Bill Nelson, administrátor NASA a Nicky Fox, přidružená administrátorka z ředitelství vědeckých misí, povedou 7. ledna od 19:00 tiskovou telekonferenci, na které poskytnou aktualizaci o programu Mars Sample Return. Informace se bude týkat snah NASA o splnění cílů, jimiž je návrat vědecky vybraných vzorků z Marsu na Zemi při současném snížení nákladů, rizika a složitosti mise. Zvukový záznam hovoru s médii bude živě přenášen na internetových stránkách agentury a v tomto článku najdete přehrávač přímého přenosu.
Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://ychef.files.bbci.co.uk/1280×720/p013c1r2.jpg
Už jsem to tu jednou psal, Bill Nelson je americkou terminologií chromá kachna, má to za pár, takže už by se měl až do svého vystřídání věnovat jen běžným udržovacím aktivitám a ne na poslední chvíli zavádět nějaké koncepční změny. Isaacman si vytvoří novou koncepci vedení NASA, což by měl odstupující administrátor respektovat. Anebo že by to bylo z jeho strany dělání schválností, záměrné přidělávání starostí novému šéfovi?
Nehledal bych v tom nic, co tam není. Nelson stále stojí v čele NASA a agentura má nějaké závazky, které musí do určité doby vyřešit. Nový administrátor (ať už to bude kdokoliv) si pak může dělat „co chce“, ale zatím je administrátorem Nelson a tudíž zodpovídá za NASA on.
To je samozřejmě věc názoru, nicméně si dovolím nesouhlasit. Všude tam, kde dochází k výměně vedení na základě porážky ve volbách (a to pro NASA jakožto součást státní administrativy platí) se běžně dodržuje úzus, že poražená administrativa se až do svého vystřídání zdrží všech koncepčních zásahů a zajišťuje již jen správní aktivity pro předání vítězné garnituře. To, co píšete, by např. poražené vládě umožňovalo ve svůj poslední funkční den na poslední chvíli uzavřít smlouvy a nasekat dluhy za stovky miliard, protože „zatím ještě pořád vládne“. Ryze formálně by to snad bylo v pořádku, z hlediska elementární slušnosti a všech ostatních hledisek však nikoliv.
V tomto případě jde o dodržení termínů, ke kterým se NASA zavázala. Navíc definitivní rozhodnutí bude na nové administrativě, protože NASA dnes představila dvě nejvýhodnější varianty, ze kterých by se měl vít vybrat v příštím roce.
Je vhodné konstatovat, že se Vaše obavy nenaplnily. Žádné rozhodnutí o vítězi na poslední chvíli, jak se stalo v případě HLS tři dny před nástupem Billa Nelsona do čela NASA, se tentokrát nekoná.
Můžu se taky přidat k diskuzi? Působí to na mě tak, že vlastně NASA nic moc nerozhodla a už roky přešlapuje na místě. Představila dva návrhy s tím, že 2026 řekne víc. Rozumím tomu, že nemělo smysl plánovat návrat vzorků na Zem v momentě, kdy Persí ještě nestál na Marsu. Ale on se tam prohání už 4 roky, vesele vzorkuje a NASA už mohla bejt dál. Prozaická otázka (ke který vlastně NASA taky dospěla), proč prostě neudělat ten lander, kterej tam dopraví systém, kterej už se dvakrát osvědčil (skycrane)? K landeru dojede Persí a lander z něj paží vyprostí vzorky, dá je do ascend modulu, kterej chytne sonda od ESA a dopraví na Zem. Jestli tomu správné rozumím, padla verze s vrtulníčkama, který by sbíraly kešky poházený po planetě a spoléhá se na to, že Persí bude vitální dost na to, aby k landeru dojel. Proč to teď komplikovat druhou variantou heavy liftů soukromejch společností, který (ke vší úctě k SpaceX) ještě nejsou zdaleka tak vyspělý (starship). Kdyby se od začátku NASA soustředila na původní plán mohla bejt zdáse o dost dál. Nebo se mýlím?
Mám tak trochu podobný pocit.
Nicméně, pokud se nepletu, množství vzorků už je uloženo na povrchu Marsu a Perseverance nemá možnost je znovu vyzvednout. Navíc, z hlediska rizika asi není rozumné nechávat všechny vzorky uvnitř sondy, která se s přibývajícím věkem může kdykoliv porouchat (nechci nic přivolat). Pak už by z ní nešly vyndat vůbec a několik let práce by vyšlo nazmar.
Pletete, Persí vždy od každýho vzorku dává jednu ampulku na povrch a jednu vrací do svýho nitra. Právě aby v případě že nebude schopnej pohybu se daly posbírat a pakliže bude schopen sám je všechny přiveze a totožná druhá sada vzorků zůstane na planetě.
Posun tam je. Ještě včera jsme měli značnou nejistotu, protože ve hře bylo (tuším) deset návrhů od středisek NASA i soukromých firem, které se zaměřovaly na různé aspekty mise. Dnes už víme, že NASA primárně řeší „pouze“ metodu přistání na Marsu, což je významný pokrok a vyjasnění dřívější situace, kdy různé projekty navrhovaly vylepšení různých fází mise. bylo velmi těžké si představit, jaká varianta bude zvolena – zvlášť ve světle spolupráce NASA s ESA. Po tiskové telekonferenci je situace mnohem jasnější a za rok a půl to snad bude už definitivně jasné.
Jinak to, že se projekt v průběhu let mění, není zase tak překvapivé. Jde o nejsložitější řetězec misí v historii planetárního průzkumu s vysokými náklady. Není se co divit, že si všichni dávají extra záležet, aby nepodcenili žádnou možnost a důkladně zvážili i alternativní možnosti. Proto se projekt mění, protože vždy se najde ještě nějaké lepší řešení, pak se to celé musí překopat kvůli penězům a plánovanému časovému harmonogramu.
Rozumím NASA a vím že je to nesložitější mise zatím vůbec. Snad se vzorků brzy dočkáme, nesmírně jim fandím a mise průzkumu Marsu doslova hltám jak na stránkách NASA tak prostřednictvím skvělých článků tady na kosmonautix. Díky za ně
Díky, že jste s námi. 🙂
No tak třetí metoda, že ty vzorky posbírá posádka Starshipu, se nijak neřešila 🙂