sociální sítě

Přímé přenosy

PSLV-XL (Proba-3)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Teledyne Space Imaging

Společnosti Teledyne Space Imaging a Satlantis oznámily partnerství na Space Tech Expo Europe. Jedná se o vývoj elektroniky senzoru pro pozorování Země a planetární průzkum. Satlantis vyvine Front-end Electronics (FEE) pro vyvíjený detektor CIS125 TDI Teledyne.

Iceye

Společnost Lockheed Martin začala spolupracovat s konsorciem vedeným společností Iceye, finskou společností provádějící pozorování Země, která se specializuje na družice pro radarové zobrazování. Společnosti pracují na vývoji technologií rozpoznávání cílů s umělou inteligencí pro finskou armádu.

Chance Saltzman

Generál Chance Saltzman, velitel vesmírných operací U.S. Space Force, navštívil Starbase v Boca Chica během šestého zkušebního letu rakety SH/SS. Saltzman byl pozván SpaceX, aby sledoval zkušební let a zúčastnil se dvoudenního hodnocení programu.

Space ISAC

Středisko pro sdílení a analýzu vesmírných informací (Space ISAC) otevřelo své první mezinárodní operační středisko v Austrálii. Expanze přichází v době rostoucích obav o zranitelnosti kybernetické bezpečnosti v orbitálních systémech.

Boost!

ESA 19. listopadu oznámila, že prodlužuje smlouvy se společnostmi HyImpulse, Isar Aerospace, Orbex a Rocket Factory Augsburg (RFA) v celkové hodnotě 44,22 milionů eur prostřednictvím svého programu „Boost!“, který má pomoc při integrovaném testování nosných raket

AeroVironment

Společnost AeroVironment, dodavatel obrany zaměřený na bezpilotní vzdušná vozidla, oznámil 19. listopadu, že plánuje získat BlueHalo, společnost zabývající se obrannými a vesmírnými technologiemi. Hodnota obchodu je přibližně 4,1 miliardy dolarů.

Kepler Communications

Kanadský operátor Kepler Communications požádal Federální komunikační komisi, aby schválila celkem 18 družic, včetně 10 s optickým užitečným zatížením, které by měly být vypuštěny koncem příštího roku. Společnost plánuje provozovat větší družice s menším počtem.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Hledač vody na Marsu dostal aktualizaci

Mars Express nad Marsem

Sonda Mars Express byla první evropskou misí k Rudé planetě – odstartovala už před 19 lety, 2. června 2003. Sonda poté strávila téměř dvě desetiletí na oběžné dráze Marsu. Palubní přístroj MARSIS (Mars Advanced Radar for Subsurface and Ionospheric Sounding) hrál klíčovou roli při pátrání po stopách kapalné vody na Marsu. Jeho data kromě jiného pomohla odhalit třeba jezero slané vody o rozměrech 20 × 30 kilometrů, které se nachází 1,5 kilometru pod jižními polárními oblastmi Marsu. Přístroj provozovaný italským národním astrofyzikálním institutem INAF (Istituto Nazionale di Astrofisica) a plně financovaný italskou kosmickou agenturou ASI pracuje následovně – vstříc planetě vysílá nízkofrekvenční rádiové vlny, k čemuž mu slouží 40 metrů dlouhá anténa. Většina těchto vln se odrazí od povrchu, ale nezanedbatelná část projde kůrou a odrazí se až o rozhraní mezi vrstvami různých podpovrchových materiálů – ať už jde o led, regolit, kamení, či vodu.

Umělecká představa podpovrchového vodního ložiska na Marsu.
Umělecká představa podpovrchového vodního ložiska na Marsu.
Zdroj: https://www.esa.int/

Analýzou těchto odražených signálů mohou vědci zmapovat podpovrchové marsovské struktury až do hloubky několika kilometrů. Mohou také studovat různé parametry těchto struktur – třeba mocnost a složení polárních čepiček, nebo vlastnosti vulkanických a sedimentárních horninových vrstev. „Po desítkách let výživného vědeckého výzkumu a získání dostatečného chápání Marsu, jsme se rozhodli posunout výkon přístroje až za některé limity, které byly vyžadovány v době, kdy mise začala,“ vysvětluje Andrea Cicchetti, provozní manažer z institutu INAF, který vedl vývoj nového upgradu.

Čelili jsme řadě výzev, jak zlepšit výkony MARSIS,“ doplňuje Carlo Nenna, inženýr palubního softwaru z firmy Enginium, který implementuje tento upgrade a dodává: „Bylo to třeba proto, že software pro MARSIS byl navržen před více než dvaceti lety ve vývojovém prostředí založeném na operačním systému Windows 98!“ Nový software byl navržen týmem expertů z INAF a nyní agentura ESA zajišťuje jeho integraci do sondy Mars Express. Nejde o jedinou aktualizaci, spíše se jedná o postupnou sérii upgradů, které mají zlepšit příjem signálu a palubní zpracování dat, aby se zvýšilo množství a kvalita vědeckých dat odesílaných na Zemi.

Nový software umožňuje přístroji MARSIS sbírat data po delší dobu - zmapuje tak větší oblast.
Nový software umožňuje přístroji MARSIS sbírat data po delší dobu – zmapuje tak větší oblast.
Zdroj: https://www.esa.int/

Dříve jsme při studiu nejdůležitějších útvarů na Marsu, či jeho měsíce Phobosu spoléhali na komplexní metodu, která ukládala velké množství dat ve vysokém rozlišení a velmi rychle se tak zaplnily paměť přístroje,“ vysvětluje Cicchetti a pokračuje: „Zahozením dat, která už nepotřebujeme, nám nový software umožní zapínat MARSIS na pětkrát delší dobu, takže při každém přeletu prozkoumáme mnohem větší oblast.

U jižního pólu Marsu je mnoho oblastí, ve kterých jsme už možná v datech s nízkým rozlišením zachytili náznaky přítomnosti kapalné vody,“ doplňuje Colin Wilson, vědec z agentury ESA zapojený do projektu a dodává: „Nový software nám umožní rychleji a ve větším rozsahu prostudovat tyto oblasti ve vysokém rozlišení. Bude tak možné potvrdit, zda se opravdu jedná o nově objevené zdroje vody na Marsu. Je to jako kdybychom měli dvacet let po startu Mars Express na její palubě zbrusu nový vědecký přístroj.

S lehkou nadsázkou je možné říct, že sonda Mars Express je už dost stará na to, aby mohla ve většině států světa k volbám. Ale teď vážně – i přes svůj vysoký věk nám Mars Express stále přináší úžasné vědecké poznatky, přičemž zůstává jednou z nejméně finančně náročných evropských misí z hlediska financování jejich provozu. „Mars Express a MARSIS jsou neustále zaneprázdněné,“ přiznává James Godfrey, manažer mise Mars Express z řídícího střediska ESOC v německém Darmstadtu a dodává: „Tým při návrhu nového softwaru odvedl skvělou práci. Maximalizuje se jeho vědecký přínos a zároveň zachoval co nejmenší počet oprav. Díky tomu můžeme i nadále z této veteránské sondy získávat co možná nejvíc.

Přeloženo z:
https://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/17447281-1-eng-GB/Mars_Express.jpg
https://www.esa.int/…/Artist_s_impression_of_water_under_the_martian_surface.jpg
https://www.esa.int/…/24319886-1-eng-GB/Software_upgrade_for_MARSIS.png

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Jan Jancura
Jan Jancura
2 let před

Díky za článek. Mám v paměti, možná ale chybně, že se objevily názory, že ty údajná jezera slané vody se dají vysvětlit i jiným způsobem. Nevím, zda se to později nějak ujasnilo..

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.