Před čtyřmi dny jsme sledovali, jak se do lunární oblasti Mare Crisium snáší lander Blue Ghost od firmy Firefly Aerospace. A dnes nás podobné nervy čekají znovu, jen v trochu jiném podání a na trochu jiném místě. V hlavní roli se tentokrát představí lunární lander Nova-C s přezdívkou Athena od firmy Intuitive Machines, který odstartoval koncem února na Falconu 9. Místem přistání se má kolem 18:32 našeho času stát okolí hory Mons Mouton, která se nachází jen asi 150 km od jižního pólu Měsíce. V tomto článku najdete jak přehrávač oficiálního přenosu od Intuitive Machines, tak i náš psaný online přenos, který se rozběhne po ukončení komentovaného přenosu ze startu Ariane 6.
Zdroje informací:
https://www.youtube.com/
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://cdn.mos.cms.futurecdn.net/JfK3j9qJa3Xe5xnD3cniY7-985-80.jpg
Zelená čára je k Zemi?
Ano
Stale tam kecaju, ale zda sa, ze o nicom.
Ale jedno je iste – je na Mesiaci.
Jde o to, v jaké orientaci.
Aby se zase neskácel jako minule. Jasně, nebylo to primárně kvůli výšce, ale i tak už by možná příště vyrobili nízký pařez jako Firefly.
Abych byl upřímný, ty řeči o ověření orientace k takovým úvahám vedou.
Nedavno bol na Ars pekny clanok preco je cisto motoricke pristanie tak komplikovane a porovnavajuci pristup BlueGhost a Nova-C.
Tym ze treba vela paliva a okyslicovadla, ako sa mina v nadrziach, tak to stale meni tazisko. To sa bud riesi, ze 2 nadrze su nad sebou, v stlpe, Nova-C alebo 4 nadrze dokriza v rohoch, „parez“ ako Blue Ghost.
Ak sa znova prevratil, mali by fakt prehodnotit architekturu. Vyzera, ze parez je lepsi – India.
Jsem zvědavý na fungováni a výsledky: „Tryskový dron GRACE by měl sloužit k průzkumu až do vzdálenosti 25 km, a měl by studovat i temná místa v nitru kráterů. Nese dva přístroje, prvním je radiometr pro měření teploty a přístroj pro hledání přítomnosti ledu.“
Porad zadne aktualizace na Twitteru, zvlastni…
Moc me prekvapilo, ze motor vypnuli rucne az po nekolika minutach na povrchu (a na zaklade toho jeste urcili, ze orientace na povrchu musi byt spravna/vertikalni, protoze pri preklopeni by motor hne zhasl) – takovy neplanovany nekolika-minutovy staticky zazeh prece snadno muze zvirit prach natolik, ze zanese solarni panely/poskodi anteny aspol?
Mně spíše připadá že sedli do nějakého stínu – pokud je to za nějakým velikým balvanem, tak se časem snad panely osvítí až se Měsíc patřičně pootočí, ale jestli přistáli na dně kráteru tak to jsou v …
Nechápu jednu věc. Modul preci musí mít nějakou inercialni plošinu, prostě senzory, které měří orientaci, třeba kam míří tryska motoru, a také akcelerometry. Bez toho se přeci nedají dělat manévry na oběžné dráze, nebo i samotný sestup. Jestliže tedy komunikuji s modulem, tak proč z nej nedokážou získat data o orientaci? Nemusí být vztazene k místní gravitaci, mohou být vztazene třeba vůči Slunci a vůči Měsíci to lze přepočítat. Sonda LRO toho moc nerozlisi, ale aspoň budou vědět, kde přesně modul je.
Tohle mi taky není jasné. Akcelerometr je přece úplný základ navíc využitelný i během přeletu a přistávacího manévru. Může to být jen malý čip schovaný uvnitř, takže není důvod, aby se třeba při překlopení modulu utrhl. Hvězdná navigace může mít v některých polohách na povrchu problémy. Naprosto bych chápal, kdyby modul nekomunikoval a nevěděli, jestli proto, že je úplně rozbitý nebo jen ve špatné poloze s anténami mířícími někam jinam. Ale to, podle všeho, není ten případ.
Nejspíš to tak jednoduché nebude, když na to konstruktéři sondy nepřišli.
Jednoduché to je. Akcelerometr máte nejspíš i v mobilu. Napsat kus softwaru, který bude signál z něj vysílat ven, není nic extra složitého. Chápu, že pro měsíční sondu bude třeba mnohem odolnější varianta, ale takové jsou pro průmysl taky běžné. Jediné, co mě napadá je, že ho nenapojili přímo na telemetrii a nechali ho jen pro zpětnou vazbu v řídícím systému (na 99 % tam je, jinak si nedovedu představit, jak to na Měsíc dostali v plus minus jednom kuse). Nabízí otázka proč, ale za tím může být řada opomenutí, chyb, šetření na datovém protokolu a manažerských rozhodnutí.