Po zevrubném interním posouzení NASA včera oznámila svůj záměr nepokračovat ve vývoji projektu VIPER (Volatiles Investigating Polar Exploration Rover). Agentura zmínila nárůst nákladů, odklady startu a rizika související s dalším růstem nákladů jako hlavní důvody odstoupení od realizace mise. Rover měl původně vyrazit k Měsíci koncem roku 2023, ovšem v roce 2022 si NASA vyžádala odklad startu na rok 2024, aby poskytla více času na testy landeru Griffin od firmy Astrobotic, který měl VIPER dopravit na povrch Měsíce. Od té chvíle se však vinou změn v harmonogramu a zpožděním na straně dodavatelů posunul termín připravenosti VIPERu na září 2025. Nezávisle na tom se jeho start v rámci programu CLPS na landeru Griffin taktéž posunul na podobné časové období. Pokračování projektu VIPER by vedlo ke zvýšeným nákladům, které by mohly způsobit narušení či dokonce zrušení dalších misí v CLPS. NASA již o svém záměru informovala Kongres.
„Jsme stále odhodláni studovat a prozkoumávat Měsíc pro přínosy celému lidstvu prostřednictvím programu CLPS,“ uvedla Nicola Fox, přidružená administrátorka NASA pro vědecké mise a dodala: „Agentura má široké spektrum misí, které se mají v následujících pěti letech na Měsíci poohlížet po ledu a dalších zdrojích. Naše cesta vpřed využije maximum technologií a úsilí vložených do projektu VIPER při zachování důležitých finančních prostředků na podporu našeho rozsáhlého lunárního portfolia.“ NASA tedy plánuje rozmontovat rover a opětovně využít vědecké přístroje i další systémy na budoucích kosmických misích.
Existuje však ale ještě jedna možnost změny plánu. Před zahájením demontáže roveru totiž bude NASA do čtvrtka 1. srpna čekat na vyjádření zájmu ze strany amerického průmyslu a mezinárodních partnerů o bezplatné využití stávajícího vozítka VIPER. Zájemci by se měli obrátit na adresu [email protected] od 16:00 SELČ (10:00 EDT) ve čtvrtek 18. července. Projekt samotný bude probíhat v rámci řádného ukončení do jara 2025. Firma Astrobotic bude pokračovat v přípravě své mise Griffin Mission One v rámci kontraktu s NASA, přičemž plánovaný start nebude dříve než na podzim 2025. Přistání bez VIPERu na palubě poskytne demonstraci chování landeru Griffin a jeho motorů v reálném provozu.
NASA bude hledat alternativní metody ke splnění cílů projektu VIPER, především potvrzení přítomnosti vodního ledu u jižního pólu Měsíce. Budoucí mise z programu CLPS, experiment PRIME-1 (Polar Resources Ice Mining Experiment-1) má přistát u jižního pólu Měsíce ve 4. čtvrtletí roku 2024 a bude pátrat po vodním ledu. Ponese také demonstrátor využívání místních zdrojů s využitím vrtačky a hmotnostního spektrometru. S jejich pomocí změří obsah těkavých látek v podpovrchových materiálech. Kromě toho budou další přístroje součástí pilotovaných výprav. Kupříkladu vozítko LTV (Lunar Terrain Vehicle) umožní mobilní pozorování těkavých látek v polárních oblastech, ale také poskytne astronautům přístup k trvale zastíněným oblastem pro odběry vzorků k dopravě na Zemi. Agentura také využije kopie tří ze čtyř přístrojů VIPERu na budoucích misích k Měsíci.
Rover VIPER byl navržen se záměrem pátrat na Měsíci po ledu a dalších potenciálních zdrojích, čímž měl podpořit plány NASA studovat Měsíc a pomoci odkrýt jedny z největších tajemství Sluneční soustavy. Prostřednictvím lunárních projektů NASA, včetně pilotovaných misí Artemis, a programu CLPS, NASA zkoumá větší část Měsíce než kdy dříve, a to s využitím vysoce kvalifikovaných astronautů, pokročilé robotiky, amerických komerčních poskytovatelů i mezinárodních partnerů.
Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://smd-cms.nasa.gov/wp-content/uploads/2023/05/viper-cdr-hero-08-lrg-jpeg.webp
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2024/07/viper-rover.jpg
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2023/10/jsc2023e039644.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/trident_testing.jpg
Hrozná škoda. Na druhou stranu riskovat dopravu takto sofistikovaného zařízení na Měsíc firmou Astrobotic, která má za sebou pouze totální fiasko v podobě premiéry landeru Peregrine a navíc na jejich dalším landeru Griffin, který by přitom zažíval opět premiéru… Tohle mi nikdy neznělo jako příliš dobrý plán ze strany NASA a možná že i tento fakt hrál roli v ukončení. Tedy vedle různých průtahů a odkladů dopravce i nákladu. A kdo ví, jestli se i samotné společnosti Astrobotic neulevilo.
Mise Peregrine nebyla úspěšná, ale totálním fiaskem bych ji nenazýval.
Za prvé to byl první pokus.
Jen velice málo misí se povede napoprvé.
Za druhé, potíž byla s tlakovým ventilem, který způsobil prasknutí nádrže s okysličovadlem.
Problémy s ventily řeší úplně každá společnost vyvíjející sondy a rakety.
https://arstechnica.com/space/2023/08/valves-are-a-regular-concern-at-spacex-just-like-every-other-space-company/
https://arstechnica.com/space/2024/05/faulty-valve-scuttles-starliners-first-crew-launch/
Peregrine zůstal ovladatelný i přes porodní problémy a i když nemohl splnit misi na Měsíci, provozovatelé získali hodně zkušeností, které mohou přetavit do druhého pokusu. Držím Astrobotic palce ať mají s druhým pokusem více štěstí a dostanou se aspoň na oběžnou dráhu Měsíce.
Intuitive Machines měli při své misi asi 10 infarktových situací denně a několikrát přežili jen o vlásek.
Je pravda, že ze všech letošních lunárních misí toho Peregrine předvedl nejméně, protože k Měsíci ani nedoletěl. Hodně mne to tehdy mrzelo i proto, že firma Astrobotic byla neskutečně sdílná i v době problémů. Ten ostrý kontrast jsme pocítili jen o pár týdnů později u IM-1. Je ale pravda, že Astrobotic nesthli otestovat mnoho systémů landeru a navíc Griffin má být v některých ohledech odlišný, což jeho misi ještě více komplikuje.
I to je bohužel kosmonautika.