O tom, že všichni fanoušci kosmonautiky už mají příští úterý (12. července) v kalendářích červeně zakroužkované, nikdo z naší redakce nepochybuje. V 16:30 SELČ má totiž začít vysílání agentur NASA a ESA, které představí první snímky a data z Teleskopu Jamese Webba. Nepůjde však již o testovací / kalibrační snímky, jakých jsme se dočkali v minulých měsících. Tentokrát už půjde o skutečná vědecká data. Americko-evropsko-kanadská observatoř tímto dnem také vstoupí do ostré služby a zahájí vědecká pozorování, ze kterých budou vědci čerpat ještě dlouhé desítky let. Nikdo však nevěděl, co přesně nás 12. července čeká. Nyní to již víme.
V minulých dnech se sice na internetu objevily informace o tom, čeho bychom se měli dočkat, ovšem veřejné oznámení od zdroje, tedy oficiální instituce (třeba kosmické agentury) chybělo. Dnes však Evropská kosmická agentura na svých sociálních sítích zveřejnila na první pohled nenápadný příspěvek, ve kterém informovala o změnách ve svém playlistu na Spotify a požádala fanoušky o tipy na skladby, které by se do něj měly přidat při příležitosti zveřejnění prvních dat z Webbova teleskopu. Až sem by to byl klasický příspěvek ze sociálních sítí, který pro nás není zajímavý. Důležité však je, že se (pouze v příspěvku na Facebooku) jakoby mezi řečí objevily informace o tom, co nám 12. července Webbův teleskop ukáže. Pokud jsem hledal dobře, jedná se o první veřejně dostupné potvrzení těchto informací od oficiální instituce. A také se ukázalo, že dřívější spekulace byly správné, protože jmenují stejné jevy. Co přesně nás tedy čeká?
- Nejhlubší snímek našeho vesmíru
- 1. spektrum exoplanety z Webbova teleskopu
- Vzájemně interagující galaxie
- Pohledy na životní cyklus hvězd
Kdo ví, třeba se dočkáme ještě nějakého bonusu navíc, ale, uznejte sami, už tyhle body samy o sobě jsou zárukou zcela mimořádného zážitku. To, že víme, co nás čeká, rozhodně neznamená, že se máme těšit méně! Naopak! Víme sice, jaké jevy spatříme, ale zatím netušíme, jak přesně budou vypadat. Berme proto tyhle informace jako to nejlepší lákadlo na úterní podvečer.
Zdroje informací:
https://www.facebook.com/
Zdroje obrázků:
https://cdn.barkhat.news/newsmedia/2022/01/25/5299931643092444.jpg
Mne zaujal tento článek
https://www.npr.org/transcripts/936219170?t=1656888594304&t=1657052962997
Data z new horizon říkají, že zijeme v bublině prachu sluneční soustavy, která nás chrání. Svetelných emisí je dále podstatně vice.
Otázka je, jak je to za heliopauzou a dále mezi galaxiemi.
Najednou nám světlo přebývá a temná hmota nikde…
Je tam odkaz na the astrophysical journal.
JwST předně zrcadlo se nechlazuje na teploty tzv. reliktniho záření.
Není to snadné pochopit.
Václav Vavryčuk má svou hypotézu.
Heliopauzou už prošly obě sondy Voyager, takže díky nim poznáváme, jak to v tomto pro nás stále novém prostředí vypadá.
Ne úplně. Nemají na to spravná zařízení.
Ale souhlas, zjistili hranici heliopauzy.
Dotaz, new horizons má vyšší únikovou rychlost. Dokáže někdy fyzicky predehnat voyager 1, 2. Pioneer 10?
New Horizons má vůči Slunci rychlost 13,791 km/s. Je tedy V TUTO CHVÍLI (co je velmi důležité) rychlejší než sondy Pioneer 10 (11,9 km/s) a Pioneer 11 (1111,2 km/s). Nevím však, jakou rychlost měly ve vzdálenosti, kde je teď New Horizons. Všechna tělesa budou postupně zpomalovat New Horizons je nyní sice rychlejší, ale časem také zpomalí. Jisté však je, že Voyagery nepředhoní. Jednička se vůči Slunci vzdaluje rychlostí 16,9 km/s, dvojka pak rychlostí 15,3 km/s. Obě sondy jsou již mnohem dál než New Horizons, takže i když zpomalí, mladší sonda je nepředhoní.
Díky. New horizont bude s přístroji fungovat jak dlouho?
Jak je to s přístroji? Dle mého info fungují všechny.
Jako u každé jiné mise se dá říct, že může skončit i zítra. New Horizons je ale zatím ve skvělém stavu, přístroje fungují, energie i pohonných látek má stále dost.
Čistě náhodou pravděpodobně letos nebo možná další rok bude Pioneer 10 předstižen Voyagerem 2. Takže už v tom bude pořádek – V1, V2, P10, P11, NH. Pokud jde o New Horizons, tak ta je právě v hibernaci. Ještě nedávno se řešilo, jak se pátrá po dalším cíli, ale asi se moc nezadařilo.
Závislost rychlosti a vzdálenosti na čase je pěkně vidět na obrázcích na wikipedii, konkrétně https://en.wikipedia.org/wiki/Voyager_1#/media/File:Voyager_speed_and_distance_from_Sun.svg a https://en.wikipedia.org/wiki/New_Horizons#/media/File:New_Horizons_Speed_and_distance_from_Sun.svg
Z obrázků je patrné i to, že v době, kdy byly V1 a V2 ve vzdálenosti, ve které je NH nyní, tak letěly rychleji. Takže by ani nepotřebovaly třicet let náskoku :-).