Webbův teleskop studoval kometu z hlavního pásu

Americko-evropsko-kanadský Teleskop Jamese Webba pomohl uskutečnit dlouho očekávaný vědecký průlom. Tentokrát se z něj radují vědci, kteří studují Sluneční soustavu a zaměřují se především na původ vody, která se dostala na Zemi a umožnila zde vznik života. S využitím palubního infračerveného spektrometru NIRSpec se astronomům podařilo v okolí komety z hlavního pásu planetek poprvé detekovat plyn, konkrétně vodu. Potvrdilo se tak, že voda z mladých věků Sluneční soustavy se v těchto oblastech mohla zachovat ve formě ledu. Ovšem úspěšná detekce vody přináší nové otazníky. Na rozdíl od jiných komet totiž u komety 238P/Read nebyl detekován žádný oxid uhličitý. Nová studie nedávno vyšla v časopise Nature.

„Naše vodou prosycená planeta, která překypuje životem, čímž je ve vesmíru, jak se zatím zdá, jedinečná, je svým způsobem záhadná. Nejsme si totiž úplně jistí tím, jak se sem ta voda vlastně dostala,“ popisuje Stefanie Milam, vědkyně zapojená do výzkumu pomocí Webbova teleskopu a spoluautorka nové studie a dodává: „Pochopení historie distribuce vody ve Sluneční soustavě nám pomůže porozumět ostatním planetárním systémům a tomu, zda jsou na správné cestě, aby mohly ukrývat planety podobné Zemi.“

Snímek komety 238P/Read z hlavního pásu planetek pořízená kamerou NIRCam na JWST.
Snímek komety 238P/Read z hlavního pásu planetek pořízená kamerou NIRCam na JWST.
Zdroj: https://www.esa.int/

Zmíněná kometa Read patří do hlavního pásu planetek a pravidelně se u ní objevuje koma a ohon jako u klasické komety. Kategorie komet z hlavního pásu planetek je poměrně nová a právě kometa Read byla mezi prvními třemi objekty, které byly do této skupiny zařazeny. Dříve se předpokládalo, že komety pochází z Kuiperova pásu a Oortova oblaku za oběžnou dráhou Neptunu, kde je jejich led chráněn před paprsky vzdáleného Slunce. Zmrzlý materiál, který se z nich odpařuje během jejich přiblížení ke Slunci je právě tím, co vytváří pro komety tolik typické koma a ohon, což jsou fenomény, které odlišují komety od planetek. vědci již dlouho spekulovali, že by se v teplejším hlavním pásů mohla také zachovat voda, ale definitivní důkaz zatím chyběl – dokud nepřišel Webbův teleskop.

„V minulosti jsme viděli v hlavním pásu objekty se všemi charakteristikami komet, ale teprve až díky přesným spektrálním měřením z JWST můžeme říct: „Ano, to, co vytváří tento efekt, je s jistotou vodní led,“ vysvětluje Michael Kelley z University of Maryland, hlavní autor nové studie a dodává: „Díky pozorování komety Read Webbovým teleskopem můžeme prokázat, že se v pásu planetek mohl zachovat vodní led z dob mladé Sluneční soustavy.“

Porovnání spektrálního složení komety 109P/Hartley-2 (modře) a 238P/Read (bíle)
Porovnání spektrálního složení komety 109P/Hartley-2 (modře) a 238P/Read (bíle)
Zdroj: https://www.esa.int/

Jak už bylo uvedeno v prvním odstavci, JWST při svém pozorování objevil i velké nečekané překvapení. Většinou totiž oxid uhličitý tvoří okolo 10 % těkavého materiálu komet, který se vlivem tepla ze Slunce snadno mění v plyn. Vědecký tým zatím vypracoval dvě možná vysvětlení nedostatku oxidu uhličitého v naměřených datech. Jednou z možností je, že kometa Read měla oxid uhličitý v době, kdy vznikala, ale z důvodu vyšších teplot, které panují v pásu planetek, o něj postupně přišla. „Dlouhodobý pobyt v hlavním pásu by to mohl způsobit. Oxid uhličitý přechází do plynného skupenství snáz než vodní led a v průběhu miliard let mohl vyprchat,“ vysvětluje Kelley. Druhá možnost zase říká, že kometa Read mohla vzniknout v mimořádně teplé oblasti Sluneční soustavy, kde ani při vzniku žádný oxid uhličitý nebyl.

Jak říká Heidi Hammel z Asociace univerzit pro astronomický výzkum AURA (Association of Universities for Research in Astronomy), vedoucí skupiny pro Garantovaná pozorování objektů sluneční soustavy Webbovým teleskopem a spoluautorka studie, dalším krokem bude rozšíření výzkumu mimo kometu Read, aby mohli vědci získat srovnání s dalšími kometami z hlavního pásu: „Tyto objekty v hlavním pásu jsou malé a slabé, ale s Webbem můžeme konečně vidět, co se na nich děje a z toho vyvodit závěry. Chybí oxid uhličitý i dalším kometám z hlavního pásu? Ať už bude odpověď jakákoliv, bude fascinující ji získat.“

Přeloženo z:
https://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/Artist_s_concept_of_Comet_238P_Read.jpg
https://www.esa.int/…/NIRCam_image_of_Comet_238P_Read_annotated.jpg
https://www.esa.int/…/Spectral_data_of_Comet_238_P_Read_and_Comet_109_P_Hartley_2.jpg

Rubrika:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Hlášení chyb a nepřesností
Pomozte nám článek vylepšit

Hlášení chyby

Webbův teleskop studoval kometu z hlavního pásu

Zprávu a kontaktní údaje zpřístupníme redakci a předáme autorovi článku, aby mohl hlášení vyřídit.

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený

křišťálová lupa

Křišťálová lupa – hlasujte pro naše stránky

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Špionážní družice

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

  • Cape Canaveral

    Navzdory letošnímu poklesu počtu raketových startů z kosmodromu Cape Canaveral pokračují americké Vesmírné síly v úsilí o zajištění výrazně vyšší frekvence startů. Součástí těchto plánů je také přidělení dalšího odpalovacího stanoviště společnosti Blue Origin.

  • Google

    Společnost Google oznámila, že se jí podařilo úspěšně spustit model umělé inteligence na procesoru určeném pro datová centra, který byl umístěn na palubě družice. Jde o první významný krok v úsilí společnosti zjistit, zda by infrastruktura pro výpočty umělé inteligence mohla v budoucnu fungovat i ve vesmíru.

  • Lightspeed

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗