Od chvíle, kdy se mobilní vypouštěcí plošina ML1 vrátila ze zkoušek na startovní rampě 39B do montážní haly VAB na Kennedyho vesmírném středisku, probíhala intenzivní příprava na skládání lunární rakety SLS pro misi Artemis II. Plošina prošla vizuální prohlídkou, kontrolou systémů, opravou konektorů a instalací elektrických rozvodů pro připojení spodních segmentů pomocných motorů na tuhé pohonné látky. V nedaleké hale RPSF (Rotation, Processing and Surge Facility) se mezitím připravovaly dvě sestavy spodních segmentů motorů SRB. Tyto nejspodnější části pětisegmentových motorů byly 18. listopadu přepraveny do haly VAB, kde již čekala připravená mobilní vypouštěcí plošina.
Inženýři a technici v hale VAB 20. listopadu s pomocí jeřábu usadili první spodní segment rakety SLS pro misi Artemis II na mobilní plošinu. Po instalaci levého spodního segmentu bude dalším krokem usazení pravého. Pomalu, ale jistě se tak rozbíhá několik měsíců trvající proces sestavování rakety, která více než 50 let po ukončení programu Apollo dopraví astronauty k Měsíci. Další pokroky budeme bedlivě sledovat a novinky vám přineseme v příštích článcích.
Zdroj: https://images.nasa.gov/
Zdroje informací:
https://blogs.nasa.gov/
https://blogs.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://blogs.nasa.gov/artemis/wp-content/uploads/sites/303/2024/11/KSC-20241120-PH-GEB01_0016_b6857f.jpg
https://images.nasa.gov/details/KSC-20241120-PH-GEB01_0018
Aktualizace:
Na mobilní vypouštěcí plošinu už byl usazen také pravý spodní segment, a to 21. listopadu.
https://pbs.twimg.com/media/GdA7dhpXkAACowP?format=jpg
Tady je vidět současný přístup NASA – co se vleče neuteče. U programu Apollo mise 8-11 startovaly během zhruba 7 měsíců. Jednou se dokonce stalo, že když posádka přistávala, na rampě již stála další raketa. A není to převážně věc peněz, nikde se nepsalo, že stálé odklady jsou způsobeny čekáním na peníze.
Je tu ještě jedno skryté riziko, za 18 let vývoje Orionu a trochu méně SLS se jistě vyměnila většina pracovníků a ztrácí se tím kontinuita znalostí a tah na branku. Proto se znovu zkoumá tepelný šít…
U Starship probíhá výroba na téměř polo sériovém principu.
Snad jim Trump + Musk provětrá přístup.
Hlavne podle puvodniho planu mela prioritu DSG, dnes Gateway, pred pristanim na Mesici, pak se zacali tristi zdroje tim, ze uz behem Artemis III se melo pristat na povrchu.
U PPE se zvazovalo, ze bude vyneseno behe mise EM2(viz. PS), dnes Artemis 2, opet vse jinak, v ramci „uspor“ se lepi PPE+HALO na Falcon Heavy, aby se zahy zjistilo, ze to hmotnostne bude pro FH problem, o kolik toto setreni projekt prodrazilo se americky danovy poplatnik asi nedozvi.
PS:
„Zároveň neopomíjí ani studii toho, na jakou dráhu by měl být tento základní kámen nové stanice umístěn a jak se sem dostane poté, co bude vynesen raketou SLS při misi EM-2.“
https://kosmonautix.cz/2017/12/06/moznosti-letu-s-prvnim-dilem-stanice-u-mesice/
Jen upřesním, že podle tehdejšího plánu měla být počínaje misí EM-2 používána SLS ve verzi Block 1B s horním stupněm EUS, přičemž PPE měl být vynesen společně s Orionem. Stupeň EUS se k dnešku ještě ani nezačal kompletovat, dokonce ještě ani nebyly svařeny nádrže pro jeho pozemní kvalifikační strukturální exemplář. Vyčlenění PPE z mise EM-2 a použití SLS Block 1 s horním stupněm ICPS (je vyrobený a čeká ve skladovací buňce) umožnilo udržení prvního pilotovaného letu Orionu v rozumném časovém období.
Je to otázka peněz. V roce 1964 byly roční náklady na program Apollo a související programy v cenách roku 2020 45 miliard USD, v roce 1965 46,4 miliardy, v roce 1966 44,6 miliardy, v roce 1967 40,7 miliardy, v roce 1968 32,8 miliardy, v roce 1969 24,7 miliardy… V MAF byly výrobní linky na souběžnou výrobu stupňů pro několik raket Saturn V a v KSC byly tři mobilní vypouštěcí plošiny…
https://www.planetary.org/space-policy/cost-of-apollo
Teď je v MAF jedna jediná výrobní linka, jedno svařovací zařízení. Každá nádrž musí čekat na dokončení té předchozí.
Zkoumání tepelného štítu z mise Artemis I už bylo dokončeno (v říjnu). A důvodem nebyla dlouhá doba vývoje Orionu, ale stav tepelného štítu po přistání z mise Artemis I v prosinci 2022.
To srovnání s Apollem je neskutečné. Názorná ukázka, že „tehdy“ a „dnes“ jsou dvě nesrovnatelné situace. V tomhle kontextu mi přijde, že SLS vlastně docela odsýpá.
Jak oni to teda ve SpaceX vlastně dělají? Mají na to méně peněz, ale jde jim to mnohem rychleji. Zvláštní.
Porovnával jsem Saturn V a SLS. Přístup SpaceX je mimo toho porovnání. SpaceX porazilo v efektivitě celý svět. Ani vývoj čínského klonu Starship, rakety CZ-9 nepůjde tak rychle (od doby, kdy začala být koncipována jako opakovaně použitelná, má do prvního startu uplynout nejméně 12 let).
Ale treba lod, pravdepodobne urcena hlavne pro lunarni mise, ta vypada, ze byla rychle hotova, vcetne uspesneho otestovani pred 4 roky, akorat, ze o ni nejsou od roku 2020 zadne zpravy(tedy alespon v nasem vlakne :-))
https://forum.kosmonautix.cz/viewtopic.php?t=1753
Čínský vyvíjený klon Super Heavy Starship je CZ-9 (plán prvního startu 2033). Loď Mengzhou má být v budoucnu vynášena raketami CZ-10A (k čínské kosmické stanici, plán prvního startu rakety 2026) a CZ-10 (lunární mise, plán prvního startu rakety 2027). Další připravovaný exemplář lodi Mengzhou máme na fóru v tři dny starém příspěvku, v prvním videu od času 0:07:
https://forum.kosmonautix.cz/viewtopic.php?p=143529#p143529
Diky za odpoved pane Hosku.
Co se tyce lunarniho programu, tak mi prijde cinsky pristup mene chaoticky, a jeho nepilotovana cast jde od uspechu k uspechu.
Rádo se stalo. Dal jsem na fórum aktualitu k nosné raketě CZ-10.
To není otázka peněz!
Kdyby byla, tak by to s Artemidou muselo vypadat úplně jinak, poněvadž ten rozdíl rozpočtu NASA v 60. letech a v současnosti není zase až tak drastický. V roce 2020 měla NASA rozpočet 20,6 miliaardy, což znamená, že v 60. letech to v souhrnu nebyl ani dvojnásobek toho, co NASA od vlády dostává v posledních letech. Dejme tomu tedy, že by se v závislosti na polovičních penězích Artemis protahovala na dvojnásobek doby Apolla.
Ehm, mise Apolla 7-17, tedy 11 letů, se uskutečnily během 50 měsíců, což znamená průměrnou dobu mezi starty 4 a půl měsíce. Dvojnásobek je tedy 9 měsíců.
Artemis 1 letěla v listopadu 2022, o devět měsíců později byl srpen 2023. Jenže to se neletělo, Artemis 2 má startovat (teoreticky, když všechno dobře půjde, čemuž asi nikdo nevěří) v září 2025. Optimisticky předpokládejme, že se tak stane. To máme dobu mezi starty 34 měsíců!
Přitom čínská CNSA má pořád ještě o hodně míň peněz, než NASA, ale jede jako namydlený blesk. Není to otázka peněz, ale otázka efektivnosti jejich využití.
Jsem jediný, kdo si myslí, že je v organizaci americké kosmonautiky něco špatně?
Jak jsem psal, ta uvedená čísla v letech 1964 až 1969 byly rozpočty programu Apollo a souvisejících programů. Roční rozpočty celé NASA v cenách roku 2020 byly průměru o 17 miliard USD vyšší, konkrétně v roce 1964 62,5 miliardy USD, v roce 1965 68,4 miliardy, v roce 1966 62,8 miliardy, v roce 1967 56 miliard, v roce 1968 47,9 miliardy, v roce 1969 39 miliard. Údaje přebírám z prvního grafu https://www.planetary.org/space-policy/cost-of-apollo
Pilotovaný lunární program byl v rozpočtu NASA na rok 2020 v položce Deep Space Exploration Systems, která obsahovala 6,0 miliardy USD (z toho Orion, SLS a pozemní systémy 4,5 miliardy, HLS 0,7 miliardy, Gateway 0,4 miliardy atd). To bylo dva roky před prvním startem SLS s Orionem. Ve srovnatelném roce 1965 (dva roky před prvním startem Saturnu V s Apollem) byl rozpočet programu Apollo (nikoli celé NASA) 46,4 miliardy USD v cenách roku 2020. Tedy ne 2x víc, ale 7,7x víc.
Mimochodem, celý rozpočet NASA v roce 2020 byl 22,6 miliardy USD (napsal jste 20,6 miliardy). To znamená, že na všechny ostatní programy NASA bylo vyčleněno 16,6 miliardy USD, což je zcela srovnatelné s těmi průměrnými 17 miliardami USD v letech 1964 až 1969.
Nojo, dvojka a nula jsou na číselné klávesnici hned vedle sebe, tak to dopadá, když člověk nedává pozor 🙁
7,7 krát víc peněz na Apollo ve srovnání s Artemidou by potom ospravedlňovalo ten 7,5x delší interval mezi Artemis 1 a 2 oproti průměrnému intervalu mezi starty Apolla, budiž.
Ale i tak mi přijde efektivnost využití peněz NASou ve srovnání s Číňany dost zoufalá, a to se vůbec nezmiňuju o srovnání se SpaceX, nebo třeba i jen s Rocket Lab.
NASA postupně využívá služeb SpaceX ve stále větším rozsahu.
Dovolím si upozornit, že toto srovnání bohužel hodně kulhá na jednu nohu a víte proč? Oni totiž u toho Apolla museli všechno vyvinout, spousta věcí tehdy stala relativně mnohem více, než dneska. Na rozdíl od toho je SLS pouhá skládačka desítky let starých věcí, tedy téměř žádný vývoj, jen pálení financí a sosání z cecíku jménem NASA.
Samozřejmě, že toto srovnání pokulhává. Nejprve jsem pouze reagoval na tvrzení, že pomalý postup v přípravě Orionu a SLS není otázkou peněz, a poté jsem pouze vyvracel tvrzení, že roční rozpočty Artemis jsou poloviční proti Apollu.
Že u Apolla museli všechno vyvinout, je samozřejmě pravda. Že spousta věcí zdražila méně, než jaká byla inflace, je samozřejmě taky pravda. Spousta věcí naopak zdražila více. Proto je inflace počítána váženým aritmetickým průměrem růstu cen spousty položek, například ČSÚ zohledňuje 693 položek. Že je SLS pouhá skládačka starých věcí, je matoucí tvrzení.
Matoucí tvrzení? A to jako proč? Základem jsou motory a ty jsou stejné, teda jako jiné, ale vlastně stejné a jen jako upravené na vyšší výkon za cenu, která je slušně řečeno astronomická. Zbytek jsou „jen“ nádrže, tisíce senzorů, ventily a řídící elektronika. Jo a ještě SRB, ano byl přidán jeden segment a muselo se to propočítat a otestovat. Ale pořád nic nového nevidím. Prostě je potřeba si to uznat, že to je primárně tunel na peníze směrem k dodavatelům, kteří se snaží jej maximálně využít, protože ví, že další už nebude.
Matoucí proto, že pojmy „skládačka starých věcí“ a „téměř žádný vývoj“ seděly na Shuttle-C a na Jupiter-130, jejichž vývoj by trval oproti SLS výrazně kratší dobu a jejich první start se mohl uskutečnit už před více než deseti roky. U SLS jste to teď sám rozepsal. Motory RS-25 mají novou řídicí elektroniku a vyšší výkon. Nové, delší nádrže centrálního stupně nemohly být svařeny v nástrojích po raketoplánu, musely být vyrobeny nové svařovací nástroje a neletové strukturální exempláře nádrží a motorové sekce, které podstoupily strukturální testy na stendech v MSFC, tisíce senzorů, nové ventily, nově vyvinutá řídicí elektronika. Nový horní stupeň, nová kosmická loď se záchranným systémem, opět testy (shozové testy padáků, testy LAS). Pětisegmentové SRB, které musely podstoupit tři vývojové a dva kvalifikační zážehové testy. Nové umístění motorů RS-25 v těsné blízkosti trysek SRB, což u raketoplánu nebylo a na začátku vývoje SLS existovalo riziko poškození trysek RS-25 v okamžiku zážehu SRB odpadlými úlomky z polyuretanové zátky z SRB, ….. tohle nebyly bagatelizovatelné výzvy.
To je všechno pravda, ale přece jen… viz: https://caseyhandmer.wordpress.com/2024/10/02/sls-is-still-a-national-disgrace/
Není zřejmé, na co konkrétně z mého komentáře reagujete, ale Casey Handmer píše ve svém článku falešné údaje o ceně SLS. Píše, že program SLS stál v posledních čtyřech letech celkem 20 miliard USD. Skutečnost byla 10,228 miliard USD.
Důkaz: Podrobné údaje údaje o ročních rozpočtech NASA
https://www.nasa.gov/fy-2025-budget-request/
Handmer píše, že celkové náklady na vývoj SLS překročily 100 miliard USD. Skutečnost: 28,909 miliard USD v nominálních cenách neboli 35,6 miliard USD v cenách roku 2024. Zdroje: Wikipedie, heslo Space Launch System (údaje z let 2011 až 2023 v tamější tabulce jsou převzaty z ročních rozpočtů NASA, součet jsem přepočetl o US inflaci za rok 2023 (3,4 %) a přičetl rozpočet SLS za rok 2024).
Díky za info o cenách, to je zajímavé. Z jakého důvodu myslíte, že píše falešné údaje? Lobuje za SpaceX?
To netuším. Tady je odkaz na wikipedii s tou tabulkou včetně uvedení zdroje informací ke každému číslu:
https://en.wikipedia.org/wiki/Space_Launch_System
Naprostý souhlas. Totální selhání projektového řízení. Apollo mělo největší náklady 1966, když žádné neletělo. čili na vývoj. V době častých letů to kleslo zhruba na polovinu. A to u misí 8-11 šlo vždy o vyzkoušení zcela nových modů nebo letových profilů. Po přistání se muselo vyhodnotit a za dva měsíce vzhůru. Nyní se let Artemis 1 vyhodnocuje 3 roky dosud bez jasného závěru. Artemis je loď i raketa vyvinuta, Tak proč se Artemis 2 odkládá do nevidím?
U Artemis se stále mění projekty, složení vypouštěného nákladu, neznalost váhy kabeláže v Gateway je perlička.
Opakuji, co jsem psal výše – nikde nebylo zmíněno, že odklady odkladů jen čekají na další peníze.
Hlavní příčina eroze tepelného štítu Orionu z mise Artemis 1 už byla určena. Aktuálním cílovým obdobím startu Artemis 2 je konec roku 2025.
„Opakuji, co jsem psal výše – nikde nebylo zmíněno, že odklady odkladů jen čekají na další peníze.“
Hlavním důvodem odkladů byly technické problémy. Peníze se řešily odkladem pozdějších misí a přesunem peněz na dřívější mise. Peníze určené na vývoj EUS byly přesměrovány do výroby centrálních stupňů pro Artemis I a Artemis II. Z důvodu nedostatečného rozpočtu bylo zahájení výroby centrálního stupně pro Artemis V odloženo o rok.