Pacifická astronomická společnost (v angličtině Astronomical Society of the Pacific – ASP) je největší astronomickou společností na světě. Založena byla 7. února 1889 v souvislosti s úplným zatměním Slunce, které proběhlo 1. ledna 1889 nad Tichým oceánem a západní částí USA. K jejímu ustanovení došlo v San Franciscu, kde také dodnes sídlí. Jejím současným předsedou je Enrico Ramirez-Ruiz z Kalifornské univerzity v Santa Cruz.
Zdroj: https://cdn.firespring.com/
Na světě pochopitelně existují i starší astronomické společnosti, zejména v Evropě, ale Pacifická astronomická společnost je významná právě svou velikostí. Sdružuje totiž přes 15 000 astronomů nejen z USA, kde byla společnost založena a kde sídlí, ale i z dalších 70 zemí. Vydává dokonce i několik vlastních vědeckých časopisů a udílí také několik prestižních ocenění. Právě jim se dnes budeme věnovat, protože letošní ročník byl dosti zajímavý.
Je to jen pár dní, co byli zveřejnění letošní laureáti. Hlavní a nejprestižnější ocenění Pacifické astronomické společnosti je Zlatá medaile Catherine Wolfe Bruce, kterou založila americká filantropka a patronka astronomie. Uděluje se profesionálním astronomům za vynikající výsledky a úspěchy v astrofyzikálním výzkumu. V minulosti ji získali třeba Edwin Hubble, Vera Rubin, nebo Marcia Ricke, a to za výzkumy prováděné pomocí Webbova dalekohledu.
Letošní ocenění si odnáší Steve B. Howell, vedoucí vědecký pracovník Amesova výzkumného střediska NASA v Kalifornii. Howell se už od počátku své kariéry zabýval výzkumem vesmíru. Nejprve v pozemní observatoři Kitt Peak, kde se zabýval využitím digitálních obrazových snímačů pro astronomii. Na tuto práci pak navázal v Goddardově středisku NASA, kde své postupy zdokonalil a aplikoval na přístroje použité v rámci velké mise Galileo k Jupiteru.
Později se začal specializovat na výzkum exoplanet. Významně se podílel na práci teleskopu Kepler, a to jak v rámci primární mise, tak posléze navazující mise K2. Klíčovou roli má i v dalším velkém exoplanetárním projektu mise TESS. Podílí se ale i na studiu exoplanet pomocí Webbova teleskopu a je též členem vědecké kolaborace evropské mise pro studium atmosfér exoplanet Ariel. V budoucnu se pak snad do kosmu podívá Habitable World Observatory, na níž Howell také pracuje.
Zdroj: https://cdn.firespring.com/
Cena Roberta J. Trumplera se udílí někomu, kdo nedávno získal doktorský titul, podmínkou je, že jej musí obdržet na území Severní Ameriky. Letošním laureátem se stal Jesse Han, který doktorát získal na slovutné Harvardově univerzitě a nyní pracuje na Stanfordově univerzitě. Han se ve svém výzkumu snaží porozumět chování a strukturám Mléčné dráhy. K tomu využívá i pozorování vzdálených galaxií, u nichž studuje jejich vznik a vývoj, což mu pomáhá pochopit naší vlastní Galaxii.
Zabýval se ale třeba i sousedními trpasličími galaxiemi, zejména Velkým a Malým Magellanovým oblakem, když využil evropskou astrometrickou družici Gaia, aby studoval trajektorie hyperrychlých hvězd. Díky nim prokázal, že Velký Magellanův oblak má ve svém středu supermasivní černou díru, což je objev velkého významu. Dříve se nevědělo, zda trpasličí galaxie tyto černé díry mohou hostit. V současné době se Han podílí na projektu teleskopu Nancy G. Roman, s jehož pomocí bude studovat blízké galaxie a další zajímavé objekty.
Cenu Klumpke-Roberts získávají ti lidé, kteří svou činností významně přispěli k veřejnému pochopení a uznání astronomie. Cena byla založena v roce 1974 a má pomoci ve snaze o to, aby veřejnost porozuměla vývoji v astronomii, novým objevům a jejich důležitosti. Pojmenována je po americko-francouzské astronomce Dorothee Klumpke-Roberts, první ženě, která získala doktorát z přírodních věd na Pařížské univerzitě. Tato žena se stala v roce 1890 i členkou Pacifické astronomické společnosti, jako jedna z vůbec prvních žen.
Letošním vítězem se stal Alexej Filippenko, jeden z největších světových odborníků na supernovy, a také vynikající a oblíbený učitel a popularizátor astronomie. Na Kalifornské univerzitě v Bekerley vedl oblíbený kurz Úvod do obecné astronomie, kterého se každý rok účastnilo téměř 1000 studentů, a Filippenko byl devětkrát vyhlášen nejlepším profesorem univerzity. Kromě toho se ale věnuje i vědě, ve svém zkoumání supernov využívá běžně i data z Hubbleova a Webbova kosmického dalekohledu a osobně se podílel na významném objevu zrychlené expanze vesmíru, založeném právě na pozorování supernov. Celkově má Filippenko úctyhodných 1200 vědeckých publikací.
Uděleno bylo i několik dalších ocenění, ta pro nás ale nejsou už tak zajímavá, vzhledem k velmi malému, či dokonce žádnému napojení na kosmický výzkum. Z toho důvodu o nich dnes mluvit nebudeme.
Použité a doporučené zdroje
- Pacifická astronomická společnost: https://astrosociety.org/
Zdroje obrázků
