Tmavé organické látky z planetky Ryugu

Ryugu ze vzdálenosti 22 kilometrů.

6. března jsme na našem webu vydali článek Rozpustné organické molekuly z planetky Ryugu, což byl do češtiny přeložený odborný článek publikovaný na webu agentury JAXA zaměřený na výsledky chemické analýzy vzorků, které na Zemi dopravila sonda Hayabusa 2. V úvodním odstavci jste se mohli dočíst, že články vyšly rovnou dva a každý ke svým výsledkům došel jinými metodami. První odstavec článku končil slibem, že se dnes podíváme na přeložený první článek a za pár dní na našem webu vyjde článek s překladem druhé studie. Nyní tedy přichází čas tento slib splnit, ačkoliv se pár dní protáhlo na téměř čtvrt roku.

2. vědecký článek – Tmavé makromolekulární organické látky z planetky Ryugu

Klíčové body:

  • Chemické, izotopické a morfologické složení nerozpustných zbytků bylo téměř ve shodě s nedotčenými zrnky z Ryugu. To by mohlo naznačovat, že tmavé organické makromolekuly tvoří značnou část organických látek na Ryugu.
  • Přítomnost makromolekulárních organických látek spojených s fylosilikáty a uhličitany ve vzorcích z Ryugu naznačuje, že mnoho organického materiálu bylo pozměněno nízkoteplotním působením vody na mateřském tělese, ze kterého později odštěpením vznikla planetka Ryugu. Makromolekulární organické látky ve vzorcích z Ryugu jsou podobné těm z primitivních uhlíkatých chondritů, zatímco jednodušší organické látky vykazují větší pestrost složení oproti meteoritům. Výsledky můžeme považovat za další důkaz, že organické látky byly upraveny různými úrovněmi působení vody v mateřském tělese, ze kterého vznikla planetka Ryugu.
  • Nebyl objeven žádný materiál podobný grafenu, což naznačuje, že organické látky z Ryugu nebyly v mateřském tělese vystaveny jevům s vysokou teplotou – ať už jde o klasický ohřev nebo o dlouhodobé radiogenní tepelné proměny.
  • Pozorované obohacení deuteriem a dusíkem-15 naznačuje, že alespoň část organických látek ve vzorcích z Ryugu vznikla v nízkoteplotních prostředích (pod -200°C) jako je mezihvězdné médium či mlhovina existující před vznikem Slunce.
  • Byly pozorovány shodné i odlišné znaky mezi organickými látky z planetky typu C (kam patří Ryugu) a pozorovanými planetkami typu D a kometami. Předpokládá se, že jde o důsledek změn chemických reakcí v jednotlivých mateřských tělesech poté, co se společný zdrojový materiál z původní mlhoviny začlenil do planetesimál (později malých těles).
  • Tmavé, makromolekulární organické látky v uhlíkatých planetkách, které nejsou spojeny se „současnými“ molekulami souvisejícími se životem,  se možná mohly podílet na vytvoření dostupného organického inventáře, který byl k dispozici pro vytvoření obyvatelných prostředí na různých planetách.

Přehled:

Tým pro předběžnou analýzu organických makromolekul z mise Hayabusa 2, v jehož čele stál profesor Jabuta Hikaru z Hirošimské univerzity, měřil chemické, izotopické a morfologické složení makromolekulárních organických látek ve vzorcích z planetky Ryugu (37 zrnek s velikostí od 200 do 900 μm), které na Zemi dopravila sonda Hayabusa 2. Jejich koordinovaná analýza s využitím mnoha různých mikroskopických technik ukázala, že chemické složení makromolekulárních organických látek ve vzorcích z Ryugu je podobné primitivním chondritickým meteoritům typu CI (typ Ivuna) a CM (typ Mighei). Morfologie organických látek obsahuje nanoglobule a rozptýlený uhlík spojený s fylosilikátovými a uhličitanovými minerály, což svědčí o vývoji organické hmoty během reakce s kapalnou vodou na mateřském tělese Ryugu. Nebyl nalezen žádný materiál podobný grafenu, což naznačuje, že organické látky z Ryugu nebyly v mateřském tělese vystaveny jevům s vysokou teplotou – ať už jde o klasický ohřev nebo o dlouhodobé radiogenní tepelné proměny.

Množství uhlíkatých zrnek ve vzorcích z ryugu vykazovalo extrémní obohacení či ochuzení o deuterium a/nebo dusík-15. tyto izotopické vlastnosti nejsou v pozemských organických látkách pozorovány a naznačují původ těchto látek v extrémně chladném prostředí (pod – 200°C) Tyto výsledky naznačují, že organické látky ve vzorcích z Ryugu jsou mimozemského původu a minimálně některé z nich byly odvozeny z mezihvězdného média či mlhoviny existující před vznikem Slunce.

Vznik a vývoj makromolekulárních organických látek během vývoje planetky Ryugu.

Vznik a vývoj makromolekulárních organických látek během vývoje planetky Ryugu.
Zdroj: https://global.jaxa.jp/

Tým organických makromolekul studoval nedotčená zrnka z Ryugu a nerozpustné zbytky izolované po aplikaci kyseliny na vzorky z Ryugu. Měření ukázala, že nerozpustné zbytky zajištěné ve velkém množství mají tmavou barvu a jedná se o organické látky tuhého skupenství. Chemické, izotopické a morfologické složení nerozpustných zbytků bylo téměř ve shodě s nedotčenými zrnky z Ryugu. To by mohlo naznačovat, že tmavé organické makromolekuly tvoří značnou část organických látek na Ryugu. Tato skutečnost by mohly vysvětlovat i nízké albedo (odrazivost) povrchu planetky.

Tato studie poprvé prokázala přímou souvislost mezi makromolekulárními organickými látkami v uhlíkaté planetce a v primitivních uhlíkatých chondritech. Konkrétně organické látky ve vzorcích z Ryugu vykazovaly vyšší pestrost chemického, izotopického a morfologického složení než je tomu v případě meteoritů. Výsledky představují další důkaz, že se organické látky vytvořily v mezihvězdném mraku nebo předsluneční mlhovině, načež byly ovlivňovány různými úrovněmi vystavení vodě v mateřském tělese, ze kterého se planetka Ryugu později oddělila. Mezi složením organických látek z Ryugu oři prvním a druhém odběru není žádný výrazný rozdíl. To by naznačovalo, že se organické látky zformované během (nebo před) vzniku Sluneční soustavy mohly uniknou slunečnímu větru, nárazům a ohřevu slunečním zářením na povrchu planetky.

Text:

Organické látky v planetkách a kometách vznikly během (nebo před) vznikem Slunenčí soustavy (cca přes 4,6 miliardami let) a jsou považovány za stavební kameny pro pozemský (a možná i jiný) život. Většina vzorků používaných pro analýzy mimozemských organických látek však byla omezena pouze na meteority a kosmický prach. Organické látky nebyly nalezeny na částicích z planetky Itokawa (typ-S), které na Zemi přivezla první sonda Hayabusa. Z tohoto důvodu tu nebyla žádná studie zaměřená na rozložení organických látek na planetkách.

K porozumění vzniku a vývoje organických látek na planetce Ryugu (typ-C) v časné historii Sluneční soustavy se tým pro předběžnou analýzu organických tvořený světovými experty na organickou kosmochemii, analyzoval makromolekulární látky ze vzorků z Ryugu, měřil jejich složení chemické, izotopické i z hlediska funkčních skupin včetně jejich malých struktur a celkové morfologie.

Analytické metody zahrnovaly mikroskopickou infračervenou spektroskopii s Fourierovou transformací (FTIR), mikroskopickou Ramanovu spektroskopii, skenovací transmisní rentgenovou mikroskopii (STXM) s využitím synchrotronu, spektroskopii blízké struktury rentgenové absorpční hrany (XANES), skenovací transmisní elektronová mikroskopii (STEM) spojenou se spektrometrií ztrát energie elektronu (EELS) a energeticky disperzní rentgenovou spektroskopii (EDS), dále infračervenou nanospektroskopii (AFM-IR) a hmotnostní spektrometrii sekundárních iontů v nanoměřítku (NanoSIMS). Analyzovala se jak nedotčená zrnka z Ryugu, tak i nerozpustné uhlíkové zbytky izolované po aplikaci kyseliny na vzorky z Ryugu.

1. Význam ošetření kyselinou

In-situ analýza nedotčených vzorků z Ryugu (nedestruktivní) má výhodu v tom, že umožňuje zkoumání chemické a izotopové heterogenity organických látek beze změny vzorků. Na druhou stranu však nedestruktivní analýza není tak dobrá pro měření objemového složení, které má charakterizovat planetku Ryugu. Kromě toho In-situ analýza vodíku, kyslíku a síry z organických látek smíšených s minerály je někdy náročná kvůli interferenci – tyto prvky jsou totiž obsaženy i v samotných minerálech (např. fylosilikátech a síranech). Aby bylo možné analyzovat vysoce rafinované organické látky, byly při této studii nerozpustné uhlíkové usazeniny ze vzorků z Ryugu přečištěny a izolovány pomocí demineralizace průběžnými dodávkami kyseliny fluorovodíkové a chlorovodíkové v průběhu jednoho měsíce. Měření odhalila, že nerozpustné zbytky získané v hojném množství a s vysokou čistotou byly organické látky tmavé barvy v pevném skupenství. Chemické, izotopické a morfologické složení těchto nerozpustných zbytků byla téměř konzistentní s těmi provedenými na nedotčených zrnkách z Ryugu. To naznačuje, že by tmavé organické makromolekuly mohly tvořit značnou část organických látek na Ryugu.

Drobné rozdíly mezi nedotčenými vzorky z Ryugu a nerozpustnými uhlíkatými zbytky ze vzorků z Ryugu mohu být způsobeny buďto chemickými odlišnostmi, nebo možným podílem minerálů a rozpustných organických látek v nedotčených vzorcích, případně možnými změnami organických látek souvisejících s fylosilikáty vlivem účinů kyseliny fluorovodíkové na fylosilikáty, nebo částečnou hydrolýzou makromolekulárních organických látek při vystavení působení kyselin. Kromě toho tato studie dokázala odhalit také chemické a izotopické odlišnosti uhlíkatých zbytků ze vzorků z Ryugu.

Snímky nerozpustných uhlíkatých usazenin izolovaných ze zrnek z planetky Ryugu po aplikaci kyseliny fluorovodíkové a chlorovodíkové. Snímek A zachycuje uhlíkaté usazeniny z Ryugu v miniaturní skleněné nádobce, snímek B pak představuje snímek jiné nádobky shora.

Snímky nerozpustných uhlíkatých usazenin izolovaných ze zrnek z planetky Ryugu po aplikaci kyseliny fluorovodíkové a chlorovodíkové. Snímek A zachycuje uhlíkaté usazeniny z Ryugu v miniaturní skleněné nádobce, snímek B pak představuje snímek jiné nádobky shora.
Zdroj: https://global.jaxa.jp/

2. Vztahy mezi organickými látkami v uhlíkaté planetce a v primitivních uhlíkatých chondritech

Mikroskopickou infračervenou spektroskopií s Fourierovou transformací (FTIR), mikroskopickou Ramanovu spektroskopií, skenovací transmisní rentgenovou mikroskopií (STXM) s využitím synchrotronu, spektroskopií blízké struktury rentgenové absorpční hrany (XANES) vzorků z Ryugu (celkem 20 zrnek) se podařilo odhalit, že organické látky z Ryugu tvoří aromatické uhlovodíky, alifatické uhlovodíky, ketony a karboxyly. Složení funkčních skupin je ve shodě s výsledky analýzy nerozpustných organických látek z primitivních chondritů typu CI (typ Ivuna) a CM (typ Mighei). Na druhou stranu však mezi organickými látkami z Ryugu nebyly nalezeny žádné struktury, které by byly srovnané jako grafen. Obecně se takové grafitu podobné látky vytváří při zahřátí organických látek na vysoké teploty (proces karbonizace). Spektrální rozdíly mezi organickými látkami ve vzorcích z Ryugu a v tepelně metamorfovaných uhlíkatých chondritech naznačuje, že organická hmota pocházející z Ryugu nebyla na mateřském tělese vystavena ohřevu na teplotu vyšší než 200 ℃ – ať už by šlo o radiogenní termální metamorfismus, či krátkodobý ohřev.

Porovnání spekter vzorků z Ryugu a uhlíkatých chondritů získaná metodou micro-FTIR. A obsahuje transmisní infračervená spektra nedotčených zrnek, zatímco B ukazuje to smé, jen u nerozpustných uhlíkatých pozůstatků. Pozorujeme zde absorpční čáry související s alifatickými vazbami C-H (2960 cm -1, 2930-2925 cm-1, 2855-2850 cm-1, 1460 cm-1, 1380 cm-1), C=O (1705-1690 cm-1) a aromatickými C=C (~1600 cm-1)

Porovnání spekter vzorků z Ryugu a uhlíkatých chondritů získaná metodou micro-FTIR. A obsahuje transmisní infračervená spektra nedotčených zrnek, zatímco B ukazuje to samé, jen u nerozpustných uhlíkatých pozůstatků. Pozorujeme zde absorpční čáry související s alifatickými vazbami C-H (2960 cm -1, 2930-2925 cm-1, 2855-2850 cm-1, 1460 cm-1, 1380 cm-1), C=O (1705-1690 cm-1) a aromatickými C=C (~1600 cm-1)
Zdroj: https://global.jaxa.jp/

Porovnání Ramanových spektrálních parametrů (špičkové pozice wG jako funkce wD ) pásem D a G odvozených od polyaromatické struktury) nedotčených vzorků z Ryugu a chondritů.

Porovnání Ramanových spektrálních parametrů (špičkové pozice wG jako funkce wD ) pásem D a G odvozených od polyaromatické struktury) nedotčených vzorků z Ryugu a chondritů.
Zdroj: https://global.jaxa.jp/

Měření nedotčených vzorků z Ryugu (4 zrnka) metodou hmotnostní spektrometrie sekundárních iontů v nanoměřítku (NanoSIMS) ukazuje, že objemové poměry izotopů vodíku a dusíku ve vzorcích z Ryugu jsou mezi hodnotami chondritů CI (typ Ivuna) a nerozpustných organických látek v chondritech CI. tyto výsledky naznačují, že organické látky ve vzorcích z Ryugu jsou chemicky a izotopicky podobné těm z chemicky primitivních uhlíkatých chondritů. Tento závěr se shoduje se výstupy získanými z analýzy prvkového složení, mineralogie a izotopického složení vzácných plynů vzorků z Ryugu.

δ15N jako funkce δD pro objem na uhlík bohatého materiálu v nedotčených zrnkách z Ryugu v porovnání s primitivními uhlíkatými chondrity.

δ15N jako funkce δD pro objem na uhlík bohatého materiálu v nedotčených zrnkách z Ryugu v porovnání s primitivními uhlíkatými chondrity.
Zdroj: https://global.jaxa.jp/

3. Interakce mezi organickými látkami, minerály a vodou v mateřském tělese Ryugu pozorované v nanometrovém měřítku

Několik mikroskopických technik s vysokým prostorovým rozlišením jako skenovací transmisní rentgenová mikroskopie (STXM) s využitím synchrotronu, spektroskopie blízké struktury rentgenové absorpční hrany (XANES), skenovací transmisní elektronová mikroskopie (STEM) spojená se spektrometrií ztrát energie elektronu (EELS) a energeticky disperzní rentgenovou spektroskopii (EDS) bylo použito na nedotčené vzorky (celkem 12 zrnek). Distribuce funkčních skupin v organických látkách z Ryugu se lišila na submikrometrových rozměrech způsobm, které může souviset s morfologií. Oblasti s nanočásticemi a/nebo nanoglobulemi byly bohaté na aromatické organické látky, zatímco organické látky spojené s na hořčík bohatou fylosilikátovou matricí a uhličitany byly podobné meteoritickým nerozpustným organickým látkám, nebo se vyskytovaly jako rozptýlený uhlík. Tento rozptýlený uhlík někdy obsahoval molekuly uhličitanů.

Fylosilikáty a uhličitany pravděpodobně vznikaly vlivem účinků vody. Přítomnost organických látek spojených s těmito minerály naznačuje, že velká část organických látek byla pozměněna nízkoteplotním působením vody na mateřském tělese, ze kterého vznikla planetka Ryugu. Progresivní vodní změny způsobují:

  • Zvýšení množství rozptýlených organických látek spojených s fylosilikáty prostřednictvím hydrolýzy původních makromolekulárních organických látek nebo interkalací a oxidací rozpustných molekul.
  • Zvýšení podílu aromatických a kyslík obsahujících funkčních skupin v organických částicích a nanoglobulích prostřednictvím aromatizace a oxidace makromolekulárních organických látek.
  • Zvýšení makromolekulární diverzity.

Výsledky získané pozorováním byly podobné u nedotčených zrnek z Ryugu a nerozpustných uhlíkatých zbytků z Ryugu. Ovšem molekuly uhličitanů nebyly v nerozpustných uhlíkatých zbytcích objeveny. Rozdíl naznačuje, že organické látky obsahující molekuly uhličitanů jsou náchylné vůči působení kyselin.

Na snímcích A a B vidíme snímky ultratenkých sekcí získaných ze vzorků z Ryugu pořízené metodou skenovací transmisní rentgenové mikroskopie (STXM). Na obou panelech jsou snímky barevně překryty mapami ve falešných barvách, které značí absorpci rentgenového záření způsobenou jednotlivými funkčními skupinami (viz legenda). Na snímku C vidíme snímek nerozpustného uhlíkatého zbytku ze vzorku z Ryugu, který byl pořízen metodou skenovací transmisní rentgenové mikroskopie (STXM). Oranžově vyznačená oblast je zvětšená v obrázku D. V něm vidíme rentgenovou absorpční mapu jednotlivých funkčních skupin (viz legenda). Snímek E zachycuje metodou spektroskopie blízké struktury rentgenové absorpční hrany (XANES) získaná spektra uhlíkatých zrnek a matricových oblastí objevených na snímcích A,B a D. Metoda XANES odhalila ve spektrech tři hlavní vrcholky způsobené funkčními skupinami aromatických uhlíky (C=C, 285 eV), aromatických ketonů (C=C-C=O, 286,7 eV) a karboxylů (COOH, 288,5 eV). Některá spektra obsahují dodatečné vrcholky na 290,4 eV, což odpovídá uhličitanovým skupinám. Nerozpustné organické látky z meteoritů jsou v grafu uvedeny pro srovnání.

Na snímcích A a B vidíme snímky ultratenkých sekcí získaných ze vzorků z Ryugu pořízené metodou skenovací transmisní rentgenové mikroskopie (STXM). Na obou panelech jsou snímky barevně překryty mapami ve falešných barvách, které značí absorpci rentgenového záření způsobenou jednotlivými funkčními skupinami (viz legenda). Na snímku C vidíme snímek nerozpustného uhlíkatého zbytku ze vzorku z Ryugu, který byl pořízen metodou skenovací transmisní rentgenové mikroskopie (STXM). Oranžově vyznačená oblast je zvětšená v obrázku D. V něm vidíme rentgenovou absorpční mapu jednotlivých funkčních skupin (viz legenda). Snímek E zachycuje metodou spektroskopie blízké struktury rentgenové absorpční hrany (XANES) získaná spektra uhlíkatých zrnek a matricových oblastí objevených na snímcích A,B a D. Metoda XANES odhalila ve spektrech tři hlavní vrcholky způsobené funkčními skupinami aromatických uhlíky (C=C, 285 eV), aromatických ketonů (C=C-C=O, 286,7 eV) a karboxylů (COOH, 288,5 eV). Některá spektra obsahují dodatečné vrcholky na 290,4 eV, což odpovídá uhličitanovým skupinám. Nerozpustné organické látky z meteoritů jsou v grafu uvedeny pro srovnání.
Zdroj: https://global.jaxa.jp/

Délka všech bílých měřítkových čárek odpovídá 500 nm. Na snímku A z transmisního elektronového mikroskopu (TEM) se díváme na ultratenkou sekci vzorku z Ryugu, která naznačuje přítomnost nanoglobulí (fialová), hořčíkatých fylosilikátů (modrá) a sulfidu železnatého (oranžová). Snímek B opět z trensmisního elektronového mikroskopu zachycuje nerozpustné uhlíkaté zbytky z Ryugu a vidíme zde pevné i duté nanoglobule a „načechrané“ materiály. Snímek C opět pochází z TEM a ukazuje zrnka magnetitu v blízkosti uhlík vázajících na hořčík bohatých fylosilikátů s nanočásticemi sulfidů železa a niklu. Snímek D pak zachycuje pohled transmisního elektronového mikroskopu na „puchýřek“ ve velkém kalcitovém zrnu ve vzorku z Ryugu.

Délka všech bílých měřítkových čárek odpovídá 500 nm. Na snímku A z transmisního elektronového mikroskopu (TEM) se díváme na ultratenkou sekci vzorku z Ryugu, která naznačuje přítomnost nanoglobulí (fialová), hořčíkatých fylosilikátů (modrá) a sulfidu železnatého (oranžová). Snímek B opět z trensmisního elektronového mikroskopu zachycuje nerozpustné uhlíkaté zbytky z Ryugu a vidíme zde pevné i duté nanoglobule a „načechrané“ materiály. Snímek C opět pochází z TEM a ukazuje zrnka magnetitu v blízkosti uhlík vázajících na hořčík bohatých fylosilikátů s nanočásticemi sulfidů železa a niklu. Snímek D pak zachycuje pohled transmisního elektronového mikroskopu na „puchýřek“ ve velkém kalcitovém zrnu ve vzorku z Ryugu.
Zdroj: https://global.jaxa.jp/

Organické látky v zrnkách z Ryugu se jeví jako červenofialové plochy vyčnívající z dominantního fylosilikátového signálu. Barvy naznačují vrcholky C=O (1720 cm-1 - červená), C=C (1600 cm-1, modrá) a Si-O (1200 cm-1, zelená).

Organické látky v zrnkách z Ryugu se jeví jako červenofialové plochy vyčnívající z dominantního fylosilikátového signálu. Barvy naznačují vrcholky C=O (1720 cm-1 – červená), C=C (1600 cm-1, modrá) a Si-O (1200 cm-1, zelená).
Zdroj: https://global.jaxa.jp/

4. Místo, kde se poprvé vytvořily organické látky, bylo prostředím s nízkou teplotou ještě před vznikem mateřského tělesa Ryugu

V nedotčených vzorcích z Ryugu i v nerozpustných organických zbytcích bylo metodou hmotnostní spektrometrie sekundárních iontů v nanoměřítku (NanoSIMS) odhaleno extrémní obohacení či ochuzení deuteriem a/nebo dusíkem-15. Tyto izotopické rysy nejsou pozorovány v pozemských organických látkách a naznačují původ v extrémně chladném prostředí (s teplotou pod – 200 °C). Výsledky naznačují, že vzorky z Ryugu jsou mimozemského původu a alespoň některé organické látky jsou odvozeny z mezihvězdného média či předsluneční mlhoviny.

Hmotnostní spektrometrie sekundárních iontů v nanoměřítku (NanoSIMS) použitá k analýze nerozpustných uhlíkatých zbytků z Ryugu. Grafy ukazují distribuci poměrů izotopů vodíku (I) a dusíku (J)v nerozpustných uhlíkatých zbytcích ve vzorcích z Ryugu. otevřené šedé kroužky označují horká (či chladná) místa, lokality o velikosti v řádu mikrometrů s poměry izotopů mnohem vyššími (či nižšími) než je průměrné složení. Velké oranžové a modré kruhy označují hromadnou průměrnou hodnotu pro každé reziduum. Horizontální tečkované čáry indikují režim každé distribuce horkých míst. Data pro nerozpustné organické látky z chondritů jsou zde uvedeny pro srovnání. Vyplněné kroužky jsou hromadné hodnoty.

Hmotnostní spektrometrie sekundárních iontů v nanoměřítku (NanoSIMS) použitá k analýze nerozpustných uhlíkatých zbytků z Ryugu. Grafy ukazují distribuci poměrů izotopů vodíku (I) a dusíku (J)v nerozpustných uhlíkatých zbytcích ve vzorcích z Ryugu. otevřené šedé kroužky označují horká (či chladná) místa, lokality o velikosti v řádu mikrometrů s poměry izotopů mnohem vyššími (či nižšími) než je průměrné složení. Velké oranžové a modré kruhy označují hromadnou průměrnou hodnotu pro každé reziduum. Horizontální tečkované čáry indikují režim každé distribuce horkých míst. Data pro nerozpustné organické látky z chondritů jsou zde uvedeny pro srovnání. Vyplněné kroužky jsou hromadné hodnoty.
Zdroj: https://global.jaxa.jp/

5. Vztah mezi planetkou Ryugu (typ-C), planetkami typu-D a kometami

Makromolekulární organické látky z planetky Ryugu (typ-C) byly porovnány s dalšími primitivními malými tělesy z časné Sluneční soustavy. Předpokládá se, že neseskupený uhlíkatý chondrit Tagish Lake C2 je příbuzný tmavým planetkám typu-D, které se nacházejí ve vnější části hlavního pásu planetek a mezi Jupiterovými trojány. Tagish Lake obsahuje organické a mineralogické rozdíly mezi různými litologiemi, které odrážejí různý stupeň alterace na stejném mateřském tělese. Distribuce obohacení vzorků z Ryugu deuteriem bylo v rozmezí chondritů typů CI (typ Ivuna), CM (typ Mighei) a Tagish Lake. Je třeba poznamenat, že rozložení obohacení deuteriem (D) bylo ve vzorku Ryugu rovnoměrné v rámci nejvíce alterované litologie, respektive nejméně alterované litologie chondritu Tagish Lake. Na druhou stranu distribuce δD v nerozpustných organických látkách z Ryugu byla výrazně nižší než v případě míně alterovaných chondritů, meziplanetárních prachových částic i antarktických mikrometeoritů, které pochází z komet. Konzistence v distribuci obohacení deuteiem a dusíkem-15 v nerozpustných organických látkách z Ryugu a vodou alterovaných primitivních uhlíkatých chondritů naznačuje, že organické látky z Ryugu zřejmě vznikly heterogenní působením vody, ke kterému došlo na planetkách typu C a D ze společného původního materiálu vytvořeného v nejranějších fázích sluneční mlhoviny.

Atomární poměr dusíku vůči uhlíku v nerozpustných uhlíkatých zbytcích ze vzorků z Ryugu je podobné chondritům typů CI (typ Ivuna) a CM (typ Mighei). Oproti tomu poměr dusíku vůči uhlíku u nerozpustných organických látek z Tagish Lake je lehce vyšší než v případě Ryugu. Kromě toho poměr dusíku vůči uhlíku v prachu z komety 81P/Wild 2, meziplanetárních prachových částicích a antarktických mikrometeoritech jsou výrazně vyšší než v případě Ryugu. Laboratorní experimenty ukazují, že poměr dusíku vůči uhlíku v meteorických nerozpustných organických látkách není výrazně ovlivňován reakcemi s vodou. Proto mohl být obsah dusíku v organické hmotě Ryugu pomoci stanovit tuto hodnotu v mezihvězdném molekulárním mračnu a sluneční mlhovině. Pozorované podobnosti a rozdíly mezi planetkou typu-C (Ryugu), planetkou typu-D a kometami naznačují kontinuitu zdrojového materiálu ve sluneční mlhovině.

6. Tmavé organické látky mají potenciál podílet se na vzniku obyvatelných planet

Bylo předpokládáno, že organické látky na planetkách a kometách mohly být dopraveny na mladou Zemi, kde pak posloužily jako základní stavební kameny života. Do dneška se pozornost při hledání kandidátů na stavební kameny života zaměřovala pouze na molekuly spojené s biologií – například aminokyseliny, cukry a nukleové báze v meteoritech. Tato studie však ukazuje, že tmavé, uhlí připomínající makromolekuly tvoří značnou část organických látek na uhlíkaté planetce Ryugu. Komplexní aromatické molekuly nejsou spojené se současnými „biomolekulami“, ale mohly být dopraveny na mladou Zemi a mohly zde dalšími chemickými reakcemi vytvořit první funkční organické látky. Ukázalo se, že v kyselině nerozpustné makromolekulární organické látky v chondritech CM (typ Mighei) uvolnily množství rozpustných organických molekul a redukčních těkavých látek při experimentech s hydratovanou pyrolýzou. Proto tato studie vede k novým hypotézám, že makromolekulární organické látky v uhlíkatých planetkách mohly hrát roli při vytváření inventáře organických látek, který byl dostupný pro vznik obyvatleného prostředí planety.

Přeloženo z:
https://global.jaxa.jp/

Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/Dgq1-LLV4AEqKn4.jpg:orig
https://global.jaxa.jp/press/2023/02/images/20230224-2_01.jpg
https://global.jaxa.jp/press/2023/02/images/20230224-2_02.jpg
https://global.jaxa.jp/press/2023/02/images/20230224-2_03.jpg
https://global.jaxa.jp/press/2023/02/images/20230224-2_04.jpg
https://global.jaxa.jp/press/2023/02/images/20230224-2_05.jpg
https://global.jaxa.jp/press/2023/02/images/20230224-2_06.jpg
https://global.jaxa.jp/press/2023/02/images/20230224-2_07.jpg
https://global.jaxa.jp/press/2023/02/images/20230224-2_08.jpg
https://global.jaxa.jp/press/2023/02/images/20230224-2_09.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

4 komentářů ke článku “Tmavé organické látky z planetky Ryugu”

  1. pave69 napsal:

    To je hukot. Za mě tedy rozhodně palec nahoru, protože člověk si z toho může udělat představu jednak co všechno umí dneska měřit a zjišťovat na „pár zrnkách smetí“, a hlavně, z čeho konkrétně se odvozují teorie vývoje sluneční soustavy a života v něm. Za mě velice zajímavé.

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Díky za názor. Jak jsem už psal v reakci na komentář jiného čtenáře, je to úplně jiný styl, než co u nás vychází. Ale rozhodl jsem se jej vydat právě v této surové formě, abych lidem ukázal právě tu „surovost“ vědeckého výzkumu. Jasně, není to čtení pro každého, jsem si toho plně vědom. Ale těší mne, že se najdou čtenáři, kterým ten článek něco dá. I kdyby to byl „jen“ údiv nad tím, co je dnes možné změřit. Váš komentář mne potěšil, děkuji.

  2. Schamann napsal:

    Tak tohle byl snad první článek tady na kosmonautixu, který mě opravdu nebavil čist… jako klobouček za snahu, překlad, obsah, detaily. věřím, že se v tomhle nějaký biochemik dostatečně vyřádil. Téhle oblasti nerozumím a tolik termínů které neznám koncentrovaných do jednoho článku jsem ještě neviděl. Úvodní 3 a poslední 2 odstavce jsou pro mě dostatečně vypovídající… Ještě štěstí, že jsem ještě nečetl včerejší díl Vostoku. 🙂
    A ještě jednou obdivuju tvůj čas a práci vynaloženou na tento článek, chápu že to trvalo 3 měsíce…

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Formátem je stejný jako ten publikovaný před čtvrt rokem. Je to úplně něco jiného, než co vydáváme běžně a vydali jsme ho právě proto, že je jiný a chceme oslovit co možná nejširší oblast čtenářů. U některých článků určených laické veřejnosti se musí „uskromnit“ odborná část čtenářů, u odborných se zase „uskromní“ část laická. Vznikne tak rovnováha, ve které si každý přijde na své. Je naprosto normální, že každému nesedne vše. Není to chyba ani čtenáře, ani redakce. Myslím si, zase naopak někteří jiní čtenáři mohou tento formát ocenit více než formáty jiné, které u nás vychází (a které vyhovují jiným).
      Ale kromě toho si myslím, že tento článek má i další vrstvy informací, které může předat čtenářům. Chtěli jsme ukázat veřejnosti, jak vypadá takový surový odborný článek publikovaný v odborných časopisech. Čtenář se díky tomu na vlastní oči dozví, jak to vlastně celé začíná a odkud pak všichni další při tvorbě více popularizačních článků vychází. No a kromě toho má tenhle článek výhodu, že kdo nechce zabředávat do detailů, tomu stačí si přečíst úvod, kde jsou všechny poznatky čtivě shrnuty. Kdo má zájem o detaily a zajímá ho třeba metodika, kterou se k tomu dospělo, ten může pokračovat do samotného těla článku.
      Ale mohu zodpovědně prohlásit, že podobné články u nás budou i nadále v jasné minoritě. Nejde jen o určitou specifičnost cílové skupiny, ale i o zmíněnou časovou náročnost. Tři měsíce jsem to sice nechystal, ale i ty tři dny stačily. 🙂 Neříkám, že už u nás podobný článek nikdy nevyjde. Dost možná vyjde, ale rozhodně se z toho nestane nová norma. 😉

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.