V minulém dílu jsme mimo jiné informovali o dosaženém pokroku v integraci modulu pro posádku kosmické lodi Orion pro misi Artemis 3. Po dokončení svařování potrubí palivového systému a systému zabezpečení životních podmínek ECLSS přešla příprava do fáze ověřování těsnosti potrubí. Jim Free, přidružený administrátor ředitelství NASA pro vývoj průzkumných systémů, řekl na briefingu 8. srpna, že NASA má pro Artemis 3 stále formální datum startu v prosinci 2025 a vede k tomuto termínu všechny dodavatele. Současně ale monitoruje potenciální zpoždění v přípravě hardwaru…
Artemis 3
Po obdržení aktualizovaného plánu hlavních milníků v přípravě lunárního landeru Starship od zástupců SpaceX Jim Free konstatoval nutnost aktualizace celkového plánu mise Artemis 3. „Díváme se na jejich rozvrh a v blízké budoucnosti to zaktualizujeme. To, co držíme pro všechny dodavatele, je prosinec 2025. Až přijdeme s datem, prosinec 2025 nebo jiným, chceme mít důvěru našich týmů, že všichni máme realistickou cestu, včetně zajištění dostatečné rezervy v plánu. V případě velkého zpoždění můžeme skončit na jiné misi. Podívali jsme se na to, jestli můžeme udělat jiné mise“, řekl Free.
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov
Podle diskuse na portálu NASASpaceFlight.com probíhají uvnitř NASA na toto téma debaty. NASA může počkat na připravenost lunárního landeru Starship. Pokud se ale jeho dodání výrazně opozdí, je hlavní diskutovanou možností let v roce 2027 ke stanici Gateway s úkolem počátečního vybavení prvků PPE a HALO. Jenže i jejich vynesení se potýká s rizikem zpoždění. Kdyby sklouzlo za začátek roku 2026, pak je posuzována pilotovaná mise Orionu na oběžnou dráhu Měsíce bez připojení k cílovému tělesu.
Pro takový případ jsou zvažovány dva alternativní letové profily. Orion by se vydal buď na polární oběžnou dráhu NRHO se svým stávajícím letovým profilem, nebo na rovníkovou retrográdní oběžnou dráhu se zopakováním letového profilu nepilotované mise Artemis 1. Samostatná mise bez připojení k cílovému tělesu by závisela jen na připravenosti Orionu a nosné rakety SLS. Jaký je tedy aktuální stav jejich montáže?
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov
V úvodu článku je fotografie kabiny pro posádku Orionu. Evropský servisní modul by mohl být na Floridu odeslán z Brém v závislosti na připravenosti už koncem letošního roku.
Segmenty vzletových motorů SRB rakety SLS pro misi Artemis 3 jsou naplněny palivem a připraveny ve skladu v Promontory.
Motorová sekce pro centrální stupeň výrobního čísla CS-3, která byla v prosinci 2022 přepravena z montážního zařízení NASA Michoud Assembly Facility v New Orleans do Kennedyho vesmírného střediska, je připravována v budově SSPF. Uvnitř motorové sekce je instalováno potrubí pohonného systému.
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov
Výroba ostatních dílů pro centrální stupeň CS-3 probíhá v Michoud Assembly Facility. V konfiguraci centrálního stupně bude nad motorovou sekcí nádrž na kapalný vodík. Nádrž prošla po testech odolnosti rentgenovou analýzou. Všechny výsledky skenů v buňce A budovy 110 dopadly dobře. Nádrž tak prokázala letovou způsobilost a pokračuje v přípravě na další krok, kterým bude umytí v buňce E. Zde bude vnitřek nádrže umyt a vyčištěn v rámci přípravy na vybavení letovými senzory, například detektory hladiny paliva. Po jejich instalaci bude nádrž přesunuta do buňky P v budově 131 k nátěru základovou barvou.
Mezi nádrží na kapalný vodík a nádrží na kapalný kyslík bude intertank. Lze ho označit za páteř centrálního stupně, protože slouží také jako připojovací bod pro postranní vzletové motory SRB. Tento díl má dokončenou tepelnou izolaci a v budově 103 je v počáteční fázi instalace napájecích kabelových svazků pro avioniku a elektroniku.
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov
Nádrž na kapalný kyslík je stále v zařízení Vertical Assembly Center v budově 110. K nádrži zbývá přivařit spodní kupoli. Výroba spodní kupole je dokončována v budově 103. Svařena byla z dvanácti segmentů a nyní u ní probíhá přivařování prstence a koncovky. Jakmile bude svařování nádrže dokončeno, projde v budově 103 rentgenovou inspekcí. V buňce E budovy 110 bude vnitřní i vnější stěna nádrže vyčištěna vodou. Po následném vysušení bude přemístěna do buňky P budovy 131 k provedení nástřiku základovou barvou.
Horním dílem centrálního stupně bude přední lem. Celoobvodový nástřik tepelně izolační pěny byl již proveden a nyní probíhá uvnitř předního lemu montáž vnitřního vybavení.
Nad předním lemem centrálního stupně bude adaptér LVSA. Na adaptéru byla v Marshallově vesmírném středisku v Huntsville v červnu dokončena sprejová aplikace pěny systému tepelné ochrany. V červenci byl adaptér přesunut do jiné budovy, v níž bude jeho vnitřek vybaven plošinami, umožňujícími v konfiguraci plně sestavené rakety přístup dovnitř za účelem inspekce horního stupně ICPS. Technici také nainstalují na horní část adaptéru uvolňovací zámky, které během letu umožní oddělení ICPS.
Horní stupeň ICPS byl 29. července v Decaturu v Alabamě umístěn do přepravního kontejneru a o dva dny později byl naložen na nákladní loď RocketShip společnosti ULA. Dne 9. srpna loď doplula na Mys Canaveral, kde ICPS projde posledními kontrolami. Stejně jako adaptér LVSA, je i ICPS pro Artemis 3 posledním exemplářem svého druhu. Pro další mise Artemis je vyvíjen výkonnější horní stupeň EUS.
Artemis 4
Zatímco v Promontory jsou segmenty vzletových motorů SRB pro misi Artemis 4 plněny palivem, v továrně MAF pokračuje výroba dílů pro centrální stupeň výrobního čísla CS-4. V červenci bylo dokončeno svařování horní kupole nádrže na kapalný kyslík. Oba válcové díly nádrže byly dokončeny již dříve. Posledním dílem nádrže, který je ještě nutné svařit, bude spodní kupole.
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov
Na fotografii horní kupole pro kyslíkovou nádrž je v pozadí po pravé straně ve výrobě intertank pro CS-4. V minulých dílech našeho seriálu mohli čtenáři zhlédnout fotografie motorové sekce, předního lemu i válcových dílů pro nádrž na kapalný vodík. Obě kupole vodíkové nádrže budou svařeny neprodleně po dokončení spodní kupole kyslíkové nádrže.
Na testovacím stanovišti B-2 ve Stennisově vesmírném středisku pokračují přípravy na budoucí sérii testů Green Run nového výkonného horního stupně EUS, které budou završeny zkušebním zážehem. Simulátor mezistupně, který byl v minulých měsících pískován a natřen barvou, byl v červenci vyzvednut a vložen do stanoviště. Tato komponenta, která v budoucnu umožní umístit do stanoviště letový horní stupeň, nyní zůstává v B-2 na několik týdnů, během nichž jsou prováděny potřebné kontroly, měření, obráběcí a svářečské práce. Do simulátoru budou také připevněny potrubí, hadice a kabely potřebné pro zážehový test.
Zdroj: https://pbs.twimg.com
Hlavním úkolem simulátoru během testů bude držet stupeň EUS ve stanovišti B-2 ve stabilní poloze. V simulátoru bude ukryta velká část EUS. Při testu budou výfukové plyny ze čtyř motorů RL10C-3SL odvedeny čtyřmi dlouhými difuzory skrz čtyři otvory ve spodní části mezistupně do bezpečné vzdálenosti od EUS. Simulátor je současně předobrazem letového mezistupně s plánovaným umístěním mezi centrálním stupněm a horním stupněm EUS.
Protože přestavba mobilní vypouštěcí plošiny ML-1 v Kennedyho vesmírném středisku mezi posledním startem SLS s horním stupněm ICPS a prvním startem s horním stupněm EUS by byla časově zdlouhavá, financuje Kongres přípravu montáže nové plošiny ML-2. V rejstříku smluv ještě donedávna figurovalo datum ukončení smlouvy na ML-2 18. října 2023. Před několika dny bylo toto smluvní datum změněno na 18. května 2026. Bechtel tak bude moci letos zahájit montáž.
Stupeň EUS má umožnit při pilotované misi Artemis 4 vynést ke kosmické stanici Gateway kromě Orionu také mezinárodní obytný modul I-Hab. Následující dvě videa ukazují plánovanou manipulaci Orionu s I-Hab.
[youtube https://www.youtube.com/watch?v=XbQLZQbw-hQ]
[youtube https://www.youtube.com/watch?v=0Sv-okgEIhw]
Zdroje informací
https://spacenews.com/
https://forum.nasaspaceflight.com/
https://www.nasa.gov/
https://twitter.com/
Zdroje obrázků:
https://images-assets.nasa.gov/…/KSC-20230808-PH-KLS01_0026~medium.jpg
https://images-assets.nasa.gov/…/PPE&HALO%20SEP%20Imagery_HD_3~medium.jpg
https://images-assets.nasa.gov/…/KSC-20230615-PH-JBS02-0001~medium.jpg
https://images-assets.nasa.gov/…/MAF_20230531_CS3_IT_MovetoArea55_24~medium.jpg
https://images-assets.nasa.gov/image/DSC00216/DSC00216~medium.jpg
https://images-assets.nasa.gov/…/MAF_20230711_CS4_LoxFwdDomeLift07~medium.jpg
https://pbs.twimg.com/media/F1V1Jq3WAAYNGrD?format=jpg
☺☺☺
Pozor, pozor na EU a její slavný green deal. Mohou Vám vyčítat, že zcela zbytečně zvyšujete uhlíkovou stopu!
Jde o to, že sice správně používáte spojení tato komponenta, podle vzoru žena, ale aby nechtěli abyste používal skloňování podle mužského rodu tedy ten komponent.
Sám vidíte, že sousloví je o dvě písmena kratší. Takže pozor na green deal. ☺☺☺
Dobré shrnutí. Ď.
„Ve významu složka, součást, díl nějakého celku jsou pravopisně správně obě varianty – komponent i komponenta. Můžete si tedy zvolit takovou variantu, která je vám milejší. Je však důležité myslet na to, aby se v rámci jednoho textu objevovala vždy pouze jedna varianta.“
https://www.pravopisne.cz/2020/01/komponent-x-komponenta/
Díky za pochvalu. 🙂
Domnívám se, že vaše obavy jsou zcela neopodstatněné.
Já vím, proto 6 x ☺. Pro zasmání.
Jo tak, ono je dneska na internetu těžké poznat, co kdo myslí jako vtip a co je vážně míněno – i se smajlíky.
Aniž bych chtěl nějak akcentovat váš příspěvek, musím s vámi podstatně nesouhlasit. Dáváte k porovnání dvě sousloví „tato komponenta“ a „ten komponent“ a přitom se dopouštíte hrubého faulu. Srovnáváte dvě různá zájmena. TATO – v mužském rodu je TENTO. Kdežto druhé zájmeno TEN má obdobu v ženském rodu TA. Viz ukazovací zájmena Ten, Tento, Tenhle, Onen… Čili závěrem bych chtěl konstatovat, že užití mužského či ženského rodu se stejným druhem ukazovacího zájmena je na délku sousloví naprosto, ale naprosto identické a tedy v souladu s vámi citovaným nařízení EU. Tedy pan Hošek uhlíkovou stopu nijak nezvýšil!
🙂
Děkuji za hodnotné komentáře a radši posílám fotku z výroby ověřovacího exempláře kyslíkové nádrže nového horního stupně EUS.
No roku 2025 asi nebude věřit ani ten největší optimista, spíš to bude o tom, jestli se to stihne v 2026, anebo až v 2027.
V podobném duchu jsem v předchozích dílech hodnotil současný odstup přípravy Orionu a SLS pro Artemis 3 ve srovnání s Artemis 2:
„Mezi připraveností Artemis 2 a Artemis 3 vychází přibližně dvouletý interval. To by vedlo ke startovní připravenosti Artemis 3 na přelomu let 2026 a 2027.“
https://kosmonautix.cz/2023/01/gateway-leden-2023/
„V každém případě je však dosavadní termín startovní připravenosti k misi Artemis 3 v prosinci 2025 nereálný.“
https://kosmonautix.cz/2023/04/gateway-duben-2023/
V integrovaném plánu milníků k misi Artemis 3 jsou některé cesty, které jsou v pořádku s formálním termínem startu v prosinci 2025 (bezpochyby například SRB a ICPS) a některé kritické cesty, které mají zpoždění. Hlavním důvodem formálního držení se termínu prosinec 2025 je, aby si dodavatelé, se kterými je to v pořádku, udrželi svoje tempo, protože při jejich zvolnění by mohly vznikat další kritické cesty (je lepší mít nějakou součástku dřív, než pak na ni čekat).
Podstatou současných úvah o změně charakteru mise je záměr nepřipustit mezi misemi Artemis 2 a Artemis 3 tříletou pauzu. Z vyjádření Jima Free mám pocit, že za primární kritickou cestu považuje riziko nepřipravenosti HLS Starship ani na rok 2027, a že ani aktualizovaný rozvrh od SpaceX jeho obavy nerozptýlil.
..dakujeme opat opat pekne zhrnutie.
Ono vyzera, ze prace pekne pokracuju, peniaze sa minaju (bez sarkazmu), ekonomika funguje, mala by byt vseobecna spokojnost.. len sa musia zbavit tlaku tych nezmyselnych terminov, upravit harmonogram ako industry insideri tvrdia uz par rokov na pristanie okolo 2030.. a netlacit A3 len na nejkaky plany oblet Mesiaca, but pockat na Gateway alebo ak to nie je z nejakeho dovodu mozne, pockat na EUS a ist sa povedzme pozriet do L2 na Webba..
„pristanie okolo 2030..“ – zájem Kongresu je přistát v tomto desetiletí na Měsíci dříve, než čínští kosmonauti. Uvidíme, s čím Jim Free přijde, až stráví ten nový rozvrh od SpaceX. Sám jsem zvědavý na nosné téma příštího dílu.
Jsem rád, že se článek líbil.
..budem sa tesit, je to ozaj pohodlne mat Vase zhrnutia.
jo, ta cinska karta, chapem, len mali by zacat hladat menej konfrontacne motivacie ako sa zlepsit..
Přiznám se, že taky nechápu k čemu by byla Artemis III, ovšem na druhou stranu je to taky o tom, že ať poletí nebo nepoletí, bude to stát skoro stejně, protože ten systém pálí peníze sám o sobě.
Artemis III může nějakou dobu počkat na HLS, ale ne donekonečna, protože musí být dodržena určitá kadence startů. Jakmile se pokročí v přípravách SLS a Orionu pro Artemis IV, nezbyde než zahájit misi Artemis III. Jak píšu v článku, hlavní diskutovanou záložní možností je let v roce 2027 ke Gateway. Ale i další diskutované možnosti dávají smysl, protože nabízí příležitost lépe porozumět tomu, jak systémy Orionu fungují při delší samostatné misi. Zvlášť, pokud by se NASA rozhodla zopakovat s posádkou 25denní misi Artemis I, zasahující do vzdálenosti 450 000 kilometrů od Země. Pro kosmickou loď s kapacitou 84 osobodní by to zřejmě znamenalo start s menším počtem členů posádky.
☺☺☺
Pozor, pozor na EU a její slavný green deal. Mohou Vám vyčítat, že zcela zbytečně zvyšujete uhlíkovou stopu!
Jde o to, že sice správně používáte spojení tato komponenta, podle vzoru žena, ale aby nechtěli abyste používal skloňování podle mužského rodu tedy ten komponent.
Sám vidíte, že sousloví je o dvě písmena kratší. Takže pozor na green deal. ☺☺☺
Dobré shrnutí. Ď.
„Ve významu složka, součást, díl nějakého celku jsou pravopisně správně obě varianty – komponent i komponenta. Můžete si tedy zvolit takovou variantu, která je vám milejší. Je však důležité myslet na to, aby se v rámci jednoho textu objevovala vždy pouze jedna varianta.“
https://www.pravopisne.cz/2020/01/komponent-x-komponenta/
Díky za pochvalu. 🙂
Domnívám se, že vaše obavy jsou zcela neopodstatněné.
Já vím, proto 6 x ☺. Pro zasmání.
Jo tak, ono je dneska na internetu těžké poznat, co kdo myslí jako vtip a co je vážně míněno – i se smajlíky.
Aniž bych chtěl nějak akcentovat váš příspěvek, musím s vámi podstatně nesouhlasit. Dáváte k porovnání dvě sousloví „tato komponenta“ a „ten komponent“ a přitom se dopouštíte hrubého faulu. Srovnáváte dvě různá zájmena. TATO – v mužském rodu je TENTO. Kdežto druhé zájmeno TEN má obdobu v ženském rodu TA. Viz ukazovací zájmena Ten, Tento, Tenhle, Onen… Čili závěrem bych chtěl konstatovat, že užití mužského či ženského rodu se stejným druhem ukazovacího zájmena je na délku sousloví naprosto, ale naprosto identické a tedy v souladu s vámi citovaným nařízení EU. Tedy pan Hošek uhlíkovou stopu nijak nezvýšil!
🙂
Děkuji za hodnotné komentáře a radši posílám fotku z výroby ověřovacího exempláře kyslíkové nádrže nového horního stupně EUS.
No roku 2025 asi nebude věřit ani ten největší optimista, spíš to bude o tom, jestli se to stihne v 2026, anebo až v 2027.
V podobném duchu jsem v předchozích dílech hodnotil současný odstup přípravy Orionu a SLS pro Artemis 3 ve srovnání s Artemis 2:
„Mezi připraveností Artemis 2 a Artemis 3 vychází přibližně dvouletý interval. To by vedlo ke startovní připravenosti Artemis 3 na přelomu let 2026 a 2027.“
https://kosmonautix.cz/2023/01/gateway-leden-2023/
„V každém případě je však dosavadní termín startovní připravenosti k misi Artemis 3 v prosinci 2025 nereálný.“
https://kosmonautix.cz/2023/04/gateway-duben-2023/
V integrovaném plánu milníků k misi Artemis 3 jsou některé cesty, které jsou v pořádku s formálním termínem startu v prosinci 2025 (bezpochyby například SRB a ICPS) a některé kritické cesty, které mají zpoždění. Hlavním důvodem formálního držení se termínu prosinec 2025 je, aby si dodavatelé, se kterými je to v pořádku, udrželi svoje tempo, protože při jejich zvolnění by mohly vznikat další kritické cesty (je lepší mít nějakou součástku dřív, než pak na ni čekat).
Podstatou současných úvah o změně charakteru mise je záměr nepřipustit mezi misemi Artemis 2 a Artemis 3 tříletou pauzu. Z vyjádření Jima Free mám pocit, že za primární kritickou cestu považuje riziko nepřipravenosti HLS Starship ani na rok 2027, a že ani aktualizovaný rozvrh od SpaceX jeho obavy nerozptýlil.
..dakujeme opat opat pekne zhrnutie.
Ono vyzera, ze prace pekne pokracuju, peniaze sa minaju (bez sarkazmu), ekonomika funguje, mala by byt vseobecna spokojnost.. len sa musia zbavit tlaku tych nezmyselnych terminov, upravit harmonogram ako industry insideri tvrdia uz par rokov na pristanie okolo 2030.. a netlacit A3 len na nejkaky plany oblet Mesiaca, but pockat na Gateway alebo ak to nie je z nejakeho dovodu mozne, pockat na EUS a ist sa povedzme pozriet do L2 na Webba..
„pristanie okolo 2030..“ – zájem Kongresu je přistát v tomto desetiletí na Měsíci dříve, než čínští kosmonauti. Uvidíme, s čím Jim Free přijde, až stráví ten nový rozvrh od SpaceX. Sám jsem zvědavý na nosné téma příštího dílu.
Jsem rád, že se článek líbil.
..budem sa tesit, je to ozaj pohodlne mat Vase zhrnutia.
jo, ta cinska karta, chapem, len mali by zacat hladat menej konfrontacne motivacie ako sa zlepsit..
Přiznám se, že taky nechápu k čemu by byla Artemis III, ovšem na druhou stranu je to taky o tom, že ať poletí nebo nepoletí, bude to stát skoro stejně, protože ten systém pálí peníze sám o sobě.
Artemis III může nějakou dobu počkat na HLS, ale ne donekonečna, protože musí být dodržena určitá kadence startů. Jakmile se pokročí v přípravách SLS a Orionu pro Artemis IV, nezbyde než zahájit misi Artemis III. Jak píšu v článku, hlavní diskutovanou záložní možností je let v roce 2027 ke Gateway. Ale i další diskutované možnosti dávají smysl, protože nabízí příležitost lépe porozumět tomu, jak systémy Orionu fungují při delší samostatné misi. Zvlášť, pokud by se NASA rozhodla zopakovat s posádkou 25denní misi Artemis I, zasahující do vzdálenosti 450 000 kilometrů od Země. Pro kosmickou loď s kapacitou 84 osobodní by to zřejmě znamenalo start s menším počtem členů posádky.