Dvojice evropských astronautů hledá v rámci geologického výcviku PANGAEA v Norsku vzácné stopy krystalů. Alexander Gerst a Samantha Cristoforetti tráví týden prozkoumáváním zkrystalizované lávy na Lofotech. Na odlehlém arktickém souostroví se tak připravují na mise, které budou lidé za několik let plnit na Měsíci. Oba jsou vynikajícími studenty geologie a jistě by své znalosti rádi rozšířili při budoucích misích amerického programu Artemis. Alexander a Samantha se už dříve zúčastnili výcviku v předešlých kolech programu PANGAEA v Itálii, Německu a Švýcarsku. Při výcviku používají podrobné mapy i družicové multispektrální snímky (metoda dálkového geologického průzkumu), aby si naplánovali svou expedici.

„Budoucí výpravy na Měsíc budou využívat tuto metodu k rozhodnutí, kam astronauti přistanou a kde budou provádět průzkum,“ vysvětluje planetární geolog Riccardo Pozzobon, který je instruktorem v programu PANGAEA. V terénu astronauti využijí speciální aplikaci Electronic Field Book k dokumentaci vědeckých pozorování. Špičkoví evropští planetologové očekávají, že oba astronauti na Zemi rozpoznají jedny z nejzachovalejších vzorků horniny, která se hojně vyskytuje v měsíčních velehorách – anortozit. Když na tyto kopce a údolí dopadá světlo, povrch se leskne, protože horniny jsou tvořeny krystaly.

„Anortozity jsou v této části světa velkolepě vystaveny. Po miliony let je leštily ledovce,“ vysvětluje profesor petrologie Kåre Kullerud, geolog a kurátor Norského hornického muzea v Kongsbergu. Anortozity se těžko hledají, protože obvykle leží hluboko v zemské kůře, zatímco na Měsíci jsou téměř všude. „Prohlídka tohoto fjordu je jako procházka po povrchu Měsíce. Hory připomínají roztavené oceány mladého Měsíce, když naše přirozená družice měla roztavený povrch, na kterém plavaly „horninové ledovce“ anortozitů. Můžeme zde vidět, jak by vypadala lunární kůra,“ vysvětluje hlavní instruktor programu PANGAEA Matteo Massironi, který je planetárním geologem.

Závěrečná fáze výcviku v Norsku má za cíl osvěžit znalosti astronautů o geologii a zaplnit jejich mezery v možnostech lunárního výzkumu. „Pro astronauty je klíčové, aby si udrželi oči otevřené. Znalosti příběhu schovaného za těmito horninami si mohou s sebou přenést na Měsíc,“ říká Kåre Kullerud. Během norské expedice umožňují instruktoři astronautům trávit více času nezávislým průzkumem – během pouhých pár dní je možné provést až čtyři terénní expedice. S tím, jak trénink pokračuje, zažívají astronauti posun své perspektivy. Nachází v sobě motivaci pokračovat ve vědeckých objevech. „Astronauti si nejlépe vedou, když dostanou dostatečné množství autonomie. Podporujeme jejich ocenění skutečného objevování,“ říká Matteo Massironi.

„Když přistaneme na Měsíci, musíme být efektivně fungujícími terénními vědci, těmi nejlepšími „geologickými senzory“ v dosud neprozkoumaném lunárním prostředí. Jsou věci, které mohou zachytit pouze lidské oči,“ říká Alexander Gerst. Tým nyní publikoval vědecký článek o nejlepších prvcích geologického výcviku, které by mohly najít uplatnění při trénování budoucích astronautů, kteří budou chodit po Měsíci. Tým PANGAEA se snažil reflektovat i poznatky z výcviku prováděného v éře programu Apollo. „Vycvičte je, důvěřujte jim a pusťte je na svobodu,“ bylo motto výcviku posledních tří misí Apollo, které byly z hlediska vědeckých objevů na Měsíci nejproduktivnější.

Přeloženo z:
https://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/24982605-1-eng-GB/The_Moon_in_a_fjord.jpg
https://www.esa.int/…/ESA_astronaut_Samantha_Cristoforetti_during_geology_lesson.jpg
https://www.esa.int/…/ESA_astronaut_Alexander_Gerst_during_geology_field_expedition.jpg
https://www.esa.int/…/ESA_astronaut_Samantha_Cristoforetti_analyses_rock_sample.jpg