5. června 2024
(aktualizováno 06. 06. 2024 v 13:55)
Od prvního integrovaného letového testu Super Heavy Starship uběhl pouze rok a dva měsíce a na zítřejší den SpaceX plánuje již čtvrtý start tohoto kolosu, přičemž naposled startoval teprve před necelými třemi měsíci, což je na největší a nejsilnější raketu v historii lidstva neskutečný výkon. Při minulém letu udělala SpaceX obrovský skok kupředu, ovšem kvůli technickým problémům se ani jednomu stroji nepovedlo splnit hlavní cíl, kterým byl návrat na správné místo. Super Heavy B10 narazila při rychlosti 1 100 kilometrů za hodinu na hladinu Mexického zálivu a Starship S28 vstoupila do atmosféry v rotaci a kvůli nesprávné orientaci byla zničena tepelným namáháním.
Super Heavy B11 + Starship S29 při testu WDR.
Zdroj: SpaceX
Pojďme si teď stručně rozebrat, jaké problémy se objevily při minulém testovacím letu a jaká opatření SpaceX přijala, aby se již neopakovaly. U Super Heavy B10 došlo opět k problému na filtračním systému kapalného kyslíku, který se stejně jako při druhém letu ucpal. Opatření, která SpaceX přijala, se tak ukázala účinná pouze z části, jelikož systém opět selhal, ale až v pozdější fázi letu, konkrétně těsně před koncem zpětného zážehu, kdy blokace filtrů způsobila ztrátu vstupního tlaku na kyslíkových turbočerpadlech motorů Raptor. Řídící počítač na to reagoval vysláním pokynu k vypnutí šesti motorů, u který se pokles tlaku projevil. Těchto šest motorů bylo také vyřazeno z přistávacího zážehu, který se za normálních okolností provádí zážehem 13 středových motorů. Z těchto sedmi aktivních motorů se podařilo zažehnout pouze dva. Aby SpaceX definitivně zamezila opakování tohoto problému, je Super Heavy B11 vybavena dodatečným hardwarem zvyšující odolnost filtračního systému. SpaceX také analyzovala data z historicky prvního přistávacího zážehu Super Heavy a implementovala softwarové a hardwarové změny, které by měly pomoci ke zlepšení schopnosti zážehu Raptorů při přistání.
Sestava připravená na start.
Zdroj: SpaceX
V případě lodi Starship došlo k ucpání ventilů manévrovacího systému. Letový počítač tak ztratil kontrolu nad lodí, která nekontrolovatelně vstoupila do atmosféry a nakonec se rozpadla ve výšce 65 kilometrů. Na Starship S29 jsou již implementovány vylepšení, jako přidání dodatečných trysek nebo úpravy stávajícího hardwaru tak, aby byl odolnější vůči podobným problémům. Ovšem více než zajímavý je fakt, že před pár hodinami byla Starship S29 znovu usazena na Super Heavy B11, ale bez tří destiček tepelného štítu. Proč se SpaceX rozhodla startovat i se záměrně chybějícími destičkami nám asi zůstane záhadou. Nejpravděpodobněji se jeví možnost, že zkrátka chce otestovat, co vydrží nerezová ocel pod destičkami, které chybí ve spodní části trupu, která kryje motory. Některé situace se totiž nedají otestovat jinak, než v praxi. Důležité je také zmínit, že FAA udělila SpaceX výjimku, ohledně návratu Starship do atmosféry. Pokud selže kvůli tepelnému štítu během vysokého tepelného namáhání, řídící plochy nebudou schopny stabilizovat loď během vysokého dynamického namáhání nebo bude neúspěšný přistávací zážeh, pak nebude zahájeno vyšetřování ze strany FAA.
Závěrečný přehled:
- Čas a datum startu: 6. června ve 14:00 SELČ
- Startovní okno: 14:00 – 16:00 SELČ
- Místo startu: Rampa OLP-1, Starbase, Texas
- Raketa: Super Heavy Starship
- Primární náklad: bez nákladu
- Hmotnost nákladu: bez nákladu
- Cílová oběžná dráha: Transatmosférická dráha s apogeem ve výšce přibližně 235 kilometrů
- První stupeň: Super Heavy B11 se pokusí o simulované přistání nad hladinou Mexického zálivu přibližně 30 kilometrů od místa startu.
- Druhý stupeň: Starship S29 se pokusí o motorický přistávací manévr nad hladinou Indického oceánu.
Náš přenos spustíme zhruba 15 minut před startem, tedy okolo 13:45 SELČ. Pokud máte zájem zapojit se do chatu, klikněte na název videa v levém horním rohu, čímž se dostanete na YouTube stránku tohoto přenosu.
EDIT: 6. června 13:12
Start je aktuálně plánován na 14:50 našeho času. Počasí je aktuálně na 95% příznivých podmínek pro start.
Zdroje informací:
https://www.spacex.com/
https://www.spacex.com/
https://x.com/
Zdroje obrázků:
https://www.elonx.cz/wp-content/uploads/2024/03/GOCvscJaMAEQ9-R.jpeg
https://pbs.twimg.com/media/GPALfTQa0AE0yTL?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/GPIAPhbXAAAZlhY?format=jpg&name=large
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
Parádní!
To rozhodně!! Když jsem slyšel Muska říkat něco o tom , že by ten další let ( ještě před ITF-4 ) – tak jsem říkal hodně nahlas – Muskův koeficient…
Asi jsem se spletl!!!!!
V případě Starship to ale vidím na hodně dlouho- Pokud budou chtít skutečně hejbat s klapkami …. no maj práci…..
Musk už pronesl (dle EverydayAstronaut), že se uchycení křidélek posune mírně dozadu (cit. – leeward shift). Tím se pravděpodobně uchycení dostane mimo proud plazmy, která je podtlakem za křidélkem nasávána do štěrbiny mezi křidélkem a trupem, kde došlo k prohoření. Pro manévrování pak bude patrně stačit, když s rázovou vlnou bude interagovat pouze větší, či menší část aerodynamické plochy.
Jasně, bude muset odříznout současné panty , sundat ploutev , přivařit nový, upravený panty a namontovat ploutev.
Před tím sejmout část tepelnýho štítu a poté ho znovu připevnit. Zřejmě také se budou muset některé dlaždice předělat, protože jiný tvar…
Možná předělají ploutev, což mi připadá schůdnější, ale je velmi pravděpodobné , že to taky bude součástí plánu.
Taky je možný, že část pláště ploutve nahradí nějakým ŽÁROpevným materiálem- třeba nějakou titanovou slitinou- ten má kromě vyššího bodu tání taky výhodu v zhruba poloviční hmotnosti ale nevýhodu ve velmi vysoké ceně.
Takze fuska na vikend rikas…..
to michal tupy – přesně tak!! Maj práce jako na kostele!! :-/
Jestli opravdu budou chtít posouvat panty křídel letěj tak za 2 měsíce…. Dřív ne!!
Tak nikdo neříká, že to budou měnit na příštím kuse, který už je vyrobený.
to Jan Havlicek : K tomu moje proslovy směřovaly!!
Jako nejrychlejší možnost opravy vidím výrobu nových ploutví s výztuhami z žáropevných materiálů se zachováním jejich současného upevnění.
Případně doplnění dlaždic i na „rubovou“ stranu ploutví.
A nebo také prostě akceptovat , že plazmat bude “ protékat “ kloubovým spojem mezi ploutvemi a doplnit také na příslušná místa dlažice – samozřejmě s tím, že to bude těžší .
A ony úpravy ploutví realizovat až u další generace….
Ostatně napadá mne i několik testů, které by mohly realizovat i StarShip zcela bez tepelné ochrany ( s tím, že při návratu zcela shoří) – jako je pokus o manévrování pomocí motoru, vypouštění nákladu a opětovné spojení s ním za účelem zkušebního plnění KPL , nebo dlouhodobější skladování KPL v nádržích …..
to xpumpa
Já jsem přesvědčen, že HLAVNÍ důvod ,proč se nepokoušeli o vylovenínebo inspekci StarShip je to, že se k ní nemohli VČAS dostat. Řekněme , že by se rozhodli provést inspekci po přistání/dopadu. Velkým problémem by bylo dostat se na to místo včas. Nedá se předem odhadnout jak dlouho se Starship udrží na hladině sama-může to být několik dní , nebo několik minut. Potřebujete rychlý stroj, který vás dostane na místo dopadu a zároveň je schopen se udržet na hladině poblíž StarShip. Takže žádný výlet lodí- lodě se pohybují nanejvýš rychlostí 80-110 km/h ( a to jim VELMI fanndím- takových ,kterých uvedené rychlosti dosahují je jen pár!!!!) a ani tato rychlost nestačí. Relativně běžné hydroplány , jako třeba známá Catalina , se pohybují rychlostí tak cca 300-400 km/h ,což je také pomalé. Takže je JASNÉ , že stroj, který by měl dovézt INSPEKČNÍ tým na místo dopadu/přistání musí být ještě rychlejší- takže proudový!! Asi se shodneme, že to co provedl pilot Sally na Hudsonu nepřipadá v úvahu, takže je nutné proudová amfibie ( proudový OBOJŽIVELNÝ letoun) a ten se vyrábí jen v Rusku. Konkrétně jde o Běrjev 43- který uveze okolo 40 cestujících nebo náklad 6.5 tuny, což by mělo inspekčnímu nebo i záchrannému týmu stačit. NIC jiného podobného se nevyrábí, protože to nikdo běžně nevyžaduje.( Proč to Rusové dělali??? No inu Rusové……)
Proč tedy StarShip nemá něco co by ji udrželo na hladině bezpečně??? No jak to chcete udělat??? StarShip váží okolo 300 tun, takže potřebujete Vaky o stejném výtlaku. Kam s nimi??? Nafouknout je uvnitř nádrží na Metan a Kyslík?? Nepoškodí je kryogenní látky Určitě ano- viděl jsem co udělá tekutý dusík s gumovou hadicí- zábavné!!! Umístit vaky VNĚ Starship??? Shoří. Dovnitř s tím, že se pyrotechnicky prostřelí ven??? Oslabíte tepelný štít.
Prostě jedinou schůdnou možností je mít velmi rychlý letoun , který bude kroužit okolo místa dopadu/přistání a pak VELMI rychle přistane na to místo a vysadí potápěče, kteří to prochlednou/vyfotí a případně by upevnili vaky, které by ovšem samy o sobě vážili NĚKOLIK TUN.
To vše do NĚKOLIKA minut, než se StarShip sama potopí….
Myslím, že se Musk spolu se svým týmem VELMI škrábou na hlavě, co přesně se při přistání stalo, protože kamery byly v podstatě MIMO provoz. Něco na nich vidět bylo a jen málo. Proto by ISPEKCE poškozených kormidel byla více než žádoucí- byla by zřejmě nejcennějším vysledkem letu IFT-4 . Ale od začátku bylo zřejmé, že není možná- proto ten plán, že se SS-29 NEBUDE zachraňovat….
Takže tak!!
1) Starship pohodlně plave, stejně jako superheavy. Mají problém spíše opačný. že se nepotopí. Záměrně otevírají ventily nádrží, aby se zaplavily a celé se to potopilo. Včetně toho, že u SH měli loď která na t měla dohlédnout a případně tomu „pomoct“.
2) loď by se tam bezproblémů dostala, ale nejspíše usoudili, že posílat loď na druhou stranu Země jim za to nestojí. Je to tisíce kilometrů daleko od kdekoliv, nebyli si jisti, že to vůbec přežije reentry a nejspíše si někdo vcelku rozumně řekl, že se nic zásadniho na místě stejně nedozví. (To hlavní co potřebovali zjistit se dělo v rychlosti 25000 km/h ve výšce cca 80km… 10 minut předtím, než přistáli).
3) jedno letadlo z austrálie se bylo na přistání podívat.
4) Oni budou poměrně dobře vědět, co se dělo evidentně data šla až do konce jen ne vsecko šlo veřejně – i těch kamer měli povícero (občas bylo vidět záběr z jiné)
Ach jo! to Invc napsal:
8. 6. 2024 (14:07)
1. ano plave – pokud je nepoškozená. Víte co? Skoč z 50 metrů do vody. ať máš představu co je to za jebu!! Připomínám, že SShip je svařená z 3-4 mm ocelového plechu a má hodně velikou plochu. Trochu ( hodně) může pomoci to, že nádrže budou natlakované ale i tak- celá je dimenzovaná na namáhání v podélné ose- a při pádu bude síla působit bočně- jako sabráž !!
2 – to záleží na předchozím bodě. Pokud se SShip udrží na vodě – protože vydrží dostatečné množsví nádrží – tak není problém. V opačném případě se potopí do několika minut.I když??? Další problém nastane pokud se potopí příď – a zůstane komicky motorama vzhůru. Připomínám rozměry stroje!! Příď by tak byla v hloubce 50metrů a to už je poměrně hluboko- rekreakční potápěči se potápí tak max do 30metrů a někdy ani to ne! V 50metrech už hrozí dost kesonová nemoc, takže bacha!!!!
Jo dělali si prostě nějakej odhad, co by se mohlo stát a jaká je šance se tam dostat včas a jaká je šance že to SShip přežije ve stavu , jaký by umožňoval inspekci a došli k závěru , k jakému došli!!!
3. Jo byli zvědaví a použili to co mohli!!
4. viz 3 určitě vědí více než my, to je jasné. Ale vědí VŠE co vědět CHTĚLI?? Jsem přesvědčen, že ne!! Možná měli nějaké senzory v těch ploutvích. No jsem přesvědčen, že ty senzory – stejně jako kabely k nim jsou upečené – do křupava. Proti tomu jeden chlap s foťakem , který to během pár minut obleze a vyfotí jako zuřivý japonský turista všechno ,na co jeho oko padne a všechno pěkně zblízka v detailu z metru nebo max dvou, by byl mnohem lepší než cokoli ,co v tuto chvíli mají….
Naprosto dokonaly, skoda ze se poskodil ten kryt kamery, byla by to fajnova podivana na prohorele kridelko :). Starship asi lovit nebudou, ale neni to skoda ? Dalo by se asi fyzicky lepe zjistit, co vsechno se tam stalo dobre/spatne. Nebo jim staci data ze senzoru a tech vnitrnich/vnejsich kamer ?
Chtěl bych se jen zeptat, zda v záznamu přenosu vyjadřují komentátoři emoce nelidským řvaním a mám si hledat jiný zdroj, nebo si jej můžu v klidu pustit? Děkuji za odpověď.
bud bez obav…
Hezký den,
zkuste sám a uvidíte. 😉
Zdravím, jako ostatní děkuji za přenos, který byl naprosto ukázkový. Po celou dobu jsem dostával úžasné informace a celkové komentování stálo za to.
Velmi by mě zajímalo, proč přenos vypadl po vstupu do vesmíru kde jsme čekal nejlepší signál. Trochu mi to evokuje, že tam přeci jen mohl být nějaký náklad, který nikdo neměl vidět, jak ho vypouští :-D.
Budou nějaké záznamy, jak první stupeň a Starship nakonec dopadly po přistání do vody?
Díky za sledování! O důvodech výpadku jsme hovořili už v přenosu. Došlo k dočasnému selhání externích kamer. Na transatmosférickou dráhu by se moc nevyplatilo něco doručovat a zvlášť když Starship ani nemá dveře nákladového prostoru, takže by to něco ani nebylo jak vypustit. V obalsti přistání SH létal snímkovací letoun WB-57 od NASA.
velmi silny prenos, velke diki. tesim sa, kam vsade s tym pojdu.
viete niekto, ci sa podarilo virtualne prepojit mechazilu s pristavajucou lodou? idealne, ci im udaje sedeli a vyslo by to, ak by realne pristavala tam?
co sa tyka tej roztavenej klapky – dokazali by usetrit vahu a ochranit klapku pred teplom tym, ze by pouzili len chrbtovu klapku? ta by ich stabilizovala pasivne, ako kotva (aj ked nie vo vsetkych osiach, mozno by im to preklanalo lod dopredu-dozadu a brzdenie by bolo pomalsie), ale mali by o par ton menej, prinajhorsom by im stacili ovela mensie bocne klapky a vacsia chrbtova. a na chrbtovej casti by bola vo vyraznom bezpeci pred teplom.
Mechazila propojená byla. Reagovala rameny na přistávající raketu. Jestli to fungovalo správně, ale zveřejněno zatím nebylo. S tou klapkou by to asi v těch rychlostech nefungovalo.
Díky za sledování! Jak už napsal čtenář s nickem PetrH, Mechazilla prý v té době simulovala zachycení SH. Klapku potřebujete především pro manévrování v atmosféře. Nejsem si jist, zda by Vámi navržený systém fungoval.
Tohle by možná fungovalo, ale pouze u podzvukové rychlosti. Při obrovské rychlosti vstupu do atmosféry je za trupem velký úplav, velká oblast turbulentního proudění, kde je celková výslednice sil na aerodynamické prvky blízká nule. Přechod mezi laminárním prouděním na rázové vlně a turbulentním úplavem je ve videu sestupu krásně vidět.
A zde youtube.com/watch?v=pPP26zelb0M krásná vizualizace, „jen“ při Mach3.
To by nefungovalo. Oni to potřebují řídit daleko více než to na první pohled vypadá. Ve všech osách. Hřbetní ploutev by vyřešila možná tak to, že by se to neotočilo kolem podélné osy (roll). Jenže oni potřebují ovládat i pitch a yaw … a to bez těch flaps nejde.
Ono se to nezdá – ale manévruje to celkem hodně (dělají to snad všechny vracejíci se lodě, pokud jim záleží na tom trefit se.do čehokoliv menšího než prostoru 300km dlouhého a 100 km širokého).
Dobry den, pripojuji se s podekovanim za vcerejsi komentovany prenos 🙂 A dovolim si laicky dotaz, clastne dva 😉 Lze rici v jake vysce dosahuje tepelny stit Starship maximalniho tepelneho zatizeni a pri jake teplote? A jaka muze byt teplota tepelneho stitu tesne pred pristanim? Dekuji a preji at se dari. Radim
Hezký den,
velice Vám děkuji za sledování i za pochvalu.
Ohledně výšky, kde dochází k maximálnímu ohřívání, jsem nic nedohledal. Ale domnívám se, že to bude někde okolo 55 – 60 kilometrů. S maximální teplotou se můžeme obrátit na raketoplány, které řešily něco podobného. Tam mohla maximální teplota štítu dosáhnout až na 1 650°C.
Někde jsem četl, že to maximální tepelné namáhaní pro SS je 30-50km. Včera bylo asi spíš u té 50ky, ale zaleží jaký úhel klesání se používá. SS brzdí hodně až poměrně nízko.
Ano, okolo 45. kilometru se už vizuálně zdálo, že nápor polevuje.
V originál přenosu jsou slyšet hlášky o max. teplotním a dynamickém namáhání při sestupu. Ohledně teploty tam bylo tuším zmíněno jen „around 2000 degrees“
„ty vole, to neni možný“ aneb nejlepší přenos všech dob 🙂
😀
Jednoznačně. A ten další bude ještě lepší. EM už psal, že ty křidélka vyřeší už při příštím letu. Což bude zajímavé jak kdy už je loď hotová, ale evidentně o tomhle slabém místě věděli a už nějakou dobu to řešili. Koneckonců i to že sundali nějaké destičky naznačuje, že ani tak nešlo o to co se kde propálí, ale spíš to co se kde nepropálí. To že to přistálo ukazuje že se toho až tak moc nepálilo i když to na první pohled vypadalo fatálně.
Podle mě selhání na tomhle místě čekali, věděli o této slabině. Proto právě sem mířila kamera.
Něco jako „Přepište dějiny“ v Naganu
Úžasná detektivka v kombinaci s MŠ v hokeji v Praze. Nadsázka. Díky moc za oba dnešní přenosy. Mám laicky dotaz. Je reálné takto dlouho vystavovat Starship vysokým teplotám? Vím,raketoplány také dlouho prolétaly hustými vrstvami atmosféry…Nešlo by využít motory ke zbrzdění lodě ? Podobně jako u Falcon9? Ještě je před SpaceX hodně práce. Ale pokrok od 3 startu je úžasný.
…vemte to tak… to šílené množství energie které Starship udělilo palivo Superheavy a i její vlastní, se musí při návratu „vrátit“. A na každé zpomalení spotřebujete kvanta paliva, které musíte vytáhnout nahoru při startu, takže buď povezete nahoru užitečný náklad, nebo palivo na zpomalení (a to palivo musí vézt Starship, ne Superheavy)… 🙂 nebo obojí v nějakém poměru.
A množství paliva potřebné pro významné zpomalení Starship by bylo obrovské, to by snad jedině musela nahoře před přistávacím manévrem natankovat.
Určitě to někdo znalejší dokáže spočítat, resp. už to spočítal.
Brždění o atmosféru je to „nejlevnější“, stojí to „jen“ hmotu tepelného štítu.
Když známe prázdnou hmotnost Starship (já ne 🙂 a vstupní rychlost, tak si můžem snadno spočítat kinetickou energii a ta se rovná teplu, které se vyzáří třením o atmosféru při zpomalení na nulovou rychlost.
Jestli dobře počítám, tak při 100 tunách a 25000km/h to je cca 2,5x10na9 Joulů, to je asi 675 MWh 🙂
Prázdná Starship je kolem 120 tun, přičemž když přičteme pohonné látky v přistávacích nádržích, může to být okolo 150 tun.
Takže po rychlé opravě trojčlenkou nám to vyšlo krásných cca 1000 MWh, což je pro srovnání elektrický výkon jednoho temelínského bloku .)
Díky za komentovaný přenos.
Bylo zajímavé slyšet jak jsou po „přistání“ Starship oba komentátoři naprosto zaskočeni úspěchem mise. Sdílel jsem ten úžas s vámi. Škoda že Starship přistávala za tmy, nebylo mnoho vidět, i když to prasklé krycí sklo kamery tomu taky moc nepřidalo.
Nejvíc mě překvapilo, že SpaceX dokázala to co NASA. Sledovat celý sestup atmosférou bez přerušení spojení. Bylo vidět, že Starship díky vztlaku držela výšku, než se vytratí více rychlosti. Tento postup sice snižuje maximální hodnotu dynamického tlaku, ale prodlužuje dobu, po kterou vysoké teploty plazmatu působí na tepelný štít.
Ten vydržel zřejmě jen tak tak, ale vydržel!
Za mě je to obrovský úspěch a SpaceX přeji další.
Jednou to opravdu bude rutina.
Bylo to naprosto neskutečné. Jeden z mých nejsilnějších přenosů.
SpaceX dokazalo v tomhle vic nez NASA. Tohle bylo poprve v historii co jsme mohli zabery lodi prochazejici atmosferou sledovat zive. To ani NASA nedokazala. Pri navratu raketoplanu bylo vzdy radiove ticho, nez se raketoplan vyloupnul z koule plazmatu.
Pokud vím, NASA s tím minimálně dělala pokusy. Raketoplán měl anténu na konci směrovky a pak záleží na pozici komunikačních družic, protože úhel, pod kterým se dá při sestupu vysílat, je poměrně malý. Těch družic tehdy samozřejmě nebylo tolik jako Starlinků. Nevím, jestli se někdy povedlo udržet spojení celou dobu, ale minimálně částečně to fungovalo. Hodně záleží i na velikosti kosmické lodi. Čím větší, tím je brázda za ní širší a lépe se komunikuje. Orbiter Raketoplánu byl o dost menší než Starship a pokoušet se o to se Sojuzem nebo Dragonem je vyloženě marné.
Pokud si dobře pamatuji, tak komunikaci s orbiterem v průběhu průletu atmosférou prováděla NASA už před nějakými dvaceti lety. Vidět to bylo při vyšetřování nehody Columbie při STS-107, kdy v řídícím středisku informovali posádku (vysílačkou) o nárustu teploty tuším hydraulického okruhu v levé podvozkové šachtě. Operátoři viděli v přímém přenosu, jak teplotní čidla v levém křídle postupně vypovídají funkci a s posádkou komunikovali
Fígl je v tom, že se plazma tvoří na čele rázové vlny před lodí, takže znemožňuje komunikaci směrem k zemi (skrz rázovou vlnu), ale opačným směrem – do vesmíru – zůstává volná brázda. Raketoplány využívali družic NASA TDRS – Tracking and Data Relay Satellites umístěných na geostacionární dráze. Samozřejmě datový přenos tehdy a nyní je těžké porovnávat. Tehdy se přenášela telemetrie orbiteru a hlasová komunikace. Jestli byla datová kapacita i na přenos obrazu netuším.
Při nešťastné STS-107 chodila telemetrie z Columbie do okamžiku odpadnutí levého křídla, jehož následkem se trup přetočil pravým křídlem vzhůru a trup roztrhalo aerodynamické namáhání. Důležité bylo, že anténa vzadu přestala směřovat potřebným směrem k družici. Data možná ještě pár okamžiků vysílala, ale už špatným směrem a družice je nezachytila.
SKvělý přenos, díky.
Trošku mě tam zlobínkovalo to rozumbradování „tam už vlaje jen kus plechu“ (i když bylo zřejmé, že tam klapka ač poškozená stále je a nikdo nevěděl jak je na tom, až tedy na spolukomentátora… 🙂 ) nebo „zpětný zážeh určitě neproběhne“ i když bylo ve streamu slyšet že chladí motory, ale chápu, to byla tak kulervoucí záležitost, že na něco takového nelze být ani komentátorsky připraven „SAKRA!“! 🙂
Ještě jednou díky.
Tak ono to v tu chvíli fakt vypadalo na konečnou. O to víc nás to pak překvapilo. 😀
Tak ten kus plechu byl samozřejmě trochu s nadsázkou. Myslím, že to bylo i na mém hlase znát. A to, že se chladí motory jsem nemohl postřehnout, protože jsem neměl puštěný zvuk originálního přenosu, abych slyšel Dušana. A to, že zážeh provedou bych si na základě toho co jsem viděl/neslyšel v přenosu netipl asi nikdy.
Žádný problém, bylo to skvělé a emoce byly na živo. Jen škoda, že nesedíte s Dušanem vedle sebe, a la hokejoví komentátoři. Bylo to mnohem lepší, než nějaký vymyšlený příběh, tohle byl život sám! Já se bavil a držel palce a děsil se…
Díky, že nás sledujete. 😉
Nebo jestli to není ten prstenec z hotstagingu?
To je pravděpodobnější.
Zdravím, jak už jsem psal v chatu, něco tam prolétlo – letadlo to být nemohlo, to je jasné, ale v čase záznamu 22:05 – 22:08 to nevypadá jako něco, co odlétlo z rakety, je možné, že je to nějaký dron?
Kdyby takhle přistával Han Solo s Milénium Falconem na Tatooinu, dostal by Lucas totálního zjeba za naprosto nerealistickou scénu. A my to viděli v přímém přenosu.
Právě mě přestalo bavit sci-fi, kde hrdinové nelétají na StarShipech a řeší prkotiny, protože mají na Marsu jen jednu vysílačku. Tady přímý přenos z průchodu plasmatem, upálený křidýlka, díry v tepelným štítu, a nakonec přistane zázračné jak kapitán Sully Sullenberger na řece Hudson. Potlesk.
Neskutečné. Naprosto neskutečné.
takže úspěšný test i přes dílčí selhání – došlo ke splnění letového programu- takže by možná NEBYLO spuštěno vyšetřování Federálního úrAdu pro Aviatiku – FAA
Samozřejmě budou chtít vyhodnotit a zdokumentovat test, ale podle znění výjimky v článku, by měli být s velkou rezervou v pohodě.
Tohle vypadalo na ideálně navržený a provedený test. Nebyly přestřelené cíle a problémy, které se vyskytly, poslouží především k nalezení slabých míst, na kterých se bude dál pracovat.
Uff, to bylo něco! Obě části dosedly kontrolovaně na hladinu oceánu! A Starship odolávala propalování plazmou cca 10 minut (to samé zničilo raketoplán dřív než za minutu)! A z části upálená křidélka na konci manévrovala a umožnila správnou orientaci lodi a brzdící zážeh a přistání! Jak pravil komentátor na spaceflightnow.com „this ship is built as tank“
Vdaka za prenos.
A mal by som otazku, aktualne testy su s praznou lodou, alebo je tam balast? Lebo co som si vsimol, nedosiahla sa orbitalna rychlost (alebo len tesne) ale minulo sa podla grafiky vsetko palivo. Ci natakonvalo sa iba primerane paliva?
Přebytečné palivo se po za letu vypouští.
Prý to bylo bez nákladu i bez balastu. Ale když Starahip spotřebovala všechno palivo i bez nákladu a ani to nebyla plně orbitální dráha, jak to bude probíhat s nákladem? Počítá se se za dalším zvýšením tahu v motoru?
Stačí jen nevypouštět pohonné látky a využít je k urychlení nákladu. 😉 A ano, v budoucnu budou silnější motory, Starship jich bude mít více a bude mít i větší nádrže, což povede ke zvýšení nosnosti.
„Start je aktuálně plánován na 14:50 našeho času. Počasí je aktuálně na 95% příznivých podmínek pro start.
Náš přenos spustíme zhruba 15 minut před startem, tedy okolo 13:45 SELČ.“
Tohle se navzájem vylučuje, je potřeba opravit i ten začátek přenosu.
Prohodili jsme řádky. 13:45 byl původně plánovaný termín, když se mělo letět ve dvě hodiny. teď se má letět ve 14:50, takže přenos začne ve 14:35.
Stačilo prohodit 3 a 4, takto je tam stále čas, který neplatí. Ano znám váš přístup ať si to každý spočítá sám. 🙂
Start posunut na 14:20.
NASA dokázala za necelých 11 měsíců úspěšně vypustit pět obřích raket Saturn 5. Jsem zvědav, jestli to SpaceX překoná.
Vidět startovat a letět monstrum o velikosti a hmotnosti lehkého křižníku je úžasné.
A jednou, i díky SpaceX, to bude rutina.
Mohu vás požádat o zdroj této vaší informace? Podle mě to totiž není pravda.
Myslím, že má na mysli tuto sekvenci prosince 68 až listopad 69:
Apollo 8: 21. prosince 1968 – První let na oběžnou dráhu Měsíce s posádkou
Apollo 9: 3. března 1969 – Test lunárního modulu na oběžné dráze Země
Apollo 10: 18. května 1969 – Generální zkouška přistání na Měsíci
Apollo 11: 16. července 1969 – První přistání člověka na Měsíci
Apollo 12: 14. listopadu 1969 – Druhé přistání na Měsíci
Pardon, jak je tam změna toho roku, tak mi to nějak uteklo.
Predtym lietalo Mercury a Gemini, na ktorych sa ucili.
Trvalo im to 8 rokov a dostavali NESKUTOCNE peniaze.
Na Zem sa vracala kabina, ktora VAZILA kolko ?
Kolko vazi Staship ?
Apollo „padalo“ na padakoch.
Starship MANEVROVAL a „pristaval“ na motoroch.
A to vsetko iba po STYROCH testovacich letoch …
Takze „drobne rozdiely“ by sa nasli, ze ?
Tak zase ve SpaceX měli k dispozici materiály ze 70 let zkoušek a provozu všech možných kosmických zařízení včetně jejich vlastních Falconů a Dragonů. Rozhodně se Superheavy-Starship nezačínali od nuly jako NASA s Mercury. Navíc za to dobu pokročil i výzkum technologií, které nebyly původně pro kosmický průmysl. Srovnávat se to moc nedá, jsou to úplně jiné počáteční podmínky i průběh.
Nechápu na co reagujete.
O žádném testovaní, neskutečných penězích, kabině na padácích či programu Gemini jsem nic nepsal. Vy to nepoznáte?
Psal jsem pouze o tom, co NASA dokázala. A že to možná časem SpaceX překoná.
Čtete v příspěvcích něco, co tam není!
Čím se mohou ucpat trysky manévrovacího systému, když používají tekuté palivo?
Diky
Například ledem.
Nebo materiálem ze stěn nádrží, který se může uvolnit během kryogenních teplotních cyklů.
Ledem? já myslel že v tryskách hoří palivo (jaké vlastně?), tedy je tam žár a ne mráz.
A materiál ze stěn nádrží odpadává ven, přece se nemůže dostat do trysky, ne?
Diky
Podle aktuální verze článku se ucpaly ventily a filtrační systém, nikoliv trysky. Nevím, jestli nedošlo k updatu. Tohle mohou způsobit nečistoty v palivu jako třeba voda ve formě ledu. Někdy za to můžou i bubliny plynného paliva (v tomto případě metanu) nebo okysličovadla (kyslík), které kvůli povrchovému napětí sníží propustnost filtru.
Bavíme se o dvou problémech.
Jeden jsou nefunkční manévrovací trysky na třetím letu SS.
Druhý je problém se zpětným a přistávacím zážehem SH při třetím letu SH.
Raketové motory Starship/SuperHeavy spalují tekutý kyslík (okysličovadlo) a tekutý metan (palivo).
Kyslík je při běžném atmosférickém tlaku tekutý v rozmezí −218.79 °C až −182.96 °C.
Pod -218.79 °C mrzne a mění se na led, nad −182.96 °C se vaří a vypařuje.
Metan je při běžném tlaku tekutý v rozmezí −182.5 °C až −162 °C.
Pod −182.5 °C mrzne a mění se na pevný kyslík, na −162 °C se vaří a vypařuje.
Všimněte si, že nejvyšší teplota pro tekutý kyslík je velice blízko teplotě, kdy metan zamrzá a mění se v metanový led.
Nádrže a rozvody paliva a okysličovadla se před naplněním proplachují dusíkem, aby v nich nebyly nejen nečistoty, ale ani zbytky atmosférické vlhkosti ze vzduchu.
Kdyby tam zbyla vlhkost, při plnění palivem a okysličovadlem by vznikla námraza a vodní led i na vnitřní straně nádrží, tak, jako vzniká i venku – vidíme, že nádrže jsou ojíněné námrazou.
Tento vodní led a nečistoty mohou ucpat potrubí, kterým se palivo a okysličovadlo vede do spalovacích komor v motorech.
Nebo výrazně omezit průtok, takže se nepovede palivo a okysličovadlo vést do všech motorů pod správným tlakem a motory nemohou nastartovat.
Palivo a okysličovadlo je v nádržích odděleno jednou stěnou.
Trubky k vedení okysličovadla vedou skrze nádrž s palivem.
Je tedy možné, že stěna nádrže a trubky s okysličovadlem jsou tak studené, že okolo nich palivo v nádrži zamrzá a metanový led klesá v nádrži dolů k trubkám s nasáváním paliva pro spalovací komory. Které se pak zanesou nebo ucpávají.
Proti zanášení trubek používá SpaceX filtry v sacích otvorech, možná i jiné technologie.
Problémy se zanesenými sacími otvory ovlivnily prozatím všechny testovací lety SS/SH.
Zanesené nebo zaseklé ventily metanových manévrovacích trysek ovlivnily třetí let SS, která se dostala při svém suborbitálním letu do rotace, kterou bez manévrovacích trysek nedokázala ovlivnit a stabilizovat. Přesný důvod zanesení manévrovacích trysek neznáme.
Další věc, kterou je třeba mít na mysli, je tepelná roztažitelnost materiálů.
Při testovacím plnění a vyprazdňování nádrží kryogenickým palivem podstupují nádrže a trubky mnoho tepelných cyklů, kdy se roztahují a smršťují při změnách teploty v rozsahu kolem 200 °C.
Některé prvky lodi jsou nýtované, svařované, šroubované. Je možné, že se nýty, nebo šupinky spojovacího materiálu užívaného ke svařování, při testování uvolňují do nádrží a mohou přispět k ucpávání přívodního potrubí.
To myslíte vážně, že se metan mění na kyslík?
Samozřejmě je to překlep, tekutý metan mrzne, mění se na metanový led. Akorát místní redakční systém nedovoluje překlepy opravovat.