Vyzařování rentgenového záření bývá v kosmickém prostoru obvykle doménou velmi energetických jevů a setkáváme se s ním třeba u horkých hvězd, supermasivních černých děr a podobných objektů. Ovšem v roce 1996 kometa Hyakutake naučila vědce, že dokonce i komety mohou emitovat rentgenové záření. Ovšem navzdory dlouhodobým snahám nebyl nikdy takový signál zaznamenán u mezihvězdného objektu. Tedy, přesněji bychom měli používat minulý čas, protože letošní superstar, mezihvězdná kometa 3I/ATLAS, si připsala další prvenství. Vědci zjistili, že se odlišuje od dvou svých mezihvězdných předchůdců, 1I/Oumuamua, objevené v roce 2017 a 2I/Borisov z roku 2019. Aktuální mezihvězdný návštěvník je rychlejší, starší, aktivnější a vypadá větší. Nynější pozorování teleskopem XRISM ukazují, že jde také o první mezihvězdný objekt, který se projevuje i rentgenově.

Zdroj: https://assets.iflscience.com/
Ještě než začnou fanoušci sci-fi splétat své teorie o tom, že jde o nějaký důkaz činnosti pokročilých motorů, či nabíjení palubních zbraní, musíme zdůraznit, že dnes již vědci vědí, že rentgenové projevy komet jsou naprosto normální. Emise pocházejí ze specifické interakce mezi plazmatem vypuštěným velkou rychlostí ze Slunce a komou, „atmosférou“ kolem komety. Jedná se o plyn a prach, které se z těla komety uvolňují během jejího přiblížení ke Slunci.
Sluneční plazma naráží do plynu v komě a může z tamních atomů odtrhnout elektrony. Ty mohou být v některých případech odtrženy s takovou energií, že začnou emitovat rentgenové záření. To, že komety patří mezi nejchladnější objekty ve vesmíru na to nemá žádný vliv. Interakce plazmatu produkuje elektrony s teplotou v řádu milionů stupňů Celsia. Aktuální soubor dat byl nasbírán mezi 23:20 26. listopadu a 20:38 28. listopadu s efektivní délkou expozice 17 hodin. Primární analýza odpovídá slabému rentgenovému vyzařování, které se táhne v délce 400 000 kilometrů. Tým předpokládá, že by se tento signál nedal vysvětlit pouze jako šum z detektoru. Ačkoliv ještě bude potřeba další práce, tým má k dispozici další předběžný důkaz. V datech se objevily rentgenové signatury uhlíku, dusíku a kyslíku takovým způsobem, že by k tomu nemohlo dojít, pokud by tu byl odlišný zdroj (například galaxie), či naše vlastní atmosféra.
Možná si teď říkáte, proč je pátrání po rentgenových emisích tak důležité a proč astronomům tohle pátrání trvalo tak dlouho. Především, kometa 3I/ATLAS byla objevena 1. července. Problémem však byla její pozice na obloze. Po většinu času se v posledních měsících pohybovala po obloze příliš blízko ke Slunci na to, aby ji mohly rentgenové observatoře bezpečně pozorovat. Výzkumníci tedy naplánovali svá pozorování na chvíli, kdy se mezihvězdná kometa dostatečně vzdálila od Slunce a pozorování tak mohlo být bezpečné. Nyní již mohou objekt sledovat i další rentgenové observatoře, takže bychom se v nadcházejících týdnech mohli dočkat dalších novinek o pronikání do podstaty rentgenového záření z mezihvězdné komety. Ta se zatím blíží ke svému maximálnímu přiblížení k Zemi.
Přeloženo z:
https://www.iflscience.com/
Zdroje obrázků:
https://assets.iflscience.com/assets/articleNo/81857/aImg/87989/view-comet-3i-x-ray-l.webp
https://assets.iflscience.com/assets/articleNo/81857/iImg/87990/3i-atlas-x-ray-l.webp