Detektivní práce umožnila znovu použít SHERLOC

Přístroj SHERLOC instalován na otočnou hlavici robotické paže

Po šesti měsících snah se podařilo dostat do běžného provozu vědecký přístroj, který pomáhá marsovskému vozítku pátrat po potenciálních stopách dávného mikrobiálního života. Přístroj SHERLOC (Scanning Habitable Environments with Raman & Luminescence for Organics and Chemicals) na vozítku Perseverance nyní poprvé od problému, který jej potkal v lednu, opět analyzoval pomocí svého spektrometru a kamery zajímavé kameny. Tento přístroj hraje klíčovou roli ve snahách celé mise pátrat po stopách dávného života na Marsu. Inženýři z jihokalifornské Jet Propusion Laboratory mohli 17. června oznámit, že přístroj nyní opět sbírá data.

Na snímcích pořízených 11. května kamerou Mastcam-Z vozítka Perseverance je vidět pohybující se kryt kamery ACI přístroje SHERLOC.
Na snímcích pořízených 11. května kamerou Mastcam-Z vozítka Perseverance je vidět pohybující se kryt kamery ACI přístroje SHERLOC.
Zdroj: https://photojournal.jpl.nasa.gov

„Šest měsíců probíhající diagnostiky, zkoušek a analýz fotek i dat, řešení problémů a opětovného testování nemohlo skončit lépe,“ hodnotí hlavní řešitel přístroje SHERLOC, Kevin Hand z JPL. Přístroj SHERLOC najdeme na konci robotické paže roveru. Zařízení využívá dvojici kamer a laserový spektrometr k hledání organických látek a minerálů v kamenech, které mohly být ovlivněny vodním prostředím a mohli by odhalit stopy dřívějšího mikrobiálního života. 6. ledna se pohyblivá krytka čočky, která má chránit spektrometr přístroje a jednu z jeho kamer před prachem, zasekla v jedné pozici, takže zabránila přístroji SHERLOC sbírat data.

Analýza expertů z týmu kolem přístroje SHERLOC odhalila nefunkčnost malého motorku, který byl zodpovědný za pohyb ochranné krytky čočky, ale i za úpravu ostření spektrometru a kamery ACI (Autofocus and Context Imager). Testováním potenciálních řešení na dvojčeti přístroje SHERLOC, který se nachází v JPL, začal týmu dlouhý proces pečlivého vyhodnocování, v rámci kterého ověřovali, jak a zda vůbec by se dalo s krytkou pohnout do otevřené pozice. Kromě mnoha dalších kroků se tým snažil ohřát motor krytky čočky, robotická paže dostala pokyny, aby otáčela přístroj SHERLOC do různých pozic, což kontrolovaly snímky z palubních kamer Mastcam-Z. Vrtěním s mechanismem tam a zpět mělo uvolnit případné úlomky, které mohly způsobit zaseknutí krytky. Zkoušely se dokonce i vibrace příklepové vrtačky, které měly odstranit zaseknutí krytky.

Snímky od Perseverance ze 3. března ukázaly, že se krytka ACI odklopila o více než 180°, čímž se otevřela cesta dál. Zorné pole kamery bylo volné a inženýři mohli získat pohledy z větší blízkosti. „Když byla krytka pryč, měli jsme zajištěný přímý výhled mezi spektrometrem a kamerou. Měli jsme tak napůl vyhráno,“ vzpomíná Kyle Uckert, zástupce hlavního řešitele přístroje SHERLOC z JPL a dodává: „Pořád jsme ale potřebovali způsob, jak zaostřit přístroj na cíl. Bez zaostření by totiž snímky z přístroje SHERLOC byly rozmazané a spektrální signál by byl slabý.“ Stejně jako když si zajdete za oftalmologem, i pozemní experti se rozhodli, že potřebují nejprve změřit zrak přístroje SHERLOC. Jelikož nebyli schopni přizpůsobit zaostření optiky přístroje, museli spoléhat na robotickou paži roveru, která musela jemně upravovat vzdálenost mezi přístrojem SHERLOC a jeho cílem, aby bylo možné pořídit ty nejlepší možné snímky. SHERLOC dostal v rámci zkoušek za úkol fotit svůj kalibrační terčík, aby mohl pozemní tým zkontrolovat efektivitu tohoto přístupu.

Tým kolem roveru Perseverance použil 11. května k pořízení tohoto snímku kalibračního cíle kameru ACI přístroje SHERLOC, aby potvrdil, že problém se zaseknutým krytem objektivu byl vyřešen. Uprostřed terče je silueta fiktivního detektiva Sherlocka Holmese.
Tým kolem roveru Perseverance použil 11. května k pořízení tohoto snímku kalibračního cíle kameru ACI přístroje SHERLOC, aby potvrdil, že problém se zaseknutým krytem objektivu byl vyřešen. Uprostřed terče je silueta fiktivního detektiva Sherlocka Holmese.
Zdroj: https://d2pn8kiwq2w21t.cloudfront.net/

„Robotická paže roveru je úžasná. Můžete jí poslat pokyny na pohyb po čtvrtinách milimetru, abyste zhodnotili novou pozici ostření přístroje SHERLOC a ona jej dokáže dostat k cíli s velkou přesností,“ popisuje Uckert a dodává: „Po testování nejprve na Zemi a poté na Marsu jsme zjistili, že nejlepší vzdálenost, do které může robotické rameno umístit SHERLOC, je asi 40 milimetrů. Při této vzdálenosti jsou data stejně dobrá jako doposud.“ Potvrzení tohoto přesného umístění kamery ACI vůči cíli v podobě sledovaného kamene přišlo 20. května. Ověření ze 17. června, že spektrometr je rovněž funkční, umožnilo týmu odškrtnout poslední políčko, aby bylo možné potvrdit, že SHERLOC je funkční.

„Mars je drsný a dostat přístroj z takového okraje útesu je ještě drsnější,“ říká projektový manažer roveru Perseverance, Art Thompson a dodává: „Ale tenhle tým se nevzdal. Když je SHERLOC zpátky mezi funkčními, můžeme pokračovat v našem průzkumu a sběru vzorků s plnou výbavou vědeckých experimentů.“ Rover Perseverance je v závěrečné fázi své čtvrté vědecké kampaně, během níž hledá důkazy uhličitanových a olivínových ložisek v oblasti „Margin Unit“, což je oblast podél vnitřní strany kráteru Jezero. Na Zemi se karbonáty obvykle tvoří v mělčinách sladkovodních nebo alkalických jezer. Předpokládá se, že by to mohl být i případ Margin Unit, která se vytvořila před více než 3 miliardami let.

Tento snímek vozítka Perseverance, které sbírá data o cíli Walhalla Glades, byl pořízen 14. června v oblasti Bright Angel v kráteru Jezero jednou z předních kamer Hazcam. Kamera WATSON na přístroji SHERLOC je nejblíže povrchu Marsu.
Tento snímek vozítka Perseverance, které sbírá data o cíli Walhalla Glades, byl pořízen 14. června v oblasti Bright Angel v kráteru Jezero jednou z předních kamer Hazcam. Kamera WATSON na přístroji SHERLOC je nejblíže povrchu Marsu.
Zdroj: https://d2pn8kiwq2w21t.cloudfront.net/

Přeloženo z:
https://www.jpl.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/D_t33EQUIAACsvC.jpg:large
https://photojournal.jpl.nasa.gov/archive/PIA26338.gif
https://d2pn8kiwq2w21t.cloudfront.net/…SrlcImgImage_0768795086-05974.png
https://d2pn8kiwq2w21t.cloudfront.net/original_images/e3-_PIA26320_-_Wallhalla_Glades.png

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Hlášení chyb a nepřesností
Pomozte nám článek vylepšit

Hlášení chyby

Detektivní práce umožnila znovu použít SHERLOC

Zprávu a kontaktní údaje zpřístupníme redakci a předáme autorovi článku, aby mohl hlášení vyřídit.

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Špionážní družice

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

  • Cape Canaveral

    Navzdory letošnímu poklesu počtu raketových startů z kosmodromu Cape Canaveral pokračují americké Vesmírné síly v úsilí o zajištění výrazně vyšší frekvence startů. Součástí těchto plánů je také přidělení dalšího odpalovacího stanoviště společnosti Blue Origin.

  • Google

    Společnost Google oznámila, že se jí podařilo úspěšně spustit model umělé inteligence na procesoru určeném pro datová centra, který byl umístěn na palubě družice. Jde o první významný krok v úsilí společnosti zjistit, zda by infrastruktura pro výpočty umělé inteligence mohla v budoucnu fungovat i ve vesmíru.

  • Lightspeed

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗