Mise amerického vrtulníku Ingenuity, která psala významnou kapitolu historie, byla ukončena poté, co malý vrtulník překonal očekávání a provedl o desítky letů více, než se původně plánovalo. Ačkoliv helikoptéra stále stojí na svých nohách a komunikuje s pozemním střediskem, snímky z letu, který proběhl 18. ledna a tento týden dorazily na Zemi, naznačují, že jeden z rotorových listů utrpěl při přistání poškození a stroj tak již není letuschopný. Vrtulník Ingenuity byl postaven jakožto technologický demonstrátor, který měl provést během 30 dní až pět experimentálních letů. A výsledek? První vrtulový stroj na jiné planetě fungoval na povrchu Marsu téměř tři roky, provedl stěží uvěřitelných 72 letů, uletěl 14× delší trasu, než se očekávalo a ve „vzduchu“ strávil dohromady okolo dvou hodin.
„Historická cesta Ingenuity, prvního vrtulového stroje na jiné planetě, dospěla ke svému konci,“ uvedl administrátor NASA, Bill Nelson a dodal: „Tento mimořádný vrtulník letěl výše a dál, než jsme kdy snili a pomohl NASA dělat to, v čem jsme nejlepší – udělat z nemožného možné. Misemi jako je Ingenuity NASA vyšlapává cestu k budoucím letům ve Sluneční soustavě a chytřejším i bezpečnějším metodám pilotovaného průzkumu Marsu i vzdálenějších končin.“ Ingenuity přistála na Marsu 18. února 2021 připojená k břichu vozítka Perseverance a první let provedla 19. dubna téhož roku. Prokázala tak, že poháněný a řízený let je na Marsu možný. Poté, co zvládl další čtyři lety, vydal se na novou misi jakožto provozní demonstrátor, který slouží jako letecký průzkumník pro vědce a řidiče, kteří provozují rover Perseverance. V roce 2023 provedl vrtulník dva úspěšné lety, které ještě více rozšířily znalosti expertů o aerodynamických limitech.
„V NASA JPL je inovace základem toho, co děláme,“ říká Laurie Leshin, ředitelka JPL a dodává: „Ingenuity je příkladem cesty, na které jsme každý den posouvali hranice toho, co je možné. Jsem neskutečně pyšná na náš tým za tímto historickým technologickým úspěchem a nemohu se dočkat toho, co vyvinou příště.“ Tým zodpovědný za Ingenuity plánoval, že vrtulník 18. ledna provede krátký vertikální vzlet, aby bylo možné určit jeho pozici poté, co musel předešlý let ukončit nouzovým přistáním. Data ukazují, že stroj podle očekávání dosáhl maximální výšky 12 metrů a 45 sekund se vznášel, než začal klesat rychlostí 1 m/s. Ovšem ve výšce zhruba 1 metru nad povrchem Ingenuity ztratila kontakt s roverem, který slouží vrtulníku jako komunikační přenosová stanice. Následující den byla komunikace znovu navázána a mohlo dojít k přenosu většího objemu dat o letu. K pozemním operátorům se o několik dní později dostaly i obrázky, které odhalují poškození rotoru. Příčina komunikačního výpadku a orientace vrtulníku v době dosednutí se zatím stále vyšetřují.
V rámci nadstavbové mise, která trvala téměř 1000 marsovských dní (tedy 33× déle, než bylo původně plánováno), se Ingenuity dočkala vylepšené schopnosti autonomně si vybírat přistávací lokality v nebezpečném terénu, poradila si s nefunkčním senzorem, očistila se během prachové bouře, fungovala na 48 různých stanovištích, provedla tři nouzová přistání a přežila třeskutou marsovskou zimu. Vrtulník přitom byl navržen pro provoz na jaře, takže nebyl schopen napájet svá topná tělíska během nocí, které jsou nejchladnějšími částmi zimy, takže palubní počítač pravidelně zamrzal (doslova) a resetoval se. Tyto výpadky vyžadovaly, aby tým přepracoval režim fungování Ingenuity v zimě a stroj mohl dále létat.
Nyní, když byl provoz ukončen, provede tým zodpovědný za Ingenuity závěrečné testy palubních systémů a stáhne zbývající fotografie a další data z paměti. Rover Perseverance je momentálně moc daleko, aby se mohl pokusit o vyfocení vrtulníku na jeho konečném stanovišti. „Nejenže skromný vrtulník Ingenuity má na své palubě vzorek z původního Flyeru bratří Wrightů, ale také tento vrtulník, který šel v jeho stopách a dokázal, že let je možný i na jiném světě,“ uvedl Teddy Tzanetos, projektový manažer Inegnuity z JPL a dodal: „Marsovský vrtulník by neletěl ani jednou a už vůbec ne dvaasedmdesátkrát, kdyby nebylo vášně a odhodlání týmů kolem Ingenuity a Perseverance. Historicky první marsovský vrtulník za sebou zanechá nesmazatelnou stopu pro budoucí kosmické průzkumníky a inspiruje celé letky vzdušných průzkumníků Marsu i jiných světů v dalších desetiletích.“
Na závěr ještě několik závěrečných statistik vrtulníku Ingenuity.
-
Celkem letů: 72
- Celková uletěná vzdálenost: 17,229 km
- Celková doba trvání letů: 128,3 minut (2 hodiny, 8 minut a 18 sekund)
- Solů od vysazení na povrch do konce služby: 993
- Dní od vysazení na povrch do konce služby: 1020
- Maximální doba letu: 169,5 sekundy (12. let / 16. srpna 2021 / sol 174)
- Maximální délka letu: 708,91 metru (25. let / 8. srpna 2022 / sol 403)
- Maximální výška letu: 24 metrů (61. let / 5. října 2023 / sol 933)
- Maximální rychlost letu: 10 m/s (62. let / 12. října 2023 / sol 940)
Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://en.wikipedia.org/
Zdroje obrázků:
https://mars.nasa.gov/system/news_items/main_images/9540_PIA25968.jpg
https://mars.nasa.gov/system/resources/detail_files/27902_PIA26243-web.jpg
https://mars.nasa.gov/…/ingenuitys-view-of-sand-dunes-during-flight-70/
https://mars.nasa.gov/mars2020/mission/where-is-the-rover/
https://mars.nasa.gov/system/downloadable_items/48790_ingenuity_numbers.jpg
Rotor je poškozený. Ale NASA by mohla přijet blíž s Perse a vyfotit ho pořádně, třeba by pak mohli zkusit ještě jeden let a zjistit, jestli řídící systém zvládne takové poškození. Nic horšího než odepsání vrtulníku se stát nemůže.
Tak možná stačí fotka poškození listu vrtule, kterou vyfotil Ingenuity sám.
Pokud upadla část vrtule, tak bude především nevyvážená. Roztočit rotor na vzletové otáčky nejspíš způsobí velké vibrace celého stroje. Krom toho, že se muže rotor rozlomit, neumožní vibrace ani řádné snímání okolí navigačními kamerami. Takový pokus o let by nejspíš Ingenuity definitivně zabil. Pokud zůstane stát, může ještě nějakých pár Solů fungovat.
Fungovat bude si určitě, možná mnohem déle. Jen už se o tom nedozvíme, protože může komunikovat pouze přes Perseverance a rover musí jet dál.
Jak už psal pan Somík, vzhledem k nevyvážení rotorů by roztočení na cca 2500 otáček za minutu vedlo k takové nerovnováze, že by to stroj zničilo.
Rover je teď od Ingenuity vzdušnou čarou cca 800 m daleko (sol 1042). Navíc Ingenuity přistála v poli relativně vysokých píšečných dun a tam určitě nikdo rover jen kvůli obhlídce poškozeného rotoru nepošle. Jedinou šanci na další kontrolu stavu vidím v jeho pomalém otočení spodního rotoru o 180° a opět focení jeho stínu na povrchu. V podstatě je ale jedno, jestli má rozsekaný i protější list vrtule – s tímhle se opravdu lítat nedá, takže GAME OVER. Opět se potvrdilo, že v JPL umí stavět planetární roboty tak neuvěřitelně skvěle, že mnohonásobně překračují svou nominální životnost a mnohdy i ty nejdivočejší představy, co by mohly zvládnout.
RIP Ingenuity
Je mi jasné, že – po pečlivém zvážení všeho – už rozhodnutí padlo a Persy je prostě daleko a má jinou práci, hlavní prioritu mise, takže je to definitivní. A ano, jde „jen o stroj“, ale stejně jsem tu zprávu četl s těžkým srdcem a u videa i slza ukápla. Je to neskutečný výkon celého týmu v JPL nejen při plánování a stavbě, ale i při řešení neplánovaných a neočekávaných situací v provozu. A celkově Úspěch s velkým Ú. Však taky asi ne každý pokusný stroj, boční přídavek jiné mise, získal oficiální a emotivní vyjádření administrátora NASA s citací prezidenta USA… Takže teď to nejdůležitější: aby to nezapadlo v často až neprůhledné změti plánovaných, měněných a rušených plánů NASA a pokračovali s novým projektem využívajících všech znalostí a zkušeností tímto vrtulníčkem získaných!
Mám trochu zpoždění, ale úplně nechápu tu grafiku (Závěrečná statistika vrtulníku Ingenuity). Dobře – maximální výška letu je ve stopách, i když to tam není uvedeno a někdo by to mohl brát jako metry, koneckonců 79 m výška není nic absurdního. Takže jen nevychytané jednotky v překladu. Ale co těch 11 uletěných misí?
Díky moc, opravil jsem tu chybu s výškou.
Mise zřejmě souvisí s interním dělením projektu, tedy že se lety zřejmě sdružovaly do skupin s nějakým cílem – misí.
Děkuji, to asi bude. Celá mise se skládala z různých sérií letů v jedné oblasti, přeletů jinam a tam zase… Takže to bude ono.