Europa Clipper úspěšně fotí hvězdy

Tři měsíce po startu z Kennedyho kosmického střediska na Floridě zbývá americké sondě Europa Clipper k jejímu cíli (vstupu na oběžnou dráhu kolem Jupiteru v roce 2030) ještě 2,6 miliardy kilometrů. Jakmile se dostane k největší planetě Sluneční soustavy, bude (po nezbytných úpravách dráhy) moci začít pořizovat podrobné snímky ledového měsíce Europa, k čemuž využije své vědecké kamery. V současné době jsou ale v centru pozornosti jiné kamery, jejíchž úkolem je fotografovat velmi vzdálené okolí sondy.

Mozaika hvězdného pole složená ze tří snímků, které 4. prosince 2024 pořídily sledovače hvězd sondy Europa Clipper. Nasnímaná oblast zachycuje část souhvězdí Havrana a jedná se o první snímky pořízené sondou Europa Clipper po jejím startu 14. října 2024. Dole je pak stejná mozaika, jen s popisky hvězd.
Mozaika hvězdného pole složená ze tří snímků, které 4. prosince 2024 pořídily sledovače hvězd sondy Europa Clipper. Nasnímaná oblast zachycuje část souhvězdí Havrana a jedná se o první snímky pořízené sondou Europa Clipper po jejím startu 14. října 2024. Dole je pak stejná mozaika, jen s popisky hvězd.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Jedná se o dva snímače, kterým se říká sledovače hvězd. Jejich snímky slouží sondě tak trochu jako kompas – pomáhají určit přesnou orientaci sondy v prostoru, což je kriticky důležitá informace k tomu, aby telekomunikační antény mířily k Zemi a sonda mohla hladce a obousměrně komunikovat s pozemním střediskem.

Začátkem prosince poslala dvojice sledovačů hvězd první snímky od Europa Clipperu z kosmického prostoru. Obrázek složený ze tří snímků zachycuje drobné světelné tečky, což jsou hvězdy vzdálené 150 až 300 světelných let.

Vyfocené hvězdné pole zachycuje pouze 0,1 % celé oblohy kolem sondy, ovšem i vyfocení tak malé části stačí palubním počítačům k tomu, aby určily, kterým směrem je sonda orientována a případně zda by neměla svou pozici v prostoru upravit. Hvězdné pole zachycuje čtyři jasné hvězdy – Gienah, Algorab, Kraz a Alchiba ze souhvězdí Havrana.

Kromě toho, že je snímek zajímavý pro ty, kteří rádi hledí ke hvězdám, také potvrzuje úspěšné fungování sledovačů hvězd. Postupné kontroly palubních systémů Europa Clipperu probíhají od chvíle, kdy sonda 14. října loňského roku odstartovala na Falconu Heavy od SpaceX.

„Sledovače hvězd jsou inženýrský hardware, který pořád pořizuje snímky, které jsou zpracovány na palubě,“ říká Joanie Noonan, z jihokalifornské JPL, která vede činnosti mise spojené s řízením, navigací a orientací a dodává: „Většinou fotky ze sledovačů hvězd nestahujeme, ale v tomto případě jsme to udělali, protože jde o velmi dobrý způsob, jak si ověřit, že hardware – včetně kamer a jejich optických prvků – přečkal úspěšně start.“

Správné otočení sondy není o navigaci, to je samostatné téma. Ovšem orientace s využitím sledovačů hvězd je kriticky důležitá nejen pro výše zmíněnou komunikaci, ale i pro vědecké činnosti mise.

Inženýři potřebují vědět, kterým směrem míří vědecké přístroje, mezi kterými najdeme také sofistikovaný soubor kamer EIS (Europa Imaging System). Ten bude pořizovat snímky, které pomohou vědcům zmapovat povrch měsíce Europa a prozkoumat tamní záhadné praskliny, hřebeny i údolí. EIS ale zatím kryjí ochranné krytky, což potrvá ještě nejméně tři roky.

Europa Clipper nese devět vědeckých experimentů a navíc může k měření gravitace využít i své telekomunikační vybavení. Během 49 průletů kolem Europy budou tyto přístroje sbírat různorodá data, která vědcům přinesou informace třeba o tom, zda tento měsíc a jeho vnitřní oceán nabízejí podmínky vhodné pro život.

Momentálně se sonda Europa Clipper nachází 85 milionů kilometrů od Země a vůči Slunci se pohybuje rychlostí 27 kilometrů za sekundu. Už 1. března se sonda prosmýkne kolem Marsu, jehož gravitace upraví její dráhu kolem Slunce a urychlí ji. Na 3. prosince roku 2026 je pak naplánovaný průlet Europa Clipperu kolem Země a pak už sonda zamíří rovnou k Jupiteru.

Inženýři v čisté místnosti na JPL připravují sledovače hvězd sondy Europa Clipper.
Inženýři v čisté místnosti na JPL připravují sledovače hvězd sondy Europa Clipper.
Zdroj: https://d2pn8kiwq2w21t.cloudfront.net/

Přeloženo z:
https://www.jpl.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://europa.nasa.gov/spacecraft/instruments/eis/
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2025/02/1b-star-field-not-labeled-for-slider.png
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2025/02/1b-star-field-labeled.png
https://d2pn8kiwq2w21t.cloudfront.net/original_images/e1-PIA26562_Star_Tracker_in_ATLO_.JPG

Hodnocení:

5 / 5. Počet hlasů: 8

Sdílejte tento článek:

Hlášení chyb a nepřesností
Pomozte nám článek vylepšit

Hlášení chyby

Europa Clipper úspěšně fotí hvězdy

Napište výsledek součtu.

Zprávu a kontaktní údaje zpřístupníme redakci a předáme autorovi článku, aby mohl hlášení vyřídit.

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-317)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Čína

    Čínská kosmická agentura vyhlásila výzvu k předkládání návrhů vědeckých přístrojů pro svou připravovanou misi k Jupiteru. Zveřejněné informace odhalují, že součástí projektu bude také přistávací modul určený k přistání na Callisto, jednom ze čtyř velkých Galileových měsíců Jupiteru.

  • NASA

    Členové rozpočtového výboru amerického Senátu chtějí urychlit vývoj kosmického teleskopu Habitable Worlds Observatory NASA a navrhují proto poskytnout na tuto misi dodatečné finanční prostředky v roce 2027.

  • SEOPS Space

    Společnost SEOPS Space, specializující se na zajišťování služeb v oblasti kosmických startů, uzavřela se společností Stoke Space dohodu o několika misích, v jejímž rámci si zajistila využití její nosné rakety Nova pro sdílené starty družic (rideshare). První z těchto misí by se mohly uskutečnit již v roce 2029.

  • Office of Space Commerce

    Americký Úřad pro kosmický obchod (Office of Space Commerce) vybral čtyři společnosti k účasti v pilotním programu, který má vést k vytvoření systému pro schvalování nových komerčních kosmických aktivit.

  • Axiom Space

    Společnost Axiom Space úspěšně dokončila kritické přezkoumání návrhu (Critical Design Review, CDR) skafandru, který vyvíjí pro lunární mise NASA v rámci programu Artemis. Současně pracuje na jeho zjednodušené verzi určené pro první přistání astronautů na Měsíci.

  • Electron

    Nosná raketa Electron společnosti Rocket Lab uskutečnila 14. listopadu svůj jubilejní 100. start v rámci mise pro japonského zákazníka. Tohoto milníku dosáhla rychleji než jakákoli jiná komerční raketa v historii.

  • Firefly Aerospace

    Společnost Firefly Aerospace obhajovala svou dohodu se společností AST SpaceMobile, jejímž předmětem je prodej raketových motorů, nikoli zajištění samotných raketových startů. Dohodu označila za „zásadní transformační kontrakt“, který jí poskytne kapitál potřebný k urychlení vývoje vlastních nosných raket.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗