Sonda Juno zažila dvě mimořádné situace

Data přijatá z americké sondy Juno naznačují, že tento fotovoltaickou energií napájený průzkumník vstoupil 4. dubna hned dvakrát do takzvaného bezpečného režimu během průletu kolem Jupiteru. Takzvaný bezpečný režim je preventivní stav, do kterého se kosmická sonda dostane, když zjistí anomálii. Nedůležité funkce (včetně sběru vědeckých dat) jsou pozastaveny a sonda se soustředí výhradně na základní úkoly, jako je komunikace a řízení spotřeby energie. Po přechodu do bezpečného režimu byly vědecké přístroje sondy Juno po zbytek průletu vypnuty, jak bylo navrženo.

Operátoři v řídícím středisku na Zemi dokázali obnovit vysokorychlostní datové spojení se sondou Juno a ta nyní provádí diagnostiku letového softwaru. V následujících dnech budou experti pracovat na přenosu inženýrských a vědeckých dat, která byla nasbíraná před vstupem do bezpečného režimu a po jeho opuštění.

Juno 4. dubna vstoupila do bezpečného režimu poprvé v 11:17 SELČ, tedy zhruba hodinu před svým 71. průletem nejnižším bodem dráhy kolem Jupiteru (perijovem). Druhý vstup do bezpečného režimu nastal zhruba 45 minut po průletu perijovem. Během obou těchto událostí se sonda zachovala přesně tak, jak měla. Restartovala svůj počítač, vypnula životně nedůležité funkce a otočila anténu směrem k Zemi.

Ze všech planet Sluneční soustavy má Jupiter na své oběžné dráze nejméně přátelské podmínky. Hlavní roli v tomto směru hrají radiační pásy planety, které jsou v blízkosti Jupiteru nejintenzivnější. Předběžná analýza naznačuje, že dva vstupy do bezpečného režimu během 71. průletu perijovem nastaly v době, kdy sonda Juno prolétávala těmito radiačními pásy. K blokování citlivé elektroniky od nabitých částic a omezení škodlivých efektů kosmického záření, je Juno vybavena titanovým protiradiačním pouzdrem.

Pokud započítáme i dvě nejnovější události ze 71. průletu perijovem, tak sonda Juno zažila od vstupu na oběžnou dráhu Jupiteru v roce 2016 zatím celkem čtyři nečekané vstupy do bezpečného režimu. První přišel v roce 2016 během jejího druhého oběhu kolem planety a druhý v roce 2022 během 39. oběhu. Ve všech čtyřech dosavadních případech byla reakce sondy na nečekaný problém vzorná a bez problémů proběhl její návrat do služby. Příští průlet perjovem čeká na Juno 7. května a jeho součástí bude i průlet kolem měsíce Io ve vzdálenosti 89 000 kilometrů.

Přeloženo z:
https://science.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/1-eyes_juno_still.jpg

Rubrika:

Hodnocení:

5 / 5. Počet hlasů: 8

Sdílejte tento článek:

Hlášení chyb a nepřesností
Pomozte nám článek vylepšit

Hlášení chyby

Sonda Juno zažila dvě mimořádné situace

Napište výsledek součtu.

Zprávu a kontaktní údaje zpřístupníme redakci a předáme autorovi článku, aby mohl hlášení vyřídit.

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
3 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Ladasv
Ladasv
1 rok před

Tak teď ještě aby byly peníze na sledování, když návrh rozpočtu počítá se snížením o 20% a to z velké části u planetárních letů.
Děkujeme pane prezidente a řediteli DOGE, že tím jistě učiníte Ameriku tou největší.

PetrDub
PetrDub
1 rok před
Odpověď  Ladasv

Myslím, že úspory nákladů dopadnou spíše na připravované mise, než na ty, co už „letí“.

Vojta
Vojta
1 rok před
Odpověď  PetrDub

Nebo se můžou rozhodnout, že Juno už má odslouženo (jak podle času stráveného u Jupiteru tak i podle počtu obletů) a zaříznou ji, aby bylo trochu víc peněz na něco, co teprve poletí. V dnešní době těžko hádat.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-317)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Čína

    Čínská kosmická agentura vyhlásila výzvu k předkládání návrhů vědeckých přístrojů pro svou připravovanou misi k Jupiteru. Zveřejněné informace odhalují, že součástí projektu bude také přistávací modul určený k přistání na Callisto, jednom ze čtyř velkých Galileových měsíců Jupiteru.

  • NASA

    Členové rozpočtového výboru amerického Senátu chtějí urychlit vývoj kosmického teleskopu Habitable Worlds Observatory NASA a navrhují proto poskytnout na tuto misi dodatečné finanční prostředky v roce 2027.

  • SEOPS Space

    Společnost SEOPS Space, specializující se na zajišťování služeb v oblasti kosmických startů, uzavřela se společností Stoke Space dohodu o několika misích, v jejímž rámci si zajistila využití její nosné rakety Nova pro sdílené starty družic (rideshare). První z těchto misí by se mohly uskutečnit již v roce 2029.

  • Office of Space Commerce

    Americký Úřad pro kosmický obchod (Office of Space Commerce) vybral čtyři společnosti k účasti v pilotním programu, který má vést k vytvoření systému pro schvalování nových komerčních kosmických aktivit.

  • Axiom Space

    Společnost Axiom Space úspěšně dokončila kritické přezkoumání návrhu (Critical Design Review, CDR) skafandru, který vyvíjí pro lunární mise NASA v rámci programu Artemis. Současně pracuje na jeho zjednodušené verzi určené pro první přistání astronautů na Měsíci.

  • Electron

    Nosná raketa Electron společnosti Rocket Lab uskutečnila 14. listopadu svůj jubilejní 100. start v rámci mise pro japonského zákazníka. Tohoto milníku dosáhla rychleji než jakákoli jiná komerční raketa v historii.

  • Firefly Aerospace

    Společnost Firefly Aerospace obhajovala svou dohodu se společností AST SpaceMobile, jejímž předmětem je prodej raketových motorů, nikoli zajištění samotných raketových startů. Dohodu označila za „zásadní transformační kontrakt“, který jí poskytne kapitál potřebný k urychlení vývoje vlastních nosných raket.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗