Sonda Juno zažila dvě mimořádné situace

Data přijatá z americké sondy Juno naznačují, že tento fotovoltaickou energií napájený průzkumník vstoupil 4. dubna hned dvakrát do takzvaného bezpečného režimu během průletu kolem Jupiteru. Takzvaný bezpečný režim je preventivní stav, do kterého se kosmická sonda dostane, když zjistí anomálii. Nedůležité funkce (včetně sběru vědeckých dat) jsou pozastaveny a sonda se soustředí výhradně na základní úkoly, jako je komunikace a řízení spotřeby energie. Po přechodu do bezpečného režimu byly vědecké přístroje sondy Juno po zbytek průletu vypnuty, jak bylo navrženo.

Operátoři v řídícím středisku na Zemi dokázali obnovit vysokorychlostní datové spojení se sondou Juno a ta nyní provádí diagnostiku letového softwaru. V následujících dnech budou experti pracovat na přenosu inženýrských a vědeckých dat, která byla nasbíraná před vstupem do bezpečného režimu a po jeho opuštění.

Juno 4. dubna vstoupila do bezpečného režimu poprvé v 11:17 SELČ, tedy zhruba hodinu před svým 71. průletem nejnižším bodem dráhy kolem Jupiteru (perijovem). Druhý vstup do bezpečného režimu nastal zhruba 45 minut po průletu perijovem. Během obou těchto událostí se sonda zachovala přesně tak, jak měla. Restartovala svůj počítač, vypnula životně nedůležité funkce a otočila anténu směrem k Zemi.

Ze všech planet Sluneční soustavy má Jupiter na své oběžné dráze nejméně přátelské podmínky. Hlavní roli v tomto směru hrají radiační pásy planety, které jsou v blízkosti Jupiteru nejintenzivnější. Předběžná analýza naznačuje, že dva vstupy do bezpečného režimu během 71. průletu perijovem nastaly v době, kdy sonda Juno prolétávala těmito radiačními pásy. K blokování citlivé elektroniky od nabitých částic a omezení škodlivých efektů kosmického záření, je Juno vybavena titanovým protiradiačním pouzdrem.

Pokud započítáme i dvě nejnovější události ze 71. průletu perijovem, tak sonda Juno zažila od vstupu na oběžnou dráhu Jupiteru v roce 2016 zatím celkem čtyři nečekané vstupy do bezpečného režimu. První přišel v roce 2016 během jejího druhého oběhu kolem planety a druhý v roce 2022 během 39. oběhu. Ve všech čtyřech dosavadních případech byla reakce sondy na nečekaný problém vzorná a bez problémů proběhl její návrat do služby. Příští průlet perjovem čeká na Juno 7. května a jeho součástí bude i průlet kolem měsíce Io ve vzdálenosti 89 000 kilometrů.

Přeloženo z:
https://science.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/1-eyes_juno_still.jpg

Rubrika:

Hodnocení:

5 / 5. Počet hlasů: 8

Sdílejte tento článek:

Hlášení chyb a nepřesností
Pomozte nám článek vylepšit

Hlášení chyby

Sonda Juno zažila dvě mimořádné situace

Zprávu a kontaktní údaje zpřístupníme redakci a předáme autorovi článku, aby mohl hlášení vyřídit.

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
3 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Ladasv
Ladasv
1 rok před

Tak teď ještě aby byly peníze na sledování, když návrh rozpočtu počítá se snížením o 20% a to z velké části u planetárních letů.
Děkujeme pane prezidente a řediteli DOGE, že tím jistě učiníte Ameriku tou největší.

PetrDub
PetrDub
1 rok před
Odpověď  Ladasv

Myslím, že úspory nákladů dopadnou spíše na připravované mise, než na ty, co už „letí“.

Vojta
Vojta
1 rok před
Odpověď  PetrDub

Nebo se můžou rozhodnout, že Juno už má odslouženo (jak podle času stráveného u Jupiteru tak i podle počtu obletů) a zaříznou ji, aby bylo trochu víc peněz na něco, co teprve poletí. V dnešní době těžko hádat.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Špionážní družice

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

  • Cape Canaveral

    Navzdory letošnímu poklesu počtu raketových startů z kosmodromu Cape Canaveral pokračují americké Vesmírné síly v úsilí o zajištění výrazně vyšší frekvence startů. Součástí těchto plánů je také přidělení dalšího odpalovacího stanoviště společnosti Blue Origin.

  • Google

    Společnost Google oznámila, že se jí podařilo úspěšně spustit model umělé inteligence na procesoru určeném pro datová centra, který byl umístěn na palubě družice. Jde o první významný krok v úsilí společnosti zjistit, zda by infrastruktura pro výpočty umělé inteligence mohla v budoucnu fungovat i ve vesmíru.

  • Lightspeed

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗