Tři měsíce po startu z Kennedyho kosmického střediska na Floridě zbývá americké sondě Europa Clipper k jejímu cíli (vstupu na oběžnou dráhu kolem Jupiteru v roce 2030) ještě 2,6 miliardy kilometrů. Jakmile se dostane k největší planetě Sluneční soustavy, bude (po nezbytných úpravách dráhy) moci začít pořizovat podrobné snímky ledového měsíce Europa, k čemuž využije své vědecké kamery. V současné době jsou ale v centru pozornosti jiné kamery, jejíchž úkolem je fotografovat velmi vzdálené okolí sondy.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Jedná se o dva snímače, kterým se říká sledovače hvězd. Jejich snímky slouží sondě tak trochu jako kompas – pomáhají určit přesnou orientaci sondy v prostoru, což je kriticky důležitá informace k tomu, aby telekomunikační antény mířily k Zemi a sonda mohla hladce a obousměrně komunikovat s pozemním střediskem.
Začátkem prosince poslala dvojice sledovačů hvězd první snímky od Europa Clipperu z kosmického prostoru. Obrázek složený ze tří snímků zachycuje drobné světelné tečky, což jsou hvězdy vzdálené 150 až 300 světelných let.
Vyfocené hvězdné pole zachycuje pouze 0,1 % celé oblohy kolem sondy, ovšem i vyfocení tak malé části stačí palubním počítačům k tomu, aby určily, kterým směrem je sonda orientována a případně zda by neměla svou pozici v prostoru upravit. Hvězdné pole zachycuje čtyři jasné hvězdy – Gienah, Algorab, Kraz a Alchiba ze souhvězdí Havrana.
Kromě toho, že je snímek zajímavý pro ty, kteří rádi hledí ke hvězdám, také potvrzuje úspěšné fungování sledovačů hvězd. Postupné kontroly palubních systémů Europa Clipperu probíhají od chvíle, kdy sonda 14. října loňského roku odstartovala na Falconu Heavy od SpaceX.
„Sledovače hvězd jsou inženýrský hardware, který pořád pořizuje snímky, které jsou zpracovány na palubě,“ říká Joanie Noonan, z jihokalifornské JPL, která vede činnosti mise spojené s řízením, navigací a orientací a dodává: „Většinou fotky ze sledovačů hvězd nestahujeme, ale v tomto případě jsme to udělali, protože jde o velmi dobrý způsob, jak si ověřit, že hardware – včetně kamer a jejich optických prvků – přečkal úspěšně start.“
Správné otočení sondy není o navigaci, to je samostatné téma. Ovšem orientace s využitím sledovačů hvězd je kriticky důležitá nejen pro výše zmíněnou komunikaci, ale i pro vědecké činnosti mise.
Inženýři potřebují vědět, kterým směrem míří vědecké přístroje, mezi kterými najdeme také sofistikovaný soubor kamer EIS (Europa Imaging System). Ten bude pořizovat snímky, které pomohou vědcům zmapovat povrch měsíce Europa a prozkoumat tamní záhadné praskliny, hřebeny i údolí. EIS ale zatím kryjí ochranné krytky, což potrvá ještě nejméně tři roky.
Europa Clipper nese devět vědeckých experimentů a navíc může k měření gravitace využít i své telekomunikační vybavení. Během 49 průletů kolem Europy budou tyto přístroje sbírat různorodá data, která vědcům přinesou informace třeba o tom, zda tento měsíc a jeho vnitřní oceán nabízejí podmínky vhodné pro život.
Momentálně se sonda Europa Clipper nachází 85 milionů kilometrů od Země a vůči Slunci se pohybuje rychlostí 27 kilometrů za sekundu. Už 1. března se sonda prosmýkne kolem Marsu, jehož gravitace upraví její dráhu kolem Slunce a urychlí ji. Na 3. prosince roku 2026 je pak naplánovaný průlet Europa Clipperu kolem Země a pak už sonda zamíří rovnou k Jupiteru.
Zdroj: https://d2pn8kiwq2w21t.cloudfront.net/
Přeloženo z:
https://www.jpl.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://europa.nasa.gov/spacecraft/instruments/eis/
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2025/02/1b-star-field-not-labeled-for-slider.png
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2025/02/1b-star-field-labeled.png
https://d2pn8kiwq2w21t.cloudfront.net/original_images/e1-PIA26562_Star_Tracker_in_ATLO_.JPG
