Tento týden byl doslova kosmická jízda! Některé dny jsme ani netušili, o čem dříve informovat. V Kosmotýdeníku se tak podíváme na některé nejzajímavější kosmonautické události týdne. Začneme poměrně napínavým shrnutím o tom, co aktuálně zlobí Odin, komerční sondu mířící k prospekci planetky za účelem těžby a stejně tak problematický let zažívá i jedna sonda NASA mířící k Měsíci. Ohlédneme se za prvním úspěšným komerčním návratem vztlakového tělesa na území Austrálie a čekají nás i další zprávy z Měsíce! Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Dvě mise v potížích

Hned dvě kosmické sondy, které odstartovaly jako spolucestující mise IM-2 společnosti Intuitive Machines na raketě Falcon 9 v tomto týdnu, se potýkají s problémy. Sonda Lunar Trailblazer, která míří k Měsíci a kterou řídí JPL, a sonda Odin od společnosti AstroForge, která se chystá na průlet kolem kovové planetky, se potýkají s problémy v komunikaci. Týmy obou misí usilovně pracují na řešení těchto problémů, ale zejména Odin je na tom poměrně špatně.

Odin o hmotnosti 120 kg byl prvním ze tří hlavních nákladů, které byly vypuštěny z horního stupně Falconu 9 po vynesení. Na samostatnou cestu se Odin vydal zhruba 47 minut a 34 sekund po startu ve středu 26. února. Před startem zahájila společnost AstroForge živý přenos ze svého řídicího střediska mise spolu s dostupnými údaji o trajektorii a signálu z různých pozemních stanic, které sondu sledují. Společnost uvedla, že se chce postavit proti tomu, co považuje za starý kosmický průmysl, který je „plný tajných, uzavřených rozhodnutí, kde veřejnost vidí pouze výsledky“. Svůj závazek naplno dodržuje, protože k aktuálním problémům vydává podrobné zprávy a zejména v posledním updatu byla opravdu detailní.

Během čtvrtečního večerního streamu poskytl generální ředitel společnosti AstroForge Matt Gialich šest minut dlouhé vystoupení o aktuálním stavu projektu Odin. Uvedl, že řídicí středisko mise má se sondou přerušovanou komunikaci, nicméně se zdálo, že co se týká dobíjení palubních akumulátorů, je sonda v pořádku. Dále řekl, že komunikace směrem k sondě zřejmě funguje a že sonda je na správné cestě, přičemž uvedl, že letoví dispečeři „si při analýze stahovaných dat všimli, že směrem k sondě komunikujeme ve stejnou dobu, takže signál se dostává do sondy, když dostáváme data od sondy a zřejmě máme problémy s frekvencemi“. Poznamenal však také, že přetrvávají otázky týkající se polohy, resp. orientace sondy. „Máme tak zřejmě dvě možnosti. Možnost číslo jedna je, že je vše v pořádku a všechny naše problémy jsou zde na Zemi s pozemním vybavením. Možnost číslo dvě je, že se nacházíme v pomalé nekontrolované rotaci.“

Nekontrolovaná rotace byla v dalších hodinách z větší části vyloučena, když se AstroForge podívala na video a snímky, které poskytl lunární lander IM-2 společnosti Intuitive Machines. Ten natočil a vyfotil svůj odlet od horního stupně Falconu 9 a neplánovaně zachytil také dřívější vypuštění sondy Odin. Firmy se kontaktovaly a Intuitive Machines poskytla AstroForge data v nejvyšším rozlišení. Ukázalo se, že rotace sondy je malá a nepředstavuje pro komunikaci problém.

Matt Gialich dále uvedl, že teorie číslo jedna je v tuto chvíli nejpravděpodobnější, a poukázal na skutečnost, že tým během prvního celého dne mise „řešil hromadu problémů s pozemním vybavením“. Zaznělo také, že první pozemní stanice, která měla zachytit komunikaci s Odinem, udělala spoustu chyb, což znemožnilo komunikaci s Odinem zhruba ještě hodinu po oddělení od druhého stupně rakety. Kromě toho bylo také zmíněno, že před startem se na jedné z pozemních stanic, jednom z jejich „hlavních komunikačních bodů“, rozbil zesilovač energie a znemožnil jim vysílat signál z tohoto místa, ačkoli tam stále mohli přijímat data od sondy.

Ostatně, problémy s komunikačními stanicemi napříč světem řeší společnost i nyní v neděli. Jak se Země otáčí, musí se pronajímat různé komunikační stanice a ne všechny mají kapacity k řešení problémů. Čas pro komunikaci, který si AstroForge před startem pronajala je totiž v současné chvíli nedostačující – nepočítali s tím, že budou řešit zrovna problémy s komunikací. Celé to komplikují i možné problémy na palubě Odina, který sice komunikuje, ale sám se přehlušuje nosným signálem. Opět společnost Intuitive Machines pomáhá tím, že přenechává část svých komunikačních kapacit na pozemních anténách firmě AstroForge. Kapacity komunikace se navíc nedají dokoupit, jelikož komunikační kapacita je na hraně – jen u Měsíce nyní probíhají dvě mise s lunárními landery mířícími na přistání a třetí je na své dlouhé cestě.

V pátečním komentáři v rámci živého chatu streamu na YouTube Gialich uvedl, že tým „v současné době není schopen posílat povely pro sondu a pokusí se vysílat znovu při dalším průletu nad Indií.“ Dále měl následovat pokus o vyslání příkazu letovému počítači na Odinu, aby zapnul výkonový zesilovač, který se měl zapnout automaticky, ale zdálo se, že se to nestalo. Pokud se tak nestane, pokusí se komunikovat s palubním rádiem. Rovněž postupují k tomu, co Gialich nazval „nouzovým zážehem“, který proběhne asi 6,5 dne po začátku mise, při kterém se Odin  pokusí vyrovnat s trajektorií cílové planetky. „Protože jsme v rámci trajektorie velmi blízko ideální dráze, existuje nenulová šance, že nás to skutečně navede na kurz k planetce.“ Obecně je problém v tom, že díky neznalosti přesné polohy sondy, je velmi obtížné s ní komunikovat. V sobotu ráno se nacházela 300 000 kilometrů od Země a přesné zaměření antén ke komunikaci bylo velmi složité. V případě neschopnosti zprovoznit komunikaci, nebude moct středisko s Odinem vůbec komunikovat a mise bude ukončena.

V nedělní aktualizaci poskytla firma další podrobnosti o současném problému. Když vysíláte rádiový signál na sondu, nejprve se vysílá takzvaný nosný signál a na něj pak modulujete přenášená data. Nosná frekvence je pevně daná a generuje se na anténě. Když se tým pokusil zpětně podívat na komunikaci během prvního průletu, narazil na problém. Byl detekován jasně viditelný silný nosný signál. Jednalo se o komunikaci přímo směrem k sondě, ale naprosto překrýval i komunikaci od sondy. Tento stav přetrvává i nyní. Nosný signál je mnohem silnější než případná komunikace od Odinu a tak všechna data překryl. Firma v krátké době dospěla k závěru, že stále toto je hlavní problém s komunikací. Tým se snažil po dalších osm hodin nosný signál přerušit a zaznamenat komunikaci, ale bohužel se to nepovedlo. Omezený čas na parabolách navíc hrál proti možným pokusům o řešení. „To byl neuvěřitelně frustrující nezdar, protože bez čisté frekvence jsme neměli možnost zjistit, zda se sonda vůbec pokouší odpovědět.“ dodal Gialich.

Společnosti přispěchaly na pomoc různé entity – jak další pozemní stanice (třeba v Německu), tak i komunita amatérů, která zejména v počátku nějaké signály z Odina zachytila. Bohužel však i přes snahu mnohých se komunikace stále nepodařila navázat. Společnost dále pracuje na řešení a i když se čas krátí, prozatím to nevzdává.

Jedná se o druhou misi firmy AstroForge a její první pokus o průlet kolem asteroidu. Cílová planetka nese označení „2022 OB5“ a předpokládá se, že se jedná o planetku třídy M bohatou na kovy. Firma se zaměřuje na prospekci potenciálně vhodných těles k těžbě a kovové planetky se zdají jako nejlepší cíl. „Tato konkrétní třída planetek je velmi důležitá, protože se domníváme, že tento typ bude mít velmi, velmi vysokou koncentraci takzvaných ‚kovů platinové skupiny‘,“ řekl Gialich. „Chceme být schopni prodávat materiál na Zemi, a to materiál, který má dostatečnou finanční hodnotu, konkrétně kovy platinové skupiny. Je to obrovský trh a na tom nám záleží.“

Stejně jako AstroForge má i NASA problémy s komunikací se svou sondou Lunar Trailblazer, kterou připravila JPL. Jejím úkolem je zmapovat vodu na povrchu Měsíce během série obletů kolem našeho kosmického průvodce.

Po oddělení od horního stupně Falconu 9 začalo úspěšné nabíjení palubních akumulátorů a NASA uvedla, že operátoři mise v Caltech’s Infrared Processing and Analysis Center (IPAC) byli schopni navázat komunikaci, ale poznamenali, že „následně obdrželi telemetrii, která naznačuje přerušované problémy s energetickým systémem.“ O necelých 12 hodin později, ve čtvrtek kolem 13:30 SEČ, se komunikace s lunární sondou Trailblazer ztratila úplně. „O několik hodin později sonda opět úspěšně zapnula svůj vysílač a tým nyní spolupracuje s pozemními stanicemi NASA na obnovení telemetrie a schopnosti posílat povely, aby mohli lépe posoudit problémy s energetickým systémem a vypracovat možná řešení,“ uvedla NASA ve čtvrtek na svém blogu. V sobotu večer nebyly k dispozici žádné nové aktualizace.

Mise Lunar Trailblazer byla poprvé vybrána jako součást programu NASA Small Innovative Missions for Planetary Exploration (SIMPLEx) 2020, který nabízí možnost realizace nízkonákladové vědecké sondy, která využije spolujízdu během vynášení na sdíleném startu. „Aby byly zachovány nižší celkové náklady, mají mise SIMPLEx vyšší rizikovost a méně přísné požadavky na dohled a řízení,“ uvádí se v příspěvku na blogu NASA. „Tato vyšší akceptovatelnost rizika posiluje portfolio možných vědeckých misí NASA určených k testování průkopnických technologií.“

Původně měl Lunar Trailblazer letět jako sdílený náklad během startu sondy IMAP (Interstellar Map and Acceleration Probe), ale byl přesunut na start mise IM-2. Zhruba 200 kg vážící sonda má rozpětí solárních panelů zhruba 3,5 m a vyrobila ji společnost Lockheed Martin.

Kosmický přehled týdne:

V neděli v 9:35 SEČ proběhlo naprosto bezproblémové a úspěšné přistání landeru Blue Ghost společnosti Firefly! Pro společnost Firefly to byl první pokus o přistání na Měsíci a lander předvedl naprosto ukázkový průběh, který vyvrcholil přistáním. Během celého závěrečného manévru jsme viděli grafiku reagující na kontinuálně přicházející data. Mise přistála v oblasti nazvané Mare Crisium, 500 km široké pánvi viditelné ze Země v blízkosti hory Mons Latreille. Vědecké přístroje landeru budou shromažďovat údaje o různých (například geofyzikálních) vlastnostech měsíčního regolitu a interakcích mezi slunečním větrem a magnetickým polem Země. Všechny vědecké experimenty dosahují hmotnosti 94 kilogramů. Lander čeká 14 pozemských dní práce, než přijde lunární noc.

Společnost Rocket Lab v tomto týdnu zveřejnila informaci o tom, že chystá novou plovoucí přistávací plošinu se jménem „Return On Investment“, která bude sloužit jako místo přistání prvního stupně nově vyvíjeného nosiče Neutron. 122 metrů dlouhá loď bude upravena během roku 2025 a do služby by měla vstoupit v roce 2026. Součástí bude i autonomní zařízení na zajištění stupně po přistání, ochrana zařízení plošiny proti případným výbuchům a také motory vyrovnávající plošinu na vlnách a v dané pozici. Připomeňme, že Neutron má být raketa z uhlíkových kompozitů střední nosnosti s vícenásobně použitelným prvním stupněm, který bude přistávat motoricky. Specifikem je pevné spojení prvního stupně s krytem, který ukrývá nejen náklad, ale i celý druhý stupeň. Ten se bude vyklápět a vypouštět druhý stupeň s nákladem. Následně se aerodynamický kryt vrátí zpět i se stupněm.

Přehled z Kosmonautixu:

Na tomto místě si vyjmenujeme všechny články a tedy i témata, kterým jsme se v průběhu týdne věnovali na tomto webu. Pomůže vám to tak ucelit přehled kosmonautických událostí končícího týdne. Agentura NASA zastupující úřad NOAA uzavřela kontrakt s BAE Systems Space & Mission Systems Inc. na stavbu sondy sledující kosmické počasí. Jak ještě přesněji definovat podmínky na planetách u jiných hvězd? Použijme nové infračervené detektory. Velmi příjemná zpráva přišla z Polska, kde se vydařily zkoušky nového motoru. Podívali jsme se podrobněji na připravovanou misi Punch, která bude studovat sluneční vítr, který ovlivňuje naši planetu velmi výrazně. Již třicátá mise raketového suborbitálního stroje New Shepard úspěšně vynesla šestičlennou posádku na krátkou návštěvu hranice kosmického prostoru. Zvali jsme vás také na únorovou Kosmoschůzku. Další článek byl obsáhlejší a na zajímavé téma. Jeho název zní: Když astronomie zachraňuje životy: revoluce v medicínském zobrazování díky algoritmům z kosmického výzkumu. První Živě a česky komentovaný přenos tohoto týdne nás zavedl k raketě Falcon 9, která vynášela několik velmi zajímavých misí a to včetně lunárního landeru firmy Intuitive Machines. Americká sonda Europa Clipper určená k průzkumu měsíce Europa, využije planetu Mars ke gravitačnímu manévru. Další Živě a česky komentovaný přenos nás tentokrát přivedl na kosmodrom Bajkonur v Kazachstánu, kde proběhl letošní první start z tohoto kosmodromu, při kterém byla vynesena nákladní loď Progress MS-30. NASA plánuje vynést misi EZIE (Electrojet Zeeman Imaging Explorer), jejímž cílem je sledovat magnetické stopy po polárních zářích. Poslední pátek v měsíci přinesl již tradiční Pokec s Kosmonautixem. Evropská kosmická observatoř INTEGRAL byla 17. října 2002 vynesena z kosmodromu Bajkonur a od té doby neúnavně sloužila k výzkumu vysokoenergetického vesmíru, respektive jeho záření. Nyní nastal konec mise. Závěr měsíce přinesl také pravidelný videopořad Vesmírné výzvy, kde byly shrnuty události kosmonautiky v únoru. V sobotu pozdě večer na nás čekal další Živě a česky komentovaný přenos a tentokrát z příletu a připojení lodi Progress MS-30 k Mezinárodní kosmické stanici. V psaném online přenosu jsme sledovali úspěšné přistání lunárního landeru Blue Ghost.

Snímek týdne:

V Australské testovací střelnici Koonibba Test Range proběhl ve čtvrtek v 15:32 úspěšný pokus o přistání komerčního návratového pouzdra společnosti Varda (mise W-2). Pouzdro startovalo v rámci mise Transporter-12 v lednu letošního roku. Jedná se o demonstraci schopnosti vynést na oběžnou dráhu experiment (nebo také malý výrobní proces) a dopravit jej po čase zpět na Zemi. Předchozí mise proběhla v roce 2023 s tím, že se zařízení mělo vrátit v srpnu 2023. Kvůli problémům s nevyřízenou licencí od FAA, která byla nutná k přistání na území USA, se návrat protáhl až do února 2024. Ačkoli si tehdy společnost myslela, že licence pro návrat je jen formální záležitost a neměla ji vyřízenou před startem, její udělení se nakonec značně protáhlo. Kvůli této zkušenosti, se tato společnost rozhodla další přistání provádět v Austrálii. Přistání druhého pouzdra se tak stalo historicky prvním návratem komerčního návratového zařízení na půdu Austrálie. Společnost se během letů soustředí na krystalizaci látek, které v pozemské gravitaci nejdou pěstovat. Výsledky jsou využívány pro přípravu léčiv. Tepelný štít je vyroben z materiálu označeného jako C-PICA (Conformal Phenolic Impregnated Carbon Ablator) a závěrečný sestup zajišťuje padák. Hmotnost zařízení je zhruba 300 kilogramů.

Video týdne:

K Měsíci míří lunární lander IM-2 Athena společnosti Intuitive Machines, který veze celou řadu experimentů. Společnost uvolnila video, které zachycuje nejen odpojení modulu od druhého stupně Falconu 9, ale také vzdalování se od Země. K pokusu o přistání by mělo dojít 6. března.

Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/
https://www.rocketlabusa.com/

Zdroje obrázků:
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2025/02/20250225_Lunar_Trailblazer_rendering.jpg
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2025/02/20250228_Odin_Testing_Prep.jpeg
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2025/02/20250228_Odin_Solar_Testing.jpeg
https://pbs.twimg.com/media/Gk7Y4NCWAAAvp41?format=jpg&name=medium
https://www.rocketlabusa.com/assets/Uploads/FINAL-Neutron-Landing-Platform-Return-On-Investment.jpg-SML.jpg
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…QU4ObupPHA8lIgcB9fWjGGjF2OeaGQ13YBUvo3l_VA&oe=67C9382A