Počtvrté. Již počtvrté v tomto roce se největší a nejsilnější raketa všech dob odlepila ze své startovní rampy v jižním Texasu. Stejně jako při minulých letech to byl znovu naprosto neskutečný zážitek i pro diváky, kteří na svých zařízeních sledovali start z pohodlí domova. Tentokrát jsme měli start zpestřený mimo jiné i tím, že byl naplánován nikoli na brzké ranní hodiny jako při minulých pokusech, ale na čtvrtou odpolední místního času.
I tentokrát se SpaceX podařilo odstartovat s tímto extrémně složitým kolosem na první pokus již popáté v řadě a záběry, které jsme mohli opět v přenosu sledovat, byly již tradičně dechberoucí. Téměř pět tisíc tun těžká sestava úspěšně zažehla všechny své raketové motory Raptor a s obrovským hukotem se vydala k obloze. Vzestupná fáze probíhala opět bez jakýchkoli problémů. Super Heavy Starship úspěšně překonala fázi největšího dynamického namáhání, separaci stupňů s použitím Hot-stagingu přičemž se všechny Raptory na Starship S31 úspěšně zažehly.
Super Heavy B13 poté znovu zažehla deset motorů v prostředním prstenci, provedla otočku proti směru letu a vydala se zpět vstříc pobřeží. Stejně jako při minulém letu měl i tentokrát být proveden návrat a zachycení pomocí ramen Chopsticks, bohužel ale byl po důkladnějších kontrolách odhalen technický problém na systémech věže, což znemožnilo pokus o zachycení a Super Heavy tak byla nasměrována nad hladinu Mexického zálivu do vzdálenosti několika kilometrů od rampy. Konkrétně Musk zmínil, že důvodem přerušení byla ztráta komunikace mezi řídícím střediskem a samotnou věží, jejíž poškozenou anténu na vrcholu jsme mohli také vidět. Údajně by byla věž stále schopna Super Heavy zachytit, ovšem kvůli zajištění maximální bezpečnosti došlo k rozhodnutí pokus o zrušit. I přesto ale B13 úspěšně přesně a měkce dosedla na hladinu Mexického zálivu, kde krátce na to podle očekávání explodovala a rozdělila se na dvě poloviny. Horní s metanovou nádrží se potopila téměř okamžitě, ale spodní polovina vydržela plavat několik hodin.
Super Heavy initiates its landing burn and softly splashes down in the Gulf of Mexico pic.twitter.com/BZ3Az4GssC
— SpaceX (@SpaceX) November 19, 2024
Starship S31 v přibližně deváté minutě vstoupila do přeletové fáze a přibližně třicet osm minut po startu došlo k jednomu z hlavních milníků stanovených pro šestý let a Starship úspěšně demonstrovala schopnost zážehu Raptoru v kosmickém prostoru, tedy schopnost provádět primárně deorbitační zážehy. Při tomto testu byl spuštěn jediný Raptor na dobu přibližně čtyř sekund.
Čtyřicet minut po startu ve výšce přibližně 123 kilometrů se na kamerách začaly objevovat první známky tepelného namáhání. Při této misi SpaceX plánovala s prototypem S31, coby poslední Starship první generace otestovat hardwarové limity celého stroje a získat co největší množství dat o chování tepelného štítu a řídícího systému, tedy klapek. Kvůli tomu proto vstupovala Starship do atmosféry pod větším úhlem, než dřívějších 70°. Po dvaceti minutách ohnivého pekla začalo tepelné namáhání výrazně slábnout, a i když SpaceX kvůli ztíženým podmínkám, jako větší tepelné namáhání, přibližně dva tisíce sto chybějících destiček tepelného štítu nebo i výrazná úprava letové trajektorie v závěrečné fázi sestupu, dokázala návrat přežít velmi slušně. Na první pohled samozřejmě byla vidět určitá poškození, jako je zvlněné tělo od extrémních teplot, lehce prohořívající horní křidélko (výrazně méně než při čtvrtém i pátém letu) a na některých místech opadané destičky tepelného štítu. Nic z toho ale Starship S31 nebránilo uskutečnit přistávací zážeh a nakonec úspěšně dosedla na hladinu Indického oceánu.
Splashdown confirmed! Congratulations to the entire SpaceX team on an exciting sixth flight test of Starship! pic.twitter.com/bf98Va9qmL
— SpaceX (@SpaceX) November 19, 2024
Díky záměrnému posunutí startu z ranních hodin na odpolední se tentokrát přistávalo na osvětlené části Země, měli jsme tedy mnohem lepší záběry na přistávací manévr. I tentokrát měla SpaceX v přistávací oblasti umístěnou bojku s kamerou a opodál nejspíše loď s lepším vybavením. Na záběry se koneckonců můžete podívat sami.
I když se budu znovu opakovat, šestý letový test Super Heavy Starship nejde shrnout jinak než skvělý úspěch pro Starship, které nebylo predikováno ani přežití průchodu atmosférou. V určité formě je tento let úspěch i pro Super Heavy, která celý let zvládla perfektně bez jediného problému a úspěšně přistála ve vyhrazené oblasti. Kdy by mohl proběhnout sedmý integrovaný let Super Heavy Starship je v tuto chvíli ve hvězdách, jelikož není vyřízena licence pro starty Starship druhé generace. Po stránce hardwarové jsou již oba prototypy v podstatě dokončeny. Předpokládá se však, že absolvují statický zážeh – jak Starship S33, tak Super Heavy B14.
With data and flight learnings as our primary payload, Starship’s sixth flight test once again delivered → https://t.co/oIFc3u9laE pic.twitter.com/O6ZKThQRr6
— SpaceX (@SpaceX) November 20, 2024
Zdroje informací:
https://x.com/
https://www.spacex.com/
https://x.com/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/Gc1vZNHa8AAHar3?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/Gc1vZNGb0AEZXC8?format=jpg&name=4096×4096
Veselý a úspěšný den.
Tedy mimo téma, ale pouze ze zvědavosti. Proč se k tlakování nádrží používá helium. Nestačil by daleko levnější dusík? Je sice těžší nežli He, ale myslím si, že by to hrálo až tak významnou roli.
Helium ma lepsiu stlacitelnost, zostava v plynnom skupenstve pri nizsej teplote ako dusik, je lahsie. Helium ma 3x lepsiu rychlost prudenia ako dusik.