Inženýři zapojení do mise OSIRIS-APEX (Origins, Spectral Interpretation, Resource Identification – Apophis Explorer) si byli jistí, že jejich sonda zvládne svůj nejbližší průlet kolem Slunce, ke kterému došlo 2. ledna 2024. Jejich výpočetní modely předpovídaly, že i když se americká sonda OSIRIS-APEX přiblíží k žáru Slunce o zhruba 25 milionů kilometrů blíže, než na co byla původně stavěna, zůstanou její systémy v bezpečí. Poté, co v polovině března došlo ke stažení uložené telemetrie, začala její analýza. Pak mohl tým definitivně s jistotou potvrdit, že sonda skutečně prošla touto fází beze šrámu. Experti také začátkem dubna otestovali palubní přístroje, protože sonda již byla dost daleko od Slunce, aby se mohla vrátit k běžnému provozu. Mezi loňským prosincem a letošním březnem byla sonda OSIRIS-APEX v plánovaném omezeném režimu, kdy týmy na Zemi dostávaly pouze omezená telemetrická data.

Za to, že je sonda v pořádku, vděčí kreativnímu přístupu svých inženýrů. Pozemní personál totiž přikázal sondě OSIRIS-APEX udržovat pevnou orientaci vůči Slunci a navíc sonda musela změnit polohu jednoho ze dvou solárních panelů. Ten tak během přiblížení ke Slunci zastínil nejcitlivější části sondy. OSIRIS-APEX se nachází na eliptické dráze okolo Slunce, která jej do nejnižšího bodu dráhy, takzvaného perihelu, cca 75 milionů kilometrů od Slunce přivede jednou za devět měsíců. Aby dosáhla dráhy, která ji v roce 2029 dostane k novému cíli, planetce Apophis, má ve svém harmonogramu několik průletů perihelem, které dostanou sondu blíže ke Slunci, než na co byli její systémy původně navrženy a co měly vydržet.

„Je fenomenální, jak dobře naše konfigurace sondy ochránila OSIRIS-APEX. Mne osobně tento první průlet perihelem opravdu povzbudil,“ říká Ron Mink, systémový inženýr mise OSIRIS-APEX z Goddardova střediska v marylandském Greenbeltu. Kromě potvrzení, že lednový průlet perihelem fungoval podle očekávání, se inženýři při zkouškách palubních systémů dočkali jednoho překvapení. několik přístrojů odolalo vystavení vyšším teplotám ještě lépe, než se očekávalo.

Kamera, která pomohla zmapovat planetku Bennu (a bude dělat to samé u Apophisu) zaznamenala od 13. dubna 2023, kdy byla naposledy testována, 70% snížení počtu „horkých pixelů“. Horké pixely, které jsou běžné u používaných kosmických kamer ve vesmíru, se na snímcích projevují jako bílé skvrny, když detektory zachytí vysokoenergetického záření, většinou z našeho Slunce. „Myslíme si, že teplo ze Slunce resetovalo pixely,“ říká Amy Simon, vědkyně z Goddardova střediska zapojená do mise. Oprava horkých pixelů pomocí prudkého zahřátí může obnovit funkci přístrojů a často se provádí záměrně. Některé sondy mají za tímto účelem vestavěné ohřívače.

Další vítané překvapení, jak uvedla Amy Simon, souviselo s palubním spektrometrem pro viditelné a blízké infračervené záření. Před průletem perihelem se spektrometr, který mapoval povrchové složení planetky Bennu (a má to samé dělat i u Apophisu), trápil problém, který byl považován za kamínek zaseklý v jeho kalibračním portu. Vědci měli podezření, že část slunečního světla neprocházela přes přístroj poté, co sonda, tehdy ještě nazvaná OSIRIS-REx, 20. října 2020 odebrala vzorky z planetky Bennu. Samotným odběrem vzorků i následným zážehem motorů, aby se od Bennu vzdálila, sonda rozvířila prach a kamínky, které zmohly ulpět i na sondě samotné.

Jenže po dostatečném množství manévrů a zážehů motorů po odběru vzorků se zdá, že se kamínek v kalibračním portu uvolnil. Vědci plánují, že spektrometr znovu otestují, až se sonda OSIRIS-APEX prosmýkne 25. září 2025 kolem Země, kde provede gravitační manévr. Sonda nyní funguje normálně a pokračuje ve své cestě k Apophisu, se kterým se má setkat v roce 2029. Její nad očekávání dobré zvládnutí prvního průletu perihelem je velmi vítanou novinkou. Jenže inženýři moc dobře vědí, že rozhodně není čas na odpočinek. Sonda bude muset přečkat ještě pět blízkých průletů kolem Slunce (a k tomu tři gravitační manévry u Země), aby se dostala do cíle. Zatím není jasné, jak kumulativní efekt šesti průletů perihelem ve vzdálenosti menší, než s čím se při návrhu počítalo, ovlivní sondu a její součásti. Druhý průlet perihelem čeká sondu OSIRIS APEX 1. září 2024, kdy se dostane opět do vzdálenosti 75 milionů kilometrů od Slunce, což odpovídá poloviční vzdálenosti Země od Slunce, takže sonda bude uvnitř oběžné dráhy Venuše.

Přeloženo z:
https://science.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://universemagazine.com/wp-content/uploads/2024/02/osiris-apex.jpg
https://science.nasa.gov/…/edit-26sept2023vs3april2024-stowcam-comparison-copy.jpg
https://blogs.nasa.gov/…/2023/12/OSIRIS-APEX-Fig-Leaf-Configuration.jpg
http://spaceflight101.com/…/ovirs_gsfc_20150619_2015-12655_019-023.jpg