Významní hráči evropského kosmického průmyslu, firmy Airbus, Leonardo a Thales, oznámily ve čtvrtek 23. října memorandum o vzájemném porozumění s cílem zkombinovat své síly do nové entity, která má být konkurencí ostatním velkým hráčům na trhu, jako jsou třeba Boeing, Lockheed Martin, nebo SpaceX. Nová, zatím ještě nepojmenovaná společnost, by měla začít fungovat v roce 2027 a prozatím čeká na legislativní schválení a další administrativní kroky. Airbus bude mít v novém podniku největší podíl (35 %), na Leonardo a Thales pak připadne po 32,5%.
Ve společném tiskovém prohlášení firmy uvedly, že spojí následující zdroje:
- Airbus se bude podílet svými odvětvími Space Systems a Space Digital, které pocházejí z Airbus Defence and Space
- Leonardo se bude podílet svou Space Division včetně svých podílů v Telespazio a Thales Alenia Space
- Thales se bude podílet především svými podíly v Thales Alenia Space, Telespazio a Thales SESO
Zdroj: http://www.esa.int/
„Spojením našich talentů, zdrojů, zkušeností, vývojových a výzkumných kapacit chceme generovat růst, akcelerovat inovace a přinášet našim zákazníkům a držitelům akcií vyšší hodnoty,“ uvedli výkonní ředitelé Airbusu, Leonoarda a Thalesu ve společném prohlášení, kde dále stojí: „Toto partnerství je v souladu s ambicemi evropské vlády na posílení jejich průmyslových a technologických prostředků, aby Evropa měla zajištěnou autonomii napříč strategickým kosmickým oborem a mnoha jeho aplikacemi. Nabízí zaměstnancům příležitost být v srdci této ambiciózní iniciativy a zároveň těžit z lepších kariérních vyhlídek a společné síly tří lídrů v oboru.“
Individuálně se tyto tři firmy zapojily do mnoha kosmických projektů – ať už šlo o bezpilotní, či pilotovanou kosmonautiku. Za všechny můžeme jmenovat třeba výrobu Evropského servisního modulu pro loď Orion do programu Artemis, podíl na výrobě modulů pro Mezinárodní kosmickou stanici až po spolupráci s mezinárodními týmy na komerčních kosmických stanicích budoucnosti. Korporátní trio uvedlo, že cílem jejich společného projektu bude „posílení strategické autonomie Evropy v kosmickém prostoru, což je významný sektor, který podporuje kritickou infrastrukturu a služby související s telekomunikacemi, globální navigací, pozorováním Země, vědou, průzkumem a národní bezpečností“.
Ačkoliv zatím nebyly oznámeny žádné specifické projekty (jako je třeba oznámení nové družicové sítě), trio uvedlo, že nová firma „bude sdružovat, budovat a rozvíjet komplexní portfolio doplňujících se technologií a komplexních řešení, od kosmické infrastruktury po služby (s výjimkou kosmických nosných raket)“. Očekává se, že nová společnost bude mít k dispozici přibližně 25 000 pracovníků po celé Evropě s hrubými tržbami ve výši přibližně 6,5 miliardy eur (konec roku 2024, pro forma) a „nezpracované objednávky představující více než tři roky předpokládaného prodeje“.
Po skončení 337. zasedání Rady Evropské kosmické agentury (ESA) v Paříži uvedl generální ředitel ESA, Josef Aschbacher, že rada tuto potenciální fúzi pozorně sleduje a intenzivně diskutuje, a dodal, že „to docela výrazně změní situaci v evropském kosmickém průmyslu“. Uvedl, že z důvodu načasování a potřebných analýz, nepřijde formální odpověď od ESA a jejích členských států před pravidelnou ministerskou radou ESA, která se koná v listopadu. Aschbacher uvedl, že další práce týkající se posouzení návrhu budou provedeny na začátku příštího roku. „Úkolem a cílem ESA je podporovat evropský průmysl, což jsme dělali posledních 50 let a budeme dělat i dalších 50 let,“ řekl Aschbacher a dodal: „Rozvíjíme evropské kapacity, evropský průmysl a chceme silný evropský průmysl a fúze mezi společnostmi.“
Aschbacher argumentoval, že podobné slučování je správné, protože pomůže nově zřízené firmě být „více konkurenceschopná na světovém trhu)“, ale také posílí kosmický promysl jako celek. Zareagoval také na otázku od novinářů, jak by tato navrhovaná konsolidace odvětví mohla potenciálně ovlivnit schopnost ostatních evropských společností konkurovat. „Změní to situaci v oblasti hospodářské soutěže a my to zohledníme v naší průmyslové politice a při zadávání veřejných zakázek,“ uvedl a dodal: „Je tedy jisté, že tuto záležitost budeme brát velmi vážně a budeme velmi intenzivně a úzce spolupracovat se třemi společnostmi, které se slučují, a také s ostatními společnostmi, které nejsou součástí této fúze, abychom zajistili, že v celé Evropě a v jednotlivých zemích zůstane tento průmysl velmi konkurenceschopný a že tento krok celkově posílí evropský kosmický sektor.“
Na další dotazy týkající se oblasti hospodářské soutěže Aschbacher odpověděl, že „nemá obavy z hlediska rozmanitosti a hospodářské soutěže. určitě se přizpůsobíme nové situaci. Budeme je podporovat v jejich budování nové společnosti. je to součástí naší zodpovědnosti, ale pomáháme uspět také dalším společnostem, které nejsou v tomto konsorciu. Dělali jsme to vždycky a budeme v tom pokračovat. A jestli mám obavy? Ne, nemám obavy. Myslím si, ež je to velmi dobrá zpráva, je to zajímavá zpráva a vidím nové výzvy, které přicházejí, a my se s nimi vypořádáme a určitě zajistíme, aby se Evropa stala ještě silnější než dříve.“
Přeloženo z:
https://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2025/10/20251023_ESM_Artemis-I.jpeg
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2019/09/Mars_Sample_Return_overview.jpg
„má být konkurencí ostatním velkým hráčům na trhu, jako jsou třeba Boeing, Lockheed Martin, nebo SpaceX“Je povoleno se smát?Zejména té konkurenci SpaceX?
Smát se může každý, čemu chce, ale já na tom nic vtipného nevidím.
To je věc názoru, mně naopak přijde vtipné (až k pláči), že nějaký konglomerát firem v přeregulované EU myslí vážně konkurování s hyperinovativní firmou, jakou je SpaceX, která už teď má oproti zbytku světa náskok, konzervativně odhadováno, aspoň deset let. Spíš asi daleko víc, protože bych rád viděl, jak dlouho by např. ULA nebo BO trvalo vyvinout ekvivalent SHS alespoň do současného stavu – a to se přitom jedná o subjekty, které se kosmonautice věnují na vrcholové úrovni a pomineme-li SpX, představují světovou špičku.
Pokud byste si ten článek namísto kritiky přečetl, zjistil byste, že se nová firma nebude věnovat raketám. Vaše spekulace o SH/SS je tak bezpředmětná. A mimo raket SpaceX nemá tak výsadní postavení. Ano, vyrábí Starlinky jako na běžícím pásu a využívá jejich základ i pro Starshieldy, ale to není nic nedosažitelného. V tomto směru SpaceX žádný nedosažitelný náskok nemá.
Ale já jsem si ho, věřte nevěřte, opravdu přečetl, a ač nechci vypadat jako kverulant, dověděl jsem se z něj spoustu proklamací zmíněného tria, co všechno chtějí zajišťovat, co hodlají dokázat, jak budou úžasní apod. Ale jak to dopadne?
Víte, kdysi když jsem v mládí hrával licitovaný mariáš, říkali jsme, že vylicitovat umí každý blbec, ale uhrát, to je problém. Jinými slovy, na řeči nic nedám a jsem zvědavý na výsledek. Přičemž se obávám, že ten, koho čeká ošklivé probuzení nad špatně odhadnutými perspektivami, nebudu já.
Od EU ostatně neočekávám nic inteligentního. Grýndýl, podpora LGBT a multikulti „rozmanitosti“ a prosazení neoddělitelných lahvových víček představují zhruba tak strop jejích schopností.
A jinak že SpaceX nemá výsadní postavení, a to v tak absolutní míře, že nad tím nelze než vrtět užasle hlavou? A co ty články přímo na tomto fóru, popisující podíl SpaceX na světových výkonech – počet startů, vynesená hmotnost atd.?
Že má náskok jen v raketách? No dobře, a o čem tedy je kosmonautika, když ne primárně o raketách? Můžeme vytvořit sebelepší sondu, vesmírný teleskop, marťanský rover anebo pro mě za mě třeba hned impozantní kolonizační a terraformační stanici pro jiné světy, jenže když nebude nikdo, kdo by to dokázal dostat „nahoru“, nač to bude? Nebyl náhodou důvodem smutných konců Bigelow Aerospace a jejích jinak úžasných nafukovacích modulů tehdejší nedostatek nosných kapacit?
1) Dostáváte důrazné napomenutí za zatahování politiky do diskuse. Bláboly o EU tady fakt nemají co dělat. Zvláště když se článek vůbec netýká EU. Pokud se to bude opakovat, další varování už nedostanete.
2) Uráží mne, jak dokážete pohrdat evropskou kosmonautikou a ignorovat úspěchy, kterých dosáhla.
3) Toto není fórum.
4) Vámi zmíněné statistiky SpaceX se týkají pouze kategorie nosných raket, což není cílem této firmy. je tedy fér porovnávat jablka s jablky, tedy třeba výrobu družic. Pokud do diskuse o firmě, která nebude stavět rakety přijdete s argumenty o počtech startů, či vynesené hmotnosti, pak mícháte jablka s hruškami.
5) Nosné rakety obstarají jiné firmy a organizace.
6) Bigelow dojel především na velkoústou propagaci svých plánů, když se snažil napasovat myšlenku nafukovacích modulů na úplně vše.
Důrazné napomenutí přijímám a revanšuji se Havlíčkovým epigramem Obrácený svět.
A jinak pokud jde o tu evropskou kosmonautiku, tempora mutantur.
Kdysi plánovala pilotovaný Hermes, poslala Giotto k Halleyově kometě, Huygens na Titan atd. To byly velkolepé projekty – jenže kde ty předpředpředaještěhodnědlouhopředloňské sněhy jsou? Že by Ariane 6? No vidíte, a zase mám chuť zaplakat…
Revanžovat se nemusíte, stačí, když budete diskutovat k tématu a nebudete sem tahat politiku.
Nemusíte plakat, připravuje se Space Rider, Hera letí k Dimorphosu, JUICE k Jupiteru, Euclid studuje temnou energii a temnou hmotu, ESA má podíl na JWST, chystá rover na Mars, má vlastní laboratorní modul na ISS a takhle bych mohl pokračovat dál a dál. záměrně jsem vynechal projekty, jejichž plánovaná realizace je až v dalším desetiletí. Pak by byl seznam ještě delší. Takže namísto pláče se podívejte na realitu bez šedých brýlí. Evropa se rozhdoně nemá zač stydět. V současné době její kosmonautice patří v celosvětovém žebříčku třetí místo za USA a Čínou, což není vůbec špatné.
P.S. Ariane 6 je velmi dobrá raketa.
Ano, máte pravdu, tyhle projekty ESA skutečně existují, i když si nemůžu pomoct, že oproti 80. letům, která pamatuji, mi to pořád připadá jako ústup ze slávy. Tehdy byla ESA taky ve světě číslo 3 (Opravdu byla? Neměl náhodou Interkosmos navrch? Nevím). Co se týče Ariane 6, ta by před 20 roky možná byla dobrou raketou. V současnosti je to morálně zastaralý jednorázový a předražený krám, neschopný konkurence a provozovatelný jen díky tomu, že jako monopol proti sobě reálnou konkurenci nemá, jelikož evropská ekonomická integrace (všimněte si, jak jsem se důvtipně vyhnul označení EU, když budí takovou nelibost 🙂 ) je ochotná platit horentní sumy za její provoz, aby její existenci ospravedlnila. Přestože Falcony, CZ pětky, Protony a u menších nákladů i indická LVM3 by její práci odvedly za nižší sumu. Já sice chápu, že evropská agentura chce mít vlastní nosič, ale bylo by dobré jít s dobou. I když ve světě to zatím úplně rozšířené není, tak ale faktem je, že jednorázové rakety přestávají být v kurzu.
Nejde o EU, prostě sem nataháme politiku.
EU žádnou raketu nechce, Ariane 6 není raketa EU. ESA je nezávislá na EU.
Raket na jedno použití je celá řada, drtivá většina. Přijde mi hloupé se za to trefovat právě do Ariane 6. Je to dobrá raketa i dnes a udělá spoustu skvělá práce.
V 80. letům ESA neměla tolik projektů jako dnes. Na druhou stranu Čína, která je nyní na druhém místě, teprve spřádala velké plány do budoucna.
Jistě, vždycky si můžete koupit něco lepšího ze zahraničí. Ale samostatnost a nezávislost na ostatních je k nezaplacení. V případě zhoršení geopolitické situace by nebylo možné lusknutím prstu nahradit vlastními prostředky služby ze zahraničí. A navíc když si koupíme něčí službu, tak ty peníze tečou z evropské komunity do ekonomiky jiné. Takhle ale zůstanou peníze v domácí ekonomice. ESA se dlouhodobě snaží posilovat evropskou samostatnost a nezávislost v mnoha směrech.
Proč mi připisujete, co jsem neřekl? Psal jsem v souvislosti s „chtěním vlastní rakety“ o evropské agentuře, nikoliv evropské integraci či unii. Není snad ESA Evropská kosmická agentura?
Ale jinak jak je možné být nezávislý na tom, kdo platí (víc do toho nechci zabředávat, abych zase nebyl obviněn, že sem tahám politiku)?
A máte sice pravdu, že (zatím) drtivě převažují jednorázové rakety, ale tady jde o všeobecný trend v současném světě. Všechny moderní rakety, nejenom Starship, F9 a FH, ale i New Glenn, Vulcan, potenciálně Neutron, Zhugue, Terran R a další jsou či mají být aspoň částečně znovupoužitelné, naproti tomu v podstatě čerstvá novinka Ariane 6 nikoliv.
A to se západní Evropa honosí tím, jakou že technickou špičku ve světě představuje!
ESA je na EU nezávislá. Peníze z EU do ESA jsou zanedbatelné. Většinu rozpočtu ESA tvoří peníze z členských států, které nejsou úplně stejné jako ty v EU.
U Vulcanu bych tu znovupoužitelnost bral s hodně velkou rezervou. A to, že A6 není znovupoužitelná není na škodu. Troufám si říct, že i v době, kdy se znovupoužitelnost masivně rozšíří, stále bude prostor i pro jednorázové rakety. Nemyslím si, že by někdy nastala doba, že by VŠECHNY rakety MUSELY být znovupoužitelné.
Ano, západní Evropa má za sebou (minimálně v kosmonautice) celou řadu úspěchů, které ji právem řadí do světové špičky.