Celosvětově vzniká pěkná řádka nových nosičů a to hlavně těch malých. Jednak je to dáno cenou, protože menší rakety jsou samozřejmě levnější na vývoj i výrobu, a dalším faktorem je zvyšující se zájem o malé až miniaturní družice, které dokáží přes své kompaktní rozměry to, co kdysi mnohem větší stroje. Navíc klesající cena umožňuje přístup do kosmu stále většímu počtu lidí a je pochopitelné, že nikdo nechce zůstat pozadu. Raketa SSLV má být odpovědí Indie na rozrůstající se trh s malými nosiči. Její premiéra se chystala na rok 2020. Bohužel kvůli pandemii nebyl start uskutečněn a byl tedy přesunut na rok další. Předností má být nízká cena za 1 kg nákladu a starty bez velkých odkladů. Plánováno je 6 až 8 startů za rok podle zájmu.

Nosnost na LEO (500 km) je 500 kg a na SSO 300 kg. Raketa má 4 stupně, z toho 3 jsou na pevné pohonné látky (HTBP) a čtvrtý na kapalné látky. Nádrže budou vyrobené z uhlíkového kompozitu. Průměr nosiče je 2,1 m a délka činí 34 m. Startovací hmotnost je 120 t. První stupeň je označen SS1 s možností vektoru tahu. Očekávaný tah je 2600 kN. Obsahuje 89 tun paliva a na délku měří 21 m. Druhý stupeň SS2 bude mít tah 250 kN ve vakuu a 7,7 tun paliva. Třetí stupeň SS3 bude mít tah 16 kN a 4,5 t paliva. Zdá se, že stupně jsou odvozeny od indické balistické střely Agni V. Čtvrtý stupeň obsahuje dvanáct motorů na monomethylhydrazin a směs oxidů dusíku. Je tedy na hypergolické pohonné látky. Očekávaný tah je 50 kN. Jeho úkolem bude zajistit usazení nákladů na zvolené oběžné dráhy, stabilizace a orientace. ISRO ho přezdívá Velocity Trimming Module. Tři hlavní stupně na tuhé pohonné látky budou pracovat celkem 9 minut a 10 sekund.

Cena vývoje tohoto nosiče byla 17-25 mil. USD a výrobní cena bude okolo 4-5 mil USD. Výška aerodynamického krytu činí 4,45 m a z toho 2,95 použitelné. Průměr taktéž 2,1m. Zajímavostí je, že příprava rakety na kosmodromu včetně nákladu prý nezabere více jak 72 hodin a stačí k ní pouze 6 pracovníků. Cena za start bude někde mezi 4-5 miliony dolarů. Půjde tedy o nejlevnější nosič na trhu ve své kategorii. Agentura ISRO se zaměřila na celkovou jednoduchost celého systému a raketa ke startu nepotřebuje ani řídící středisko. K ovládání postačí jediný počítač. Nákladový prostor také umožní variabilní nastavení díky adaptérům Quadpack pro každou misi a samozřejmostí je i vypouštění většího počtu družic.

Parametry jsou to velmi zajímavé. Je to další důvod, proč se na události v tomto roce těšit. Dokážu si představit, že nosič SSLV bude solidní konkurence pro rakety Alpha, Electron nebo Vega. Horší už to bude s kadencí, protože 8 startů za rok není zas až tak moc. První demo start rakety SSLV je nyní plánován na březen 2021 a nákladem bude snímkovací družice Microsat-2A vycházející z konstrukce Microsat-TD a vážící 142 kilogramů. Druhý demonstrační let je taktéž v plánu na rok 2021 a bude při něm vyneseno hned několik družic. Konkrétně půjde o čtyři snímkovací družice společnosti Blacksky Global o celkové váze 56 kg. První lety raketa absolvuje z kosmodromu Šríharikota z prvního komplexu (FLP- First launch pad). Na stejném kosmodromu by však měla vzniknout pro tuto raketu nová rampa Small Satellite Launch Complex (SSLC). Podle dostupných zdrojů se později plánuje vypuštění i z lokality na západním pobřeží Indie poblíž Gudžarátu, kde se buduje nový kosmodrom.

Nejmenší indický nosič se povedl a pokud prokáže svou spolehlivost mohl by být velmi zajímavou alternativou k obdobným raketám. Navíc lze očekávat, že konkurence v tomto sektoru i nadále poroste. Je dobré vědět, že Indická kosmická agentura nestojí na místě a je třeba s ní počítat.

Jednoduché porovnání rakety SSLV s některými nosiči stejné kategorie. Obrázek: Karel Zvoník

Základní parametry rakety SSLV (Small Satellite Launch Vehicle)
Celková délka: 34 m
Průměr: 2,1 m
Startovací hmotnost: 120 t
Počet stupňů: 4
První stupeň SS1: délka 21 m a průměr 2,1 m, 89 t  paliva (TPL), maximální tah 2600 kN
Druhý stupeň SS2: délka 2 m a průměr 2,1 m, 7,7 t paliva (TPL), maximální tah 250 kN.
Třetí stupeň SS3: délka 1,6 m a průměr 1,7 m, 4,5 t paliva (TPL), maximální tah 160 kN.
Čtvrtý stupeň: obsahuje 12 raketových motorů spalujících hypergolické pohonné hmoty s celkovým tahem 50 kN 

Zdroje informací:
https://web.archive.org/web/20191220153651/http://ns.pdf
https://en.wikipedia.org/wiki/Small_Satellite_Launch_Vehicle

Zdroje obrázků:
https://preview.redd.it/mqkdxueofgo41.jpg