sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

ESA

Evropa uzavřela smlouvu se společností Thales Alenia Space na vývoj digitálního dvojčete zemědělských systémů, které kombinují satelitní data a modelování plodin na podporu udržitelných a klimaticky odolných zemědělských postupů na celém kontinentu.

Booz Allen Hamilton

Technologická a konzultační firma Booz Allen Hamilton představila koncept mega-konstelace družic navržených tak, aby naplnily vizi vládní administrativy na komplexní protiraketový obranný štít na ochranu Spojených států, tzv. Golden Dome.

NG-22

V prohlášení z 26. března NASA uvedla, že modul Pressurized Cargo Module pro Cygnus, který měl letět s misí NG-22 k ISS, je poškozený a nebude použit pro tuto misi, která měla odstartovat v červnu.

Space Systems

Velitelství Space Systems oznámilo 27. března, že Rocket Lab a Stoke Space se připojí k Blue Origin, SpaceX a United Launch Alliance (ULA) v programu National Security Space Launch (NSSL) Phase 3 Lane 1.

CFO NASA

Bílý dům předložil Senátu 24. března nominaci Grega Autryho na pozici finančního ředitele agentury NASA. Autry byl nominován na pozici CFO NASA v červenci 2020, několik měsíců po odchodu Jeffa DeWita. Senát jeho nominaci tehdy neschválil.

Gravitics

Společnost Gravitics oznámila 26. března, že obdržela navýšení strategického financování, neboli STRATFI, ocenění od SpaceWERX, komerční složky Space Force, v hodnotě až 60 milionů dolarů.

Vulcan

Velitelství vesmírných systémů Space Forces oznámilo 26. března, že dokončilo dlouho očekávanou certifikaci rakety Vulcan po analýze dat ze dvou certifikačních startů rakety v lednu a říjnu 2024.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nafukovací štít LOFTID zvládl svou misi

Při dnešním startu rakety Atlas V letěl na oběžnou dráhu také technologický demonstrátor nafukovacího štítu LOFTID. Pokud by se tato technologie osvědčila, mohla by v budoucnu umožnit posílat větší sondy na všechna tělesa s atmosférou – třeba na Mars, Venuši nebo Titan. Využití by se našlo i při návratu větších strojů na Zemi. Aby se nová technologie otestovala v opravdu drsných podmínkách, byl LOFTID uvolněn na specifické dráze. Nejprve se od horního stupně Centaur na dráze ve výšce zhruba 810 kilometrů odpojila družice JPSS-2 a poté horní stupeň provedl dva zážehy – výsledkem byla dráha s apogeem (nejvyšším bodem dráhy) ve výšce okolo 660 kilometrů, ovšem perigeum (nejnižší bod oběžné dráhy) mělo výšku -17 kilometrů. Díky tomu bylo zajištěno, že nafukovací štít LOFTID zažije poměrně prudký vstup do atmosféry a tím pádem zkouška přinese optimální prověření jeho odolnosti.

LOFTID po přistání do Tichého oceánu východně od Havaje.
LOFTID po přistání do Tichého oceánu východně od Havaje.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

LOFTID se ještě během připojení k hornímu stupni Centaur nafouknul, poté začala celá sestava plánovaně rotovat a nakonec se mohl LOFTID uvolnit, což pěkně zachytila palubní kamera. Následoval průchod atmosférou, vyhození záznamového zařízení o velikosti citronu, které bude vyloveno z vody a nakonec se mohl nafukovací štít snést na padáku vstříc Tichému oceánu východně od Havaje. Na inženýry ještě čeká převoz zařízení na pevninu a poté začne pracná analýza všech nasbíraných údajů. Jelikož jsme však na záběrech viděli, že LOFTID přistál v jednom kuse, dá se předběžně usuzovat, že průchod atmosférou zvládl bez závažnějších problémů. To by byla pro další vývoj skvělá zpráva.

Zdroje informací:
https://twitter.com/
https://twitter.com/
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/FhNKm7KXwAMUihr?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/FhNAzPtVsAI9BRD?format=jpg&name=large

Štítky:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
10 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
PetrDub
PetrDub
2 let před

Gratuluji k úspěchu. Na wikipedii jsem našel, že štít při této misi (tj. i s tou aparaturou, která se za ním skrývá a která, předpokládám, obsahuje i nádrž na plyn, která štít nafoukla) váží asi 1100 kg. Bohužel jsem nikde nenašel bližší info o tom, jak hmotnou loď/sondu by to dokázalo zpomalit a ochránit. Také by bylo zajímavé srovnání s hmotností běžně používaných štítů třeba na lodi Dragon, ale ani tam jsem při rychlém hledání hmotnost nenašel. Jde mi o to, jestli není ta tuna příliš velká hmotnost pro použití pro běžné mise vyžadující návrat např. z LEO na Zemi?

Dušan Majer
Dušan Majer
2 let před
Odpověď  PetrDub

To je dobrá otázka. Osobně si myslím, že hmotnost základu bude asi pořád +/- stejná, ale při zvětšení průměru (pro dopravu většího nákladu) už samotná hmotnost celé konstrukce o tolik nevzroste. Dragony mají hlavně menší štít – LOFTID má průměr 6 metrů, takže těžko porovnávat.

Radim
Radim
2 let před
Odpověď  Dušan Majer

Asi to není úplně porovnávatelné, protože je menší (5m) a jeho tepelné namáhání je pravděpodobně naopak vyšší… ale štít Orionu váží cca 2200kg…

R.

PetrDub
PetrDub
2 let před
Odpověď  Radim

Díky moc, naopak si myslím, že ten Orion je dobrý příklad. Nafukovací štít má být použitelný i pro meziplanetární mise (a případné návraty z ní), takže podobně jako u Orionu se u něj počítá s rychlým návratem popř. vstupem do atmosféry přímo z heliocetrické dráhy. Z toho srovnání vychází, že hmotnost toho nafukovacího štítu je řádově podobná – pro kosmickou loď by nutně musel být větší, než u mise LOFTID – předpokládám, že štít bude vždy o dost větší, než loď/kapsle/pouzdro, které má chránit, aby se celý náklad vešel do prostoru, který obklopí plasma při vstupu do atmosféry. Uvidím, co přinese budoucnost, jednou se možná dočkáme doby, kdy se budou takto vracet horní stupně raket :-).

Radim
Radim
2 let před
Odpověď  PetrDub

Pozor, štít Orionu má rozměr 5m a hmotnost 2270kg, naopak ten testovací LOFTID má 6m a JEN cca 1100kg. Co se rychlosti týče, tak Orion by měl vstupovat do rychlostí cca 24500 mph, zatímco LOFID teď 18000mph…
(obskurdní jednotky snad pro porovnání nevadí)

R.

Petr Šída
Petr Šída
2 let před
Odpověď  Radim

Jenže štít Orionu zvládne celou váhu lodi, a to by současný nafukovací nezvládl, takže to není dobré srovnání

Pro Orion bu musel mít štít průměr někde k 15 m

Michal Václavík
2 let před
Odpověď  Dušan Majer

Jak mám rozumět, že hmotnost základu bude při zvětšení průměru stejná. Co je ten „zaklad“? Tam se tedy nepočítá materiál štítu, nádrže, pracovní plyn apod.?

PetrDub
PetrDub
2 let před

Taky si myslím, že s růstem velikosti poroste hmotnost minimálně s kvadrátem průměru – bude-li mít štít dvojnásobný průměr, bude mít nutně čtyřnásobnou plochu. Předpokládám, že tkanina na návětrné straně musí být velmi odolná a nebude to tedy žádná tenká a lehká záležitost. Nepřekvapilo by mě, kdyby její hmotnost tvořila většinu hmotnosti celého štítu. Závětrná strana a různé vnitřní výztuhy také porostou s kvadrátem průměru. Tloušťka štítu růst může a nemusí, ale zcela jistě nebude větší štít tenčí. Objem samotného štítu tedy vzroste minimálně kvadraticky, pro dvojnásobný průměr štítu bude tedy potřeba minimálně čtyřikrát více plynu. Ten bude potřebovat větší nádobu (tady nám trochu hraje do karet, že nádoba se čtyřikrát větším objem nemá čtyřikrát větší plochu pláště a tedy její prázdná hmotnost nevzroste tolik). Zbytek HW štítu bude elektronika, baterie, možná komunikační systém (pokud to nebude řešit náklad), tak tam už by na velikosti záležet nemuselo.

Filip
Filip
2 let před

Chybicka v texte.
V 2. vete asi malo byt Titan s velkym T.

Dušan Majer
Dušan Majer
2 let před
Odpověď  Filip

Je to tak, díky za upozornění, opraveno.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.