Japonsko se může stát pátým státem v historii, kterému se podaří měkce přistát na povrchu Měsíce – po Sovětském svazu, USA, Číně a Indii. Záležet bude na tom, jak se zadaří landeru SLIM (Smart Lander for Investigating Moon), který připravila Japonská kosmická agentura JAXA. Tento lander má především otestovat schopnost velmi přesného přistání a na své palubě veze dva malé pohyblivé „rovery“ LEV-1 a LEV-2, které mají prověřit schopnost pohybu malých strojů po povrchu Měsíce. K přistání u kráteru Shioli by mělo dojít 19. ledna okolo 16:20 našeho času. Průběh přistání budeme sledovat v rámci živě a česky komentovaného přenosu, na který Vás srdečně zveme.
Zdroje informací:
https://en.wikipedia.org/
https://www.planetary.org/
https://global.jaxa.jp/
Zdroje obrázků:
https://i0.wp.com/spacenews.com/wp-content/uploads/2023/10/SLIM-render-descent-JAXA.jpg
Zaspekuluji si, že SLIM dosedl normální rychlostí, žádný impact. Pokud tedy odhodil LEVy před dosednutím podle plánu, tak bychom mohli mít spojení alespoň s nimi, když skákadlo LEV 1 je schopno spojit se přímo se Zemí.
Na impact to podla telemetrie nevyzeralo, tak uvidime 🙂
Je mozne ze nastal problem pri odhadzovani, alebo manevroch teste nad povrchom. Indikovana poloha sondy tomu nasvedcovala.
DSN Now uvádí, že madridská anténa komunikuje s LEV-1 i SLIM.
Přenosová rychlost 16,38 kb/s a síla signálu -120 dBm (1.0 x 10-18 kW) v pásmu S.
To vypadá na výbornou zprávu.
Když jsem se ze záznamu podrobněji podíval na ukazatel zrychlení, tak se po kontaktu docela dost houpal. To mohlo být způsobené různými vlivy (navíc vidíme jen jednu hodnotu a ne celý vektor), ale přijde mi pravděpodobné, že se převrátil možná i více než přes jednu hranu. Vizualizace modulu na grafu pak taky začala ukazovat modul tryskami vzhůru, i když je měl mít po dosednutí vodorovně. Možná byl svah, na kterém se přistávalo, moc příkrý.
LEV-1 i SLIM komunikují, podle tiskové konference se povedlo odhození LEV-1 i LEV-2 a dosednutí i komunikace s landerem. Solární články negenerují elektřinu, takže zatím lander pracuje z baterie a řídící středisko řeší, co dál. Stahují telemetrii a data, aby zjistili, jestli se jim povedlo přistát v dané cílové oblasti se stometrovou přesností.
Vzhledem k umístění panelů to vypadá, že se modul převrátil na opačnou stranu, než měl. Znovu odstartovat asi nemůže, takže bude fungovat jen dokud vydrží baterie, den nebo dva. Těžko říct, jestli se podaří spotřebu snížit tak, aby vydržel déle.
Osobně tipuju mnohem kratší výdrž v řádu jednotek hodin. 🙁
Moje skeptická teorie se možná potvrzuje. Podle DSN Now LEV-1 opět komunikuje s Madridem, ale SLIM už ne.