Europa Clipper zvládla pobyt v kosmickém simulátoru

Celá řada testů připravila sondu Europa Clipper na její cestu do systému planety Jupiter, kde prozkoumá ledový měsíc Europa a jeho podpovrchový oceán. Už za méně než půl roku se Europa Clipper vydá na cestu dlouhou 2,6 miliardy kilometrů k Europě. Nebude to ale vůbec lehká cesta. Na sondu čeká celá řada extrémů – od intenzivních vibrací při startu rakety, přes intenzivní žár a mráz v kosmickém prostoru až po drsnou radiaci u Jupiteru. Sonda nedávno prošla sérií náročných zkoušek na Jet Propulsion Laboratory v Kalifornii, které měly prověřit, že je připravena na tyto nelehké výzvy.

Takzvané environmentální zkoušky představují soubor testů, které simulují podmínky, kterým bude sonda čelit. Během zkoušek je sonda vystavena chvění, mrazu, vakuu, elektromagnetickým polím atd. „Šlo o poslední zkoušky, které měly odhalit nějaké závady,“ říká Jordan Evans, projektový manažer mise a dodává: „Naši inženýři provedli dobře naplánovanou a náročnou sérii zkoušek, které důkladně prověřily systémy. Zjistili jsme, že sonda si dokáže poradit s prostředími, která na ni čekají po startu. Systém si vedl velmi dobře a fungoval podle očekávání.“

Tělo sondy Europa Clipper ve vakuové komoře, kde proběhly její termálně-vakuové testy.
Tělo sondy Europa Clipper ve vakuové komoře, kde proběhly její termálně-vakuové testy.
Zdroj: https://d2pn8kiwq2w21t.cloudfront.net/

Nejnovější environmentální test Europa Clipperu byl také tím nejnáročnějším – ke svému provedení totiž vyžadoval celých 16 dní. Tato sonda je největší, jakou kdy zatím NASA postavila pro meziplanetární misi a jedna z největších, jaké se měly vejít do historické termálně vakuové komory na JPL, která má rozměry 25 × 8 metrů. Tzv. 25-foot Space Simulator je komora, která umí ve svých útrobách vytvořit téměř dokonalé vakuum napodobující kosmické prostředí.

Ve stejnou chvíli inženýři vystavili testovaný objekt vysokým teplotám, kterým bude Europa Clipper čelit při osvětlení Sluncem v době, kdy se bude pohybovat v blízkosti Země. O ohřívání se staraly výkonné lampy, jejichž světlo se odrazilo od masivního zrcadla na stropě komory. K simulaci cesty dále od Slunce byly lampy ztlumeny a do trubic ve stěnách komory byl napuštěn kapalný dusík. Tím se stěny ochladily na teploty napodobující kosmický prostor. Tým poté sledoval, zda se sonda dokáže sama ohřát, přičemž ke sledování teploty sloužilo přibližně 500 senzorů, které musely být předtím pečlivě a po jednom manuálně připojen na tělo sondy.

Termálně-vakuové zkoušky představovaly vrchol fáze environmentálního testování, ve které bychom našli celou řadu testů. Ověřovalo se v ní třeba, že elektrické a magnetické díly, ze kterých je sonda tvořena, se nebudou navzájem rušit. Sonda také prošla vibračními, rázovými a akustickými zkouškami. Při vibračních testech byla rozechvěna ve všech směrech tak, jak by se měla třást při startu na raketě Falcon Heavy při startu. Rázové testování obnášelo pyrotechniku, která napodobovala rázy vznikající při separaci sondy od nosné rakety. A akustické zkoušky měly prověřit, že Europa Clipper dokáže odolat hluku při startu, protože burácení rakety je tak hlasité, že by nedostatečně odolnou sondu mohlo poškodit.

V lednu podstoupila sonda Europa Clipper elektromagnetické zkoušky.
V lednu podstoupila sonda Europa Clipper elektromagnetické zkoušky.
Zdroj: https://d2pn8kiwq2w21t.cloudfront.net/

„Stále ještě zbývá dost práce, ale jsme na správné cestě ke startu v souladu s časovým plánem,“ říká Evans a dodává: „Skutečnost, že tyto testy proběhly natolik úspěšně, je mimořádně pozitivní a umožňuje nám spát trochu klidněji.“ V průběhu jara bude sonda přepravena na Kennedyho středisko na Floridě. Tam se týmy inženýrů a techniků postarají o závěrečné přípravy, které povedou ke startu zatím plánovanému na 10. října. Po startu se sonda vydá k Marsu, kolem kterého se prosmýkne v únoru 2025. V jeho gravitačním poli využije hybnosti planety a provede gravitační manévr. Odsud se tato sonda s fotovoltaickými panely vydá zpět k Zemi, kde na ni bude v prosinci 2026 čekat další gravitační manévr.

Následně Europa Clipper zamíří do vnější Sluneční soustavy a k Jupiteru dorazí v roce 2030. Sonda vstoupí na dráhu kolem tohoto plynného obra, aby mohla 49× proletět kolem Europy, přičemž se k jejímu povrchu přiblíží až na 25 kilometrů! Její soubor vědeckých přístrojů tak bude moci sbírat cenná data o tomto zajímavém světě. Vědci se již těší na to, co jim tyto údaje prozradí o vodě v útrobách tohoto měsíce.

Přeloženo z:
https://www.jpl.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://d2pn8kiwq2w21t.cloudfront.net/original_images/E1a-PIA26065-Clipper-horizontal-16.jpg
https://d2pn8kiwq2w21t.cloudfront.net/original_images/1-PIA26064-Clipper-vertical-in-TVAC.jpg
https://d2pn8kiwq2w21t.cloudfront.net/original_images/1-PIA26061-Europa-Clipper-in-tent.jpg

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Hlášení chyb a nepřesností
Pomozte nám článek vylepšit

Hlášení chyby

Europa Clipper zvládla pobyt v kosmickém simulátoru

Napište výsledek součtu.

Zprávu a kontaktní údaje zpřístupníme redakci a předáme autorovi článku, aby mohl hlášení vyřídit.

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený

sociální sítě

Přímé přenosy

Vulcan (LV-01)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Firefly Aerospace

    Společnost Firefly Aerospace obhajovala svou dohodu se společností AST SpaceMobile, jejímž předmětem je prodej raketových motorů, nikoli zajištění samotných raketových startů. Dohodu označila za „zásadní transformační kontrakt“, který jí poskytne kapitál potřebný k urychlení vývoje vlastních nosných raket.

  • Čína

    Čína hledá mezinárodní partnery pro projekt soustavy malých kosmických družic, které budou obíhat po eliptických drahách s periodou devíti dnů a dosahovat až do vzdálenosti Měsíce. Vypuštění této soustavy je plánováno na rok 2030.

  • SDA

    Agentura pro rozvoj kosmických systémů (Space Development Agency) přidělila společnosti SpaceX téměř 10 milionů dolarů na studii zaměřenou na integraci její proprietární technologie laserové komunikace se systémy pro varování před raketovými útoky a jejich sledování. Americké Vesmírné síly (U.S. Space Force) se totiž snaží propojit družicové sítě využívající různé optické komunikační standardy.

  • Francie

    Francie zadala společnostem Airbus Defence and Space a Thales Alenia Space zakázku v hodnotě přesahující 1,5 miliardy eur (1,7 miliardy dolarů) na vývoj dvou vojenských družic nové generace určených k pozorování Země.

  • Čína

    Čína ve středu vypustila čtyři družice v rámci technologické demonstrační mise, jejímž cílem je otestovat klíčové přístroje pro připravované významné vědecké vesmírné mise, včetně radiové anténní soustavy umístěné na oběžné dráze Měsíce.

  • Gama

    Francouzská společnost Gama, která změnila své zaměření od vývoje solárních plachet k vývoji solárních panelů, získala investici ve výši 15 milionů eur (16,6 milionu dolarů).

  • Anduril

    Americká obranně-technologická společnost Anduril představila tři nové systémy družicového užitečného zatížení, které již otestovala na oběžné dráze. Mezi nimi je také infračervený senzor určený ke sledování kosmických objektů nacházejících se ve stínu Země.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗