sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-153)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

FCC

Federální komunikační komise (FCC) se chystá potvrdit svou dlouholetou praxi, podle níž jsou družicové konstelace vyňaty z povinnosti podstupovat posuzování vlivu na životní prostředí. Děje se tak uprostřed bezprecedentní vlny návrhů, které počítají s více než milionem datových center na oběžné dráze.

U.S. Space Command

Americké Vesmírné velitelství oznámilo, že dokončilo své první cvičení zaměřené na dynamické manévrování vojenských družic na oběžné dráze. Při cvičení byly využity skutečné družice na nízké, střední i geosynchronní oběžné dráze.

Pixxel

Indický startup Pixxel, zaměřený na hyperspektrální snímkování, 6. září oznámil získání 100 milionů dolarů. Financování chce využít k navýšení výroby družic, a to včetně výroby ve Spojených státech, protože usiluje o získání dalších zakázek od vládních institucí.

Pandora

První z nové řady malých astrofyzikálních kosmických družic NASA, Pandora, zahájila provoz a nyní poskytuje jak vědecká data, tak cenné poznatky pro budoucí mise.

Tianwen-3

Čína vybere konečné místo přistání pro misi Tianwen-3, jejímž cílem je přivézt vzorky z Marsu na Zemi, ještě před koncem letošního roku. Mezitím pokračuje vývoj a výroba hardwaru pro tuto misi.

Katalyst Space

Společnost Katalyst Space dokončuje provoz družic, která měla původně zvýšit oběžnou dráhu vesmírného teleskopu NASA, ale nakonec se stala technologickou demonstrací pro servisování družic na oběžné dráze.

U.S. Space Force

Americké Vesmírné síly zahajují práce na nové architektuře pozemního řídicího systému pro budoucí družicovou konstelaci GPS. Přitom využívají zkušenosti z programu OCX v hodnotě 6,27 miliardy dolarů, který Pentagon začátkem tohoto roku zrušil po 15 letech vývoje.

Lawrence Livermore National Laboratory

Kosmické zařízení společnosti Rocket Lab využilo optický přístroj vyvinutý Lawrence Livermore National Laboratory ke sledování jiné družice během cvičení amerických Vesmírných sil, které testovalo, jak rychle lze vypustit družici a následně ji využít ke kontrole objektů na oběžné dráze.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Juno vyfotila měsíček Amalthea

Juno dnes potřetí prolétá nejnižším bodem její oběžné dráhy kolem Jupiteru

Sonda Juno během svého 59. průletu nejnižším bodem své dráhy kolem Jupiteru pořídila 7. března letošního roku několik snímků. Můžeme na nich vidět třeba jasně barevně odlišené pásy a vířící bouře v atmosféře včetně známé Velké červené skvrny. Jenže bližší pohled na některé fotky odhalí i něco dalšího. Ve dvou případech se kameře JunoCam na sondě Juno podařilo vyfotit malý měsíček Amalthea. Tento měsíček s průměrem pouhých 84 kilometrů má nepravidelný tvar, protože nemá dost hmoty, aby jej gravitace zformovala do tvaru koule.

Měsíček Amalthea vyfocený kamerou JunoCam.
Měsíček Amalthea vyfocený kamerou JunoCam.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

V roce 2000 se sondě Galileo podařilo na povrchu tohoto měsíčku odhalit povrchové útvary včetně impaktních kráterů, kopců a údolí. Amalthea krouží kolem Jupiteru ještě blíže než známý měsíc Io, který je ze všech čtyř velkých měsíců Jupiteru k planetě neblíže. Malá Amalthea tak oběhne Jupiter jednou za 0,498 pozemského dne, tedy za 11 hodin, 57 minut a 23 sekund. Amalthea je také nejčervenějším objektem Sluneční soustavy a pozorování naznačují, že vyzařuje více tepla, než kolik přijímá od Slunce. Důvodem by mohla být zmíněná oběžná dráha blízko Jupiteru. Amalthea totiž krouží v silném magnetickém poli planety, které v jádru měsíce indukuje silné elektrické proudy. Druhou možností je, že by teplo pocházelo ze slapového namáhání od gravitace Jupiteru.

V době, kdy Juno pořídila první ze dvou snímků, se nacházela cca 265 000 kilometrů nad vrcholy oblaků Jupiteru přibližně nad 5. stupněm severní šířky. Oba prezentované snímky zpracoval Gerald Eichstädt, který patří mezi „vědce z řad veřejnosti“ (anglicky citizen scientists). Využil totiž veřejně dostupných surových dat, která jsou volně k dispozici všem zájemcům. Na surová data poté aplikoval specifické metody zpracování, aby zlepšil jasnost snímků

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/…/image/edu_juno_mission_jupiter.png
https://www.nasa.gov/…120px-crop-amalthea-annot.png

Rubrika:

Štítky:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
2 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
-gt-
-gt-
2 let před

To by měli bratři Strugačtí radost, kdyby se dožili.

Vojta
Vojta
2 let před
Odpověď  -gt-

Já si zase vzpomněl na povídku Diamantový měsíc od Paula Preusse, která je založená a povídce A. C. Clarkea Jupiter V.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.