Pokud se nic nepokazí, měla by v roce 2026 odstartovat evropská mise PLATO. Nosná raketa Ariane 64 ji pošle vstříc libračnímu centru L2 soustavy Slunce – Země, kolem kterého bude tento jedinečný teleskop obíhat. Úkolem mise PLATO bude s využitím tranzitní metody sledovat až jeden milion hvězd. V naměřených datech se budou vyhledávat kamenné exoplanety, které by mohly mít rozměry podobné naší planetě. Na tomto atraktivním projektu se pracuje v několika evropských státech, Českou republiku nevyjímaje. Inženýři z firmy OHB Czechspace společně s kolegy z Leteckého ústavu Vysokého učení technického v Brně provedli v červenci speciální zátěžovou zkoušku. Ta měla ověřit, jestli nosná válcová konstrukce, která funguje jako páteř celé konstrukce, odolá zátěži, kterou zažije při startu rakety.

„V rámci testu musela centrální trubice vydržet tlak o síle 15 až 20 tun, který na ni seshora a ze stran vyvíjely hydraulické válce. Celá konstrukce přitom váží jen 63 kilogramů a její stěny jsou tenké čtyři milimetry. Pro představu jsme ji zatížili váhou zhruba 15 osobních automobilů. Podobnému tlaku musí konstrukce odolat při startu do vesmíru. Data z testování budeme v následujících týdnech vyhodnocovat. Už teď ale můžeme říci, že test byl úspěšný,“ uvedl vedoucí týmu analytiků OHB Czechspace Daniel Rohel.

To, že centrální válec funguje jako páteř nosné konstrukce teleskopu, není jeho jediná funkce. Jelikož je válec dutý, jsou jeho útroby využity pro uložení palivových nádrží. Ve spodní části válce navíc najdete rozhraní, která zajistí bezpečné spojení s nosnou raketou Ariane 64, respektive s použitým adaptérem. Nároky na tuto konstrukci tedy nejsou malé. Experti proto vsadili na speciální lehkou konstrukci z uhlíkových vláken, která obstarají požadovanou úroveň odolnosti a tuhosti. „Je významný krok, že jsme test mohli dělat přímo v Brně, a navíc ve spolupráci s akademickou sférou. Naším úkolem byla příprava, vedení a analýza zátěžového testu. To znamená také vypočítat a namodelovat situace, do kterých se sonda může ve vesmíru dostat. Každá sonda je přitom specifická. PLATO ponese do kosmu celkem 26 optických kamer a tomu je potřeba přizpůsobit její vlastnosti,“ upřesnil Rohel.

Udělat takovou zkoušku však není jen tak. Přípravy na tento zátěžový test trvaly více než rok a půl. Do těchto příprav je započítána výroba konstrukce potřebných zařízení, ale i velmi pečlivé počítačové modelování a výpočty chování celé struktury. Proběhnout musela také celá řada analýz, které měly prokázat, že centrální válec testy přežije a nebude při nich zničen. Samotná zkouška se pak prováděla podle striktních standardů Evropské kosmické agentury ESA.

„Samotné zatížení trvá vždy jen několik minut, a postupně se navyšuje až na úplné maximum. S pomocí citlivých snímačů umíme zachytit i mikroskopické změny a deformity. S OHB Czechspace jsme vytvořili skvěle sehraný tým, který dokázal těmito změřenými veličinami odpovědět na všechny zkoumané otázky prakticky online a přesně podle časového plánu,“ popsal vedoucí Zkušebny letecké techniky Leteckého ústavu VUT v Brně Ivo Jebáček a dodal: „Na zkušebně Leteckého ústavu VUT testujeme ročně desítky různých prototypů, setkáváme se s řešením různých problémů, ale vždy je pro nás největší zadostiučinění, když vidíme výsledek našich zkoušek v podobě funkčního zařízení v provozu. V tomto případě to bude moment, kdy PLATO dosáhne své dráhy kolem druhého Lagrangeova bodu.“

Při startu zhruba dvoutunový teleskop PLATO bude vybaven celkem 26 dalekohledy s citlivými senzory. Tyto kamery budou sledovat hvězdy a měřit, zda a jak pravidelně klesá jejich jas, což může být způsobeno planetou, která přechází z našeho pohledu přes jejich disk. Centrální část PLATO teď čeká série dalších testů včetně vibračních. O to, aby teleskop zvládl start a následně i osmiletou službu v kosmickém prostoru, se stará nejen samotná Evropská kosmická agentura, ale i firmy po celém kontinentu. Centrální válec pro PLATO vyrobila německá společnost INVENT GmbH, která se specializuje na výrobu lehkých kompozitních konstrukcí. Zmíněná česká firma OHB Czechspace je pak zodpovědná za přípravu strukturální analýzy centrálního válce a koordinaci zátěžového testu.

Zdroje informací:
Tisková zpráva OHB Czechspace
https://en.wikipedia.org/wiki/PLATO_(spacecraft)
https://sci.esa.int/web/plato

Zdroje obrázků:
Tisková zpráva OHB Czechspace