Americká sonda mířící k Jupiterovu měsíci Europa pracuje bez zaváhání a už za tři měsíce na ni bude čekat gravitační manévr. Sonda, která odstartovala 14. října je již od Země vzdálená zhruba 20 milionů kilometrů. Dva vědecké přístroje již mají rozložený hardware. Raketa Falcon Heavy od SpaceX vynesla sondu EuropaClipper mimo vliv zemské gravitace a nyní se od Slunce sonda vzdaluje od rychlostí zhruba 35 km/s. Europa Clipper je největší sonda, jakou kdy NASA vypustila na meziplanetární misi. Čeká na ni cesta dlouhá 2,9 miliardy kilometrů a k Jupiteru dorazí v roce 2030. O rok později pak zahájí sérii 49 průletů kolem Europy, kterou bude studovat svým širokým souborem přístrojů. Získané informace řeknou vědcům, zda tento ledový měsíc a jeho podpovrchový oceán mají podmínky potřebné k rozvoji života.
Momentálně pozemní týmy dostávají od sondy čistě inženýrská data – vědecké údaje přijdou později. Inženýrská data jim říkají, jak pracuje daný hardware. A v tomto směru pro nás mají dobré zprávy. Tým má seznam činností, které sonda musela udělat během svého odletu od Země. Tady jsou alespoň některé z nich:
Čas vysouvání
Krátce po startu sonda vyklopila své masivní fotovoltaické panely, jejichž rozpětí se dá přirovnat k basketbalovému hřišti. Na seznamu pak bylo rameno magnetometru, které se uvolnilo z válcovitého pouzdra na těle sondy a dosáhlo plné délky 8,5 metru.
Aby se prověřilo, že vyklopení proběhlo správně, spoléhal tým na data ze tří magnetometrických senzorů. Jakmile sonda dorazí k Jupiteru, budou tyto senzory měřit magnetická pole kolem Europy, čím by měla jednak potvrdit přítomnost oceánu pod ledovou krustou na povrchu a zároveň přinese vědcům údaje o jeho hloubce a slanosti.
Na radaru
Po magnetometru sonda vyklopila několik antén svého radaru. Tyto čtyři vysokofrekvenční antény s délkou 17,6 m nyní trčí kolmo z fotovoltaických panelů. Bylo také vyklopeno osm obdélníkových antén s velmi vysokým kmitočtem, každá o délce 2,76 metru – dvě na dvou solárních panelech. „Pro sondu je to úžasné období, když probíhají tyto klíčové procesy rozkládání,“ říká Jordan Evans, projektový manažer mise Europa Clipper z Jet Propulsion Laboratory v jižní Kalifornii a dodává: „Většina toho, na co se náš tým zaměřuje, je pochopení malých a zajímavých věcí v datech, která nám pomáhají porozumět chování sondy na hlubší úrovni. A to se sleduje krásně.“
Kontrola přístroj
Zbylých sedm přístrojů bude v průběhu prosince a ledna zapnuto a vypnuto, aby mohli inženýři zkontrolovat jejich stav. Některé přístroje (včetně snímače ve viditelné části spektra, nebo plynového a prachového hmotnostního spektrometru) budou mít po dobu dalších zhruba tří let uzavřené své ochranné krytky, které zabrání jejich poškození Sluncem v době, kdy se bude sonda pohybovat vnitřními oblastmi naší soustavy.
Vzhůru k Marsu
Jakmile budou všechny přístroje i inženýrské subsystémy zkontrolovány, začne se tým soustředit na Mars. 1. března 2025 se totiž sonda dostane k dráze Marsu okolo Slunce, prosmýkne se kolem rudé planety a využije její gravitace k úpravě své rychlosti. Týmy zodpovědné za navigaci mise již dokončily jeden plánovaný manévr pro korekci dráhy, aby sonda letěla po přesně požadované trajektorii.
U Marsu má sonda zapnout svůj tepelný snímač, aby se ověřil jeho provoz a došlo k získání vícebarevných snímků planety. Inženýři také plánují sbírat data z radaru, aby prověřili jeho provoz. Další gravitační manévr provede Europa Clipper v prosinci 2026, kdy proletí kolem Země a pak na ni bude čekat zbytek cesty k Jupiteru. V té době bude magnetometr měřit zemské magnetické pole a dojde i k jeho kalibraci.
Více o Europa Clipperu
Tři hlavní vědecké úkoly mise Europa Clipper jsou:
- Určit mocnost povrchové ledové krusty a její interakci s oceánem pod ní
- Prostudovat jeho chemické složení
- Charakterizovat geologii měsíce
Podrobný průzkum měsíce pomůže vědcům lépe porozumět astrobiologickému potenciálu obyvatelných světů mimo naši planetu. JPL, kterou řídí Caltech v kalifornské Pasadeně, vede vývoj mise Europa Clipper ve spolupráci s Johns Hopkins Applied Physics Laboratory v Laurelu ve státě Maryland pro ředitelství vědeckých misí NASA ve Washingtonu. APL navrhla hlavní tělo sondy ve spolupráci s JPL a Goddardovým střediskemv Greenbeltu v Marylandu, Marshallovým střediskem v Huntsville v Alabamě a Langley Research Center v Hamptonu ve Virginii. Programové řízení mise Europa Clipper vykonává kancelář programu planetárních misí v Marshallově středisku. Program NASA Launch Services se sídlem na Kennedyho středisku měl na starost službu v podobě startu kosmické sondy Europa Clipper.
Přeloženo z:
Zdroje obrázků:
Langley nie je chlap ale lokalita vo Virginii.
Díky moc, opraveno.
Píšu do diskuse, protože si nejsem jistý, ptám se: „vícebarevných“ nemá být náhodou „multispektrálních“? To by dávalo smysl k tomu tepelnému senzoru.
V originálním článku je doslova uvedeno: „to capture multicolored images of Mars as a test operation“. Multispektrální mi tam taky sedí více, ale rozhodl jsme se nebýt přehnaně kreativní a respektoval jsem zdroj.