Český CubeSat VZLUSAT-1 vyvinutý ve Výzkumném a zkušebním leteckém ústavu (po kterém je také pojmenován), byl na oběžnou dráhu dopraven 23. června 2017 pomocí indické rakety PSLV. Od té doby sbíral vědecká, ale také inženýrská data pro další české kosmické systémy. Příběh této družice se uzavřel 6. června, kdy po necelých šesti letech a více než 33 000 obězích kolem Země vstoupila do atmosféry, což je osud všech družic vypouštěných na nízkou oběžnou dráhu Země. Jelikož VZLUSAT-1 komunikoval až do posledního dne své existence, stal se nejdéle fungující českou družicí v historii a kromě toho také drží druhé místo v pořadí dlouhověkosti mezi všemi CubeSaty velikosti 2U na celém světě.

Podle 18SDS došlo k zániku družice VZLUSAT-1 v úterý v 07:22 SELČ.

— Michal Vaclavik (@Kosmo_Michal) June 7, 2023

Graf zobrazující výšku oběžné dráhy družice VZLUSAT-1.
Zdroj: VZLÚ

„Byl to pro ústav zásadní krok pro další vývoj. Získali jsme dostatek znalostí pro vývoj družic složitějších, zejména znalostí v oblasti konstrukce, elektroniky, komunikačních systémů,“ říká generální ředitel VZLÚ Josef Kašpar. Téměř šest let fungování si zaslouží úctyhodné smeknutí klobouku, obzvlášť když si uvědomíme, že tato družice byla původně stavěna pouze na jeden rok služby.

Zkušenosti získané při vývoji a provozu VZLUSAT-1 mohli experti zužitkovat například při vývoji jeho nástupce, družice VZLUSAT-2, která byla vypuštěna raketou Falcon 9 13. ledna loňského roku. Dá se také očekávat, že najdou uplatnění i při dalších českých kosmických misích, které se zatím připravují.

Stylové rozloučení s českou družicí VZLUSAT-1.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Zdroje informací:
Tisková zpráva VZLÚ

Zdroje obrázků:
VZLÚ
https://pbs.twimg.com/media/Fx9maobWcAEBhZC?format=jpg&name=4096×4096