12. března se evropská sonda Hera (mimochodem první evropská mise z oboru planetární obrany) přiblížila k povrchu Marsu na přibližně 5 000 kilometrů a od Deimosu, menšího a vzdálenějšího ze dvou měsíců Marsu, se nacházela jen 300 kilometrů daleko. Tento průlet měl primárně upravit její dráhu, ale vědci a inženýři využili možnosti provést pozorování samotného Marsu i Deimosu, jehož velikost Evropská kosmická agentura přirovnává k rozměrům velkého města. Po průletu Hera otočí svou vysokoziskovou anténu směrem k Zemi a začne posílat nasbírané údaje včetně fotek. Ve čtvrtek 13. března budou tyto snímky veřejně představeny vědeckým týmem mise Hera v řídícím středisku Evropské kosmické agentury ESOC v německém Darmstadtu. Experti během přímého přenosu, který začíná v 11:50 SEČ, popíší, co fotky odhalují.

Tým vědců pro vysílání doplní i německý astronaut Evropské kosmické agentury, Alexander Gerst, známý spisovatel sci-fi Andy Weir, který stojí třeba za známým románem Marťan, ale i speciální host, jehož identita zatím nebyla oznámena a mělo by jít o překvapení. Na programu je také prezentace odpovědí na otázky o planetární obraně, které byly položeny umělé inteligenci Hera Space Companion od ESA.

Během průletu byly aktivní tři palubní přístroje, které sledovaly Deimos ze vzdálenosti menší než 1000 kilometrů. Konkrétně se jednalo o:

• Černobílý snímač Asteroid Framing Camera s rozlišením 1020 × 1020 pixelů sloužící jednak k navigaci, ale i pro vědecký výzkum, který pořizuje snímky ve viditelném světle.
• Hyperspektrální snímač Hyperscout H, který pokrývá široký rozsah vlnových délek i mimo možností lidských očí. Celkem pracuje s 25 pásmy ve viditelném a blízkém infračerveném záření. Jeho data pomohou charakterizovat složení minerálů na povrchu.
• Přístroj Thermal Infrared Imager dodaný japonskou kosmickou agenturou JAXA, který snímkuje na středních infračervených vlnových délkách. Tyto údaje pomohou určit povrchovou teplotu a řadu dalších fyzikálních veličin povrchu včetně poréznosti, hrubosti a rozložení velikosti částic.

Výsledky nasbírané sondou Hera během průletu kolem Deimosu by chtěla využít japonská kosmická agentura JAXA k plánování provozu své mise MMX (Martian Moons eXploration). Tuto misi připravuje JAXA ve spolupráci s americkou agenturou NASA, francouzskou CNES, německou DLR a evropskou ESA.

Mise MMX nasbírá nejen podrobné informace o obou měsících Marsu, ale také má přistát na Phobosu, kde odebere vzorky a dopraví je na Zemi k detailní analýze. Mise MMX by měla odstartovat v roce 2026, v roce 2027 dorazí k Marsu a v roce 2031 bychom se měli dočkat doručení minimálně deseti gramů vzorků.

Ale zpět k evropské sondě Hera. Oba objekty jejího hlavního zájmu budou výrazně menší než Deimos. Hlavní planetka Didymos má průměr 780 metrů, měsíček Dimorphos zasažený sondou DART pak jen 151 metrů. Průlet kolem Marsu ji nasměroval na správnou dráhu a série setkávacích manévrů, které sonda provede v říjnu 2026 jemně doladí její směr, aby mohla v prosinci téhož roku dorazit ke svému cíli – dvojplanetce Didymos.

Přeloženo z:
https://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/26607880-1-eng-GB/Hera_asteroid_mission_s_Mars_flyby_pillars.png
https://www.esa.int/…/images/esa_multimedia/images/2025/03/hera_mars_flyby/26607704-1-eng-GB/Hera_Mars_flyby.jpg
https://www.esa.int/…/images/2025/03/hera_target_deimos/26607798-1-eng-GB/Hera_Target_Deimos.jpg