sociální sítě

Přímé přenosy

    krátké zprávy

    Remondo

    Izraelský vesmírný startup Remondo tvrdí, že našel způsob, jak získávat snímky ve vysokém rozlišení z družic dostatečně malých na to, aby se vešly do příručního zavazadla. Toto inženýrské tvrzení, pokud bude ověřeno na oběžné dráze, by mohlo změnit cenovou strukturu komerčního dálkového průzkumu Země.

    Aalyria

    Společnost Aalyria 23. února oznámila kolo financování ve výši 100 milionů dolarů, které oceňuje kalifornskou společnost na 1,3 miliardy dolarů. Podpoří nasazení laserových terminálů a softwaru pro dynamické směrování dat napříč vesmírnými, vzdušnými a pozemními sítěmi.

    SDA

    Agentura pro rozvoj vesmíru (Space Development Agency) 23. února oznámila udělení zakázky v hodnotě 30 milionů dolarů společnosti AST SpaceMobile na demonstraci schopnosti její vesmírné mobilní širokopásmové sítě se přímo propojit s vojenskými komunikačními zařízeními.

    Rheinmetall

    Společnost Rheinmetall, největší německý dodavatel obranných konstrukcí, zvažuje možnou akvizici mnichovského výrobce laserových komunikačních terminálů Mynaric. Tento krok by mohl zhatit dříve oznámený plán společnosti Rocket Lab na koupi.

    Boeing

    Společnost Boeing otevřela ve svém areálu El Segundo v Kalifornii nový výrobní závod na výrobu elektrooptických infračervených (EO/IR) senzorů pro americké vojenské družice. Rozšiřuje tak kapacitu s rostoucí poptávkou po systémech pro sledování raket.

    Tory Bruno

    Tory Bruno, bývalý generální ředitel United Launch Alliance, uvedl, že se rozhodl připojit ke společnosti Blue Origin, aby pracoval na důležitých projektech národní bezpečnosti, včetně aplikací zařízení Blue Ring.

    Naše podcasty

    Doporučujeme

    Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

    Poděkování

    Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

    Blíží se zveřejnění prvních snímků z JWST

    Webbův teleskop

    Teleskop Jamese Webba, společný projekt americké, evropské a kanadské kosmické agentury si vede skvěle a 12. července 2022 budou představeny jeho první barevné vědecké snímky a také spektroskopická data. Poté, co byla největší a nejkomplexnější kosmická observatoř všech dob vypuštěna do kosmického prostoru, čekalo na ni přibližně šest měsíců dlouhé období příprav, než začne vědecká fáze. Teleskop se musel nejprve složitě rozložit, poté se (kromě jiného) zarovnávala zrcadla a kalibrovaly přístroje. Roky vývoje a plánování vedly k pečlivému procesu, na jehož konci spatříme první snímky a neobrazová data. Půjde o demonstraci JWST v plné síle. Agentury chtějí ukázat, že vlajková loď astronomie je připravena ke své vědecké misi, při které bude odhalovat záhady infračerveného vesmíru.

    Start JWST na Ariane 5 - 25. prosince 2021.
    Start JWST na Ariane 5 – 25. prosince 2021.
    Zdroj: https://www.esa.int/

    První zveřejnění bude mimořádným momentem pro celou misi. Dočkáme se prvních náznaků toho, jak Webb změní náš pohled na vesmír,“ těší se Chris Evans, vědec ESA zapojený do projektu a dodává: „Těšíme se na společné sdílení zážitku ze spatření těchto prvních snímků a spekter s širokou veřejností po celé Evropě.“ ESA vyzývá organizace, aby na čas zveřejnění fotek připravily akce, které tento milník oslaví. „Jak se blížíme ke konci příprav observatoře na vědecký provoz, stojíme na prahu neuvěřitelně vzrušujícího období objevů o našem vesmíru. Zveřejnění prvních plně barevných snímků z JWST nám všem nabídne jedinečný moment zastavit se a obdivovat pohled, jaký lidstvo ještě nikdy nemělo,“ láká Eric Smith, vědec z centrály NASA ve Washingtonu a dodává: „Tyto snímky budou vyvrcholením desetiletí oddanosti, talentu a snů. Ale také to bude teprve začátek.

    Rozhodnutí, na co by se JWST měl poprvé podívat, rozebírali experti více než pět let. Celý proces probíhal v rámci mezinárodní spolupráce mezi NASA, ESA, CSA a STScI (Space Telescope Science Institute v Baltimore). „Naše cíle pro první snímky a data z JWST jsou jednak ukázat schopnosti výkonných palubních přístrojů a nabídnout náhled přicházející vědecké mise,“ uvedl astronom Klaus Pontoppidan, astronom z STScI a dodal: „Jsme si jistí, že se podaří dodat dlouho očekávané WOW od astronomů i veřejnosti.“ Každý z palubních přístrojů již byl zkalibrován, otestován a dostal zelenou od svého inženýrského a vědeckého týmu, aby pořídil první snímky a spektrální měření.

    Inženýrské snímky dokonale zaostřených hvězd v zorném poli každého přístroje ukazují, že teleskop je správně zarovnán a zaostřen. V rámci této zkoušky se JWST zaměřil na část Velkého Magellanova oblaku, což je malá galaxie doprovázející naši Mléčnou dráhu. Přístroje tak mohly vyfotit husté pole stovek tisíc hvězd, které pokrývaly všechny jejich senzory. Velikosti a pozice těchto snímků, které vidíme na obrázku, zobrazují relativní uspořádání každého přístroje JWST na ohniskové rovině teleskopu. Každý míří oproti ostatním na trochu jinou část oblohy. Tři snímkovací přístroje odhalují záření z mezihvězdných oblaků, ale i světlo hvězd. Snímky z přístroje NIRCam byly pořízeny na vlnové délce 2 mikrometry, snímky z NIRISS, které zde vidíme, byly pořízeny na vlnové délce 1,5 mikrometru a MIRI, která pracuje se zářením delších vlnových délkách se pochlubila snímky pořízenými na vlnové délce 7,7 mikrometru. NIRSpec není ani tak snímkovací přístroj jako spíše spektrograf, ale i přesto dokáže pořizovat snímky (třeba pro kalibraci nebo potvrzení nalezení cíle) - v tomto případě na vlnové délce 1,1 mikrometru. Tmavé oblasti, které můžeme vidět na části snímků z NIRSpec, jsou způsobeny strukturou pole mikrozávěrek. Jde o pole několika set tisíc ovladatelných závěrek, které se mohou otevírat a zavírat, čímž je možné vybrat, které světlo se pošle do spektrografu. Na závěr tu máme snímky z Fine Guidance Sensor, který sleduje hvězdy, aby bylo možné přesně zamířit observatoř na cíl. jeho dva senzory se běžně nevyužívají pro vědecká pozorování, ale mohou pořídit kalibrační snímky, které zde vidíme. Tato data se nevyužijí pouze k vyhodnocení ostrosti snímků, ale i k přesnému měření a kalibraci drobných zkreslení a zarovnání mezi senzory, což je součástí celkového procesu kalibrace Webbových přístrojů.
    Inženýrské snímky dokonale zaostřených hvězd v zorném poli každého přístroje ukazují, že teleskop je správně zarovnán a zaostřen. V rámci této zkoušky se JWST zaměřil na část Velkého Magellanova oblaku, což je malá galaxie doprovázející naši Mléčnou dráhu. Přístroje tak mohly vyfotit husté pole stovek tisíc hvězd, které pokrývaly všechny jejich senzory. Velikosti a pozice těchto snímků, které vidíme na obrázku, zobrazují relativní uspořádání každého přístroje JWST na ohniskové rovině teleskopu. Každý míří oproti ostatním na trochu jinou část oblohy. Tři snímkovací přístroje odhalují záření z mezihvězdných oblaků, ale i světlo hvězd. Snímky z přístroje NIRCam byly pořízeny na vlnové délce 2 mikrometry, snímky z NIRISS, které zde vidíme, byly pořízeny na vlnové délce 1,5 mikrometru a MIRI, která pracuje se zářením delších vlnových délkách se pochlubila snímky pořízenými na vlnové délce 7,7 mikrometru. NIRSpec není ani tak snímkovací přístroj jako spíše spektrograf, ale i přesto dokáže pořizovat snímky (třeba pro kalibraci nebo potvrzení nalezení cíle) – v tomto případě na vlnové délce 1,1 mikrometru. Tmavé oblasti, které můžeme vidět na části snímků z NIRSpec, jsou způsobeny strukturou pole mikrozávěrek. Jde o pole několika set tisíc ovladatelných závěrek, které se mohou otevírat a zavírat, čímž je možné vybrat, které světlo se pošle do spektrografu. Na závěr tu máme snímky z Fine Guidance Sensor, který sleduje hvězdy, aby bylo možné přesně zamířit observatoř na cíl. Jeho dva senzory se běžně nevyužívají pro vědecká pozorování, ale mohou pořídit kalibrační snímky, které zde vidíme. Tato data se nevyužijí pouze k vyhodnocení ostrosti snímků, ale i k přesnému měření a kalibraci drobných zkreslení a zarovnání mezi senzory, což je součástí celkového procesu kalibrace Webbových přístrojů.
    Zdroj: https://blogs.nasa.gov/

    Tým projde seznam cílů, které prošly předvýběrem a byly seřazeny podle důležitosti – o to se postarala mezinárodní pracovní skupina, jejímž cílem bylo, aby JWST procvičil své mimořádné schopnosti. Poté produkční tým přijme data od vědeckých týmů jednotlivých přístrojů a postará se o zpracování surových údajů do obrázků pro astronomy i veřejnost. „To, že mohu být součástí tohoto procesu, považuji za ohromné privilegium,“ přiznává Alyssa Pagan, která pracuje v STScI jako vývojářka vědeckých vizualizací a dodává: „Běžně trvá transformace surových dat z teleskopu na finální, čistý obrázek, který předává vědecky cenné informace o vesmíru přibližně několik týdnů až měsíc.

    Srovnání snímků ze Spitzerova teleskopu (nahoře) a JWST (dole) na vlnových délkách kolem 8 mikrometrů.
    Srovnání snímků ze Spitzerova teleskopu (nahoře) a JWST (dole) na vlnových délkách kolem 8 mikrometrů.
    Zdroj: https://blogs.nasa.gov/

    Ačkoliv se všichni již dlouho pečlivě připravují na první barevné vědecké snímky JWST, nový teleskop je natolik jedinečný a výkonný, že je mimořádně složité přesně předpovědět, jak konkrétně budou první snímky vypadat. „Samozřejmě, jsou tu věci, které očekáváme, že uvidíme, ovšem s novým teleskopem a takto infračervenými snímky v tak vysokém rozlišení, prostě a jednoduše nebudeme vědět, dokud to neuvidíme,“ avizoval hlavní vývojář vědeckých vizualizací z STScI, Joseph DePasquale.

    Prvotní (již zveřejněné) snímky ze zarovnávací a kalibrační fáze již demonstrovaly nesrovnatelnou ostrost Webbova infračerveného zraku. Ovšem pozor! Očekávané nové snímky budou poprvé v plných barvách a také jako první ukáží kompletní vědecký potenciál teleskopu. Nepůjde však pouze o fotky. JWST bude pořizovat také spektroskopická data, která ukrývají pro astronomy cenné informace. Balík prvních fotek má zdůraznit vědecké okruhy, které inspirovaly misi a budou také středobodem navazujícího výzkumu – mladý vesmír, evoluce galaxií v průběhu času, životní cyklus hvězd a dalších světů. Dojde také ke zveřejnění všech dat z uvádění JWST do provozu – jde o údaje nasbírané během zarovnávání zrcadel a příprav přístrojů.

    Oba snímky mlhoviny Carina pořídil Hubbleův teleskop. Ten vlevo je ve viditelné části spektra, ten vpravo pak v infračervené. Právě infračervený snímek ukazuje mnmohem více hvězd, které ve viditelné části nebyly vidět.
    Oba snímky mlhoviny Carina pořídil Hubbleův teleskop. Ten vlevo je ve viditelné části spektra, ten vpravo pak v infračervené. Právě infračervený snímek ukazuje mnohem více hvězd, které ve viditelné části nebyly vidět.
    Zdroj: https://farm6.staticflickr.com/

    Jak již bylo uvedeno výše, zveřejnění prvních vědeckých pozorování znamená konec přípravné fáze, ale zároveň je to začátek fáze vědeckého provozu. Po pořízení prvních fotek začnou vědecká pozorování a bude pokračovat průzkum klíčových témat celé mise. Týmy se již přihlásily do výběrového řízení na využívání cenného pozorovacího času. Tomuto výběrovému řízení, které pokrývá první rok pozorování, se říká první cyklus. Pozorování byla pečlivě naplánována, aby byl pozorovací čas teleskopu využit co nejefektivněji. Tato pozorování budou znamenat skutečný začátek vědecké fáze – práce, kvůli které teleskop vznikl. Astronomové využijí JWST k pozorování infračerveného vesmíru, nasbíraná data budou analyzovat a poté své objevy zveřejní v odborných studiích. Kromě toho, co se už pro JWST chystá, jsou tu stále nečekané objevy, které astronomové nemohou očekávat. Třeba když v roce 1990 startoval americko-evropský Hubbleův teleskop, tak se o temné energii vůbec nevědělo. Dnes je to jedna z nejzajímavějších oblastí astrofyziky. A co teprve objeví Webb?

    Dalekohled Jamese Webba má potenciál přinést přelomové objevy z mnoha oborů astronomie.
    Dalekohled Jamese Webba má potenciál přinést přelomové objevy z mnoha oborů astronomie.
    Zdroj: https://www.esa.int/
    Překlad: Dušan Majer

    Přeloženo z:
    https://www.esa.int/

    Zdroje obrázků:
    https://www.esa.int/…/webb_wallpaper/23901371-1-eng-GB/Webb_wallpaper.jpg
    https://www.esa.int/…/23880129-2-eng-GB/Webb_liftoff_on_Ariane_5.jpg
    https://blogs.nasa.gov/…/2022/04/webb_img_sharpness_details_v2.png
    https://blogs.nasa.gov/…/326/2022/05/spitzer_vs_webb_alt.png
    https://farm6.staticflickr.com/5451/9511009080_60294d285f.jpg
    https://www.esa.int/…/webb_science/23313991-1-eng-GB/Webb_science.jpg

    Štítky:

    Hodnocení:

    0 / 5. Počet hlasů: 0

    Sdílejte tento článek:

    Další podobné články:

    Komentáře:

    Odběr komentářů
    Upozornit
    5 Komentáře
    Nejstarší
    Nejnovější Nejvíce hodnocený
    Inline Feedbacks
    Zobrazit všechny komentáře
    vreckam
    vreckam
    3 let před

    nechtel bych byt tim technikem, ktery uz ty snimky treba videl, ale nemuze je zatim ukazat, nebo mozna o nich ani mluvit na verejnosti. Musi byt hrozne peklo :).
    Popripade tam zrovna trefili nejakou mimozemskou lod vzdalenou tisice svetelnych let daleko 😀

    PetrV
    PetrV
    3 let před
    Odpověď  vreckam

    Nemyslím, že to je taková hitparáda. Důležitá jsou data a jejich vyhodnocení.

    ov42
    ov42
    3 let před
    Odpověď  vreckam

    Mám takové tušení, že ty fotky nejspíš budou z vědeckého hlediska bomba, ale taková ta krása na plochu ve Windows, jako snímky z Hubbla, to v infračerveném oboru nebude…

    PetrDub
    PetrDub
    3 let před
    Odpověď  ov42

    Já doufám, že to nezveřejní přímo v IR, to můj monitor neumí a já to nevidím :-). Ne, teď vážně – ty krásné barevné snímky z Hubbla vznikají tak, že se objekt nafotí v různých spektrálních čarách a pak se to poskládá dohromady a často též posune ve spektru. I Hubble má malý přesah do IR, takže i tam jsou barvy tzv. nepravé. U Webba to bude řešeno analogicky, jen ten posun bude větší, ale není důvod se obávat, že by snímky kvůli tomu neměly být „pěkné“.

    Ferda
    Ferda
    3 let před
    Odpověď  PetrDub

    Ono je taky otazka, co jsou prave a neprave barvy. Diky vzdalovani pozorovanych objektu, dochazi k prodlouzeni vlnove delky, takze ono zpracovani a zobrazeni v nepravych barvach mozna jen opravuje cerveny posun na puvodni ‚prave‘ barvy 😉 Samozrejme, o co tady jde je hlavne zduraznit zajimave detaily a udelat podstatne informace ukryte ve snimku co nejlepe viditelne pro lidske oci. A v tom jdou delat doslova divy, zvlast kdyz vlnova delka neni jedina informace kterou JWST detekuje.

    Děkujeme za registraci! 

    Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

    Děkujeme za registraci! 

    Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.