Zhruba před rokem vyšel na našem webu článek „Nová slitina pro 3D tisk odolává žáru“ věnovaný materiálu s označením GRX-810. Investice NASA do této přelomové superslitiny vyvinuté pro extrémní teploty a drsné podmínky kosmických letů je nyní na prahu komerčního uplatnění. NASA licencovala tento objev čtyřem americkým firmám, což je postup, který je pro americkou ekonomiku přínosný, neboť se tak vrací investice daňových poplatníků. GRX-810 je využitelná při kovovém 3D tisku, odolává vysokým teplotám a díly z ní vyrobené povedou k pevnějším a odolnějším letadlům i sondám, protože si poradí s větším namáháním, než dosáhnou bodu selhání.
Licence byla konkrétně udělena těmto čtyřem firmám:
- Carpenter Technology Corporation of Reading, Pennsylvania
- Elementum 3D, Inc. of Erie, Colorado
- Linde Advanced Material Technologies, Inc. of Indianapolis
- Powder Alloy Corporation of Loveland, Ohio
GRX-810 je nejčerstvějším příkladem toho, jak manažeři programu technologického přenosu (Technology Transfer Program) přezkoumávají a podávají žádosti o patentovou ochranu. Týmy také spolupracují s vynálezci při hledání partnerů, kteří mají zájem o komerční uplatnění. „NASA investuje peníze daňových poplatníků do výzkumů, ze kterých Spojené státy přímo profitují a přenáší tyto technologie do průmyslu licencováním svých patentů,“ popisuje Amy Hiltabidel, licenční manažerka z Glennova střediska v Clevelandu.
Inženýři NASA navrhli GRX-810 pro aplikace v letecko-kosmickém průmyslu včetně vstřikovačů pohonných látek do raketových motorů na kapalné pohonné látky, ale uplatnění najde i ve spalovacích komorách, turbínách a dílech, které se hodně zahřívají, jelikož odolá žáru přes 1100 °C. „GRX-810 představuje nový konstrukční prostor a výrobní techniku, které byly před několika lety nemožné,“ říká Tim Smith, materiálový výzkumník z Glennova střediska. Právě on byl s kolegou Christopherem Kantzosem u objevu této superslitiny. Oba experti využili časově úspornou metodu počítačového modelování a také laserového 3D tisku, který spojuje kovy vrstvu po vrstvě. Drobné částice obsahující atomy kyslíku rozprostřené po celé slitině zvyšují její pevnost.
Ve srovnání s ostatními slitinami niklu dokáže GRX-810 odolat vyšším teplotám a namáhání. Mohla by vydržet až 2 500× déle. V ohybu je téměř 4× lepší, než praskne a oxidaci vzdoruje 2× lépe. „Využití této slitiny povede k udržitelnému letectví a kosmonautice,“ říká Dale Hopkins, zástupce projektového manažera programu NASA Transformational Tools and Technologies a dodává: „Je to proto, že tryskové motory a díly raket vyrobené z GRX-810 sníží provozní náklady tím, že vydrží déle a zlepší celkovou účinnost spalování.“ Mezi výzkumné vývojové týmy patří týmy z Glennova, Marshallova a Amesova střediska, nebo Ohio State University, kde se naposledy testovaly 3D tištěné části raketových motorů. NASA vyvinula mnoho technologií, které řeší výzvy kosmického průzkumu, zlepšují naše chápání rodné planety a nebo vylepšují letecké cestování. Prostřednictvím patentových licencí a dalších mechanismů poskytla NASA více než 2 000 technologií společnostem, které z nich vyvinuly produkty a řešení podporující americkou ekonomiku.
Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2024/05/grc-2023-c-02399.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/alloy_grx-810_combustor.jpg
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2023/04/grc-2023-c-02309.jpg
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2024/05/grc-2023-cm-0185.jpg
Už zkoušeli z toho tisknout v kosmu? Tohle bude jistě základ pro náhradní díly při misích mimo oběžnou dráhu Země
Mám pocit, že 3D tiskárna na tomto principu ještě na oběžné dráze nebyla. ESA sice vynesla na ISS 3D tiskárnu pracující s kovem, ale ta využívá tisk ze struny a nikoliv z prášku. Na základě dostupných informací si myslím, že výroba z této slitiny ještě nebyla v praxi na oběžné dráze vyzkoušena.