Planeta Mars se může od Země vzdálit až na 400 milionů kilometrů. Aby se cesty na Rudou planetu staly pro vědu a výzkum dostupnějšími a častějšími, navrhli evropští inženýři koncept mise, který počítá se znovupoužitelným tahačem pro meziplanetární dopravu. Tento marsovský meziorbitální tahač by mohl otevřít cestu k Marsu pro nízkonákladové mise od širší komunity. Celý projekt dostal název LightShip a aby jej inženýři lépe zpropagovali mezi veřejností, připravili si sedm základních otázek o projektu, na které pak odpověděli. V našem článku najdete tento text přeložený do češtiny.
1) Co je to LightShip?
LightShip má být kosmický tahač s elektrickým (iontovým) pohonem, který dokáže dopravit jednu, či více sond k Marsu, přičemž v cíli nabídne komunikační a navigační služby, ale poskytne i prostor pro vědecké přístroje. Historicky se výrazem Lightship označovaly tzv. majákové lodě, tedy plavidla vysílaná do odlehlých, hlubokých nebo nebezpečných vod, kde sloužily jako majáky pomáhající ostatním lodím při plavbě. V roce 1899 vyslal kapitán jedné takové majákové lodi pojmenované East Goodwin první rádiový nouzový signál pomocí bezdrátové technologie Guglielma Marconiho. Název LightShip má být poctou neohroženým průzkumníkům, kteří tyto navigační majáky obsluhovali.
2) Proč potřebujeme LightShip?
Doletět k Marsu není jednoduché. LighShip by poskytla řešení pro dvě klíčové výzvy marsovských misí. V první řadě by umožnila dodávku kosmických sond k Marsu, čímž se Rudá planeta stane dostupnější, a za druhé, zajistí komunikaci od Země k Marsu a zpět, přičemž poskytne specializovanou službu přenosu dat.
Kromě toho má LightShip poskytnout první krůčky ke globální družicové službě. V zásadě by to bylo něco podobné, co už známe ze Země. Tato technologie by umožnila zpřesnit přistávání, ale i další fungování na Marsu. Zlepšení navigačních a komunikačních služeb pak ve svém důsledku vyšlape cestu pro budoucí pilotované mise.
3) Jak může LightShip snížit ceny letů k Marsu?
Je hned několik způsobů, jak může LightShip učinit cesty k Marsu dostupnějšími a udržitelnějšími. Její účinný iontový pohonný systém dokáže dopravit k Marsu více nákladu, než je tomu u chemických systémů. Navíc s sebou sveze více sond, které může doručit na různé oběžné dráhy, či na dráhu pro vstup do atmosféry. Díky znovupoužitelnému designu by ESA mohla postavit několik LightShip, což povede ke snížení nákladů na jeden kus.
4) A co věda?
LightShip ponese náklad věnovaný především výzkumu atmosféry. Z vysoké oběžné dráhy (cca 6000 kilometrů nad povrchem Marsu) bude moci vědecké vybavení LightShip měřit a sledovat atmosférické jevy jako je vítr, pohyb prachu, či obecně počasí. Ve všech případech jde o důležité informace pro bezpečné přistávání a činnosti na povrchu Marsu. Jakmile bude u rudé planety několik funkčních LightShip, bude možné dosáhnout nepřetržitého sledování marsovské atmosféry nad celou planetou. Prvním cestujícím, který by se k Marsu vydal na palubě LightShip, se jmenuje SpotLight a jeho primárním úkolem má být vytvoření map povrchu Marsu ve vysokém rozlišení z nízké oběžné dráhy (výška cca 300 kilometrů).
5) Jak si průzkumníci Marsu zavolají domů?
LightShip má nabídnout komunikační služby, které umožní budoucím marsovským landerům a orbiterům odesílat na Zemi obrovská množství dat, aniž by musely spoléhat na vlastní těžké a drahé systémy pro přímou komunikaci se Zemí. Robustní marsovská telekomunikační přenosová síť vybudovaná s pomocí LightShip by podpořila schopnosti spojené s určováním pozice, navigací i poskytováním přesného času pro marsovské orbitery, landery, rovery i aeroboty. LightShip má být vybavena systémem MARCONI (MARs COmmunication and Navigation Infrastructure), který dostal jméno po již zmíněném Guglielmo Marconim, italském vynálezci, který je znám svým vyšlapáváním cesty pro dálkové rádiové přenosy, které byly využity k odeslání prvního nouzového hlášení lodi East Goodwin.
6) Co dokáže LightShip dopravit k Marsu?
Pohonný systém LightShip umožňuje flexibilní profily misí. Dokáže vypouštět cestující během cesty k Marsu, ale může je doručit až na plánovanou dráhu. Vše záleží na možnostech pohonu přepravované sondy. Jakmile LightShip vypustí všechny své pasažéry na plánované dráhy, přesune se sama na svou finální pracovní dráhu, kde aktivuje palubní systém MARCONI. LightShip pojme pasažéry různých velikostí – od malých CubeSatů až po velké platformy. Při jedné misi dokáže LightShip obsloužit až dvanáct cestujících.
7) Kdy se tohle všechno stane?
Celý koncept nyní vstupuje do kompetitivní studijní fáze A/B1. Další vývoj mise bude záviset na rozhodnutí, které proběhne v listopadu 2025 na příští radě ministrů států zapojených do ESA. Pokud bude projekt schválen, můžeme první misi LightShip očekávat v roce 2032 s dalšími startovními okny v letech 2035 a 2037. Budoucí mise LightShip ponesou různé pasažéry, o kterých rozhodnou odborníci z vědecké komunity.
Přeloženo z:
https://blogs.esa.int/t
Zdroje obrázků:
https://blogs.esa.int/to-mars-and-back/files/2024/09/Mars-Tug-Low-Orbit-A4-scaled.jpg
https://blogs.esa.int/to-mars-and-back/files/2024/09/East-goodwin-1973_1280.jpg
https://blogs.esa.int/to-mars-and-back/files/2024/09/Italian-physicist-Guglielmo-Marconi-at-work-on-his-yacht-Electra.jpeg
Tohle je hodně zajímavý projekt!
nejdřív mě (opět) dost mátl jazyk tiskových zpráv typu slova jako „znovupoužitelnost“ u stroje, který má jen jednosměrnou letenku, nebo „až 400 miliónů km“ a následně výčet startovních oken, aby právě nemuseli letět tu nevýhodnou trajektorii. Ale když od toho odhlédnu, je to opravdu zajímavý nápad: pohon k Marsu a další potřebné technologie se budou vyvíjet pouze jednou, ostatní toho jen využijí. A ten „tahač“ pak zbůhdarma sebou nepraští o balvany, ale zůstane na orbitu Marsu plnit úkoly družicové sítě (navigace, přesný čas, přeposílání dat). Mně to přijde jako další krok nového myšlení nad vesmírnými projekty. Už to není „každý znovu celé sám, ať to stojí, co to stojí“, ale dlouhodobé strategické uvažování využivající faktu, že těch zájemců je řádově více než dřív, takže se to začíná vyplácet…
No a trocha snění a humoru:
Představte si to, jak si naše děti (vnoučata) povídají o přestávce:
Začátek popisu velkolepý. U konce článku jsem seznal, ze jde o multifunkční náklaďák. Hodnotu misí to o nic nesnižuje. Jen počáteční dojem, že představují kyvadlovou dopravu, vyprchal.
Me jako prvni napadlo, ze snad chteji mit Mars cycler, pak me napadla sit mezi Lagranzovymi body. Ale tak mit takovy univerzalni tahac taky neni k zahozeni. Akorat se bojim, aby to nedopadlo jako se spoustou jinych „univerzalnich“ projektu.
https://en.wikipedia.org/wiki/Mars_cycler
https://en.wikipedia.org/wiki/Interplanetary_Transport_Network
Kazdopadne pojmenovani LightShip s MARCONI uvnitr je vtipne. Ale te mode silou napasovanych zkratek asi nikdy na chut neprijdu (MARs COmmunication and Navigation Infrastructure). Ciste muj subjektivni pocit.
Na první pohled to vypdalo jako sériová výroba nějakého lepšího Earth Return Orbiteru, který je plánován pro MSR. Ale dává smyl, že poptávka po komunikačních a navigačních službách u Marsu bude asi větší, než poptávka po zpáteční dopravě.
Nebo spíš:
U: Jasně jsem řekl, že telefony podle Školního řádu odevzdáte hned ráno, a to včetně hodinek a prstenů. Na žádný přenos z Marsu se dívat nebudete. Nestihli bychom zkontrolovat domácí úkoly. Ale zeptám se ředitele, jestli by o přestávce nepustil alespoň zvuk do školního rozhlasu.
myslienka velmi fajn, ako medzimestsky autobus, nasadnes a ides, nemusis ho konstruovat od zakladu, riesis si len svoju misiu.
aj ked vsetky taketo myslienky momentalne narazaju na to, ze v roku 2037 uz budu na mars bezne lietat starshipy, ktore toho pojmu niekolkokrat viac a bude si na nich stacit objednat listok.
presne, napad dobry.. ale s dalsim financovanim by mali pockat zopar rokov ako sa to vyvinie so Starship, ze ci zacnu planovat vysadzanie nejakych MarsLinkov..
To oni počkají docela určitě. Tipuji to tak na 5-10 let.
A mezitím bude vymalováno…