Vaclav
3 let před

Zásadní rozdíl je v tom, že pod přistávajícím modulem na Měsíci krajina posetá krátery ubíhá, zatím co na Marsu se jen zvětšují detaily, jak sonda klesá prakticky po kolmici.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.