Zatímco o klasické raketě Vega jsme byli zvyklí hovořit jako o lehkém nosiči, její vylepšená verze Vega-C zesílila a proto si již zaslouží zařadit spíše mezi středně silné nosiče. První exemplář této nové evropské rakety je již téměř připraven na svůj premiérový let. Čtyři stupně rakety jsou připraveny přijmout aerodynamický kryt s nákladem a poté mohou začít závěrečné zkoušky, které předchází start z evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně. Start mise VV21 je aktuálně plánován nejdříve na 13. července, ale významný vliv na termín vzletu nakonec budou mít podmínky v místě startu.
Zdroj: https://www.esa.int/
Jak už bylo uvedeno na začátku, Vega-C představuje dramatické zlepšení nosnosti ve srovnání se svým předchůdcem, raketou Vega, která létá od roku 2012. Nový první a druhý stupeň společně s vylepšeným čtvrtým stupněm zvyšují nosnost této rakety z původních 1,5 tuny na přibližně 2,2 tuny – oba údaje jsou vztaženy k referenční polární oběžné dráze ve výšce 700 kilometrů. Vega-C využije vylepšený a hlavně silnější první stupeň P120C, který je založen na technologiích prvního stupně P80 raket Vega. Na něm sedí nový druhý stupeň Zefiro 40, třetí stupeň Zefiro-9 je pak jediný shodný na obou verzích raket Vega. Horní stupeň schopný provádět opakované zážehy, byl také vylepšen. AVUM+ má například větší palivové nádrže, aby mohl doručit více nákladů na různé oběžné dráhy podle požadavků mise. Kromě toho navíc dokáže fungovat po delší dobu, takže si poradí i s prodlouženými misemi.
Zmíněný první stupeň P120C si zaslouží trochu větší pozornost – má totiž plnit dvojí roli. Tu první (první stupně raket Vega-C) jsme si už představili, tou druhou je, že dvojice, nebo čtveřice, těchto motorů na tuhé pohonné látky budou použity na pomocných urychlovacích stupních rakety Ariane 6. Sdílení těchto komponentů zlepšuje efektivitu výrobního procesu a zlepšuje cenovou přijatelnost obou nosičů.
Vega-C se od své předchůdkyně neliší pouze silnějšími stupni, ale také aerodynamickým krytem, jehož objem je ve srovnání s tím u klasické Vegy dvojnásobný! Ona nám celá raketa nemálo povyrostla. Vega-C měří na výšku 34,8 metru, takže je o téměř 5 metrů vyšší než klasická Vega. Nová konfigurace nosiče nabízí výrazné zlepšení z hlediska flexibility celého systému. Vega-C si poradí jak s vynesením jedné velké družice, ale i s dvojicí družic, případně dokáže pojmout i nejrůznější uspořádání nákladů při sdílených misích s desítkami družic. A zapomínat bychom neměli ani na připravovaný stroj Space Rider schopný návratu na Zemi – ten totiž bude vynášet právě Vega-C.
V rámci premiérové mise má raketa Vega-C vynést italskou vědeckou družici LARES-2. Ta bude po dosažení oběžné dráhy sledována pozemskými lasery, které velmi přesně určí její oběžnou dráhu. Úkolem této mise je změřit efekt takzvaného strhávání prostoročasu. Jde o zkreslení prostoročasu způsobené rotací masivního tělesa (v tomto případě Země), které předpověděl Albert Einstein ve své obecné teorii relativity. Zajímavostí je, že předchůdce družice LARES-2, tedy podobná družice LARES, byla vypuštěna v roce 2012 při premiérovém startu klasické rakety Vega.
LARES-2 však nebude jediným nákladem na palubě. Sekundární náklad tvoří šestice CubeSatů. Italský AstroBio bude zkoušet inovativní řešení pro detekci biomolekul ve vesmíru. Italský Greencube ponese experiment, v jehož rámci má proběhnout růst rostlin v mikrogravitaci. Italský CubeSat ALPHA zase pomůže studovat fenomény spojené se zemskou magnetosférou – například polární záře. Zbývající tři CubeSaty, slovinský Trisat-R, francouzský MTCube-2 a francouzský Celesta mají společné určení – budou studovat účinky drsného radiačního prostředí na oběžné dráze na elektroniku.
Zdroj: https://www.esa.int/
Tak jako u každého jiného premiérového startu libovolné rakety, jde i v tomto případě o nelehkou misi. „Vega-C nese oproti klasické Veze významná vylepšení – ať už mluvíme o raketě samotné, nebo o pozemní infrastruktuře,“ vysvětluje Renato Lafranconi, programový manažer raket Vega a dodává: „Vyvinuli jsme novou konfiguraci, která obnáší významné změny dotýkající se mnoha osvědčených konceptů. Naším cílem je využít tato vylepšení ke zvýšení výkonu a konkurenceschopnosti.“
Jeho slova potvrzuje také Daniel Neuenschwander, ředitel oddělení kosmické dopravy v agentuře ESA, který zdůrazňuje, že Vega-C bude společně s vyvíjenou raketou Ariane 6 zajišťovat, že si Evropa udrží flexibilní, konkurenceschopné a především své vlastní schopnosti vynášet náklady: „Díky raketám Vega-C a Ariane 6 budeme mít flexibilní a nezávislé řešení pro rychle se měnící trh se starty nosných raket. Tyto dva nosiče jsou základem vývojového plánu, který bude sloužit evropským institucím a komerčním partnerům – otevře novou kapitolu evropských kosmických služeb.“ Na projektu rakety Vega-C se podílí hned několik členských států ESA – konkrétně jde o Rakousko, Belgii, Českou republiku, Francii, Německo, Irsko, Itálii, Nizozemí, Norsko, Rumunsko, Španělsko, Švédsko a Švýcarsko.
Zdroj: https://www.esa.int/
Přeloženo z:
https://www.esa.int/
Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…VV21_LARES-2_livery_artists_impression.jpg
https://www.esa.int/…/21917279-2-eng-GB/Vega-C_elements.jpg
https://www.esa.int/…/24313801-1-eng-GB/VV21_payload_LARES-2_integration.jpg
https://www.esa.int/…/VV21_payload_LARES-2_arrives_at_Europe_s_Spaceport.jpg
Ať se raketě daří. Těší mě taky ta česká vlaječky. To pohladí na duši 🙂
Bude Vega-C první raketa co poletí s českou vlajkou?
Nikoliv.
Super raketka. Tak snad bude vice letů ESA nežli za poslední pulrok.
U bočních stupňů Ariane 6 budou ze stupně P120C použité jen motory? Tedy ne celý (mírně upravený) stupeň jako je tomu třeba u Falconu Heavy?
Mám pocit, že těch úprav mezi oběma verzemi je tam trochu více než u FH/F9. Nemyslím si proto, že by mohlo dojít k plné vzájemné kompatibilitě. Ale třeba mne někdo opraví.
V případě boosterů na pevné pohonné látky se slovem motor označuje celý stupeň.
Jak moc zvyšuje vylepšená verze prvního stupně (P120C používaná pro většinu startů Ariane 64 zakoupených od Amazonu) maximální výkon raket Ariane 64 a Vega C?
Děkuji
La versione potenziata del primo stadio (il P120C usato per gran parte dei lanci Ariane 64 acquistati da Amazon) di quanto aumenta le prestazioni massime dei razzi Ariane 64 e Vega C?
Grazie
How much does the enhanced version of the first stage (the P120C used for most of the Ariane 64 launches purchased from Amazon) increase the maximum performance of the Ariane 64 and Vega C rockets?
Thanks
Zvýšení nosnosti raket je dáno více vlivy. Nedokážu vypočítat, jaký vliv má pouze vylepšení prvního stupně.
P120 však není objednaný z Amazonu! Jeho výrobcem je italská společnost Avio.
The increase in the payload capacity is due to several factors. I can’t calculate the effect of the first stage upgrade alone.
However, the P120 is not purcahsed from Amazon! Its manufacturer is the Italian company Avio.
Deepl.com:
L’aumento della capacità di carico utile dei razzi è dovuto a diversi fattori. Non posso calcolare l’effetto del solo aggiornamento del primo stadio.
Tuttavia, il P120 non viene ordinato da Amazon! Il suo produttore è l’azienda italiana Avio.
Děkuji
Je smutné, že se podporují projekty, které nepřináší nic moc nového a navíc jsou drahé. Zde jsem hledal cenu za start a tato cena je kolem 37M$ což není málo na tak malou raketu.
Rozhodně bych netvrdil, že tyto projekty nepřináší nic moc nového. Evropa se posouvá dál a zachovává si vlastní kapacity. To je velmi důležité. Už teď se navíc pracuje na dalším vylepšení – raketě Vega-E, která by třeba měla dostat kylsíko-metanový horní stupeň.
Smutné je, jak fanoušci SpaceX chodí na diskuze o jiných raketách a kritizují věci, kterým nerozumí.
Vega C je přesně tak velká jak být potřebuje. Sníží náklady na vynesení celé řady satelitů na polovinu o proti alternativám. Tady se investice rozhodně vyplatí a jsou spíše nutností.
Já bych nutně neřekl, že to musí být jen fanoušci SpaceX, natož nekritičtí obdivovatelé SpaceX. Zaprvé marketing funguje (a SpaceX má marketing parádní) a zadruhé to našeptává i selský rozum: obě rakety umí vynášet více malých družic naráz (i obchodně), Falcon 9 je odzkoušený, má několik desítek startů za rok, funguje perfektně a vrací se mu první stupně i kryty.
Takže to berte jako opravdovou otázku a ne rečnickou: v čem přesně se ekonomicky vyplatí zrovna takováto jednorázová raketa, resp. tak, že se zaplatí nejen pokaždé celá nová, její doprava přes půl světa a navíc i její vývoj? Klidně bych na to téma uvítal i článek, opravdu. Protože jako evropana mě taky mrzí, že i díky tomu marketingu často my evropané obdivujeme NASA a SpaceX a o „vlastních“ projektech víme méně a automaticky je považujeme za horší.
V první řadě bych jmenoval samostatnost. ESA to velmi často zdůrazňuje – Evropa má díky těmto raketám zajištěn na nikom nezávislý přístup na oběžnou dráhu. Využíváme pracovníky v evropských zemích, mozky neutíkají, peníze netečou pryč. Navíc Evropa nestojí na místě. Moc dobře si uvědomuje, jak rychle se tenhle obor vyvíjí a proto připravuje inovace – třeba v článku zmíněný Space Rider schopný návratu, který bude vynášet právě Vega-C. To má potenciál být opravdu atraktivní prostředek pro mnoho výzkumníků. Navíc tady to neskončí. Jak jsem už psal, chystá se další vylepšení (Vega-E s kyslíkometanovým motorem M10 na horním stupni). Připravují se testy prototypu Themis s motorem Prometheus, které mají vyšlapat cestu ke znovupoužitelnosti. Tyto znalosti by se mohly uplatnit na raketě zatím pracovně označované jak Ariane X. Takže Evropa jde vpřed opravdu výrazně a navíc nezávisle.
Ano, Evropa si drží mozky, ale za jakou cenu? A když už si je drží, tak proč nedělají něco, co dává smysl? Proč prošlapávat cestu, která je dávno prošlapaná? Je k tomu nějaký důvod být stále více pozadu? I zde je vidět to pravé dotační peklo díky kterému vše stojí několikrát více a díky kterému je právě Evropa čím dál více pozadu a ještě si za to řádně připlácí.
To, že jsme stále více pozadu, nebo že to, co dělají, nedává smysl, je opět jen vaše domněnka. Myslím, že vám tady už několik lidí vysvětlilo, že se na celou věc díváte špatně.
Při čtení takových komentářů se člověk jen těžce brání konfrontačnímu tónu a sarkazmu. Takže kdybych se ho dopustil, předem se omlouvám…
Vyplatí se proto, že je to levnější. To je jednoduché. Vynášet třeba satelity Copernicu s raketou jako Falcon by se řádně prodražilo. Vždyť vynesení Sentinelu 5 stálo 95 milionů dolarů… K čemu je vlastně to, že se Falconu 9 vrací první stupeň, když ten druhý, který se zahodí, je skoro stejně velký jako celá Vega? Pokud náklad může vynést Vega, nedává žádný ekonomický smyls ho nést raketou jako Falcon 9. A to vůbec neberu v ohled, že by bez existence evropských raket SpaceX velmi ráda zneužila dominantní postavení na trhu a osolila ceny všem.
A co se týče kosmodromu… převážet na půl světa? Kosmodrom v Kourou je nejlépe umístěný kosmodrom na světě. Je snadno dostupný, pro Evropu dokonce lépe, než je třeba pro USA dostupné KSC z východního pobřeží. Dokáže obsloužit všechny orbity navíc velmi efektivně. USA, Rusko i Čína potřebují ke stejnému účelu tři kosmodromy schopné startů těžkých nosičů. Což je ročně stojí o miliardy víc jen na údržbě. Tak hlavně že se létá z jejich půdy že… v marketingu to vypadá dobře.
A vlastně nechápu, co od Evropy chcete slyšet… Nabubřelá tvrzení jak díky skvělé nové raketě Vega C vyřeší globální oteplování do půl roku? Já se spíš divím, že už lidé nejsou z marketingu SpaceX unavení a do prezentace kosmonautiky se nevrátí serióznost.
Od kdy velikost souvisí s cenou? Horní stupeň F9 stojí zlomek toho, co stojí Vega, takže asi tak. Navíc srovnáváte komerční cenu u F9 a nákladovou cenu u Vegy pro případ, že se podaří uskutečnit určitý počet startů. Ale asi jste nepochopil co mi vadí. Vadí mi vývoj něčeho, co se jinde už přestalo používat. Proč vyvíjet něco, co už dneska je dávno zastaralé? Tohle je plýtvání penězi i těmi drahými mozky a pak se jen budeme koukat jak nám ujíždí vlak i když spíš ani ne, on už teď je tak daleko, že skoro není vidět.
Stojí výroba? To asi ne. nebo zase srovnáváte cenu za masovou výrobu horního stupně Falconu s cenou za celý kontrakt pro Vegu?
Co je proboha zastaralé? Že to nedělá SpaceX tak to hned musí být zastaralé? Proboha…
Nedávno se Čína chlubila testem nejvýkonnějšího SRB na světě, který parametry dost nápadě připomíná právě P120C
https://www.space.com/china-tests-giant-solid-fueled-rocket
do SRB dál monutně investuje stejně jako USA. Naopak rakety na kerosin se dají považovat za zastaralé. Rozhodně o proti kombinaci SRB a vodíku. Ono je sice super že Musk rozjel znovupoužitelnost, ale u kerosinových raket, od kterých už se odcházelo.
Pánové, děkuji vám oběma za odpovědi. I když jste mi odpověděli na něco trochu jiného. O potřebách jiných než ekonomických (jak popisuje Dušan Majer) se asi ani není potřeba bavit, to je jasné. Napadají mě i další, např. výhodnost menší rakety ve větší nezávislosti výsledné dráhy na dalších zákaznících sdílené mise atp. Ale právě proto jsem specifikoval tu ekonomickou stránku věci.
Abych navázal na druhou odpověď, sarkasmu jsem se zase já obával už předem. Je to tak v diskusích bohužel často, že úplně obyčejný dotaz porovnávající cokoli se SpaceX se vážně neodpovídá, tazatel je označkován za „fanouška SpaceX“ a konec. A koloběh bude uzavřen: zase se nic nedozvíme, až se za nějakou dobu zeptá zase někdo jiný, bude označen stejně a zase se nic nedozvíme.
Děkuji Radkovi, že to neudělal a aspoň něco naznačil, např. výhodnou polohu „evropského“ kosmodromu. OK. Ale ta ekonomika v součtu? Např. jednoduchý dotaz: nedávno byl vypuštěn VZLUSAT 2. Opravdu by stálo jeho vypuštění na Vega C (až jednou bude v provozu) polovinu, jak naznačuje Radek? Mně to přijde jako dost odvážné tvrzení, časté u všech raket napříč všemi státy a agenturami: všechno bude úžasně krásné a levné, dokud je to v plánech. Na základě čeho tak soudíte?
Asi se to nedá shrnout do pár vět v diskusním příspěvku. A tak myslím, že kosmonautix je ideální platforma, kde by se článek na toto téma mohl objevit. Díky místním zásadám tak vzácným jinde: minimum politiky, všem měřit stejně, věnovat se vždy hlavně kosmonautice než věcem okolo, zkrátka působit pragmaticky. Jasný článek, který bez přehnaných emocí ani jedním ani druhým směrem představí evropský program i v porovnání s jinými, nejen SpaceX. Pak bude vidět, že třeba i technologie, které momentálně nejsou v kurzu a nejsou prezentované jako ty „sexy“, mohou mít lepší ekonomické výsledky. Nebo jsou zajímavé pro nějaký typ nákladu, prostě jaké mají místo na trhu. Podle mě je to extrémně zajímavé téma, už jen protože se tomu nikdo jiný nevěnuje a nikde jinde než na kosmonautixu takovou věc vysvětlenou nenajdete.
Rozhodně díky za tip. Nemohu to slíbit, ale zvážíme to. Ono jde o téma, které je značně komplexní a špatná formulace, nepodložená informace a podobně mohou článek znehodnotit a dát druhé straně do ruky argument: „Vždyť to psali na kosmonautixu“. Vzhledem ke komplexnosti tématu je takových rizikových oblastí celá řada. Navíc je mi jasné, že takový článek, pokud má být opravdu komplexní, tak nemůže vnímat pouze technické aspekty. Bylo by potřeba tam dostat i další pohledy – třeba zmíněnou ekonomiku. Tím výše zmíněné riziko špatného uchopení roste.
Abychom si rozuměli – neříkám této myšlence kategorické NE, ale zároveň nedokážu slíbit, zda k realizaci tohoto nápadu někdy dojde.
VZLUSAT 2 je cubesat. To je zase jiné téma. K výraznému snížení nákladů na vynesení těchhle malých satelitů už došlo hlavně díky rideshare misím, jak u SpaceX tak v Evropě nebo i Indii.
Já se bavím hlavně o třídě satelitů, řekněme půl tuny až 2,5 tuny mířící na různé nižší orbity.Takových má Evropa spousta, především v programu Copernicus. A pro tyhle účely Evropa Vegu prostě potřebuje.
Z toho mála, co vím, by původní Vega (nikoli nová verze) měla výrobní náklady 25 milionů, pokud by byla uvedena na trh dvakrát ročně, a marketingové náklady 32 milionů (je třeba připočítat i náklady spojené s jejím uvedením na trh) .
Radkova zmínka o snížení ceny Vegy na polovinu možná odkazuje k tomu, že Ariane 6 měla stát polovinu svého předchůdce. Nevím, do jaké míry to platí i pro Vegu C, ale při stejné startovací ceně už pouhé zvýšení nosnosti (z 1,5 t na 2,2 t) znamená, že náklady na kg na oběžné dráze klesnou o dalších 30 % . Kromě toho se Avio chlubí zavedením nových výrobních systémů pro zpracování uhlíkových vláken.
I smlouva s Amazonem by díky výraznému zvýšení objemu výroby v první fázi MĚLA vést k dalšímu snížení výrobních nákladů (například na trhu se solárními panely se historicky stávalo, že s každým zdvojnásobením výroby se cena za potenciální Watt klesl o 20 % … Swansonův zákon)
Ve verzi Vega E se ušetří další 4 miliony eur a nosnost se zvýší na 3 t … poslední dva stupně (cena 5 milionů eur) jsou nahrazeny jedním stupněm poháněným metanovým motorem Mira (méně než milion eur).
Z ekonomického hlediska neexistují žádné bezprostřední problémy, protože Vega již má zarezervovaný dlouhý seznam startů (možná je to jediná tradiční společnost, kterou najímá). Věci by se mohly v nadcházejících letech změnit k horšímu, ale Avio by mohl být usnadněn brzkým uvedením do provozu metanového motoru Mira a znovu použitelné kosmické lodi Space Rider (která využívá poslední stupeň jako servisní modul).
V mých snech existuje obnovitelný první stupeň s 9 motory Mira, druhý stupeň založený na Space Rider natažený tak, aby obsahoval tanky a Mira (v počátečních videích byl motor vnitřní) … pro starty na oběžné dráze Měsíce a “ nulová“ fáze ”Doplněk založený na Themis a Prometheus
Děkuji, lépe bych to nenapsal a když už to berete takto zeširoka, tak by asi bylo vhodné zmínit jak moc je tato raketa neekologická. Dokonce bych se nedivil, kdyby jen na její dopravu padlo obdobné množství paliva jako na start F9. To nemluvím o motorech na pevná paliva, které jsou velice špinavé na provoz.
Velice špinavé jsou tak možná o proti vodíku, ale ne o proti kerosinu nebo metanu spalovaného ve vysokých vrstvách atmosféry. A doprava opravdu není nějak extra šlodivá.
Prosím, netahejte na náš web aktuálně módní eko-argumenty. při množství startů, o kterém se bavíme, by ani zvýšení počtu startů o dva řády nemělo absolutně žádný vliv na celkové klima.
Přesně tak, divím se že někdo tyhle argumety vůbec používá, když všichni velmi dobře ví, kolik těch startů celosvětově je. Jen se tím dotyčný pisatel zbytečně shazuje.
Prosím jak sníží náklady, když alternativa je levnější? To jsem vážně nepochopil.
A jaká alternativa je levnější? 😀
Doprava lodí, kosmodrom, továrny stojí nemálo a vyvoj se nerozprostrel do více letů. Je to smutný osud staré kosmonautiky. Po desetiletí nebyl tlak na efektivitu evropského řetězce.
V usa je to obdobné se starou kosmonautikou.
SpaceX s falconem 9 je vytlačuje z trhu. Znovupouzitelností slevnili přepravu.
SHS to svou efektivitou a nizkou cenou na LEO dokončí.
Stane se monopolem na přepravu na LEO a to celosvetově. Výše nad LEO si nejsem jistý. Tam se uplatní další typy pohonů.
Jde cenu 1kg na LEO.
Vím, tento názor zde na kosmonautixu není populární.
Kosmonautika není jen přeprava.
Bez ni ale vše ostatní je nic.
Kosmodrom pro SHS v Evropě je nutností. Snad na to dostanou pomazaní odvahu.
Argumenty jsou zjevně zbytečné, někteří mají svou pravdu, které se prostě nevzdají.
Nápodobně. Uvidíte za 5 let. U spacex to není čekání na godota jako u NLS, Ares, SLS atd
…
Tak schválně – co se podle vás za těch pět let stane? Ale konkrétní predikce. Za pět let si můžeme říct, kdo měl pravdu.
Díky za nabídku:
1.Let lidí k Měsíci a realizace části Artemis, předně části CLPS
2.Let SHS k Marsu- bez lidí. Prověření technologií pro meziplanetární lety, předně pohonu s vyšším lsp
3.Priprava sond k Uranu a Neptunu, Venuši
4.Priprava Luvoir
5.Soukrome stanice na orbitě Země jako továrny
Teď vy, na oplátku.
Zapoměl jsem na Čínu. Uvidíme jak překvapí.
1) S tím se dá v horizontu 5 let počítat
2) Tohle si myslím, že v horizontu 5 let nenastane.
3) Sondy k Venuši se v té době budou chystat zcela jistě. Na přelomu desetiletí k ní mají vyrazit dvě americké a jedna evropská. U Uranu jsem trochu skeptičtější, Neptunu nevěřím v daném horizontu vůbec.
4) Záleží, co berete jako přípravu. Na tom projektu se pracuje už teď víc než 5 let. Mám Vaší predikci chápat tak, že za 5 let již LUVOIR bude oficiálně schváleným projektem?
5) Tohle nastane, ale za 5 let určitě ne. To je příliš krátká doba.
Tolik mé zhodnocení Vašich očekávání. Přidám tedy 5 svých a schválně vynechám ty, které jste zmínil a se kterými souhlasím, ať se nedublujeme.
1) Finální přípravy / start mise Dragonfly k Titanu
2) Finální přípravy / start marsovského landeru s raketou MAV – součást programu MSR
3) ISS stále funguje v nerozděleném režimu
4) Vylepšená raketa Vega-E již provedla první start
5) Evropa využívá data z projektu Themis pro jeho nástupce, který povede ke znovupoužitelnému nosiči