křišťálová lupa

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (CRS-35)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Fortastra

Losangeleský startup Fortastra, který vyvíjí manévrovatelné kosmické zařízení určené k zajištění bezpečnosti na oběžné dráze, získal 30 milionů dolarů v rámci investičního kola série A, které oznámil 8. října.

Blue Origin

Společnost Blue Origin oznámila plány na vybudování nového výrobního komplexu v centrální části Texasu. Její zakladatel zároveň uvedl, že firmu může od vstupu na burzu dělit už jen několik let.

SpaceX

Akvizice nízkofrekvenčního rádiového spektra společností SpaceX, která má zlepšit pokrytí službou Starlink Mobile uvnitř budov, by podle analytiků mohla signalizovat zájem firmy získat další frekvence a konkurovat zavedeným gigantům v oblasti pozemních mobilních sítí.

AnySignal

Společnost zabývající se sledováním objektů pod hladinou moře a startup AnySignal zaměřený na kosmickou komunikaci spojily síly s cílem vybudovat nové komunikační propojení mezi podmořskými systémy a družicovými sítěmi. Jejich cílem je usnadnit přenos dat z oceánských hlubin k operátorům kdekoli na světě.

NASA

NASA zveřejnila konečnou výzvu k předkládání nabídek pro další fázi svého programu zaměřeného na vývoj komerčních vesmírných stanic. Tím společnostem poskytla určitou úlevu v jedné z klíčových otázek.

BlackSky Technology

Společnost BlackSky Technology oznámila uzavření pilotní smlouvy v hodnotě stovek tisíc dolarů s mezinárodní zpravodajskou agenturou. V rámci smlouvy bude poskytovat celosvětové družicové snímky s vysokým rozlišením na vyžádání.

Astrolight

Litevský kosmický startup Astrolight oznámil úspěšné uvedení do provozu laserového komunikačního spojení mezi družicí a pozemní stanicí. Laserový komunikační terminál ATLAS-1 společnosti Astrolight, umístěný na palubě družice ERMIS-3 typu CubeSat o velikosti 8U, navázal spojení s pozemní optickou stanicí HolOGS-1.

U.S. Space Force

Americké vesmírné síly hledají nové způsoby, jak sledovat vznikající technologie, zjišťovat, kam směřují investice soukromého kapitálu, a pomáhat představitelům rozhodovat, kdy by měly vládní investice doplňovat financování ze soukromého trhu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Juno vyfotila měsíček Amalthea

Juno dnes potřetí prolétá nejnižším bodem její oběžné dráhy kolem Jupiteru

Sonda Juno během svého 59. průletu nejnižším bodem své dráhy kolem Jupiteru pořídila 7. března letošního roku několik snímků. Můžeme na nich vidět třeba jasně barevně odlišené pásy a vířící bouře v atmosféře včetně známé Velké červené skvrny. Jenže bližší pohled na některé fotky odhalí i něco dalšího. Ve dvou případech se kameře JunoCam na sondě Juno podařilo vyfotit malý měsíček Amalthea. Tento měsíček s průměrem pouhých 84 kilometrů má nepravidelný tvar, protože nemá dost hmoty, aby jej gravitace zformovala do tvaru koule.

Měsíček Amalthea vyfocený kamerou JunoCam.
Měsíček Amalthea vyfocený kamerou JunoCam.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

V roce 2000 se sondě Galileo podařilo na povrchu tohoto měsíčku odhalit povrchové útvary včetně impaktních kráterů, kopců a údolí. Amalthea krouží kolem Jupiteru ještě blíže než známý měsíc Io, který je ze všech čtyř velkých měsíců Jupiteru k planetě neblíže. Malá Amalthea tak oběhne Jupiter jednou za 0,498 pozemského dne, tedy za 11 hodin, 57 minut a 23 sekund. Amalthea je také nejčervenějším objektem Sluneční soustavy a pozorování naznačují, že vyzařuje více tepla, než kolik přijímá od Slunce. Důvodem by mohla být zmíněná oběžná dráha blízko Jupiteru. Amalthea totiž krouží v silném magnetickém poli planety, které v jádru měsíce indukuje silné elektrické proudy. Druhou možností je, že by teplo pocházelo ze slapového namáhání od gravitace Jupiteru.

V době, kdy Juno pořídila první ze dvou snímků, se nacházela cca 265 000 kilometrů nad vrcholy oblaků Jupiteru přibližně nad 5. stupněm severní šířky. Oba prezentované snímky zpracoval Gerald Eichstädt, který patří mezi „vědce z řad veřejnosti“ (anglicky citizen scientists). Využil totiž veřejně dostupných surových dat, která jsou volně k dispozici všem zájemcům. Na surová data poté aplikoval specifické metody zpracování, aby zlepšil jasnost snímků

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/…/image/edu_juno_mission_jupiter.png
https://www.nasa.gov/…120px-crop-amalthea-annot.png

Rubrika:

Štítky:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
2 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
-gt-
-gt-
2 let před

To by měli bratři Strugačtí radost, kdyby se dožili.

Vojta
Vojta
2 let před
Odpověď  -gt-

Já si zase vzpomněl na povídku Diamantový měsíc od Paula Preusse, která je založená a povídce A. C. Clarkea Jupiter V.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.